Testy konzerv a polotovarů

Recenze - Conserva.de Cheesburger

Příspěvekod shtf » 16.10.2012 20:10

pratele pro vasi informaci, dneska jsem otestoval na vlastni kuzi toto:
cheeseburger-aus-der-dose-150g.jpg
cheeseburger-aus-der-dose-150g.jpg (26.86 KiB) Zobrazeno 32429 krát


baleno po 150g

hodnoty pro 100g
Kalorie 1076 kJ (257 kcal)
Sacharidy 21,8 g
Bilkoviny 14,0 g
tuky 12,6 g

http://shop.conserva.de/en/canned-chees ... 50305.html

po otevreni plechovky se vylinula neliba vune, nedari se mi ji nikam zaradit abych ji k necemu prirovnal.
po vyjmuti se objevi vcelku kompaktni hamburger, ovsem nutno rici ze spodni strana je jaksi nasakla
olejem/tukem. V podstate ten spodek je strasne mastny.
PA160637.JPG

Po ohrati v mikrovlnce, neliba vune znacne zintenzivni.
Po odklopeni vrchni casti je videt syr a jakasi cervena smes na bazi kecupu ve ktere jsou znatelne kousky zeleniny.
tato smes je na tmave hnedem kolecku masa ktere vypada jako kolecko odrzinute z nejakeho prefabrikovaneho salamu.
PA160638.JPG


Osobne musim rici ze v jidle nejsem prilis vybiravy, ale toto jsem pozrit nedokazal. Musim rici ze jsem znacne zklaman, ocekaval jsem nemeckou preciznost, ale toto je opravdovy a cistokrevny smradlavy hnus :puke

hodnoceni:
Vune: 1/5
Vzhled: 2/5
Chut: 1/5
celkove hodnoceni 1/5
PA potencial: :ne
Naposledy upravil shtf dne 17.10.2012 18:33, celkově upraveno 2
shtf
 
Příspěvky: 327
Registrován: 22.08.2012 17:17
Bydliště: CR

Re: Recenze - Conserva.de Cheesburger

Příspěvekod Kralicek » 17.10.2012 10:04

Jsem od nich zatím otevřela máslo. No, čisté máslo to není, ale dobré a k jídlu to je :) . Rozhodně si jich naskladním alespoň plato.
Chystám se na chleba, bábovku a sýr.
Kralicek
 
Příspěvky: 63
Registrován: 17.09.2012 22:24
Bydliště: Praha a chalupa

Re: Recenze - Conserva.de Cheesburger

Příspěvekod Darth » 17.10.2012 17:49

Přidám svoji recenzi na chleba a "buchtu" od conserva.de.
Nechci zakládat nové vlákno,ale hodila by se úprava.Složka conserva.de a různé recenze.

Testoval jsem chleba Organic Pumpernickel.
Smrdělo to jako bolavá noha a taky tak chutnalo.Černé kulaté placičky ani tvrdé ani měkké.Jeden kousanec mi stačil.
Hnus.
Teď jsem pořídil chleba s Amarantem,tak jsem zvědavý co to bude za dílo.

Pak jsem otestoval Cherry Cake.
Tak to bylo jiný kafe.Po vytáhnutí celého kusu z plechovky to nevypadalo nijak extra,ale po rozkrojení a ochutnání to
byla mňamka.Fakt dost dobrá buchta.
Můžu doporučit.
Uživatelský avatar
Darth
 
Příspěvky: 130
Registrován: 16.12.2011 16:53
Bydliště: Sídliště

Recenze potravin - Conserva.de atd.

Příspěvekod shtf » 17.10.2012 18:24

Tentokrat jsem si pochutnal na bavorskem bramborovem salatu v bio kvalite :)
bayerischer-bio-kartoffelsalat-in-der-dose-400g.jpg
bayerischer-bio-kartoffelsalat-in-der-dose-400g.jpg (36.55 KiB) Zobrazeno 32304 krát


Salat je baleny v plechovce po 400g, muj vzorek mel datum spotreby 9/2015

hodnoty pro 100g
Kalorie: 77,00 kcal 324,00 kj
Voda: 80,97 g
Bilkoviny 1,89 g
Tuk 2,65 g
Sacharidy 11,02 g

PA170639.JPG

http://shop.conserva.de/en/canned-salad ... 00035.html

Po otevreni konzery je videt souvisla rosolovita hmota svetle-sedo-zluta barva.
Prirozena vune brambor s mirnym nadechmem do kysela.
vizualni dojem neni moc dobry
PA170641.JPG



po odkryti svrchni vrstvy, je videt cosi co nejvic pripomina spatne rozslehanou bramborovou kasi.
Ma to prirozenou bramborovou barva, prijemna bramborova vune.
PA170643.JPG


Chutove je salat prijatelny, bramborova chut s nakyslym ocasem po octu.
Celkovy dojem je, ze by se to dalo snist.
PA170645.JPG



hodnoceni:
Vune: 4/5
Vzhled: 2/5
Chut: 3/5
celkove hodnoceni 3/5
PA potencial: :yes
shtf
 
Příspěvky: 327
Registrován: 22.08.2012 17:17
Bydliště: CR

Recenze - conserva.de - tvrdy syr

Příspěvekod shtf » 18.10.2012 17:03

Dneska se mi do ruky dostal tvrdy syr Happy cow. Baleny po 340g.
Musim rici, ze syry jako muzu, a tak jsem se strasne tesil jak dopadne zkouska.
PA180637.JPG
PA180637.JPG (52.17 KiB) Zobrazeno 32301 krát


http://shop.conserva.de/en/canned-chees ... 15178.html

Po otevreni konzervy je ihned citit velmi prijemna syrova vune, a i obsah je prijemny na pohled,
svetle zluta syrova barva, presne takova jakou ma syr mit. (sice to z tech fotek tak nevypada, ale
opravdu barvu to ma jako syr)
PA180643.JPG

takze prvni dojem, je: "mnam na to mam chut!!" Vizualni i cuchovy dojem je na 1.

Takze dale, syr nelze z plechovky vyklepnout, je potreba ho obkrojit a vydloubnout.
Pri zakrojeni je konzistence syra prijemna ani prilis tvrdy ani prilis mekky, Nejlepe bych to prirovnal
k cestve cihle 30% (ta zluta) prijemne mekky ale ne mazlavy.
PA180645.JPG


po vyjmuti kousku syra, jeho vune jeste zintenzivni a je velmi prijemna.
Po chutove strance nemam vyhrad musim rici ze syr mi velmu chutnal.
Chutna jako tvrdy syr ementaloveho typu s oriskovym nadechem. Pro prirovnani
nejvic mi pripomina syr Primator ale ne tak mazlavy.

PA180648.JPG

Na zaver vam udelam chute moji veceri :)

Musim rici te tato polozka je urcite nemela chybet v rotujicich PA zasobach,
protoze je tak dobry ze se da jist i bezne, tuzdiz je mozne ho zaradit do rotujicich zasob
urcenych pro beznou spotrebu.

hodnoceni:
Vune: 5/5
Vzhled: 5/5
Chut: 5/5
celkove hodnoceni 5/5
PA potencial: :yes :yes
shtf
 
Příspěvky: 327
Registrován: 22.08.2012 17:17
Bydliště: CR

Re: Recenze - conserva.de - tvrdy syr

Příspěvekod shtf » 18.10.2012 18:50

pri nakupu jedne plechovky te vychazi 34kc/10dkg
pri nakupu cele krabice 48ks to vychazi na 27kc/10dkg

bezny tvrdy syr v obchode koupis za cca 19-25kc/10dkg
sezenes ale i z 9kc ale to se asi neda jist.
lepsi prirodni syry sezenes za 45-60kc
ale pozor to se bavime o cerstvych syrech s trvanlivosti max 3 dny v lednicce

ten syr v plechovce ma garantovanou dobu 12 mesicu pri pokojove teplote
a to nemluvim o negarantovane dobe.
shtf
 
Příspěvky: 327
Registrován: 22.08.2012 17:17
Bydliště: CR

Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod felix5 » 02.11.2012 14:51

možná by stálo zato to srazit do jednoho aď to má hlavu a patu (v opačném případě to klidně přejmenuj nebo smaž)

V počátcích sem si do evakuačního nakoupil pár konzerv na 3 dny a moc nad tim nepřemejšlel . v krámu popadnul první hotovky co mi přišli pod ruku. po nějaký době mi došlo že by stálo zato nahlédnout co že sem si to vlastně nakoupil dobrého. 2 sem už před časem otevřel a dneska rozhodl nafotit zbylé a rovnou vyházet (tohle bych nenabídl ani našemu kocourovy natož potřebným) .

Testované konzervy :
1.jpg
1.jpg (33.45 KiB) Zobrazeno 33497 krát


První testovaná konzerva :
parek_s_fazoli_1.jpg
parek_s_fazoli_1.jpg (56.86 KiB) Zobrazeno 33497 krát

éček jak nasráno a nic čim by se dalo chlubit ale v krizi vem to čert stejně to bude za 3 dny pryč a pak už budu žrát jen bylinky tak se to srovná.

po otevření :
parek_s_fazoli_2.jpg
parek_s_fazoli_2.jpg (34.32 KiB) Zobrazeno 33497 krát


parek_s_fazoli_3.jpg


závěr : opravdu to páchne a chutná to přesně tak jak by jste čekaly že to bude chutnat

Další konzerva sou boloňské špagety které mám docela rád :
spagety_1.jpg


složení se zdá relativně normální . trochu zarážející je obsah 10% hmotnosti špaget ale čert ví co taková špageta vůči omáčce váží. dost mi tam ale chybí maso.

Po otevření :
spagety_2.jpg


silná rajčatová vůně/ zápach křížená nějakou chemií.

spagety_3.jpg
spagety_3.jpg (26.36 KiB) Zobrazeno 33497 krát


závěr : trochu moc omáčky na můj vkus . Na to že se to jmenuje boloňské špagety tam nikde nevidím ani špagety ani boloňskou omáčku . chuť : 3body ze 100 za snahu.


Segedín :
ten taky docela můžu tak si chystám chuťové pohárky :

gulas_1.jpg
gulas_1.jpg (44.7 KiB) Zobrazeno 33497 krát


vcelku rozumné složení. opět bych přidal trošku masa ale to by výrobce zůstal bez zisku . nuže jde se otvírat :
gulas_2.jpg


závěr : asi nejvíce páchnoucí z testovaných. chuť - neidentifikovatelná se zelím.



Lečo s párkem
né že bych ho úplně miloval ale s chlebem k snídani - proč né
leco_1.jpg
leco_1.jpg (49.88 KiB) Zobrazeno 33497 krát


složení : samé éčko a opět nic dobrého uvnitř

leco_2.jpg
leco_2.jpg (23 KiB) Zobrazeno 33497 krát


Na to co v tom je a na rozdíl od předchozích to po čichu připomíná jídlo . pravděpodobně díky látkám zdůrazňujícím aroma :-D

leco_3.jpg
leco_3.jpg (24.46 KiB) Zobrazeno 33497 krát


závěr : no čekal sem od toho něco trochu jiného ale když bych umíral hlady...... asi bych to stejně vyhodil a radši umřel hlady nebo sežral nějakou mrtvolu.
felix5
VIP
 
Příspěvky: 685
Registrován: 04.07.2012 16:20

Re: Testy konzerv

Příspěvekod Foxy » 02.11.2012 22:17

EBE píše:Praalien: ďakujeme za obrovskú obeť, výborná "reportáž" niekedy mi zloženie nič nehovorilo, kýval som nad tým rukou, Ečka považoval za nutné zlo a smial sa "čitateľom" obsahu..teraz nehodím do košíka bez toho aby som si to neprečítal ale keď má človek na niečo chuť, ako dnes na pikantný šalát..E 1422,E 1440, E412, E 415, E211, E 202, E 250, E 450, E 451, E 452, E 417, E 300, E959..výrobca: Ryba Košice :puke
ďakujem, a inak zjedol si to alebo daroval, spláchol a pod? Mal si to podsunúť "nepriateľovi" :wasntme

Fajn...zatracená éčka. Jenomže co to vlastně je za bubáka, ty éčka?
Dal jsem si teda práci, a ty inkriminované potvory zkusím odhalit; éčko jedno po druhém, tak jak byla uvedena:

E1422 - Acetát zesíťovaného adipátu škrobu je stabilizátor a zahušťovadlo. Je odolný proti vysokým teplotám a míchání (tzn. nemění strukturu nebo vlastnosti, když je míchán). Tento modifikovaný škrob dokáže stimulovat růst prospěšných bakterií v tenkém i tlustém střevě, podobně jako různá probiotika. Škrob tělo rozloží a zpracuje na glukózu tak, že má energetickou hodnotu 16,5kJ/g.
Vyrábí se působením 8% anhydridu kyseliny octové a maximálně 0,12% kyseliny adipové na běžný škrobové. Maximální úroveň acetylových skupin ve škrobu je 2,5%, adipylových skupin max. 0,09%.
Použití látky je především v různých omáčkách, zálivkách, kečupech ale i některých jogurtech.
Látka nemá nežádoucí účinky.
V ČR je používání látky povoleno v nezbytném množství ke všem potravinám, v omezeném množství i v dětské výživě.
V USA je používání této látky povoleno.
- - -
E1440 - Hydroxypropylether škrobu. Jedná se o stabilizátor a zahušťovadlo. Škrob tělo rozloží a zpracuje na glukózu tak, že má energetickou hodnotu 16,5kJ/g.
Výroba probíhá úpravou běžného škrobu pomocí propylenoxidu. Po následné etherifikaci (syntézou pomocí etherů) je výsledný škrob obvykle lehce okysličený, vybělený nebo upravený kyselinou. Je odolný proti kyselinám, škodlivým enzymům a dodává výrobkům lepší barvu a lesk.
Používá se k zahušťování spousty druhů potravin, např. salátových zálivek.
Látka je považována za bezpečnou bez nežádoucích účinků, ovšem při velmi vysokých dávkách může způsobovat průjem. Studie na zvířatech neprokázaly škodlivost.
Není stanovena hodnota přijatelné denní dávky (ADI).
V ČR je používání látky povoleno v nezbytném množství ke všem potravinám s výjimkou dětské výživy.
V USA je používání této látky rovněž povoleno.
- - -
E412 - Guarová guma. Je to rozpustná vláknina vytvářející s vodou husté roztoky. Vyskytuje se v semenech rostliny druhu Cyamopsis tetragonolobus, která se pěstuje především v Indii. Používá se jako stabilizátor, zahušťovadlo a emulgátor.
Získává se z lusků se semeny z rostliny Cyamopsis tetragonolobus.
Guma guarová má pět až osm krát větší zahušťovací schopnost než škrob a této vlastnosti se v potravinářství hojně využívá. Jako stabilizátor se přidává do mraženého ovoce a ovocných nápojů, jako zahušťovadlo do teplých a studených nápojů. Stabilizuje emulze, čehož se využívá při výrobě majonéz, aby nedocházelo k oddělování olejové a vodní fáze. Do mražených výrobků se přidává z důvodu zvětšení objemu, zlepšení textury a zvýšení odolnosti vůči tepelným výkyvům. Dále vytváří filmy na povrchu masných výrobků a zvyšuje trvanlivost některým pekařským výrobkům a zamezuje drobivosti koláčů. Můžeme to nalézt také v nízkotučných jogurtech, zmrzlinách, cukrovinkách, v nízkokalorických dressincích, mléčných výrobcích, atd. Uplatňuje se i v kosmetickém průmyslu (zubní pasty, pleťová mléka, krémy) a v textilním a papírenském průmyslu.
Při běžných dávkách používaných v potravinách nejsou známy nežádoucí účinky, je považována za bezpečnou látku. Může snižovat hladinu cholesterolu. Čistá forma byla používána k napomáhání redukci váhy, v žaludku totiž zabraňuje pocitu hladu. Ovšem byly případy, kdy docházelo k zablokování střev touto látkou. Ve vysokých koncentracích může způsobovat nadýmání a projímavé účinky. U citlivých jedinců může při styku s touto látkou dojít k alergické reakci.
V ČR je použití látky povoleno v nezbytném množství v potravinách kromě dehydratovaných výrobků. Dokonce i do dětské výživy může být přidávána (do mléčné výživy pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce).
V USA je zařazena do kategorie GRAS (generally recognized as safety), tzn. že je látka považována za bezpečnou.
- - -
E417 - Guma tara se vyskytuje v semenech rostliny druhu Caesalpinia spinosa pocházející z Peru. Je to bílý až nažloutlý prášek, bez zápachu. Používá se jako zahušťovadlo a stabilizátor.
Při běžných dávkách používaných v potravinách nejsou známy nežádoucí účinky, je považována za zcela bezpečnou látku.
V ČR je použití gumy tara povoleno v nezbytném množství v potravinách kromě dětské výživy a dehydratovaných výrobků. V USA je používání také povoleno (GRAS).
- - -
E415 - Xanthan. Látka přírodního původu, polysacharid získáváný fermentací glukózy nebo sacharózy pomocí bakterie Xanthomonas campestris.
Ve své čisté podobě to je bezbarvá látka, gelovitého charakteru, v potravinářství se s ní však setkáme jako s bílým práškem. Využívaná je jako zahušťovadlo či stabilizátor v mléčných výrobcích, dresingu nebo i masných výrobcích. Obecně je považována za bezpečnou látku bez vedlejších účinků, jsou ale známy ojedinělé případy alergie na xanthan.
Obvykle se jako surovina pro výrobu xanthanu používá kukuřice nebo sója (můžou být geneticky modifikované). Získaná glukóza nebo sacharóza se za působení baktérií Xanthomonas campestris nechá fermentovat po dobu několika dní a poté se za pomoci isopropylalkoholu vysráží a usuší na snadno rozpustný prášek.
Xanthan se používá k zahuštění a stabilizování výrobků na vodní bázi, například mléčné výrobky, dressingy, omáčky, instantní polévky, sirupy a pekařské výrobky. Ve zmrzlině zabraňuje ve vytváření ledových krystalků. Často jej také nalezneme ve výrobcích s nízkým obsahem tuku, kde právě nahrazuje zahušťovací funkci tuku.
Využití xanthanu je také v kosmetice, kde se přidává například do krému nebo zubní pasty, kde funguje jako stabilizátor a spojovací látka složek, které by se přirozeně oddělily. Xanthan neobsahuje gluten, proto se také používá v bezlepkovém pečivu, kde dodává těstu potřebnou lepivost, kterou by jinak právě zajistil gluten.
Nejsou známy nežádoucí účinky a většinou je dobře snášen. Vzhledem k tomu, že se Xanthan vyrábí z produktů (kukuřice, soja, apod.), které mohou být samy o sobě alergeny, existuje u citlivých osob riziko vzniku alergické reakce, doprovázené např. zažívacími problémy, průjmem či bolestí hlavy.
Bakterie Xanthomonas campestris používané k výrobě Xanthanu můžeme znát v podobě černých teček na brokolici, květáku či jiné listové zelenině, které způsobují svou činností. V ČR je použítí látky povoleno v nezbytném množství i v dětské výživě. V USA je používání také povoleno (GRAS látka).
- - -
E211 - Benzoan sodný je sodná sůl kyseliny benzoové ( benzenkarboxylové ). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě. Používá se jako konzervant, především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, např. v brusinkách, švetskách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách.
Pro komerční účely se benzoát sodný vyrábí chemický procesem - neutralizací kyseliny benzoové ( ta se vyrábí oxidací toluenu ) hydroxidem sodným.
Benzoát sodný je nejvíce používán jako konzervant, běžný v nealkoholických nápojích, okurkách ve sklenici, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s touto látkou setkat také v kosmetice, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých kréméch s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí v autech.
V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným a benzoanem sodným se může tvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces můžou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. (Totéž samozřejmě platí i pro přírodní benzoan sodný!)
Existuje silné podezření na způsobování dětské hyperaktivity, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, např. tartrazinem, aj. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím tak vyvolávat některé dědičné choroby (např. Parkinsonova choroba), ale jednoznačně potvrzeno to není.
V ČR je použití této látky omezeno na nezbytně nutné množství do vybraných druhů potravin.
V USA je tato látka také povolena, dokonce je označena jako GRAS.
- - -
E202 - Sorban draselný. Jedná se o draselnou sůl kyseliny sorbové v podobě bílého krystalického prášku. Tato látka se užívá jako konzervant, zabraňující šíření plísní a kvasinek v potravinách. Je dobře rozpustná ve vodě.
Pro potravinářské účely se vyrábí syntetickou cestou, přidáním hydroxidu draselného do kyseliny sorbové. Většinou se získává z ropných derivátů.
Látka se používá jako konzervant v ovocných nápojích, džusech, v mouce, zázvorovém pivu, lékořici, víně, olivách ve slaném nálevu, jablečném moštu, pečivu, čokoládě, v ovocných koktejlech, mandarinkovém pyré. Přidává se do koláčů, náplní do koláčů, do slazených želé, sýrů, salátů, kečupů. Dále se používá do prostředků na praní prádla, šamponů, cigeret a hydratačních krémů.
Látka je většině případů bez nežádoucích účinků, ojediněle se může vyskytnout podráždění kůže či očí, alergické reakce, astma, poruchy chování.
Přijatelná denní dávka 0 - 25 mg/kg tělesné váhy. V ČR je použití látky regulováno zákonem.
V USA je látka také povolena. Má označení GRAS.
- - -
E250 - Dusitan sodný je sodnou solí kyseliny dusité. Má formu světle nažloutlé krystalické látky. Je dobře rozpustná ve vodě.
Dusitany dodávají potravinám uzenou chuť, umožňují vzdorovat a působit vůči smrtelně nebezpečným bakteriím Clostridium botulinum, slouží jako stabilizátory barvy - mají schopnost chemicky reagovat s molekulami myoglobinu a dodávat krvavě červenou barvu masným výrobkům, prodlužují životnost výrobků a zabraňují oxidaci tuků. Výrobci uvádějí, že je velmi těžké dusitany nahradit, protože neexistuje látka, která by měla podobné vlastnosti a zároveň výrazně neovlivnila požadovanou chuť výrobku.
Dusitany v kombinaci s přírodními sekundárními aminy (aminokyseliny, aromata, aj.) tvoří nitrosaminy, silně rakovinotvorné látky. Vznikají při smažení slaniny za vysokých teplot, během výroby potravin, skladování a vytvářejí se i v lidském žaludku. Přidáváním vitaminů C a E do potravin se zabraňuje tvorbě těchto látek. Nitrosaminy jsou obsaženy v pečených, uzených a silně solených jídlech. Vyskytují se i v pivě – zvláště v pivě tmavém. Vysoký obsah nitrosaminu má také dlouho skladované ovoce a zelenina. Jeho vysoká koncentrace byla zjištěna ve špenátu, ředkvičkách, okurkách a hlávkovém salátu.) Je snaha obsah nitrosaminů v potravinách snižovat úpravou výrobních postupů, omezováním přídavku dusitanů nebo přidáváním vitaminů C a E, které jejich negativní účinky eliminují.
Dusitany se dostávají do potravin i do zeleniny prostřednictvím použitých hnojiv.
Dusitan sodný se vyrábí synteticky např. reakcí tepelným rozkladem dusičnanu sodného. Dusitan sodný se vyskytuje v solících směsích (tzv. NPS).
Studií výzkumného centra v Chicagu uvádějí, že u testovaných zvířat - myší - se již při velmi malé dávce nitrosaminů (při opakovaném podání 0,3mikrogramu na gram hmotnosti pokusného zvířete) rozvinula rakovina - zejména jater a plic. U morčat se vyskytla taktéž rakovina, která byla velmi podobná rakovině žaludku u lidí. Nežádoucí účinky mohou způsobit nejen vznikající nitrosaminy ale i samotný dusitan, jehož vliv na lidské zdraví je neustále diskutován.
Řada kvalitních vědců a expertů v Kalifornii však nedokázala, že dusitan sodný je pro člověka toxický.
Podle organizace CSPI (Center for Science in the Public Interest) představují dusitany a dusičnany pravděpodobně malé riziko pro lidské zdraví. Je ale doporučováno při konzumaci masa obsahujícího dusitany zároveň konzumovat potraviny s obsahem vitminu C (pomerančové, grapefruitové, brusinkové džusy, apod. nápoje) z důvodu zabránění vzniku nitrosaminů, které jsou již prokazatelně škodlivé. Řada organizací však doporučuje zcela omezit konzumaci masných výrobků obsahujících dusitany a vyhnout se pečení a grilování nakládaných mas.
V současné době výrobci přidávají do výrobků kyselinu askorbovou (E 300), kyselinu erythorbovou (E 315) či erythorban sodný (E 316), které výrazně omezují tvorbu nitroso sloučenin.
V zemích, ve kterých se konzumuje větší počet uzených ryb, byl zjištěn zvýšený výskyt rakoviny hltanu (solené ryby obsahují nitrosaminy).
Konzumace vyššího objemu dusitanů může vést k problémům jako jsou např. bolesti břicha, bolesti hlavy, pokles krevního tlaku, závratě. Pokud dusitany zreagují s krevním hemoglobinem může vzniknout cyanóza - modré až modrobílé zbarvení kůže, sliznic a vývoj methemoglobinémie, která vyvolá sníženou schopnost přenášení kyslíku v krvi. Toto riziko je vážné u nemluvňat a malých dětí. Nejčastěji k němu dochází pitím vody s vysokým obsahem dusičnanů, které se v těle přeměňují na dusitany.
Česká vyhláška č. 305/2004 stanovuje limit pro celkový obsah nitrosaminů v pivu na 1,5 mikrogram/kg. Vyhláška č. 304/2004 o aditivech reguluje vznik nitrosaminů omezením přídavku dusitanů do masných a dalších výrobků a stanovením jejich zbytkového množství. Při často prováděných kontrolách dusitanů v masných výrobcích nedochází k výskytu nadlimitních hodnot.
V ČR je povoleno použití dusitanu draselného v tepelně neopracovaných, uzených a sušených masných výrobcích, v ostatních masných výrobcích, v masných výrobcích v konzervových plechovkách a v uzené anglické slanině.
V USA je látka také povolena.
Ve většině zemí je zakázáno použití pro dětskou výživu.
- - -
E450 - Difosforečnany: Mohou být di- až tetra sodný, draselný, vápenatý. Jejich účinky v potravinách jsou podobné, proto o nich lze hovořit obecně pod souhrnným označením difosforečnany. Všechny jsou rozpustné ve vodě. Každý z výše uvedených difosforečnanů lze připravit specifickou reakcí, v níž figuruje kyselina fosforečná.
Působí jako látky upravující kyselost, kypřící látky, stabilizátory, emulgátory a tavicí soli. Další jejich schopnosti zahrnují bránění nežádoucím reakcím přítomných kovů a vázání šťáv při výrobě masných výrobků. Lze je proto nalézt v uzeninách, masných a pekařských výrobcích, tavených sýrech nebo práškových směsích pro výrobu čokoládových nápojů.
V menších dávkách jsou difosforečnany považovány za bezpečné látky, jejich vysoké dávky však mohou v těle způsobit nerovnováhu a zapříčinit nedostatek vápníku.
Difosforečnany představují zdroj fosforu a v těle se rozkládají na fosforečnany. V České republice lze difosforečnany využít při výrobě některých potravin. Dihydrogendifosforečnan sodný může být v omezeném množství přidáván i do potravin pro děti jako součást kypřícího prostředku.
V USA jsou difosforečnany rovněž povoleny.
- - -
E451 - Trifosforečnany - sodný a draselný. Trifosforečnany mají podobné vlastnost jako difosforečnany. Jedná se o regulátory kyselosti či tlumivé roztoky rozpustné ve vodě.
Nejrozšířenější z trifosforečnanů – trifosforečnan sodný se připravuje kalcinací směsi hydrogen- a dihydrogenfosforečnanu sodného. Dalším způsobem výroby trifosforečnanů mohou být reakce hydroxidu sodného nebo draselného s kyselinou tri-polyfosforečnou.
Trifosforečnany se nejčastěji přidávají do masných výrobků, protože mají schopnost vázat a udržovat v nich vodu. Nacházejí se též ve sladkostech, majonézách, salátových zálivkách nebo sladových výtažcích.
Trifosforečnan sodný je nejmasověji vyráběným fosforečnanem Trifosforečnany představují zdroj fosforu a v lidském těle se rozkládají na fosforečnany. V České republice lze trifosforečnany využívat při výrobě potravin; v USA jsou trifosforečnany rovněž povoleny.
- - -
E452 - Polyfosforečnany (metafosforečnany) sodný, draselný a vápenatý.
Tedy: polyfosforečnan sodný (zvaný Grahamova či Madrellova sůl), polyfosforečnan draselný (Kurrolova sůl), polyfosforečnan sodnovápenatý, polyfosforečnan vápenatý.
Ložiska Grahamovy soli se nacházejí volně v přírodě pod povrchem země; synteticky se polyfosforečnany připravují rekrystalizací nasycených vodných roztoků.
Polyfosforečnany se přidávají do masných výrobků a ryb, protože mají schopnost vázat a udržovat v nich vodu a také v nich zabraňovat nežádoucím reakcím přítomných kovů. Rovněž mohou působit jako tavicí soli v tavených sýrech nebo jako živná přísada do kvasinek. Uplatnění nacházejí i ve šlehačkách ve spreji či ve smetanách v prášku.
V menších dávkách jsou polyfosforečnany považovány za bezpečné látky, avšak opět; jejich vysoké dávky mohou v těle způsobit nerovnováhu spojenou s nedostatkem vápníku.
Polyfosforečnany použité na povrchovou konzervaci ryb jsou stejně účinné jako například obyčejná kuchyňská sůl, ale mají výhodu v tom, že maso žádným způsobem neochucují.
V České republice lze polyfosforečnany přidávat do potravin, v USA jsou rovněž povoleny.
- - -
E300 - Kyselina L-askorbová ( Vitamín C ). V pevném skupenství je v podobě bílého prášku, dobře se rozpouští ve vodě. Přirozeně se nachází v čerstvém ovoci a zelenině (citrusové plody, šípky, rybíz, špenát, paprika, brokolice a další plody). Například pomeranče obsahují okolo 35 mg vitamínu C na 100 gramů, což zhruba odpovídá doporučené denní dávce. Kyselina L-askorbová podléhá zkáze horkem, světlem a kyslíkem (za přístupu vzduchu a světla tmavne a kazí se). Vitamín C je pro lidské tělo nezbytný. Pomáhá především vstřebávání železa z tenkého střeva a přispívá ke správné funkci chrupavek, kostí, cév, kůže a zubů. Nedostatek vitamínu C se projevuje nemocí zvanou kurděje (únava, ztráta zubů, krvácení dásní, špatné hojení ran, může končit i smrtí).
Kyselina L-askorbová se průmyslově vyrábí chemickou syntézou z hroznového cukru. Lze ji také získat přímou extrakcí z ovoce a zeleniny, ale tato metoda je dražší a chemické složení výsledného produktu je stejné.
Kyselina L-askorbová se využívá jako antioxidant např. v ovocných džusech nebo v pekárenském či masném průmyslu, kde snižuje oxidaci tuků a tím brání vzniku rakovinotvorných látek. Další využití nalezne jako konzervační prostředek (pomáhá zachovat barvu zpracovaného masa, trvanlivost mléka v prášku, předchází zakalení piva, vyblednutí ovocných šťáv a další), jako prostředek ke zpracování mouky (urychluje zrání mouky a tím snadnější zpracování těsta) nebo jako přísada do ovocných salátů, džusů, snídaňových cereálií, mražených plodů moře a mnoho dalších.
Vitamin C obecně nemá žádné nežádoucí účinky, ovšem při dlouhodobém nadměrném příjmu (10 gramů denně a více) může dojít až ke vzniku ledvinových kamenů a ucpání tenkého střeva. I zde platí, že všeho s mírou.
ADI (Acceptable daily intake – přijatelná denní dávka) vitaminu C: neomezeno.
Synteticky vyráběný vitamin C se v nápojích rychle rozkládá, proto je důležitá konzumace čerstvého ovoce a zeleniny (přírodní vitamin C se vyskytuje v rutinovém komplexu).
V ČR povoleno ke všem potravinám a při výrobě dětských příkrmů. V USA povoleno.
- - -
E959 - Neohesperidin DC: Vyrábí se extrahováním hořké látky (neohesperidinu) z grapefruitových slupek, nezralých pomerančů atd. Tato látka je poté "ošetřena" louhem a přeměněna na "Neohesperidin DC".
Jedná se o syntetické sladidlo, přípravek ke zvýraznění chuti a aroma, regulátor chuti. Látka je mnohonásobně sladší než běžný stolní cukr (asi 1000x) a má lehkou chuť mentolu. V hořkých potravinách snižuje hořkost a dodává sladší chuť.
Používá se v pekařských výrobcích, nápojích, snídaňových cereáliích, sýrech, žvýkačkách, koření, vaječných výrobcích, rybích produktech, mražených ovocných zmrzlinách, želé, instantní kávě či čaji, džemech, mléčných produktech, ořechových výrobcích, sladkých omáčkách. Využívá se také v pivovarnictví, do zubních past či ústních vod. Používá se také jako přísada do krmiv.
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky, takže látka tato má status GRAS (generally recognized as safe). V ČR se smí používat v omezeném množství. V USA není látka povolena.
- - -
(Při kompilaci tohoto elaborátu jsem využil informace z http://www.emulgatory.cz/)
- - -
Takže není éčko jako éčko, a nejhorší je strach z neznáma.
Nicméně dobrou chuť!
Uživatelský avatar
Foxy
VIP
 
Příspěvky: 466
Registrován: 13.10.2012 17:39
Bydliště: Jižně od Prahy

Re: Testy konzerv

Příspěvekod Ducati » 03.11.2012 9:47

Dobré ráno,
Také máme doma ani ne rozmlsaného člena rodiny ale prostě nejí nic co ji nechutná. A to musím upozornit jí je 23 let! Uvařit sama kloudného nic neumí jediné "jídlo" které umí jsou špagety s omáčkou. Dokáže jíst celý týden krupicovou kaši a cokoliv čokoládového. Protože z toho co sní je to jediné doma. To by vás pak trefil šlak, když přijdete domů je plná lednička a ona dokáže říct že zas není co na jídlo. :head
Ale co chci říct koupil jsem konzervu z Intersparu co byla v potravinách na pranýři. Je pravda že mi nechutnala ale snědl jsem ji. Měl jsem hlad, přežil jsem to a žádné následky nepozoruji :) Kdykoliv mi kdokoliv cokoliv uvařil, tak jsem to snědl i když mi to nevonělo. Jediné co nejím jsou čerstvé papriky. Ale i ty sním s velkým sebezapřením pokud už mám opravdu hlad. Jen silní přežijí!

Abych taky trochu přispěl já kupuji Obrázek
Váha balení je 1000g, pevná složka 650g. Chuťově se mi zdá lepší než RIO mare, které jsou drahé jak ďas. Pochází to ze Španělska, a jsou tam celé kusy masa, samozřejmě že při přepravě se něco rozdrtí, to jen ať si někdo nemyslí že mu vypadne úhledný steak. Co jsem koupil já je v rostlinném oleji. Chutnal mi, ale pokud by někdo měl možnost koupit v olivovém, tak ať raději vezme tyto, ta chuť se nadá popsat :yes Kupoval jsem jednu konzervu za 160,- a údajně se dají koupit v řetězcích lidl v Německu, Rakousku. A co je hlavní ty z minulého roku mají datum trvanlivosti do 2017!
Uživatelský avatar
Ducati
 
Příspěvky: 36
Registrován: 05.10.2012 8:11

Re: Testy konzerv

Příspěvekod Reccol » 04.11.2012 12:12

Video k tématu http://www.stream.cz/peklonataliri/7695 ... e-konzervy
Nejhorší samozřejmě Tesco.
Reccol
VIP
 
Příspěvky: 471
Registrován: 19.09.2011 13:43

Re: Testy konzerv

Příspěvekod Tina » 06.11.2012 20:48

Pro info sem dám testy tuňáků v konzervě, podle Dtestu. Testovali jak kousky tuňáka, tak drť, každopádně je to dobré vodítko při nákupech, co koupit a co už ne.

Tuňák kousky

Atlantik tuňák kousky v sójovém oleji - velmi dobře (86 %)
Five Star Tuňák Steak v slunečnicovém oleji - velmi dobře (86 %)
Aro tuňák kousky v rostlinném oleji - velmi dobře (84 %)
VIER DIAMANTEN tuňák kousky přírodní - velmi dobře (84 %)
RIO mare tuňák v olivovém oleji - velmi dobře (80 %)
Kaufland / Vitae d'Oro tuňák – kousky v rostlinném oleji - dobře (78 %)
Lidl / NiXe filety z tuňáka ve slunečnicovém oleji - dobře (78 %)
Calvo tuňák v rostlinném oleji - dobře (76 %)
Sun & Sea tuňák steak v rostlinném oleji - dobře (76 %)
ISABEL tuňák v rostlinném oleji - dobře (72 %)
Pena Tuňák (steak) - dobře (70 %)
Tesco / Mermaid Bay tuňák kousky v rostlinném oleji - dobře (70 %)
Kaiser Franz Josef tuňák steak v oleji - uspokojivě (56 %)
Interspar DESPAR Tonno all'olio di oliva - uspokojivě (54 %)
John West tuňák steak - uspokojivě (54 %)
albert Quality Tuňák v oleji - dostatečně (20 %)
Giana tuňák kousky v rostlinném oleji - dostatečně (20 %)

Tuňák drť

Lidl tuňák drcený ve slunečnicovém oleji - velmi dobře (84 %)
Nekton tuňák v rostlinném oleji - dobře (76 %)
Hamé tuňák drcený v rostlinném oleji - dobře (74 %)
Kaufland / Vitae d'Oro sendvičový tuňák v oleji - dobře (74 %)
Five Star tuňák sekaný - uspokojivě (50 %)
la Perla sendvičový tuňák ve vlastní šťávě - uspokojivě (50 %)
Tesco value drcený tuňák ve vlastní šťávě - uspokojivě (46 %)
Giana tuňák drcený v rostlinném oleji - dostatečně (20 %)
Uživatelský avatar
Tina
VIP
 
Příspěvky: 583
Registrován: 21.08.2012 9:06
Bydliště: Severní Čechy

Re: Testy konzerv

Příspěvekod Tina » 06.11.2012 21:03

Je to na jejich stránkách - http://www.dtest.cz/testy-vyrobku-206/test-tunaku-v-konzerve, pod tlačítkem Jak testujeme. Je to volně přístupné, na rozdíl od testů.
Jen pro rychlé info, hodnocení se skládá z tohoto : Deklarace 20 %, senzorické zkoušky 40 %, laboratorní zkoušky 40 %.
Nás celkem zajímá ta chuť, takže Senzorické zkoušky:
Poučení laici a odborníci hodnotili vzhled, barvu a konzistenci masa, barvu oleje, případně vlastní šťávu tuňáka, vůni, chuť a slanost. Součástí zkoušky bylo i hodnocení neporušitelnosti obalu.
Uživatelský avatar
Tina
VIP
 
Příspěvky: 583
Registrován: 21.08.2012 9:06
Bydliště: Severní Čechy

Re: Testy konzerv

Příspěvekod felix5 » 09.11.2012 15:04

po vyhození alberťáckejch šmakulád sem zašel opět dokoupit nějaký zásoby. i když nejde přímo o konzervy , přijde mi blbost na to zakládat nové téma .

Ovesná kaše s jablky a skořicí

možná to bude znít divně ale ovesnou kaši sem nikdy předtim nejedl. měl sem za to že to bude podobný musly tyčince který mi opravdu nechutnaj.
oves2.JPG


složení se zdá bejt normální. co mě překvapilo je ,kolik to má kalorií .měl sem za to že jde o dietní stravu.

uvnitř najdete papírovej pytlík s obsahem kterej by bylo lepší nahradit mylarem. papírovej pytlík je plnej tak ze 40% .
oves3.JPG
oves3.JPG (12.41 KiB) Zobrazeno 32529 krát

po uvařeni :
oves.JPG


výsledek :
Hmota o konzistenci řidšího chemoprenu . moc hezky to voní skořicí a jablky . chuť : 9 z 10 praček whirpool - značka vítězů. opravdu mile mě překvapila . Porce docela malá(65g +150ml vody) s přehledem bych zvládnul i 2 . 100g se mi zdá jako ideál. cena něco přes 40kč za 4 porce pokud se správně pamatuju. spotřeba bohužel jen rok ale až bude končit rád to zbaštim aby to nepřišlo na zmar. Nejen jako rozpadlická snídaně ideál...

večer přihodim ještě krupicovou kaši bona vita která se taky vaří z vody pokud má někdo zájem.
Naposledy upravil felix5 dne 09.11.2012 18:20, celkově upraveno 1
felix5
VIP
 
Příspěvky: 685
Registrován: 04.07.2012 16:20

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod Reccol » 09.11.2012 17:06

Tyhle emco kaše tahám na vejšlapy, ráno mě to dostane ze spacáku :) Zkus čokoládovou, je fajn.
Reccol
VIP
 
Příspěvky: 471
Registrován: 19.09.2011 13:43

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod felix5 » 09.11.2012 18:19

Krupicová kaše se skořicí

obal :
krupice 3.JPG


Ke složení sem trošku podezíravej. 43% krupice se mi zdá prazvláštní.taknějak to ve mě vyvolává otázky co je ten zbytek ? Trochu doufám že sušené mléko nebo že výrobce počítá s vodou ...

uvnitř balení najdete 4 x65g pytlík . obal se zdá bejt dostatečně kvalitní i na delší uskladnění. vpodstatě je to takovej tenčí mylar bag . nevýhodou je že v balení je i nějakej plyn - výrobce bohužel neuvádí zda je to baleno v ochranné atmosféře . osobně bych to radši přebalil abych zmenšil oběm . nadruhou stranu je škoda ji vyfouknout když už tam je ...
pytlík je plnej tak z 30% kaší + 20% plyn (tedy půlka)

krupice 1.JPG
krupice 1.JPG (42.17 KiB) Zobrazeno 32482 krát


obsah sáčku (prach stejné barvy jako je výslednej produkt ) :
krupice 2.JPG
krupice 2.JPG (19.23 KiB) Zobrazeno 32482 krát


výsledek :
porce o něco větší než u emko ovesný kaše ale ještě by to půl porce sneslo. chuť : určitě horší než když si kaši uděláte doma z krupice a čerstvého mléka a kusu pravého másla .v terénu bych si na tom pochutnal i v době míru. doma si udělám radši podstivou . za sebe tedy můžu říct že do nouzovejch zásob zařazuju aby člověk nejedl pořád totéž .

Cenu si už nevzpomenu ale zase kolem 40kč ( 4x porce 65g +150ml vody) trvanlivost opět pouze rok
felix5
VIP
 
Příspěvky: 685
Registrován: 04.07.2012 16:20

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod dracekvo » 21.11.2012 19:29

Tak jsem dnes v tescu narazil na výrobek firmy Shanghai MaLing - hovězí na kari za 20,- Neodolal jsem a pár plechovek koupil.
Uvnitř je celkem dost masa, kousky bambusu a brambory. Vše je v celkem husté omáčce. Chuť vzhledem k tomu, že je to konzerva je vynikající. Pro někoho by to mohlo být možná ostré, ale pro mě akorát. Rozhodně stojí za zkoušku.

Ještě tu mám kungpao, hovězí po sečuánsku a luncheonmeat (80%) ale to ochutnám až jindy

Omlouvám se za kvalitu fotky. Je to za špatného světla a ještě mobilem.
Přílohy
Curry-Pork-nove-foto.png
Curry-Pork-nove-foto.png (98.32 KiB) Zobrazeno 32292 krát
IMG_20121121_191117.jpg
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 1379
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod Etranger » 21.11.2012 19:47

DSC00992.JPG


Výborný je hovězí guláš Coquette z Lidlu.Cena vyšší ale plný masa.
Nedávno na něj byla akce a já měl zrovna okružní cestu po republice tak jsem po pár kouscích průběžně nakupoval.
Jen v Brně beznadějně vyprodáno hned ve třech prodejnách že by někdo z místních? ;)
Etranger
VIP
 
Příspěvky: 291
Registrován: 29.10.2012 1:47
Bydliště: Východ

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod dracekvo » 24.11.2012 9:14

Sichuan-Pork-nove-foto.png
Sichuan-Pork-nove-foto.png (94.02 KiB) Zobrazeno 31728 krát

Shanghai MaLing - hovězí po sečuánsku.
- uvnitř pěkné kusy masa, celistvá zelenina, po dně řídká šťáva. Chuťově mi to moc nejelo. Měl jsem lepší maso po sečuánsku.



1306167253050.jpg

Shanghai MaLing - luncheon meat premium
- udávaný obsah masa 80%. Chuťově bych to přirovnal k luncheon meatu oldenhauser. Ale oproti němu je v tomto vidět také občas struktura masa. Takže bych řekl, že tento luncheonmeat je omalinko lepší.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 1379
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod Kocour » 24.11.2012 12:26

Etranger píše:
DSC00992.JPG


Výborný je hovězí guláš Coquette z Lidlu.Cena vyšší ale plný masa.

Zrovna ten guláš bych za výborný ani náhodou neprohlásil. Po otevření je tam sice relativně dost masa, ale jsou to jakési moc pravidelné kostky - podle mě vzniklé slisovánìm odřezků. Když se trochu rozvaří, rozpadnou se normálně na vlákna hovězího, ale rozhodně nečekejte kousky jako u doma vařeného jídla. Taky omáčka je jenom taková hnědá voda s chutí guláše. Abych byl spravedlivý, zrovna guláš není vůbec jednoduché uvařit pořádně. Ale my, co pamatujeme maďarské konzervy Globus, dneska těžko nějakou označíme za "výbornou".

Nemyslím, že by v tom guláši bylo něco vyloženě nepoživatelného, ale nestojí za ty peníze. To už jsou z Lidlu lepší ty velké konzervy "eintopfy". Ty si na nic nehrajou a uvnitř je přibližně to, co má být.
Kocour
VIP
 
Příspěvky: 728
Registrován: 30.03.2012 21:29

Re: Testy konzerv a polotovarů

Příspěvekod dracekvo » 28.11.2012 20:12

Tak ať to je komplet
Shanghai MaLing - hovězí po sečuánsku.
Uvnitř pěkné velké kousky měkého masa. K tomu kousky ananasu, který nejím, takže jsem sněd jen maso. Občas burák, nebo nějakej tomu podobnej oříšek. Celkem pálivé, ale jinak dobré. U dna je je něco mále oleje/šťávy.

Za mě doporučuju hovězí na kari a luncheon meat. Ostatní věci nejsou moje chuťová, ale rozhodně nejsou špatné. Vzhledem k tomu, že to jsou jídla z konzerv, tak bych to zařadit mezi ty kvalitní.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 1379
Registrován: 06.02.2012 18:05

Další

Zpět na Strava a tekutiny

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků