Dokázali by jste v krajní nouzi sníst vlastního psa?

Dokázali by jste v krajní nouzi sníst vlastního psa?

Ano, bez zaváhání. Buď já nebo on.
85
66%
Ne, raději bych zemřel.
43
34%
 
Celkem hlasů : 128

Re: Dokázali by jste v krajní nouzi sníst vlastního psa?

Příspěvekod zdoch » 07.10.2019 11:32

Tak radši bych sežral souseda i s jeho psem, ale pokud by byl hlad (zvlášť kdyby hladem trpěly děcka), zašel bych se psem do sklepa a za půl hodiny se vrátil se stáhnutým králikem ;)
Buď opatrný v tom, co trénuješ, můžeš se stát opravdu dobrým, ve špatné věci!
Tony Blauer
Uživatelský avatar
zdoch
 
Příspěvky: 233
Registrován: 06.01.2016 13:39

Re: Dokázali by jste v krajní nouzi sníst vlastního psa?

Příspěvekod Rafael » 07.10.2019 22:06

Změnil jsem názor na snězení vlastního psa ve velmi těžké době.
*
U toho bývalého, nebožtíka, jsem to absolutně vyloučil.
Ale u toho jeho nástupce, následovníka, bych větší problém neměl.
To není pes, to je Labrador.
Něco ve smyslu, aspoň podle toho co jsem zažil a poznal:
"Učitelka není povolání, ale diagnoza!"
To fact není pes, ale "jen" živý plyšák! Neštěkne jak je týden nebo měsíc dlouhý, neupozorní na nic a úplně mu chybí jakýkoliv hlídací nebo obranný pud.
Je velmi důvěřivý, nemá žádný pud sebezáchovy, s každým je kamarád, odejde s ním a pořád pro něho musíme někde jezdit když se k někomu přidá.
Většinou do turistických hospůdek nebo někde na zahradní posezení - grilování apod. Někdy i přes 10km.
(Má na obojku známku z tel. kontaktem).
-"Nekrmit, nedrbat, nevšímat si ho. On se vrátí"
Jenže po hodinách další telefonáty:
-"Ten pes tu je pořád a nechce odejít. Prosíme, přijeďte si pro něj!!!"
*
Co s takovým psem v PA době? S kdejakým vagabundem by odešel.....
*
Na jeho obhajobu musím napsat, že je z útulku, osmiletý, a nevíme co má za sebou. Ale bojácný a bázlivý není, tak týraný asi nebyl. Jen něco, nějaký psychický blok asi má. Nebo měl.
Teď, ale asi až po skoro roce už ví kde patří a ty jeho výběhy jsou tak max. do hodiny a vrací se domů sám.
*
Samota u lesa v polích, ale i tak dost frekventovaná turistická trasa. Proto jsme si v útulku nechali poradit. Chtěli jsme psíka který by mohl volně pobíhat po zahradě a sadu, nikdo se ho nebál. Což se podařilo stoprocentně. Nikdo si na něj ještě nestěžoval, všichni kolemjdoucí si ho pohladí a tvrdí, že je to moc milý pes. Na rozdíl od jeho předchůdce kterého se všichni báli a obcházeli ho obloukem i když byl na řetězu, za pevným plotem nebo se mnou uvazaný u stromu nebo na volno s náhubkem.
No, máme to od zdi ke zdi...
*
Ale pravdou je, že takový pes by byl pro PA dobu jen velká zátěž. Sežere víc než já a asi 3x víc než dobrman. A pořád má hlad a navíc od něho si není schopen ani sám nic ulovit nebo najít.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Uživatelský avatar
Rafael
 
Příspěvky: 1685
Registrován: 07.12.2017 17:26
Bydliště: Valašské království

Re: Dokázali by jste v krajní nouzi sníst vlastního psa?

Příspěvekod Piston » 08.10.2019 5:10

Podle mě je vždy snažší sníst CIZÍHO psa. Ovšem nemusí to být ani v době nějakého tvrdého post-apo rozvratu. Stačí že bude maso na přídělové lístky, a zábrany v konzumaci méně ortodoxních druhů masa zmizí. Ještě v padesátých letech si tvrdě pracující chlapi z hutnictví takto zpetřovali fádní dietu, to po celých válcovnách plechu vonělo maso a česnek. Později se toto praktikovalo jen rituálně… a dnes už ani to ne.
Uživatelský avatar
Piston
 
Příspěvky: 99
Registrován: 13.08.2016 20:33

Předchozí

Zpět na Strava a tekutiny

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník