Balistická ochrana těla

...aneb vše na tělo včetně taktické výstroje

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod samopal72 » 18.07.2017 6:57

pokud něco kupuju,nejdřív se podívám,jak to vypadá,už na pohled se dá poznat,jak moc se to nosilo,případně někde leželo,v tomto případě jasné uloženky vojenské policie,no a když jsem před časem navštívil jistého kolegu na běžném útvaru ačr ve skladu,měl tam uložené protistřepinové vesty,vše samozřejmě naplacato,obvykle nikdy nevytažené z obalů,co znám lidi z vestama,všichni skladují naplacato,protože to zabírá nejmín místa
samopal72
 
Příspěvky: 76
Registrován: 12.03.2013 17:09

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod jameson363 » 13.08.2017 5:05

dragon píše:Díky kolegovi za obrázek plátu ve swimmers cutu.
Větší zkosení úhlů předního plátu dovoluje lepší pohyb a nebrání ve střelbě. Kdo střílel v normální neprůstřelné vestě, ví že je to docela opruz. Cenou za to je pouze minimální zmenšení pokrytí proti běžnému SAPI plátu. Tento tvar plátu je docela populární v USA. Máte-li ve vestě ztrávit několik dní a ne jen pár hodin na misi, je rozdíl obrovský.
V Evropě je bohužel docela problém sehnat nosiče plátů a pláty v tomhle tvaru.
http://www.warriorassaultsystems.com/el ... -multicam/



I v normalni neprustrelne veste se da v pohode strilet, jen musi mit clovek odpovidajici velikost.
jameson363
 
Příspěvky: 257
Registrován: 29.12.2012 0:02

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod locki » 31.10.2017 12:24

Pokud by někdo hledal solidní balistickou ochranu za dobré peníze, jako jsem to dělal v minulých týdnech, trochu zrecenzuju, co jsem si koupil. Vyhledejte si gůglem shieldtech proteq ...nevím, jak je to tady s linkama, aby to admini neměli za reklamu. Takže informace a zkušenosti, které na webu u popisu produktu nenajdete:

XL (54-56) je mi naprosto těsně při velikosti 190cm a váze cca 90kilo s minimem sádla. Těsná vesta mi vyhovuje, drží správně nahoře. Kdo je větší, nebo fakt pořádně vyžranej, pro toho mají ve výprodeji vestu Bigfoot, ale ta je šitá opravdu pro lidi s pupkem a jinak koncipovaná i vnitřně - materiálem balistiky i absencí ochrany probodnutí.

Zpracování precizní. Nikde žádné otřepy, nitě. Kvalitní materiál. Maskovací vzor položený trochu víc do tmava vyhovuje celkem ideálně našim podmínkám. Poctivé sucháče, standardní zapínání zadní části na pruženkový pás, předek vnějškem přes zádovou část.

Měkká balistika NIJ 3A je třívrstvý sendvič v hlavní části (výjimka je límec a ramenní "popruhy", kde je jen kevlarová vložka). 1. vrstva plech proti probodnutí (umístěn i v chrániči podbřišku). 2. vrstva je klasicky zatavená kevlarová balistika. 3. vrstva je kvalitní antišokovka. Vše dohromaty zašito do společného látkového pouzdra. Balistika je do roku 2020, takže s tím, co je obecně vyzkoušeno bude při normálním skladování plně funkční dalších 10 let potom.

Chránič podbřišku je zasouvatelný do kapsy ve vestě. Pevně přišitý dvěma závěsnými pásy. Jištěný sucháčem. V zasunutém stavu zdvojuje 3A balistiku na velké části hrudníku. Při mé výšce je mi to nepatrně krátké vysunuté. Chybí tak 2 až 3 cm, ale zase se s tím dobře hýbe, běhá.

Jedno rameno sešité napevno druhé otevíratelné, spojené třemi vrstvami sucháče a v jisté míře stavitelné oboustraně. Sešité můžete samozřejmě jen trochu zkrátit.

Kapsy (XL verze, u menší to ale asi bude stejné) pojmou tvrdé pláty do velikosti Warrior DCS, tedy 265x320mm. Samotná kapsa má 270x340. Plát šířky 270 tam v pohodě dáte, ale u vyšších než 320 bude díky tloušťce plátu problém zapnout suchý zip, kterým se plát shora v kapse jistí. Ano, pláty se zasouvají shora. U tlustých plátů, např. z UHMWPE (3+ SA má 24mm) bych odhadnul, že pohodlně půjde zapnout jen ten 300mm vysoký. Což je jedno, protože u nás stejně nic většího neseženem. :-/

Střelba ve vestě v rámci možností poho. Jak puška, tak krátká. Kdo by používal silnější pláty z keramiky, nebo polyethylenu, musí počítat, že na prsou nakyne o nějakých 5-6cm celkem. Takže kdo zakládá jako já rád dlouhou do hrudníku a ne do ramene, je to sakra rozdíl a při variáblové optice je potřeba si přizpůsobit montáž změněným vzdálenostem od oka. Sám jsem raději střílel z ramene, úchop byl i tak bližší tomu, na co jsem zvyklý.

Měkká balistika kompletně pohodlně vyjímatelná přes zipy, takže čištění a "praní" samotné vesty bez problémů. Pro výcvik taky dobrý.

O parametrech látky v NIR žádné info, ale vypadá to, že je s úpravou. Nezkoušel jsem.

Nic v takové kvalitě a stavu jsem v příslušné cenové relaci nenašel, za 6000 dobrý kup, zvlášť s tím, že je tam i ochrana proti noži a plech je skládaný z částí a tím profilovaný. Považuji to za zajímavou alternativu k výprodejovým vestám, které tu před pár příspěvky odkazoval kolega. Proteq má mnohem mladší balistiku.

Klady padly, teď zápory:

Nemá síťovinu uvnitř, takže to bude na hodně kvalitní funkční prádlo pod vestu, je třeba počítat, že díky pěnovému antišoku je v ní teplíčko. ;-)

Límec je spíš jen protistřepinový (ve smyslu pochytání střepinek od střel apod.), měkký. Daň za to, že je to ušité pro práci v přilbě. S kevlarovou PASGT pohyb hlavy minimálně omezen díky zadnímu velkorysému prostoru v límci. Střelba v leže možná. Nenazval bych to komfortem, ale to je tak vždycky, prostě dobrý v rámci možností. Límec je tedy něco za něco, balistickým ho nazvěme s rezervou, proti střelám to moc není.

Má to kevlar a ne Spectru, jako většina jejich výrobků, takže je na to potřeba myslet při skladování a zacházení.

Molle vazba je jen vpředu a vzadu, na boku ne.

Nemá rychloodhoz.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Jak vybírat balistickou ochranu I.

Příspěvekod locki » 02.11.2017 11:12

Přátelé, když čtu české weby a diskuse o balistické ochraně, je to spíš tragédie. Nedávno jsem hledal balistiku za slušné peníze, jejíž recenzi jsem dával v minulém příspěvku. To mě přivedlo k dost podrobnému přečtení hodně informací od prodejců a v diskusích. Pohybuji se ohledně informací spíše na zahraničních webech a tak jsem se nestačil divit, co se nejen tady dočítám. Jsem letitý čtenář, nepřispíval jsem, ani neměl účet. Je mi to tu ale sympatické, tak v pár příspěvcích zkusím udělat ucelenější přehled ohledně balistické ochrany, včetně souvisejících informací o střelivu, proti kterému je balistika vytvářena.

Začněme úvodem do problematiky, pokusím se nezdržovat a nevysvětlovat úplně triviální věci. U nás se setkáte s rozdělením balistické ochrany typicky podle dvou norem. Primárně americké NIJ 0101.0X a české ČSN 39 5360 (typicky označení TBOčíslo(CZ)).

První problém avizuji už písmenem X v označení americké normy NIJ 0101.0X. Ta má několik generací. Prakticky od 3 až
do 6, které se liší mnoha nároky na testovanou balistiku/panel. Typicky jde o intenzitu umělého zestaření panelu vystavením nevhodným teplotním a vlhkostním podmínkám před testem, počtem střel na nový i zestařený panel, minimálním počtem panelů v testu, rážemi, rychlostmi i typem střel, umístněním zásahů jak z pohledu seskupení na malou plochu tak ve zkoušení odolnosti okrajů balistiky, ohledně náhodného testování produktů výrobce v průběhu času. A tak plát splňující NIJ 0101.03 např., ve třídě odolnosti III je významně horší, než plát vyhovující NIJ 0101.04, nebo dokonce 06 ve třídě III. Obecně se dá orientovat podle toho, že čím vyšší koncové číslo normy, tím kvalitnější je balistika. U našich prodejců se bohužel často setkáte jen s NIJ bez upřesnění a tam je třeba počítat s 3, jako nejnižším standardem.

Z toho také plyne, že nějaký jednoduchý převod a srovnání s naší normou není příliš možný. Opět jak výrobci, tak prodejci pro zjednodušení dávají často rovnítko např mezi nejvyšší úrovně ochrany podle těchto norem. Tedy zjednodušeně NIJ level IV = TBO7CZ. Lákájí k tomu sice podobné kalibry, střely jejich rychlosti, kterým musí balistika odolat, ale i prakticky je to velmi zavádějící zjednodušení. I s ohledem na různé způsoby testování podle těchto norem. Nejblíže si má česká norma s verzí 4 americké.

Kdybych chtěl takhle zjednodušovat také, tak by nejvyšší odolnost TBO7CZ podle české normy byla u NIJ 0101.03 prakticky na úrovni IV, tedy také nejvyšší, ovšem proti NIJ 0101.06 bude splňovat jen level III. V dalších příspěvcích se zaměřím na konkrétní praktické dopady těchto věcí, které jsou reálně otestovány a zdokumentovány ve vztahu k různým typů střeliva.

Abychom nevytvářeli více zmatku, než užitku, budeme z hlediska normy považovat za určující americkou NIJ, která je i rozšířenější (včetně zařazení balistik i u českých prodejců a výrobců) a českou normu přizveme jen v konkrétních případech, kde to bude třeba. Z tohoto úvodu je tedy podstatná především ta informace, že rovnítko mezi jednotlivé úrovně zmíněných norem, především v nejvyšší odolnosti dát prostě nejde a informace o tom, jak je česká norma nejpřísnější jsou taktéž zavádějící. Dále je prakticky třeba sledovat jakou NIJ normu konkrétně v udané třídě balistika plní.

Jako konkrétní příklad informací pro tento díl, které jsem nalezl jako zavádějící je popis norem na webu českého výrobce Gared, který není výjimkou, ale dobře ilustruje stav informování kolem norem balistické ochrany u nás. Uvádí českou normu jako nejmladší a nejpřísnější a srovnává ji s NIJ 0101.04. Popisky mají blbě, ale řekněme, že tyto dvě normy jsou si skutečně nejblíže:

http://www.gared.cz/norms.html

Uveďme, že naše norma byla uvedena v roce 1996 s aktualizací v roce 2000. NIJ 0101.04 je z roku 2000, nyní je nejdvrdším platným standardem NIJ 0101.06 a právě teď se rodí NIJ 0101.07, která je ještě tvrdší. Pokud tedy nějaký český výrobce uvede odolnost TBO7CZ, ani náhodou to neznamená, že se to dá srovnávat s NIJ level IV, jak se často chápe podle povrchního srovnání některých typických ráží, proti kterým balistiky certifikované podle uvedených norem chrání. Snaha takto srovnávat je dána tím, že pro balistiky podle české normy je výhodné srovnávat proti NIJ 0101.03 z druhé poloviny 80. let, kde samozřejmě vychází česká norma lépe. Balistika, která splňuje třídu IV této staré normy se u nás také prodává jako NIJ level IV, ale teď už je jasněji, na co je třeba se dívat, abyste si z minimálních nároků dnešní doby nekupovali reálný level III s nálepkou level IV. V navazujících příspěvcích se konkrétně ukáže proč.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Jak vybírat balistickou ochranu II. úvod do tvrdé balistiky

Příspěvekod locki » 02.11.2017 13:53

Maximální možný chaos je v oblasti tvrdé balistiky, tak pojďme nejprve urovnat základy, než se pustíme do porovnávání materiálů a jejich pro a proti.

Prokletí jménem SAPI, které všichni rádi používají. SAPI (Small Arms Protective Insert) je označení balistických plátů používaných americkou armádou. Pojďme vysvětlit stručně základní omyly, na které narážíme ohledně SAPI panelů:

1. Žádné u nás nabízené panely z principu nejsou SAPI! Nejmenším problémem je tak nazývat, nebo ztotožňovat panely tvarově, strukturou a materiálově podobné.

2. SAPI není označení standalone konstrukce panelu, jak si zcela nesprávně vykládá nejen policista zde https://www.policista.cz/clanky/reporta ... rana-1125/ , když staví ICW proti SAPI jako panely pro použití s, nebo bez měkké balistiky pod nimi. Originální SAPI panely US Army jsou proti průbojným střelám považovány za ICW panely. ICW je zkratka pro In Conjunction With, tedy ve spojení s a znamená tedy, že na panelu uvedená třída balistické ochrany je dosažena jen při použití panelu s měkkou balistikou (téměř výhrádně a typicky se v civilní oblasti myslí NIJ level IIIA) pod ním. Protikladem k ICW panelu je StandAlone panel příslušné balistické odolnosti, který ji zajišťuje sám o sobě. Asi ta písmeka SA matou a někdo si myslí, že když stejnými začíná označení SAPI, má to cosi společného.

3. SAPI panely nemají nic společného s civilními normami balistické ochrany NIJ 0101.0X. Jsou zkoušeny podle jiných, armádních standardů. Čili SAPI panel odolnosti NIJ...apod., kteroužto formulaci najdete si upravte se znalostí věci do správného významu. Jak mám rád třeba kerberostactical.cz a kupuji tam, jejich popisy panelů jsou v tomhle ohledu příšerné a ilustrující český chaos v této problematice. Jak může někdo napsat o panelu 10x12(viz bod 4): "Plát splňuje rozměrová i balistická specifika amerických armádních panelů ESAPI, čili pasuje do prakticky všech standardních ochranných balistických..."??? 1. Nepasuje, pokud tedy nepřistoupíme na pasuje = vejde se. 2. Nesplňuje ani jedno.

4. Standarní velikost SAPI panelů sice existuje, ale NENÍ mezi nimi (česká) rozměrová modla 10x12 palců alias 250x300mm, většinou dokonce vydávaná za jakýsi standardní rozměr. Který pitomec tady tento "standard" zavedl nevím, je to znouzectnost, když nejsou panely velikostně přiměřené různě velkým lidem. Jediná firma, která nějak respektuje velikostní tabulku originálních SAPI plátů je zde asi strikeface.cz. Čestná výjimka, která všem bez ohledu na velikost necpe onen "SAPI plát standardní velikosti 10x12 palců".

5. SAPI zavedl 5 základních velikostí z velmi rozumných důvodů, protože mých 190 cm je pitomost pokrývat stejným plátem jako 167 cm vysokého kolegu. Pro mě je takový plát malý, pro něj velký a pořádně se v tom neohne. Frontag.cz, další český distributor panelů napíše o svém mrňavém oceláku velikosti 245x295 mm, že je cca o 1cm menší, než SAPI L o velikosti 260 x 337. Tak alespoň tuší, že SAPI mají různé velikosti. Centimetr můžeme ergonomicky i krycí plochou celkem ignorovat, ale přes 4 cm výškově? To je téměř o 15% vyšší, než ta 295.

Příště se navezu do nekonečného sporu v oblasti tvrdé balistiky - ocel vs různé keramiky vs UHMWPE.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Jak vybírat balistickou ochranu III. Tvrdá balistika - ocel

Příspěvekod locki » 07.11.2017 11:42

Budu psát pouze o současných rozšířených materiálech tvrdé balistiky, ke kterým máme přístup. Přes mnoho slibů a nadějí ohledně nových materiálů budou ještě dlouho vládnout, především na civilním trhu, ocel, keramické kompozity a UHMWPE.

Začněme ocelí. V tomto segmentu má dominantní postavení švédská SSAB s ocelí Armox, Ramor a často používanou levnější technickou ocelí s podobnými parametry Hardox. Ten se liší tím, že SSAB na něj nemá jako na materiál balistickou certifikaci. Pro balistickou ochranu nemá smysl uvažovat o ocelích s normovanou tvrdostí v celém objemu menší než 500HB (alias 52HRC, pokud někdo uvádí v Rockwellech a ne podle Brinella). Čili občas nabízené pláty z Hardoxu 450 hned zapomeňte. Další pravidlo je takové, že dohánět kvalitu materiálů tloušťkou na 8mm je prostě u oceli nesmysl, rychle se dostanete do prakticky nepoužitelných vah.

Výhody oceli jsou -

- skutečně multihit pro vše, co ocel nepropálí. Ocel je v současnosti jediným materiálem, který po zásahu bez průrazu dál chrání prakticky na 100%, tedy jediným opravdovým multihit materiálem. Ostatní materiály jsou po zásahu vždy buď zásadně oslabeny v určitém okolí a/nebo výrazně více deformovány, vesměs do dále obtížně nositelné podoby.

- cena panelů

- rozměrová dostupnost plátů, včetně možností různých tvarů

- nízký profil, panely jsou tenké. Úroveň NIJ 0101.04 resp. 06 III/III+ včetně protistřepinové kapsy, nebo nástřiku má tloušťku jen kolem 1cm, nebo lehce přes.

Nevýhody oceli -

- pozor na dostatečnou odolnost proti střelám, na kterých se u oceli láme chleba. To nejsou ani tak střely ráže .308, .30-06, nebo 7,62x54R. S těmi si ocel např. 6,5mm Armox 500 poradí lépe, než s 5,56 se střelou M193. Řekněme si už zde, že probíjí mnohem více rychlost střely, než její váha/celková energie a v jistém smyslu i materiál projektilu. Střely ráže 5,56 s vysokou rychlostí jsou pro ocelový plát nebezpečnější, než větší kalibry, proti kterým se vyrábí balistická ochrana člověka. Z mého Berylu s 18 palců dlouhou hlavní létají 55gr M193 s olověným jádrem i rychlostí přes 1020m/s. To je na blízko pro ocel nejnebezpečnější střelivo a přitom jedno z nejběžnějších rizik, se kterým se v uvažovaných scénářích potkáme. Nebezpečnější, než střely 5,56 M855/SS109 s ocelovým penetrátorem i než řada větších ráží, včetně jejich střel s běžným ocelovým jádrem. Zde se dotkněme označení tvrdých balistik NIJ 0101.0X III+, se kterým se často setkáme. Oficiálně nic takového není. Ovšem řada solidních výrobců se tím rozhodla označit odolnost tvrdé balistiky právě proti rychlým střelám 5,56 s vysokým průbojným potenciálem. Jsou ovšem i takoví, kteří tím označují potenciál čelit více zásahům (multihit), takže si vždy ověřte, co se u výrobce balistiky za znaménkem + skrývá. Srovnejte tato dvě videa pojednávající o právě popsané problematice:
https://www.youtube.com/watch?v=oMYkEMhPsO8
https://www.youtube.com/watch?v=FfA3Qv9JjBA

- zatím ocel v nositelné tloušťce umí jako standalone "jen" úroveň 3+ a ne 4 podle NIJ 0101.04 resp. 06. Což jak si ještě řekneme nemusí být prakticky problém.

- vznik a zachycení střepin ze střely je velkým problémem oceli. Nelze ji používat bez protistřepinové ochrany, jinak sice střela neprojde, ale střepiny z ní mohou vážně zranit. Typicky krk, hlavu a končetiny uživatele. V zásadě jsou dva způsoby řešení. Nástřik proti střepinám a kapsa z kevlaru, do které je plát vložen. Obojí má svoje výhody a nevýhody. Pro scénáře, které zde uvažujeme bych doporučil kapsu. Má z principu lepší životnost při opakovaných zásazích, naproti tomu její životnost a citlivost na podmínky je jako taková horší. Kapsa je vyměnitelná a o něco málo lehčí. Nástřik všemu odolný, ocel chránící, ale z mnoha praktických testů víme, že ho z plátu může kompletně odříznout vějíř střepin z jednoho zásahu .308 Win. Osobně volím kapsu přes všechno s čím lze u výhod nástřiku souhlasit a jak je shrnuto zde: https://www.strikeface.cz/otazky-odpove ... -nastriky/

- odraz resp. sklouznutí střel po plátu je málo diskutovaná, ale prakticky velmi problematická věc. Střely v reálném životě dopadají na plát pod různými úhly. Čím větší je odchylka od kolmice, tím větší je riziko sklouznutí střely a zásahu nekryté části těla. Nástřik a protistřepinová kapsa mohou v malé míře toto riziko snižovat, ale nijak zásadní to není. I přímý zásah rychlou střelou ovšem může způsobit toto (čas 2:20 a dále): https://www.stream.cz/nicenipovoleno/10 ... adni-vesta . Nevídám v diskusích tento problém otevírat ohledně oceli často, ale riziko smeknutí střely po povrchu je výrazně větší, než u jiných materiálů tvrdé balistiky a je mimo hmotnosti jedním z vážných důvodů, proč armády, které na to mají používají místo oceli keramiku.

- přenos energie střely. Víc než jinde je nutné mít pod ocelí měkkou balistiku, resp. alespoň kvalitní antišokovku, která rozloží přenos zásahu na větší plochu. Pokud jste zasažení kalibry .308, .30-06, nebo dokonce .300WinMag., nestačí, že je plát nepropustí. Zásah někam k okraji plátu způsobí jeho významný posun do těla a tvrdá ocel bez antišoku bude lámat žebra, klíční kosti, případně sternum a působit vážná zranění měkkých tkání s krvácením. Na videu odkazovaném v minulém bodě jste mohli vidět mohutnost segmentovaného antišoku u vojenské vesty Kirasa. Pokud nepoužíváte ocelové pláty spolu s měkkou balistikou, což (malinko předběhnu) je z více důvodů asi nejpraktičtější scénář pro rizika, která zde uvažujeme, je nutné mít pod nimi velmi kvalitní a dostatečně silný antišok.

- váha. Uvádím ji záměrně jako poslední, protože to je typický argument internetových teoretiků, ale opět - pro naše scénáře - méně podstatná věc. Srovnejme reálné váhy panelů s přibližně stejnou ochranou někde v kategoriích NIJ 0101.04 III+ resp. IV. Udělejme to na tom nejběžnějším plátu u nás dostupném, tedy 250x300mm tvaru SAPI. Armox 500 8mm váží přibližne 4,5 kg včetně kapsy, s nástřikem Paxcon ještě o pár deka více. Kompozitní panel korund(Al2O3)+kevlar 3,3 kg. Modernější korund+UHMWPE 3,1 kg. SiC keramika+UHMWPE přibližně 2,5 kg. Samotný UHMWPE panel zhruba 1,7 kila.
Výhodami a nevýhodami ostatních tvrdých balistik se budeme zabývat v příštích pojednáních, takže je teď vynechám. Posuďte později sami, jestli bude rozdíl ve váze pro Vámi plánovaná rizika tak významný, že v součtu dalších výhod a nevýhod tvrdých balistik rozhoduje významněji. Můj osobní názor je, že se váha v civilním sektoru značně přeceňuje. A to jsem oceli hodně "ublížil" tím, že jsem počítal plát tloušťky 8mm. Je mnohokrát prakticky vyzkoušeno, že NIJ III+ jak jsme ji definovali výše splní Armox 500 6,5mm, který váží zhruba 3,8 kg, ale 8mm Armox 500 je jistota a spolu s měkkou balistikou NIJ IIIA pod ním je prakticky vyzkoušeno, že má level NIJ IV, takže bychom ho s trochou odvahy mohli považovat za NIJ IV ICW, čemuž by napovídalo i toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=rzmwnU-LdAM kde sice průbojným nábojem .30-06 došlo k průrazu vrstev, ale stopa v balistické figuře byla zcela minimální a zranění by bylo pouze lehké.
https://www.youtube.com/watch?v=jB1uq1T9SHg dokumentuje odolnost NIJ III+ ocelového plátu proti průbojným .308 jako standalone plátu. 8mm Armoxu 500 je v tomto směru tedy vyzkoušená jistota s rezervou, proto jsem panel nezlehčoval. Zároveň při výběru vždy zvažte, jestli běžně nabízené panely z Hardoxu 500 o tloušťce 6 mm, které mají prakticky ozkoušenou, ale ne certifikovanou úroveň ochrany v nejlepším případě NIJ 0101.04 III jsou dostatečné. Tam bych váhal a jako standalone rovnou řekl ne, protože běžně dostupné střelivo 5,56/.223rem 55gr s dlouhých hlavní bude pravděpodobně nad jeho síly. Zde se ještě vyplatí zmínit, že o střelivu 7,62x39 se nezmiňuji, protože jeho schopnosti penetrovat tvrdé balistické ochrany jsou malé v porovnání s jinými náboji, na které se ochranné balistiky staví. K váze ještě dodejme, že tu je i Armox 600, který je certifikován balisticky a 5mm je ekvivalentem 6,5mm Armoxu 500 a také je tu Armox Advance, který je na tom ještě lépe se 4,5mm ekvivalentní ochrany. Pokud by se tyto materiály rozšířily v dostupné cenové hladině, ocel bude z hlediska váhy stále velmi dobrým konkurentem. Výše srovnávaný panel z Armoru Advance 4,5mm, který splní českou TBO7CZ a v NIJ 0101.04 určitě level III a pravděpodobně i III+ bude vážit i s protistřepinovým obalem 2,8 kg, což je skvělé. Bohužel tento materiál jsem v Čechách ještě dostupný nezaznamenal.

- riziko při zpracování. Balistické oceli Armox/Ramor mají předepsané způsoby řezání a ohýbání, aby nedošlo ke snížení balistických vlastností. Především v okrajích materiálu a ohybech. Vždy je dobré kupovat ocelové panely, které jsou certifikované a kde je jistota, že materiál nebyl zpracování poškozen.

Zhodnocení si necháme až po představení výhod a nevýhod všech dnes dostupných materiálů tvrdé balistiky. Jako ochutnávku k příštímu pojednání o keramice si ovšem srovnejte tato videa. Není cílem keramiku nijak snižovat, protože v jejím praktickém nasazení, pro které je určena chodí věci jinak, ale je dobré vidět reálný test. Zároveň si všimněte, že NIJ level IV nemusí být v některých scénářích s různými balistickými materiály lepší, než NIJ level III/III+ a proto jsem si v pojednání o hmotnosti dovolil mezi těmito kategoriemi u oceli vs jiných panelů přebíhat a srovnávat je dohromady. Zároveň je to ukázka praktického chování různých materiálů po zásahu. Výhody oceli i přes na první pohled nižší teoretickou ochranu jsou patrné. Zvlášť ve scénářích, kde po zásahu nepůjdete vyfasovat nový panel. Je i vidět, že u AR500 dokáží udělat Paxcon velmi dobře.
https://www.youtube.com/watch?v=53klUU-YuX0
https://www.youtube.com/watch?v=4xn9bsFbDX0
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Jak vybírat balistickou ochranu III. Tvrdá balistika - keram

Příspěvekod locki » 08.11.2017 12:48

Než se pustím do keramiky, tak musím ještě doplnit výhodu, o kterou jsem ocel ošidil a která vynikne právě v porovnání s keramikou - ocel má v zásadě neomezenou životnost a zároveň snese jakékoliv zacházení, pády na zem, údery, s protistřepinovým nástřikem i nevhodné skladovací podmínky apod.

Keramické panely se typicky skládají ze dvou vrstev. První vrstvou směrem k riziku je keramika, druhá vrstva je kevlar/aramid, nebo moderněji UHMWPE. Keramika má za úkol zastavit střelu, podklad dává pevnost, zachytí případné pronikající fragmenty a zajistí, aby prohnutí nezpůsobilo vtiskem do těla hluboké trauma.
Keramická vrstva může být bez ohledu na materiál monolitická, nebo segmentovaná. Jednolitá vrstva se dnes považuje za překonaný typ ochrany, protože zásah do ní způsobí značný rozsah poškození a tím zničení balistické ochrany ve větší oblasti panelu. Přesto je nutno říct, že obecně platí - pro jeden/první zásah je monolitický panel odolnější s jinak stejnými parametry, než panel segmentovaný. Další zásah do stejného, nebo blízkého místa je ovšem téměř jistě fatální.
Segmentování je způsob, jak snížit rozšíření poškození keramického panelu na zasažený segment a/nebo jeho bezprostřední okolí a tím dát panelu prakticky použitelné multihit vlastnosti. Jak už i zde kdysi padlo, většina použitých keramik je spékaných, alias sintrovaných. Zjednodušeně to znamená, že se požadované tvary vylisují z jemného keramického prášku do forem a poté spékají, aby se částice materiálu spojily. Tato technologie se používá jak pro pláty monolitické, tak pro výrobu segmentů a také napříč materiály. Když jsme u nich, tak pro nás dostupné jsou keramiky postavené na korundu Al2O3, který je nejběžnější, ale i nejtěžší variantou. Pak jsou tu karbidy - křemíku (SiC) a bóru (B4C/Tetrabor). Poslední jmenovaný se sice i v ČR používá na výrobu panelů (např. Argun s panelem LBP5 typ IV), je nejdražší variantou typickou pro originální SAPI/ESAPI pláty, ale nenašel jsem ho veřejně ke koupi pro civilní sektor. Je také nejlehčí v poměru k poskytnuté ochraně i když ne zásadně proti SiC.

Z výše uvedeného vyplývá, že smysl má orientovat se spíše na segmentované panely a určitě s podkladem z UHMWPE. Pokud nám jde o hmotnost, pak z materiálu SiC, jinak nám stačí korund. Nic dalšího dnes nemá smysl uvažovat a v podstatě v ČR není ani běžně k dostání. V keramice se vyplatí jít po tom nejlepším, co je k dispozici.

Výhody keramiky:

Jednoznačně nejvyšší stupeň balistické ochrany. Keramické pláty plní bez problémů jako dnes jediné úroveň IV. podle NIJ 0101.06 a to i jako standalone. Chrání tedy i před průbojným (AP) střelivem běžných ráží.

Váha panelu vs. stupeň ochrany je nejlepší z dostupných materiálů, zvlášť pokud uvažujeme SiC keramiku.

Netrpí odletem střepin. Je to dáno tím, že pod energií střely se slinutá keramika rozpadá v nejslabších místech, kterými jsou sintrovací (spékané) vazby mezi částicemi původního prášku. Tento mechanismus jednak dobře pohlcuje samotnou energii střely směrem vpřed. Zároveň střelu nefragmentuje tak, jako tvrdý povrch oceli a případné fragmenty jsou efektivně pohlcovány v bortící se keramice.

Významně menší pravděpodobnost sklouznutí střely po povrchu plátu i při zásahu ve výrazné odchylce od kolmice na plát.

Jednodušší možnost skutečně anatomického tvarování.

Nevýhody keramiky -

- přes testování na více zásahů je multihit schopnost keramiky problematická. U monolitických plátu zvlášť. Znovu připomenu velmi ilustrativní video NIJ level IV plátu od AR500: https://www.youtube.com/watch?v=53klUU-YuX0 Nutno ovšem dodat, že reálně potenciál zachytit více zásahů, typicky normovaných 6 (a mnohdy výrazně více, nejsou-li blízko u sebe) v širším rozložení po plátu keramika má. Tak či onak je ovšem keramický panel i po jednom zásahu na vyhození a výměnu za jiný. Jednak je v určitém okolí zásahu vysypaná keramika a také podkladová vrstva je prohnutá nepoužitelně pro další nošení. Často se díky tomu ani nedá bez poškození nosiče panelů vyjmout.

- na to navazuje průhyb plátu do těla při zastavení střely. I zde je vhodná kvalitní antišoková vrstva, nebo ještě lépe s měkkou balistikou pod plátem, aby se minimalizovalo riziko traumatu. Na těchto laboratorních testech s nesilnější municí, na kterou je plát stavěn (.30-06 AP) je dobře patrné trauma v balistické plastelíně: https://www.youtube.com/watch?v=t529nvTSRGg . Srovnejme https://www.youtube.com/watch?v=bVcr760ybPo , jaké deformační trauma je typické pro ocel, pokud je na své úrovni balistické ochrany srovnatelně zatížena. Trauma je řešitelné antišokem, ale opět je pro zde uvažovaná nasazení patrná již zmíněná nevýhoda - plát je prostě už jedním zásahem pro další použití prakticky zničen.

- křehkost. Pád na hranu má pro keramické pláty riziko poškození. Není třeba ho ovšem příliš zveličovat, protože platí v zásadě pro monolitické pláty. Segmentované jsou relativně odolné. Přesto ve srovnání musí být s keramickými panely zacházeno nejopatrněji.

- kratší oficiální životnost je zápor spíše teoretický a marketingový. Pokud jde o pláty s UHMWPE základem, je při normálním zacházení a skladování v našich klimatických podmínkách životnost panelu reálně desítky let. U panelů s aramidovým základem je stárnutí samozřejmě větší problém.

- ochrana v okrajových částech plátu není 100% zaručena i přesto, že s moderními pláty se tento zápor výrazně redukuje. Každopádně ve srovnání s ocelí zde mají keramické pláty stále jistou slabinu a jejich opravdová krycí plocha se považuje za nižší, než je velikost panelu.

- cena. Na našem trhu se dá pořídit nový ICW plát rozměru 270x340mm z Al2O3 segmentované keramiky s UHMWPE základem v ochrané třídě NIJ 0101.04 IV za nějaké 4500,- Kč a certifikovanou ochranou srovnatelný plát (v single hitu může ocel zaostávat a mít problém např. s průrazem AP střelou .30-06) ze 6,5mm Armox500 s nezbytným Paxconem proti střepinám se v podobné velikosti pohybuje kolem 4200,- Kč. Mohlo by se tedy zdát, že cena už je jen minimálním argumentem. Uvědomme si ovšem scénáře, pro které panely uvažujeme a v nich kvůli nevýhodě zničení keramického panelu jedním zásahem bychom měli jako individuální samozásobitel nakoupit k páru panelů alespoň jeden záložní, čímž prakticky hodně srovnáme nevýhodu zničení jednou ranou. Jen to prostě něco stojí. Kdo by chtěl uvažovat ekonomicky, může koupit výprodejové panely z armády v počtu tří kusů. Pokud mu zároveň vyhovují velikostně (250x300mm). Jeden zásah jejich úroveň NIJ IV podrží asi vždycky, takže se moc neliší od reálné použitelnosti nových plátů, uvažujeme-li civilní scénáře.

- minimální dostupnost plátů mimo rozměr 250x300mm.

- malou nevýhodou je i tloušťka plátu kolem +/- 2 cm. I když v tomto parametru je keramika střední cestou mezi ocelí a čistým UHMWPE.

Pokud jsem opět nějaké věci opomenul, určitě vyplují při závěrečném srovnávání všech tří základních materiálů tvrdé balistické ochrany. Ještě nás čeká čistý vysokopevnostní polyethylen.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod Maximus » 09.11.2017 15:01

Hodně dobré Locki, těším se na pokračování - díky :yes
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Maximus
Moderátor
 
Příspěvky: 3806
Registrován: 12.01.2011 19:24
Bydliště: ČSR

Jak vybírat balistickou ochranu III. Tvrdá balistika UHMWPE

Příspěvekod locki » 13.11.2017 12:49

Předně děkuji za pozitivní ohlasy tady i v poště.

O vysokopevnostním polyethylenu jsme už mluvili jako o podkladovém materiálu keramických kompozitních plátů. Polyethylen je prakticky nejběžnější plast. Pro výrobu balistických materiálů se ale musí zpracovat náročnou technologií (gelovým předením) tak, aby byl velmi vysoce (makromolekulárně) vnitřně orientován. Tím získává pevnost větší než kevlar. Na rozdíl od kevlaru se nechává vlákno netkané, jen se rovnoběžně položí a zalije pojivem, čímž vznikne arch netkané textilie. Balistický materiál je pak laminát vyrobený překládáním těchto archů tak, aby na sobě ležící vrstvy měly vlákna kolmo na sebe(nejjednodušší způsob), nebo pod různými úhly ve snaze navyšovat výslednou pevnost ve více směrech. Vrstvy se na sebe lepí pojivem do tloušťky plátu zajišťujícího příslušnou ochranu. UHMWPE se využívá k výrobě jak měkké balistiky, tak i tvrdé až do úrovně NIJ 0101.06 III+. Komerčně se s vysokopevnostním PE potkáme nejčastěji pod označením Dyneema, nebo SpectraShield. Je to tatáž Dyneema, kterou znají rybáři ze sítí a vlasců, horolezci a jachtaři z lan, střelci z luků z ní mají tětivy a šermíři vesty.

Výhody plátů z UHMWPE:

- hmotnost pro příslušný stupeň balistické ochrany je bezkonkurenčně nejlepší. Pláty dokonce plavou na vodě. Váha dvou panelů tak kolikrát neváží o moc víc, než samotný nosič plátů. Když spadnete s balistickou ochranou do hluboké vody, nebude vždy nutné tahat za rychloodhoz pro záchranu života, jako u těžkých panelů.

- střela nefragmentuje a je pohlcována ve vrstvách laminátu

- nejmenší pravděpodobnost sklouznutí střely po plátu díky měkkému povrchu ve srovnání s ocelí i keramikou

- vynikající poměr váhy a úrovně balistické ochrany. Z jistého pohledu nejlepší. Po zásahu je sice plát deformován, ale narušení ochrany je pro multihit situaci méně problematické, než u keramiky. Zkrátka panel o tloušťce 18mm v provedení ICW ve stupni ochrany NIJ 0101.04 III+ je v mnoha ohledech nejlepší dnes dostupná verze tvrdé balistické ochrany pro všechna běžná rizika mimo AP střel. 24mm silný standalone panel ve stejné třídě ochrany s nepovinnou měkkou balistickou pod ním bude blízko tomu zastavit i některé AP střely. Reálné testy přímo této kombinace jsem nenašel, ale podobnou máme u oceli. S vědomím, že je to pouze teoretické, díky různému chování materiálů vůči střelám.

- praktická nezničitelnost i s nevybíravým zacházením od uživatele.

- dobrá odolnost ve stejné třídě ochrany i proti střelám M193 ráže 5.56, které jsme diskutovali jako problematické pro ocel svojí rychlostí. Zde je možné ilustrovat různé chování oceli a UHMWPE , protože pro polyethylen je problematičtější pomalejší střela s ocelovým penetrátorem (M855) a naopak pro ocel rychlejší s olověným jádrem. Viz otestováno zde s opačným výsledkem, než je běžný u oceli level NIJ III. M855 s ocelovým penetrátorem prošla, M193 se v tloušťce vrstev tuhého polyethylenu zdeformuje natolik, že neprojde: https://www.youtube.com/watch?v=ONpYkB0Q-3o


Nevýhody:

- nutná tloušťka plátu. Pokud máme plán pokrýt kombinací UHMWPE panelu a měkké balistiky většinu myslitelných rizik, narosteme na každé straně těla i o dobré 4 cm. Takže při volbě těchto panelů a kombinací si určitě běžte vše vyzkoušet v kombinaci s Vaším nosičem, nebo vestou s měkkou balistickou ochranou. Jen tak zjistíte, jestli Vás to zásadně neomezí v pohybu, který chcete s panely provádět. Dále jestli plát vůbec nacpete do nosiče a když, tak jestli pak nosič/vestu dobře obléknete a zapnete. ICW 18mm takový problém není, ale pokud uvažujeme o variantě standalone 24mm plus měkká balistika, což je z hlediska ochrany chytré řešení, bez vyzkoušení s konkrétním nosičem přímo na svém těle pláty nekupujte.

- deformace plátu po jakémkoliv zásahu. Opět platí, že jedním zásahem čímkoliv je plát velmi pravděpodobně odsouzen k nutné výměně. V deformované zóně kolem zásahu je samozřejmě balistická ochrana nějak snížena. Ne tolik, jako když se keramickému plátu vysype keramika, ale na druhou stranu může deformace zasáhnout větší plochu plátu. Z hlediska multihit odolnosti je na tom plát z UHMWPE trochu lépe než keramika, ovšem hůř, než ocel. Multihit dobře zdokumentován zde: https://www.youtube.com/watch?v=5nI_21PLE-g . Průhyb materiálu a případné deformační trauma jsou taky celkem patrné. Podobné, možná méně hluboké, jak u keramiky. Takže nutná antišokovka a opět ideálně i s měkkou balistikou.

- není dostupné, resp. nelze vyrobit v použitelné podobě (tloušťka) v level NIJ IV. Maxim tohoto materiálu bylo již prakticky dosaženo, nějaká procenta navíc může přinést způsob vrstvení a pojiva, jak s tím experimentovali u Spectry, ale těžko očekávat, že se dočkáme dostupného a dobře použitelného plátu NIJ level IV čistě z UHMWPE. Kéž by ovšem.

- nenarazil jsem u nás na velikost jinou než 10x12 (250x300mm). Podívejte se znova na již odkazované video o dva odstavce výše: https://www.youtube.com/watch?v=5nI_21PLE-g na čas 0:25, kde si video zastavte a koukkněte, jak vypadá panel 10x12(250x300mm) na hrudníku většího chlapa. Sice to na triku trochu splývá, ale je jasně patrné, že jak šířkou tak výškou mu bude plát až legračně malý. Plochou sice pokryje srdeční krajinu, ale jinak v součtu při správném umístění tak polovinu hrudního koše? Ať je pro větší lidi jasné, proč jsou na světě i pláty 280x356mm (SAPI XL) a že je potřeba na to při velikosti nad 185cm, nebo širší konstituci brát zřetel. V tomto směru je pro většinu lidí nad 185 ideální rozměr Warrior DCS 265x320mm. Mohlo by se zdát, že 1,5cm šířky a 2cm výšky jsou jedno, ale pohybujeme se v oblasti, kde se vyplácí důslednost a nemá smysl popírat ověřené věci implementované do velikostí SAPI standardu. Na velikosti prostě záleží. ;-) Vyjádřeno v kryté ploše jsou na tom panely zhruba takto ve čtverečních centimetrech: SAPI XL- 947; DCS - 806; 10x12inch - 713. Rozdíl 100 centimetrů čtverečních je větší, než čistá plocha mé host velké dlaně, aby byla lepší představa, jaká krycí plocha pak chybí mezi jednotlivými velikostmi.

- kratší oficiální životnost panelu je opět spíše marketing. Jistě tu nějaká degradace být může, ale při normálním skladování prakticky ne. Proti kevlaru má PE výhodu, že je ze své chemické a fyzikální podstaty neovlivnitelný vlhkostí a snese celkově nevybíravější zacházení. Teoretický problém, kdy hraniční teplota, na které se UHMWPE začíná oslabovat je 80 stupňů Celsia jen zmiňme, protože k této teplotě se možná mohou pláty přiblížit zavřené v autě na poušti pod tamním sluncem, ale ne u nás. Praktická životnost tedy není problém.

- cena v našich krajích je zhruba stejná jako cena keramiky, ale ta má vyšší stupeň ochrany s podobnými uvedenými nevýhodami. Z jistého pohledu je tedy UHMWPE nejdražší řešení.

příště se podíváme na srovnání tvrdých balistických ochran. Především z pohledu nás civilů, prepperů, nadšenců a těch, kterým to sice k ničemu není a ani nepředpokládají, že by bylo, ale mít to musí. :-)
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Malá oprava k předchozímu příspěvku

Příspěvekod locki » 14.11.2017 9:22

Měl jsem jednu ze slabších matematických chvilek ohledně toho nárůstu centimetrů při použití PE panelu. Nenakyneme o 4, ale minimálně o 6 cm na každé straně a to už může být citelně omezující. Panel cca 2,5 cm, nosič s molle vazbou plus všechny vrstvy Cordury minimálně 0,5 cm, antišokovka minimálně 1,5 cm samostatně, nebo přibližně to samé měkká balistika (cca 0,7cm) dohromady s antišokem. 3D odvětrání vesty nejméně 1,5 cm a když si to člověk vezme na oblečení, aby mohl vylézt do venkovní současné teploty...takže prostě pořádně vyzkoušet v tomto duchu před koupí u prodejce. Rozdíl proti ocelovému panelu je nějakých 18mm z každé strany těla, když ostatní vrstvy počítáme stejné. I když se to nezdá moc, doporučuji vyzkoušet.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Jak vybírat balistickou ochranu IV. Rozpadlý výběr

Příspěvekod locki » 23.11.2017 15:41

Předesílám, že Vás ve zhodnocení minulých příspěvků do konkrétního výběru tvrdé balistiky čeká více subjektivní pohled na věc. Budu se snažit psát v rámci zaměření tohoto webu.

Zapomeneme na minimalistické nosiče pro tvrdé pláty. Ty necháme na pózování zbytečnému davu amerických neuniformovaných policistů po každém teroristickém útoku a pánům, kteří mají před sebou konkrétní SF operace, kde má minimalistická ochrana ve prospěch třeba mobility konkrétní smysl. V takové situaci nejsme. Chystáme se na defenzivní scénáře a pro ty platí, že čím větší ochrana, tím lépe. Samozřejmě se zachováním schopnosti fungovat jak je potřeba, rozumnou míru nechám na rozhodnutí každého.

Bez měkké balistiky, ke které se dostaneme v dalších příspěvcích, bych vůbec neuvažoval použití balistiky tvrdé. Pokud tedy vybíráte nosič plátů, tak takový, do kterého lze vložit měkká balistika s maximální možnou plochou (třeba modely Warrioru Ricas, DCS nebo Raptor). Lepší (a v součtu často levnější) volbou je ovšem balistická vesta s maximem příslušenství (ochrana krku, podbřišku, paží, ramen, obecně víc kryté plochy = lépe) s možností vložení plátů. Na našem trhu LV26 a podobné, vše na bázi TBV od Fenixu jako je Combat, Alfa, případně jejich levnější a méně kvalitní klon pro AČR VOM. Případně něco podobného, co jsem zde nedávno recenzoval. Dají se koupit za dobré peníze s balistikou ještě v záruce. Jasně, nové stojí dost nesmysl. Přítomná měkká balistika bude částečně fungovat jako (další) antišoková vložka a zesílí úroveň ochrany. Pro pláty ICW jsme si už řekli, že jejich úroveň ochrany je vázána na použití s IIIA měkkou balistikou.

Pokud si myslíte, že je reálné potkat se s AP, nebo moderním EPR střelivem (za sebe říkám, že je to málo pravděpodobné), máte téměř jistě na výběr jen keramiku. Ostatní tvrdé panely neposkytují jistotu ochrany proti průbojnému střelivu i když je prakticky vyzkoušeno, že 8mm Armoxu 500 s měkkou balistikou AP střelivo ráže .30x podržet může. Spoléhat na to ovšem nejde, samotná SSAB říká v prospektech k Armoxům, že ochranu proti AP střelám garantuje u Armoxu 500 při tloušťce 14,5mm, Armox 600 12mm, Armox Advance 10mm...nenositelně těžké. Jak už bylo řečeno při síle oceli nad 8mm se dostáváme do zásadních problémů s váhou plátů. UHMWPE pláty proti AP střelám nejsou. Potřebujete-li tedy jistotu ochrany NIJ IV, pak jděte absolutní cestou a pořiďte standalone keramický panel a kombinujte s podkladovou měkkou balistikou. Proč standalone? Rozdíl v ceně zanedbatelný, tloušťka je větší, ale nijak zásadně, stejně je to s váhou. Výsledná ochrana bezkonkurenční.

Pro "naše" použití je ovšem nejpodstatnější, že standalone panel se při stejném zásahu deformuje méně, než ICW panel stejné třídy ochrany. Nenafasujeme novou balistickou ochranu, pokud je znehodnocena zásahem. Což by byl ještě ten menší praktický problém. Ten větší je, že jak keramika, tak UHMWPE při zásahu v nějaké míře způsobují deformační trauma. To je sice podle norem pro balistickou ochranu limitováno, má-li je panel splnit. V přísnějším případě na nějaké 3 cm do hloubky. Člověk tak přežije bez trvalých následků. I to ovšem stačí k dočasnému vyřazení z funkčního stavu, protože lokální úder deformace plátu je velice silný na malé ploše. Tady je video: https://www.youtube.com/watch?v=tMMSA3opBk4 jak to vypadá s plnohodnotnou vojenskou ochranou. Pod panelem je měkká, minimálně protistřepinová, balistika, která sama tlumí náraz a navíc antišokovka určená přímo k tomu. Přesto deformační trauma složí chlapa ve špičkové formě, který to komentuje jako ránu co nezažil, velkou sílu působící na malou plochu.

Popsaný problém je pro naše scénáře velmi podstatný. Podle mého názoru podstatnější, než váha plátu, nebo maximální úroveň ochrany určená proti průbojným střelám. Jediný materiál, který v kombinaci s měkkou balistikou a antišokovou vložkou nepůsobí deformační trauma je ocel. I zásah na okraj plátu nezpůsobí ve zmíněné kombinaci ani vzdáleně úder jako deformace. Ocelová ochrana rozkládá sílu do velké plochy a je potřeba jen zajistit, aby hrany plátu, nebo kov obecně neudeřily bezprostředně do těla. S mezivrstvou z tuhé měkké balistiky a s pěnovým antišokem se to nestane a energie působí rozloženě v ploše bez destrukce těla. Deformace plátu (keramika, UHMWPE) naopak ve velice rychlém pulzu udeří do malé plochy a tím působí na videu zachycené KO uživatele. Jistě může být užitečné takto autenticky někdy padnout, ale to nechme do jiných úvah.

Ze všeho, co bylo napsáno už asi svítá můj závěr doporučené balistické ochrany pro preppery a rozpadlíky. Vesta/nosič s maximální plochou pokrytou měkkou balistikou s kvalitní pěnovou antišokovou vrstvou, ideálně s ochranou proti probodnutí a na tom ocelový panel. Nejlépe v aramidové kapse, případně s Paxconem. SSAB doporučuje jako ochranu úrovně srovnatelné s NIJ 0101.06 III/III+ plát síly 6,5mm Armoxu 500, případně ekvivalentní sílu A600 resp. AAdvance. Video co vydrží plát 6,5mm A500 od českého výrobce je zde: https://www.youtube.com/watch?v=-dI63HfK19U . Prorazila ho až relativně exotická lovecká ráže 8x68RWS, což je náboj o nějakých 60% většího výkonu, než .308win a létá to rychlostí srovnatelnou s .300WinMag, nebo .338LapuaMagnum. Na takový výkon se osobní balistická ochrana nekonstruuje. Vše ostatní plát pochytal bez deformace, která by působila praktický problém. Zdůrazněme ještě jednou opravdu multihit schopnosti. Zásahy, které plát ustojí ho prakticky neoslabí, nebo zcela minimálně ve srovnání s dalšími materiály, ani není deformován s vlivem na další použitelnost. Uvedené vlastnosti řadím jak nad vyšší ochranu keramiky, tak nad zlomek vážící panely z UHMWPE.

Volba posledních jmenovaných je na místě pokud nejste finančně omezeni, můžete nakoupit záložní panely a chcete komfort vysoké ochrany v minimální váze. I tam je na místě volit standalone III+ panel na měkkou balistiku. Standalone opět zmenšuje intenzitu deformačního traumatu.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Jak vybírat balistickou ochranu V. Měkká balistika

Příspěvekod locki » 06.12.2017 12:33

jak už jsme si řekli, je dobré ji mít na co největší ploše těla. Typicky splňuje standard NIJ 0101.0x IIIA, tedy odolnost proti střelám z krátkých palných zbraní na běžné pistolové náboje do .44 Magnum. Výběr ráží, kterými se testuje třída IIIA je samozřejmě typicky americký. Píšu to proto, že v našich krajích máme i jinou ráži, na které se láme chleba po měkkou balistiku. 7,62x25 Tokarev je náboj mnohem nebezpečnější z hlediska průrazu měkké balitiky, než třeba .44 Magnum. Přitom poslední jmenovaný má energii až přes 1500J, což je blízko energii středně výkonný puškových nábojů. Je to opět o rychlosti a zatížení na průřezu střely. 7,62x25 Tokarev má sice celkovou energii zhruba poloviční, přesto z delších hlavní měkkou balistiku prostřeluje. Helmy i vesty. Proto v Evropě, kde je tento náboj dostupnější testujeme proti němu. Třída IIIA podle americké normy, která chrání před .44 Magnum o energii 1500J nemusí nutně ochránit proti 7,62x25. Praktické testy ukazují, že střelám tohoto náboje z pistolí odolá, ale není proti němu testovaná. Obráceně vzato měkké balistiky, které jsou evropsky testovány na 7,62x25 odolávají maximální ráži pro IIIA balistiku podle NIJ, tedy .44 Magnum, s přehledem. Deformační trauma je samozřejmě jiná odázka a knedlík .44 magnum může být život ohrožující i když je střela zachycena ochranou a nepronikne do těla. K antišokové ochraně se ještě propracujeme.

Když už jsme u tématu hraničních ráží, resp. nábojů, střel, jejich energií a rychlostí, bude dobré si udělat představu rozdílu mezi již probranou tvrdou balistikou a měkkými panely. O stavbě z vrstvené tkaniny už řeč byla a platí většinově pro oba typy ochrany. Pro srovnání vyjděme z běžně dostupného polotovaru dvouvrstvé netkané jednosměrně orientované Dyneemy, nebo jinak obchodně nazvaného materiálu z UHMWPE. V dostupné gramáži 160g/čtvereční metr, která je vhodná pro tvorbu jak měkkých ochran, tak tvrdých plátů až do třídy ochrany podle NIJ III+. Závazné doporučení výrobce říká, že pro ochranu ve třídě IIIA je nutné použít nejméně 27 vrstev, což je ekvivalent váhy cca 4,2 kg na čtvereční metr ochrany. V ochraně proti 7,62x25 Tokarev se používá až 30 vrstev zmíněného materiálu. Pro splnění třídy III je nezbytné použít 18kg materiálu na čtvereční metr, což odpovídá 113(!) vrstvám tohoto materiálu v tvrdém panelu. Třídu III+, jak jsme si ji definovali výše, tedy odolnou proti 5,56x45 se střelou M855, nebo M193, případně vz. 43 (7,62x39) s ocelovým jádrem lze splnit s gramáží alespoň 20kg na čtvereční metr ochrany, neboli minimálně 125, typicky doporučených 130 vrstev.

Co z toho plyne - střelu z .44 Magnum o váze 16g, rychlosti 450m/s a energii 1570J zastaví 30vrstev balistické tkaniny, zatímco střelu 5,56x45 o váze 4g, rychlosti 950m/s a energii 1770J má velký problém zastavit 125vrstev stejného materiálu. Tím si myslím, že správné představě o tom, co rozhoduje v ochranné balistice je učiněno za dost. Jak vidíte, 4 vrstvy balistické ochrany IIIA podle NIJ sotva stačí teoreticky na úroveň III podle NIJ, pokud vyjdeme z materiálu UHMWPE. Je také jasné, proč ochrana pro třídu IV musí být kombinována s extrémně tvrdými vrstvami keramiky, která zajistí deformaci a destrukci tvrdých jader průbojných střel. Čistě z kevlaru, nebo Dyneemy nelze (zatím a zřejmě nikdy) použitelně (tloušťka) sestavit ochranný panel ve třídě IV.

Měkké balistické ochrany se dodnes tvoří téměř výhradně z aramidových materiálů (Twaron, Kevlar apod.), nebo UHMWPE (Dyneema, Spectra apod.). Narozdíl od výroby tvrdých panelů, kde je vrstvený materiál typicky pevně lepen syntetickými pryskyřicemi a při tom natvarován lisováním, chceme, aby měkká balistika byla měkká. Proto je běžné pouze položit na sebe oněch +/- 30 vrstev základní 2 vrstvé křížené (u aramidů tkané) textilie a zatavit je do obalu. Ten drží ochranu pohromadě a především u aramidů je musí chránit před vlhkostí (zevnitř pot, zvenku voda) a UV zářením. UHMWPE je ze své chemické podstaty proti těmto vlivům prakticky zcela odolný, vadí mu teplota nad 80 stupňů, která může působit změnu vnitřní struktury polyethylenu a tím ztrátu pevnostních charakteristik. Aramidy jsou naopak proti teplotě odolné až přes 400 Celsiů.

Modernější a vhodnější volbou pro měkkou balistiku je dnes tedy UHMWPE. Cena suroviny je jen mírně ve prospěch aramidů, ale jejich nevýhody jsou podstatnější. Přesto jsou aramidy stále značně zastoupeny i když méně pevné na stejný průřez, než špičkové materiály z polyethylenu. Měkká balistika je podle materiálu a technologie pro splnění NIJ IIIA silná zhruba od 5 do 7 mm. Při nákupu si zkontrolujte, zda je opatřena antišokovou pěnou pod ní. Ta může být volně v nosiči pod ochrannou vrstvou, nebo zašita do dalšího, společného obalu. Podobně pokud je integrována speciální ochrana proti probodnutí, je plech všit do společného obalu. Ideální sestavení pro nás je tato trojkombinace, minimem ochrana s antišokovou pěnou. Pokud ta chybí, můžete si ji doplnit vyřezáním podle tvaru měkkého panelu z materiálu EVA, což je kopolymer ethylenu a vynilacetátu, který znáte z kvalitnějších karimatek, tatami a jiných skládacích rohoží. Vhodné je zvolit tužší verzi, ale tak, aby se zachovala měkkost a ohebnost celé ochrany a mohli jste se v tom hýbat s minimálním omezením v rámci možností. Jsou samozřejmě i další tuhé pěny používané jako antišoková ochrana, ale EVA poslouží dobře. Bez antišoku dojde u měkké balistiky při zásahu k silnému deformačnímu traumatu. Pěna může tuto věc významně redukovat, takže je nutností. Celá sestava je pak ochranou proti deformacím tvrdých panelů puškovými střelami. Takže dobrá měkká ochrana třídy NIJ IIIA, resp. ekvivalentu podle jiné normy, která pro naše podmínky spolehlivě podrží 7,62x25 s úsťovou rychlostí minimálně 450m/s je nezbytnost a přes předřazení tvrdé balistiky v této diskusi s ní začněte. Pro naše nevojenské scénáře je měkká podstatnější, než tvrdá. Takže vesta ideálně, nosič (RICAS, DCS, RAPTOR apod.) s maximální plochou vložené IIIA snad, ale samotný nosič tvrdých panelů prostě ne.

Životnost měkké balistiky je typicky garantována na 10 let se zachováním stupně ochrany. Náchylnější na stárnutí jsou aramidy, ale i u nich je prakticky vyzkoušeno, že 20 let staré kevlarové vesty, se kterými nebylo zaházeno zcela zvěrsky a obaly jsou nepoškozené stále chrání prakticky na úrovni normy. U polyethylenových materiálů je omezení ještě menší, pokud se nevystavují teplotám nad 80 stupňů. Takže s nákupy měkké balistické ochrany, která má před sebou ještě několik let záruky není žádný problém a dokonce i prošlá ochrana, která byla pouze skladována bývá velmi dobrý nákup pro preppera/rozpadlíka.

Když už jsme u těch nákupů, tak nezapomeňte, že při nákupu ze zahraničí je veškerá balistická ochrana podle prováděcí vyhlášky (308/2016 Sb) považována za vojenský materiál. Prostě proto, že vyhláška to stanovuje zatraceně obecně. Ovšem je v ní i výjimka, že se za vojenský materiál podle ní nepovažuje balistická ochrana určená pro osobní ochranu uživatele (poznámka 4 v části SVMe 13 se tak dá vykládat, pokud si panelů neobjednáte víc, než pro jednu osobu). Každopádně čekejte, že celníci mohou mít "jiný právní názor" a potahovat i nákup dvou panelů jako nedovolený obchod s vojenským materiálem. Zvlášť aktivní jsou u podobných věcí na Ruzyni, takže volte dopravu neleteckou. Snížíte tím riziko buzerace za něco, na co imho máte právo, ale pánové si to vykládají jinak a víte, jak to je v hádání s úřady i když jste v právu. Faktem je, že tvrdá balistika je u nás za ceny solidní a ani se moc nevyplatí pořizovat ze zahraničí. U měkké bývají rozdíly podstatnější.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod samopal72 » 09.12.2017 21:44

mám dotaz na antišokovou ochranu-kde konkrétně u nás hledat vhodný materiál a jaký materiál,eva pěna nebo něco jiného,jaká tlouštka,o cenu nejde,děkuji
samopal72
 
Příspěvky: 76
Registrován: 12.03.2013 17:09

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod bivoj » 09.12.2017 22:30

Tady jde o prachsprostou fyziku. "Antišok" není nic jiného než zbrždění vrstvy co zachycuje střelu v co nejdelší dráze. Fyziku neokecáš a tak "antišok" závisí především na jeho tloušce (a na váze zachycující vrstvy) - antišok, udělaný z 30 cm molitanu bude vždy fungovat řádově lépe jak jakýkoliv antišok z 3cm hi-tech hmoty - a pak (jak už jsem psa) na váze vrstvy, co zachytila střelu. Jenže jako panáček michellin budeš dost neohrabaný... Proto je v balistické ochraně vše otázkou kompromisů. Pokud chceš zastavit např. 4000J, tak na to potřebuješ (z fyzikálního hlediska) 2 základní věci:

1. Aby to neprostřelilo (tj základní balistická odolnost materiálu)
2. Aby tě to nesložilo (zde do rovnice vstupuje váha ochranné vrstvy X tlouška antišokové).

Ve zkratce - čím těžší je zachytávací vrstva, tím menší (kratší dráhu zbrždění) potřebujete antišok. - Tedy u ocelových pancéřových ochran je potřeba menší antišok, jak při použití keamických/kevlarových ochranných vrstev - tam potřebujete právě ten "michellinovský antišok"...
Uživatelský avatar
bivoj
VIP
 
Příspěvky: 1508
Registrován: 03.09.2012 18:54
Bydliště: Tertius corpus de Solari system

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod locki » 11.12.2017 12:06

Samopal72: Třeba z tohodle

https://www.kasa.cz/karimatka-yate-eva- ... -cm-cerna/
https://www.kasa.cz/karimatka-yate-eva- ... -cm-cerna/

je to dostupné, z 60 cm široké už nařežeš skoro cokoliv. Tloušťka se dá při troše hledání sehnat od nějakého půl centimetru do dvou. Doporučuji to mít ohmatané a vybírat tu nejtužší variantu. Jinak platí co říká bivoj. Možné jsou i tuhé neoprenové desky. Mají skvělou odolnost proti úderu, ale jsou hodně těžké. Strikeface.cz myslím (kdyžtak mě opravte) dávají pod ocelové panely čistou PE pěnu (12mm), ze které se dají pořídit levné a méně pevné katimatky. Je to tenhle materiál: https://www.alibaba.com/product-detail/ ... 75282.html . Proti EVA je nasákavější a méně odolný vůči ohýbání, což pod tvrdý panel nevadí.

Sluší se dodat, že kvalitní vesty často řeší antišokovou vrstvu spojením příjemného s užitečným. Mají vysokou vrstvu 3D síťoviny. Na mé Alfě od Fénixu (http://www.fenix-protector.com/cz/nepru ... pha/VB-102) je tak 3 cm silné odvětrání tohoto typu. Větrá a při zásahu je to dost tuhá a velká plocha, aby udržela panel od těla a jeho průhyb se přes ní k tělu sotva dostane.

Tam, kde síťovina není (třeba výše popsaná vesta od Proteqbodygear, kterou mezitím zdražili z 6 tisíc na 7,5 :-() to řeší tuhou pěnou odhadem 6 mm. Vždycky nějak rozloží a ztlumí sílu. Mnohem lepší, než nic. Navíc se tyhle vesty nenosí přímo na těle i když s vrstvou oblečení pod vnější vestou se kalkulovat nedá, tak vše co tam je nějak pomáhá tlumit. Když oblékám podkošilovku, tak má sice velmi tuhou ochranu, takže nějaký rozklad do plochy tam bude, ale pod tím už není nic. Zásah by určitě byl zatraceně nepříjemná zkušenost i když zastavený.
locki
 
Příspěvky: 11
Registrován: 23.12.2016 20:49

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod zedik » 11.12.2017 19:32

testy starších (po záruce) plátů v porovnání s novými,ruznými rážemi - https://www.vybaven.cz/zbrane-a-doplnky ... rostredku/
zedik
 
Příspěvky: 379
Registrován: 29.03.2016 19:41

Re: Balistická ochrana těla

Příspěvekod samopal72 » 12.12.2017 17:34

mám vesty tbv s 3d sítovinou a když jsem do nich objednával novou měkkou,tak jsem objednal i s protišokem,ale mám i úplně nové vesty od CZ-taková ošizená tbv,které původně nakoupila ačr ale nakonec neodebrala s origo měkkou ale ta vůbec antišok neobsahuje,takže to chci doplnit,proto sonduji co tam dát,vrátím se k tomu videu s testy plátů,použité z armatexu jsem nakoupil taky,jeden obětovat a výsledek stejný,sice bez kamery ale můžu potvrdit,že nejde o žádnou reklamu prodejce
samopal72
 
Příspěvky: 76
Registrován: 12.03.2013 17:09

Předchozí

Zpět na Oblečení, obuv a výstroj

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník