Čištění a konzervace zbraní

Střelné zbraně - pistole, pušky, ale i kuše, luky, perkusní, atd. Diskuze pouze pro starší 18-ti let!

Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod uaz469 » 27.02.2012 17:18

Čištění a konzervace zbraní

V úvodu uvedu některé poznatky o několika běžných prostředcích na čištění zbraní, které jsme zkoušeli.
Existují výrobky, které se používají na čištění hlavní, co chemicky rozpouštějí částečky olova a mědi. Jejich účinek je pak nutné neutralizovat a nakonec zbraň nakonzervovat. V praxi však není možné dodržet přesné podmínky a časy. Proto v reálném životě vždy dochází k určitému poškození hlavně těmito prostředky. Z našich zkoušek jsme je vypustili, jako problémové.
Experimentovali jsme s použitím různých nanočástic. Některé vlastnosti vykazovaly skvělé výsledky, ale s řadou vedlejších efektů. Emulgátory a stabilizátory nanočástic měly obvykle korozivní účinek. Organické částice se teplem při výstřelu rozkládaly a zplodiny vytvářely různé problémy. Anorganické částice sice teplo vydržely, ale často zvyšovaly tření, nebo fungovaly jako brusivo.

WD 40. Jedná se o směs benzínu, solventní nafty, petroleje a oleje. Dobře vzlíná, slušně odmašťuje. Jeho protikorozní vlastnosti jsou iluzorní. Prostě jen jím ošetřený povrch odpuzuje vodu. Zůstává mastný a chytá se do něj prach.
Konkor 101. Málo vzlíná, neodmašťuje. Má velice dobrou inhibici koroze. Ale existují lepší. Zůstává mastný a chytá se do něj prach.
CX Professional OP. Lépe vzlíná než Konkor 101, rozpouští předchozí mastné prostředky, velmi dobře chrání proti korozi. Na dlouhodobou konzervaci. Zůstává mastný a chytá se do něj prach.
CX Professional DP. Lépe vzlíná než Konkor 101, rozpouští předchozí mastné prostředky, velmi dobře chrání proti korozi. Na dlouhodobou konzervaci. Nechytá prach.
Ballistol. Výborný prostředek svojí jednoduchostí, neškodností a univerzálností. Hůř vzlíná a chytá prach. V dnešní době už však ve všech směrech existují účinnější prostředky.
Brunox Turbo a Lube. Dobře vzlínají, slušně odmašťují, méně mažou ve srovnání s Konkorem. Problematický je inhibitor koroze. Z hlediska zdravotního i případných chemických reakcí.
Triclean V 1122. Rosolovatí, vytváří žmolky, které se chytají na kov a dělají barevné skvrny. Velmi špatně vzlíná a čistí. Výborné antikorozní vlastnosti. Na zbrani vytváří gelovitou lepivou vrstvu. Obtížně se ze zbraně odstraňuje.
BreakFree. Patrně první prostředek skupiny CLP. Příjemná vůně, hezky vzlíná, dobře čistí, odmašťuje a maže. Střednědobá protikorozní ochrana. Trochu chytá prach. Inovovaná verze už pravděpodobně neobsahuje karcinogeny.
Gun Remedy a CX Professional CLP. Novodobé odpařující se prostředky skupiny CLP obdobných vlastností. V něčem jsou lepší, než BreakFree, v něčem nepatrně horší. Výborně vzlínají, dobře čistí, silně odmašťují. Střednědobá až dlouhodobá protikorozní ochrana. Téměř nechytají prach a vytváří efekt „lotosového listu“. Unikátní tixotropní mazání.

Vzhledem k tomu, že se zaobíráme vývojem průmyslových antikorozních prostředků, včetně těch, co jsou určeny na zbraně, bude tento článek zaměřen na zbraně, korozi kovů a zkušenosti s testováním různých dostupných prostředků. Nebude vyčerpávající, ale poskytne základní informace a některé návody.
Vše začíná u kovového materiálu. Korozní odolnost výrobku závisí na celé řadě faktorů, z nich většina se navzájem ovlivňuje. Už samotná surovina, z které je zbraň vyrobena, je zásadní pro další korozní chování. I když se jedná o stejnou třídu oceli, každý výrobce má trochu jiné složení a technologii výroby i zpracování. Navíc i jednotlivé tavby a šarže od stejného výrobce se obvykle trochu liší svým složením a strukturou. Samo tepelné a mechanické zpracování oceli na polotovar (kulatina, plechy) ovlivňuje korozní odolnost také. K tomu pak přistupuje opracování polotovaru na jednotlivé díly u výrobce. Obráběním je materiál mechanicky a tepelně namáhán, používají se různé obráběcí kapaliny (z nichž některé korozi doslova nastartují), používají se různé procesy a chemikálie mezioperačního mytí obrobků. To vše není schopen uživatel zbraně ovlivnit a je na výrobci, jak se s tím popere. Navíc soubor těchto faktorů má jeden nepříjemný důsledek. Nelze zaručit, že určitá výrobní šarže zbraně, bude mít stejnou korozní odolnost, jako ta další. Proto ani nelze uživatelsky srovnávat své zkušenosti s odolností určitých zbraní.
Nicméně pro uživatele platí několik praktických zákonitostí. Z čím více dílů je zbraň vyrobena, tím je na korozi náchylnější. Také kombinace různých kovových materiálů toto riziko zvyšuje. Stačí i různé druhy oceli, nebo různé povrchové úpravy, které jsou v kontaktu. Dokonce má důležitý vliv i hrubost opracování povrchů. Například pokud dosedá leštěný povrch na broušený, dojde za určitých podmínek k tvorbě galvanického článku. Také tvar dílu nebo i celé zbraně výrazně ovlivňuje tvorbu koroze. Vyčnívající části a ostré rohy jsou horší, než plynulé přechody a zaoblené rohy. Například některé pistole mají na závěru ostré drážkování. Jenže toto drážkování zachytává prach, který tvoří korozní jádra, také vlhkost, která vytváří galvanický článek a členitost povrchu vytváří rozdělení potenciálu na anodu a katodu. Nebo muška z ostrými úhly bude náchylnější na korozi než se zaoblenými.
Koroze je soubor celé řady chemických, elektrochemických, nechemických a biologických procesů. Koroze se dělí podle druhu napadeného materiálu, podle dějů, které ji způsobují, podle reakčního prostředí, podle vzhledu apod. Z hlediska zbraní jsou však nejdůležitější procesy (v pořadí): Elektrochemická, chemická a biologická. Tím, že je zbraň vystavena působení vnějšího prostředí s různou relativní vlhkostí, zahřívá se a ochlazuje, dochází ke kondenzaci vody, nebo přijde přímo do styku s vodou, jsou vytvořeny dobré podmínky pro rozvoj koroze v elektricky vodivém prostředí. Tím, že se zbraň bere do rukou dostává se na ni další agresivní elektrolyt. Přičemž elektrochemická koroze je rychlá a progresivní. Ale také je palná zbraň vystavena působení agresivních chemikálií. Nejenom z ovzduší, ale především vznikajících při výstřelu. Dochází k rozkladu střelného prachu na dusíkaté sloučeniny, v hlavni se otírá měď nebo olovo. I když obecně je chemická koroze pomalejší, než elektrochemická, tak u palných zbraní jsou hlaveň, ústí, nábojová komora, vyhazovací mechanizmus, závěr, píst apod. ovlivněny redox reakcemi plynů zásadně a srovnatelně. Tím, že se z rukou a vnějšího prostředí dostává na zbraň mikrobiologická kontaminace, určitou roli hraje i biologická koroze.
Z toho všeho vyplývá, že zbraně je nutné proti korozi chránit a ošetřovat. Žádná povrchová úprava totiž není 100% účinná a nevydrží věčně.
Nejběžnějšími postupy povrchových úprav jsou pasivace a konverzní pokovení. Nověji se stále ve větší míře začíná uplatňovat i nanášení keramických povlaků. Pasivace je chemická reakce mezi kovem a chemickým prostředkem za vzniku tenké povrchové vrstvy. Tato vrstva posouvá chemickou rovnováhu korozních reakcí a vytváří bariéru bránící průniku plynů a elektrolytů ke kovu. Nejčastěji se jedná o tzv. brynýrování, kde nejvýznamnější je černění. Jedná se o řízenou oxidaci železa na Fe3O4. Případně jde o kombinaci oxidů a fosfátů, nebo chromátů.
Z konverzních ochran pokovením se nejčastěji setkáváme s chromováním, méně často s niklováním a zlacením. Zlacení je sice vůči korozním procesům nejodolnější, ale má malou mechanickou odolnost. Chromování má slabší odolnost v silně zásaditém prostředí a Ni je méně účinný, než Cr.
Jedny z velice účinných ochran a současně vytvářejících estetické efekty je tvorba keramických povlaků. Ty velmi zvyšují mechanickou odolnost povrchu oceli (nebo dalších kovů), obvykle snižují tření, několika násobně zvyšují korozní odolnost, zvyšují i dielektrickou pevnost. Z nich jsou nejvíc využívány postupy (je jich několik) nenesení keramické vrstvy nitridu titanu. Zajímavých barevných efektů se dosahuje oxynitridem nebo nitridem hliníko-titanovým.
Všechny skupiny ochran mají svoje slabá místa, i když jsou jinak velmi účinné. S výjimkou nitridů nevydrží dlouhodobé mechanické namáhání na otěr a oděr. Neodolávají silným oxidujícím kyselinám, ani silným zásaditým elektrolytům. Tedy podmínky, které u palných zbraní běžně nastávají. Nic nevydrží věčně. Proto je nutné průběžně zbraň ošetřovat dalšími prostředky.
Palnou zbraň bychom mohli rozdělit do čtyř základních zón z hlediska různého korozního prostředí.
a) Části, které přichází do styku jen se spalinami.
b) Části, které přichází do styku se spalinami a jiným kovem (hlaveň a nábojová komora).
c) Části, které nepřichází do styku se spalinami, ale jsou vystaveny působení vnějšího prostředí.
d) Části, které nepřichází do styku se spalinami a nejsou vystaveny přímému účinku vnějšího prostředí (vnitřní součástky).
Spaliny jsou silně agresivní, takže je nutné je odstranit a současně ihned neutralizovat reakce, ke kterým již došlo. Tam, kde dojde k uvolnění ještě částic mědi nebo olova, dochází k tvorbě galvanického článku. Vnější prostředí ovlivňuje povrch kovů nejen tvorbou elektrolytu v podobě zkondenzované vlhkosti nebo deště, případně dotyku rukou, ale také stykem s oxidačními a redukčními plyny a působením UV záření na konzervační prostředek. Vnitřní součásti, které nejsou vystaveny přímému účinku povětrnosti jsou zase obdobou kondenzační komory.
Proto jsou na prostředky určené k čištění, konzervaci a mazání palných zbraní kladeny velice široké požadavky, které jsou mnohem náročnější než pro běžnou průmyslovou výrobu. Okruhy problémů, které by měl takový prostředek řešit jsou zhruba tyto:
- Rozpouštění spalin.
- Rozpouštění předchozích přípravků. Každý přípravek stárne (mění se) a vyčerpává se. Navíc přípravky od různých výrobců se nemusí spolu snášet. Takže je vhodné předchozí přípravek odstranit před nanesením nového.
- Nevodivě od sebe oddělit součástky a mikročástice otřených (odřených) kovů. Tedy fungovat jako účinné dielektrikum.
- Mikročástice otřených (odřených) kovů uvolňovat z povrchu.
- Nedovolit usazování prachových částic.
- Vytvářet hydrofobní (vodo odpudivý) povrch.
- Vytvářet bariérovou vrstvu proti průniku plynů k povrchu kovu.
- Inhibovat korozní reakce.
- Neutralizovat proběhlé nežádoucí reakce.
- Dobře vzlínat, aby se dostal do všech míst, včetně závitů šroubů.
- Mít viskozitu, která umožní jeho dobré nanášení.
- Minimálně podléhat degradaci vodou, UV, teplem.
- Neměnit své vlastnosti v širokém rozsahu teplot.
- Dobře mazat.
- Nesmí napadat používané plastové a pryžové součásti. Atd.
Prostě je toho moc. Většina výrobců prostředků to řeší tak, že jich vyrábí několik na sebe navazujících. V poslední době se však objevuje trend sloučit všechny požadavky do jednoho prostředku. Jedná se o prostředky skupiny CLP (Cleaner, Lubricant and Preservative). Takovými vlaštovkami jsou například BreakFree, Gun Remedy nebo CX Professional CLP.
Historicky se na čištění a konzervaci zbraní používají různé oleje. I když dnes už je možné tyto problémy řešit jinými způsoby (existují výparné prostředky, vodní, organické bez olejové). Jenže setrvačnost lidského myšlení je silná, takže i ty moderní, které žádný olej neobsahují, nebo jen minimálně, se jim podobají.
Ale i ty nejobyčejnější oleje jsou komplikovaným systémem. Principielně se skládají ze základového oleje a celé řady aditiv, které upravují viskozitu, tepelnou stabilitu, UV stabilitu, biologickou stabilitu, lubrikační vlastnosti, tepelnou vodivost, antikorozní vlastnosti, snižují pěnivost, jsou to povrchově aktivní látky, apod. Existují jich tisíce, přestože světových výrobců základových olejů je jen několik desítek. Jenže každý z nich vyrábí řadu základových olejů o různých viskozitách a vlastnostech. Ty pak prodává nejen pod svojí značkou, ale také pod obchodními značkami jiných výrobců olejů. Ti všichni pak dodávají oleje stovkám dalších firem, které z nich míchají finální formulace. A zase pod svým názvem, nebo totéž pod jiným názvem pro někoho jiného.
A aby to nebylo tak jednoduché, existuje současně široká škála základových olejů lišících se svým chemickým složením. Dříve se říkalo, že jsou minerální, syntetické, polosyntetické. Dnes se základové oleje dělí podle svého chemického složení a způsobu výroby na pět skupin. Skupina I. a II. (hodně přibližně řečeno) odpovídá dřívějšímu pojmu minerální, kdežto skupiny IV. a V. dřívějšímu chápání syntetických. Pokud by to někoho zajímalo důkladněji, existuje na internetu celá řada odborných článků. Např. od Ing. Jaroslava Černého, CSc. z Ústavu technologie ropy a petrochemie, VŠCHT Praha.
Z hlediska vývoje prostředků pro ošetřování palných zbraní však platí několik obecných kritérií. Nelze použít silikonové oleje, které sice mají řadu výborných vlastností (jsou silně vodo odpudivé, nejsou hygroskopické, odolávají chemikáliím), ale při výstřelu se rozkládají. Vzniklý křemík, oxid křemičitý a nitrid křemičitý, pak v hlavni působí jako smirkový papír. Řada „syntetických“ olejů je hygroskopická nebo dokonce ve vodě rozpustná. Tedy podporují tvorbu galvanického článku. Musí se proto volit oleje, které mají minimální schopnost do sebe přijímat vodu. Také se moc nehodí oleje, které mají vyšší množství nenasycených vazeb. Tyto vazby stárnou, oxidují, polymerují nebo jiným způsobem reagují. Zejména to platí pro rostlinné oleje. Jejich reakce obvykle vedou k iniciaci koroze, nebo k tvorbě lepidla, popřípadě obojího. Snad nejhorší z nich je lněný olej, který dokáže slepit i dva kovy.
Aby bylo možné splnit dříve uvedené požadavky na čisticí konzervační prostředek, není možné si vystačit s jedním základovým olejem. Ten celou škálu požadavků není schopen pokrýt. Jedná se tedy o směsi a roztoky různých organických sloučenin. Moderní „oleje“ (přípravky) dokonce žádný olej neobsahují, nebo jen minimální množství. Výhodou je, pokud se přípravek dokáže odpařit a zanechat po sobě „suchý“ a „nemastný“ povrch. Důvod je v tom, že jakýkoliv mastný olejový povrch se stává lapačem prachu.
Jestliže je důležitý samotný základový olej, ještě důležitější jsou aditiva v něm. Řada výrobců olejů se snaží jít cestou nejmenších materiálových nákladů, takže olej sice splňuje účel na který byl vyprojektován, ale tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Třeba někteří výrobci používají jako antikorozní přísady cheláty. Ony fungují, jenže když se dostanou do kontaktu s jinými přísadami v dřívějším prostředku, nebo v následném konzervačním prostředku, dost často se stává, že korozi akcelerují. Přestože jsou dnes všechny oleje kvalitní, jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Důvod je v tom, že se každý výrobce snaží přetrumfnout nějakou výhodou toho druhého a ne vždy uváženě. Jako příklad lze uvést prostředky s obsahem halogenovaných uhlovodíků (Teflon apod.). I když za studena skvěle mažou, při vyšší teplotě se rozkládají a halogeny silně napadají kovy a jejich povrchové úpravy. Nebo jedna firma aby omezila používání baktericidních aditiv, přidává do svých olejových kompozic monokulturu mikroorganizmů (něco jako je princip penicilinu). Zakoupením jejich výrobků člověk získává právo na parádní korozi.
Tak jak se v tom vyznat a vybrat si? Existuje několik jednoduchých i složitějších triků, jak na to. Téměř každý chemický výrobek musí mít podle zákona REACH tzv. Bezpečnostní list (anglicky MSDS). U solidních výrobců jsou tyto Bezpečnostní listy vystaveny na internetu. Z tohoto listu se dá vyčíst základní složení, podle kterého chemik dokáže říci, co od daného prostředku lze očekávat. Má to ale dva háčky. Některé Bezpečnostní listy úmyslně mlží a neuvádějí požadované informace. Mistry v tomto oboru jsou německé firmy. Také některé důležité látky se v nich nemusí objevit, protože jsou v podlimitním množství, nebo jsou klasifikovány jako neškodné. Kupodivu rusky zpracované bezpečnostní listy (výrobků co se k nim dováží) bývají podrobnější, než originální přímo od výrobce.
Protikorozní účinnost prostředku si každý může snadno ověřit doma. Prosím zapomeňte na testy, kdy něco strkáte na balkon nebo střechu. Tam stačí, aby vzorky byly jinak ofukovány (pár cm od sebe), jinak na ně svítilo sluníčko a už máte zcela klamné výsledky. V kuchyni se to dělá takto. Člověk si koupí hrst 100 hřebíků. Nesmí je brát do ruky! Veškerou manipulaci s nimi provádí v PE rukavicích, co jsou na benzínkách. Pak je odmastí nejlépe v izopropanolu, ale také jdou použít odmašťovače, jako např. KORING 702, CX Professional DC, přinejhorším ředidlo C 6000 (to ale urychluje tvorbu koroze). My používáme pro zkoušky plechů v kondenzační komoře napřed 702, pak po uschnutí izopropanol. Odmaštění se provádí tak, že se potřebný počet hřebíků nasype do skleničky a zalijí se odmašťovadlem tak, aby žádný nekoukal nad hladinu. Je dobré s nimi trochu míchat. Po 10 minutách se vytáhnou ven (nedotýkat prsty!) a nechají se na papírové kuchyňské utěrce uschnout postaveny na hlavičku. Pokud člověk zkouší více prostředků (srovnávací zkouška; nejlepší), tak si člověk na hlavičku napíše lihovým fixem nebo značkovačem na sklo o jaký vzorek se jedná (nedělat vrypy!). Obvykle 3 hřebíky na jeden prostředek. Pak do jiné skleničky, nebo skleniček se nalije zkoušený prostředek a do každé se vloží příslušně označené hřebíky. Po jedné minutě se vytáhnou a opět postaví na hlavičku na papírovou utěrku okapat. Pak se vezme zavařovačka, do které se na dno nalijí asi 2 cm destilované vody. Dobré je tam vhodit dětský plastový teploměr do koupele. Hřebíky se na přeskáčku zavěsí do horní části zavařovačky za hlavičku na silon, nebo jiným nevodivým způsobem (v žádném případě nepoužít neizolovaný drát!). Pokud jsou na silonu, tak je nutné ho našponovat tak, aby nebyl prověšen. Hlavičky nebo i hřebíky se nesmí dotýkat. Flaška se co nejlépe zavíčkuje a postaví na topení. Ideální je, pokud se teplota v láhvi udržuje mezi 30-40°C. Proto ten teploměr. Pak to člověk sleduje, kdy se začne tvořit první koroze. Špička hřebíku se nebere do úvahy, jen jeho dřík. Případně si počká tak dlouho, až je možné naprosto jasně odlišit, který prostředek je nejlepší. Když se při 30°C na ošetřeném hřebíku neobjeví koroze do 100 hod, jedná se o kvalitní antikorozní prostředek. Když se při stejné teplotě překročí 300 hod, jde o vynikající výrobek.
Další zkouška je ještě jednodušší. Vezmou se jakékoliv kousky stejného druhu plechu bez koroze. Pozor, opět s ním zacházet v PE rukavicích (otisky prstů i zde zkreslí výsledek)! Plech se namočí do zkoušeného prostředku, nebo více kousků do několika prostředků. Opět srovnávací zkouška je nejlepší. Pak se zavěsí kamkoliv, kde není průvan (nepokládat). Je vhodné si pod ně dát něco savého, aby si člověk nezaolejoval parkety. Plechy se nechají minimálně týden viset. Pak se vezmou bílé papírové kapesníky a z každého zkoušeného vzorku se setře stejná plocha. Kapesníky se položí vedle sebe a porovná se, kolik špíny na každém z nich ulpělo a kolik oleje do sebe každý nasákl. Na barvu se nebere zřetel, protože některé účinné látky bývají barevné! Čím víc špíny a oleje, tím hůř.
Ještě jednodušší zkouška spočívá v tom, že si člověk ze zbraně odmontuje plastovou nebo pryžovou součástku a na její vnitřní stranu kápne zkoušený prostředek. Nechá 10 min působit, setře a zkontroluje zda prostředek nerozleptal danou součástku.
Další zkoušky už jsou individuální. Jak se komu s prostředkem pracuje, jestli na něj nemá alergii, jak dobře čistí, a další osobní zkušenosti. U čištění je zapotřebí dbát na jednu věc. Chce to každý prostředek vyzkoušet několikrát po sobě. Některé dosahují 100% své účinnosti až po opakovaném použití.
Černění, tedy pasivace povrchu oxidy je známá už víc než 100 let. A stejně tak dlouho je známo, že všechny druhy nevydrží dlouhodobě odolávat působení vlhkosti. Navíc v hlavni dochází k vypalování a obrušování této ochranné vrstvy. Pokud by se hlaveň nečistila, docházelo by k usazování spalin a k jejich reakci se železem. A to velice rychle. Další výstřel by tyto produkty utrhl od oceli, vymetl z hlavně, a proces by se opakoval. Rychle narůstá opotřebení. A to je umocněno i tím, že projektil má větší tření. Zvětšuje se netěsnost. Je známo, že postupně dochází ke zvýšení rozptylu a snížení dostřelu. Proto se používají dodatečné ochranné prostředky, které zlepšují protikorozní a další vlastnosti povrchu.
Jakýkoliv prostředek, který je nanesen v hlavni, ovlivňuje první výstřely. Tím, že mění kluzné vlastnosti projektilu, ovlivňuje tlak v hlavni a i rychlost hoření. Navíc projektil působí jako radlice buldozeru, která před sebou tlačí hromadu materiálu. Vzniká tedy paradoxní situace. Na jednu stranu je nutné povrch kovu nějak ošetřit, na druhou stranu z hlediska prvních výstřelů platí, že čím méně, tím lépe. Proto je dobré po aplikaci ošetřujícího přípravku ho vytřít do sucha. To klade velké nároky na čisticí, lubrikační a konzervační prostředky. Musí být dostatečně účinné i při mikronových vrstvách. Tím je z použití vyloučena většina průmyslových olejů. Prostě na specifické podmínky musí být specielní prostředek. Z tohoto pohledu se nejlépe chovají prostředky CLP. Jsou konstruovány tak, aby zaschly a zanechaly minimální nános. Proto také nejméně ze všech ovlivňují první výstřely (to platí i pro jiné zasychající prostředky jako je např. CX Professional DP a jemu podobné). Obecně lze definovat, že by prostředek aplikovaný do hlavně měl splňovat tato kritéria:
- Musí rozpustit spaliny.
- Uvolnit od povrchu kovu karbon a mikročástice kovů.
- Nesmí dovolit jejich zpětné usazení.
- Musí neutralizovat již proběhlé chemické korozní reakce.
- Musí elektricky izolovat.
- Během výstřelu se nesmí rozkládat na zplodiny, které by akcelerovaly korozi, nebo se pevně nalepily na stěnu hlavně.
- Musí mazat vývrt, aby nedocházelo ke zvýšenému tření a oděru kovů.
- Musí zabraňovat adhezi spalin a karbonu k hlavni při následném výstřelu.
- Musí chránit proti korozi.
- Nesmí nalepovat prach.
- Musí odpuzovat vodu.

Ing. Peter Stuchlík, CSc., CTex ATI
V Brně 7.3.2011
:geek: korekturu provedl: uaz469

zdroj: http://www.strelecky-portal.cz/zbrane-a-strelivo/recenze/cisteni-a-konzervace-zbrani.html
Uživatelský avatar
uaz469
 
Příspěvky: 430
Registrován: 13.11.2011 11:08

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod goral » 27.02.2012 20:36

na okraj k textu...
vrele doporucuji Break free. Opravdu asi to nejlepsi co se da z mazadel poridit. Trzni cena za malou flasticku je pet set pokud vim. Kdyby nekdo chtel, zvladl bych to sehnat mnohem levneji (za cenou dvou az tri lahvicek dozivotni zasoby....)
Uživatelský avatar
goral
 
Příspěvky: 1410
Registrován: 01.07.2011 22:53
Bydliště: Morava!

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod karel22 » 28.02.2012 13:12

Mě se osvědčila kombinace WD-40 na vyčištění zbraně a pro uložení a promazání zbraně olej na šicí stroje.
karel22
 
Příspěvky: 89
Registrován: 19.02.2011 15:13
Bydliště: Olomouc

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Stolberg » 05.03.2012 16:09

Zatím používám WD40 a Konkor 101, ale z hlediska použití v PA době by mě zajímalo, zda by se k mazání/konzervaci zbraní dal použít i transformátorový olej. Mám přístup k většímu množství....a tak by bylo opravdu dlouho čím mazat popř. čistit. Nemáte někdo s tímto nějaké zkušenosti/informace :?:
Stolberg
 
Příspěvky: 26
Registrován: 05.03.2012 14:48
Bydliště: Štatl

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Venet » 05.03.2012 17:02

OT ale, trafo olej, kamarat pouziva do diesla, na leto ked je teplo netreba nic menit na motore ;)
Odloz kolko mozes. dnesna nafta je kontaminovana biozlozkou ktora nerobi dobrotu a nafta dlho nevydrzi (narozdiel od trafo oleja)
Uživatelský avatar
Venet
 
Příspěvky: 851
Registrován: 12.01.2011 22:48

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Pepe » 05.03.2012 20:38

Debata o alterativních pohonných hmotách přesunuta sem: viewtopic.php?f=45&t=736&p=15348#p15348
Uživatelský avatar
Pepe
Moderátor
 
Příspěvky: 792
Registrován: 22.12.2010 14:14

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod marish » 06.03.2012 8:00

WD40 nosim na sřelnici, na nějaký to prostříknutí třeba po střelbě.
Jinak mi nevadí konkor, ale raději mám balistol- voní mi a vezmu s ním všechno, kov, dřevo, kůži...
Když chci něco hodně vyčistit, mám nějaký triclean čistidlo, to i odmastí, a pak to zase namažu.

Zajímaly by mě zkušenosti s běžnými (dobře sehnatelnými) oleji, bez tlakových nádobek.
Uživatelský avatar
marish
Moderátor
 
Příspěvky: 655
Registrován: 12.01.2011 21:29
Bydliště: Liberec

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Fenring » 06.03.2012 20:00

Nemáte někdo zkušenosti, jak se zbavit koroze zbraně? povrchové i hloubkové?
Uživatelský avatar
Fenring
 
Příspěvky: 133
Registrován: 14.01.2012 11:33

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod omaha » 06.03.2012 20:37

My jsme používali kyselinu fosforečnou.
Uživatelský avatar
omaha
 
Příspěvky: 84
Registrován: 09.01.2012 17:40

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Steril » 11.04.2012 22:08

Co řešení tohohle problému v PA? Dají se specializované prostředky nahradit něčím běžně dostupným, nebo dokonce doma vyrobitelným?
Tenhle problém mi přišel na mysl při čištění Mosiny, se kterou jsem byl v sobotu střílet - kvůli korozivním zápalkám to je opravdu fuška, při které spotřebuju hojně všemožných čisticích a konzervačních prostředků...

V PA budu samozřejmě také potřebovat zachovat zbraně v pokud možno co nejlepším stavu. Bude se IMHO střílet dost málo, pár ran bude z důvodu nutnosti šetření střeliva muset ve většině situací stačit - to ale taky stačí na zanesení hlavně tak, aby začala dost rychle reznout - bude proto potřeba pokaždé vyčistit stejně důkladně, jako po dni na střelnici.

Zásoby nábojů mám do většiny zbraní v řádu tisíců, s čištěním to ale boužel tak slavné není, popravdě by mi asi adekvátní zásoba zabrala víc místa něž to střelivo :D
Uživatelský avatar
Steril
VIP
 
Příspěvky: 513
Registrován: 08.03.2012 21:49
Bydliště: Praha

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Leon Chamel » 11.04.2012 23:02

K udržování většiny běžných zbraní v provozu bohatě postačí motorový olej. Litřík syntetiky svého majitele v těžkých dobách dost možná přežije, některé „hustší“ oleje by bylo v arktických mrazech vhodné říznout benzínem. V nouzi nejvyšší bych použil třeba i přefiltrovaný použitý olej z odstaveného vraku.
Uživatelský avatar
Leon Chamel
Rozpadlík
 
Příspěvky: 409
Registrován: 12.03.2012 16:25
Bydliště: Haná

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod goral » 11.04.2012 23:07

Jedna moznost, nakoupit proste nekolik litru break free, jak jsem psal...
To ti vystaci do konce zivota - zarucuju

Druha vec - opravdu potrebujes cistici protredky? podle me by to slo i bez nich - bude to vic prace, ale pujde to. Stara hadra se vzdcky nejaka najde a pokud ne, da se pouzit mnoho prirodniho materialu (ale uznava, nezkousel jsem to)

A mazani? Glock ani kosa nepotrebuji vic nez par kapek, mnohdy ani to ne...
Uživatelský avatar
goral
 
Příspěvky: 1410
Registrován: 01.07.2011 22:53
Bydliště: Morava!

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod cooper » 09.08.2012 9:53

dotaz, jak nejlépe zakonzervovat kvér, když ho chci zakopat do země na přípdané SHTF?? máte nějaké osvědčené :-) rady, čím ho napatlat ev. do čeho vložit, aby byl conejvíce chráněn před vlhkostí a ideálně i před hledači kovů?
dík
cooper
 
Příspěvky: 8
Registrován: 13.02.2012 16:54

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod JimmyJazz » 09.08.2012 10:41

pred hledaci kovu tezko - maximalne tak udelat nad schrankou par centimetru pod zemi ohniste s par zatkami od piva a pod to tak po dvaceti centimetrech starou plechovku. To by mohlo detektorare odradit. Co se konzervace tyce, tak temer vsechny moje dlouhe zbrane mely na/v sobe z fabriky nejakou vazelinu. Tudiz tak. Ja bych vsak volil cestu dukladneho vycisteni a naolejovani. Pak zatavit do igelitaku spolecne s vlhkost pohlcujicimi sacky.
JimmyJazz
 
Příspěvky: 819
Registrován: 31.01.2011 12:41

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod sroub » 09.08.2012 13:25

Podle kamaráda kterej to balil na vojně (asi do NZ?) se zbraň vyčistila, zakonzervovala zbrojní vaazelínou, zabalila to takovýho toho voskovýho, mastnýho papíru, a dalo se to do pytle z tlustýho igelitu, kam se dal pytlíček se silicagelem, vymačkal se z toho vzduch a pak se to do toho zavařilo, jako když se dělaly svačiny. Prej takhle konzervovali od samopalů, po T-55 (což bych docela chtěl vidět :lol: :lol: :lol: )
Osobně bych si na zakopávání zbraně sehnal vodotěsnej kufr, něco jako dělá Pelican a podobný firmy, vytřít zbraň o sucha, namazat konzervací, voskovej papír by asi ani nemusel bejt, a dal bych to s tim silicagelem, nebo jinym pohlcovačem vlhkosti do toho kufru. Dalo by se k tomu přihodit i dost napáskovaný munice, čištění i nějaký balení konzervantu, a možná že bych to před zkopánim ještě šoupnul na noc do mrazáku, a ráno vyndal a vymet krystalky ledu, čímž by se (podle mě) zajistila daleko nižší vlhkost uvnitř toho kufru. V armyhopech se daj tyhle vojenský kufry dostat za poměrně lidový ceny (oproti nákupu novýho kufru), maj přetlakovej ventil kdyby se to uvnitř přehřálo(třeba když ho necháte v iráku přez den na sluníčku, a v poledne si vzpomenete že ho chcete otevřít :D )aby to mohlo ufouknout, a dj se sehnat v nejrůznějších tvarech a velikostech, od notebookových, až po takovej kterej by tu osmapdesátku se sklopkou a deseti zásobníkama v pohodě pojmul :)
Uživatelský avatar
sroub
 
Příspěvky: 238
Registrován: 05.08.2012 9:42
Bydliště: Poblíž Kladna

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Kocour » 11.08.2012 23:46

Ventil u kufrů má hlavně důvod, aby to šlo otevřít při podtlaku.
Kocour
VIP
 
Příspěvky: 788
Registrován: 30.03.2012 21:29

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod wlasow74 » 24.10.2013 18:49

Myslíte že boresnake nahradí klasické čištění se vším všudy.
Názorů jsem četl několik a je to+- 50:50.
Uživatelský avatar
wlasow74
 
Příspěvky: 154
Registrován: 30.03.2013 6:38

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod MacGyver » 24.10.2013 18:54

Čištění zbraní bylo v době internetu povýšeno na vědu ;)

Šňůry jsou skvělé, ale občas je nutné vzít hrubší nástroj. Zejména, když se střílí olovem. Podle mě má oboje svoje místo a využití. Jedno nenahradí stoprocentně druhé.

Existuje sekta čističů, kteří zavrhují i mosazné kartáčky. Dávám kvízovou otázku: Kolikrát se musí protáhnout hlaveň mosazným kartáčkem, aby se opotřebení vyrovnalo jednomu výstřelu?
Uživatelský avatar
MacGyver
 
Příspěvky: 3765
Registrován: 19.08.2011 8:42

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod MRAK » 24.10.2013 21:13

ještě bych se vrátil k té dlouhodobější konzervaci .....
(například nějaké "bezzbrojákové" zbraně)

Co takto?

# hliníkový kufr
# kovová bedýnka (která pojme zbraň a vejde se do Al kufru)
# smršťovací folie
# vyčištěná, vazelínou ošetřená zbraň v mastným hadru
# velká pixla expanzní PU pěny
# silnej igelitovej pytel


vyčištěnou a zabalenou braň zabalit ještě do igeliťáku
vrazit do kovové bedýnky
vystříkat PUpěnou
zavřít, zabalit do smršťovačky
vrazit do hliníkovýho kufru
vystříkat PUpěnou
zavřít, zabalit do smršťovačky
vrazit do silnýho igeliťáku
zakopat

například:
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
MRAK
Moderátor
 
Příspěvky: 3026
Registrován: 13.01.2011 11:02
Bydliště: Sever

Re: Čištění a konzervace zbraní

Příspěvekod Fabulous » 24.10.2013 21:17

Zrezne ti to jak liška. PUR netěsní vlhkost. Chybí silikagely. Atd...

Teda jestli jsi to nemyslel ironicky :?
Uživatelský avatar
Fabulous
Administrátor
 
Příspěvky: 7220
Registrován: 17.09.2011 20:33
Bydliště: Praha a okolí

Další

Zpět na Zbraně střelné

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků