Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 29.07.2011 19:41
od vitalis
Pre niekoho z vás možno rutina,ale pre mňa teraz novinka.

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 29.07.2011 21:10
od GloryToSunTsu
Mám tu pár receptů na výrobu lepidla z kůže a kostí, ale všechno to jsou takové ,,hňahňaniny z youtube".
Chtělo by to opravdu dobré návody na výrobu těchto lepidel.

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 29.07.2011 22:42
od Fjord
Mě fascinují tesaři a truhláři, co umí staré spoje bez čehokoli - jen čistý dřevo. Jsem si dělala sama nějaký nábytek, ale na dokonalost vyučeného a zkušeného odborníka samo nemám. Ale práce se dřevěm je nádherná, mě to hodně bavilo. Vyšla nějaká dost dobrá knížka právě o tesařských spojích, název už ale nevím. Byly to dva díly - ta moje hlava děravá :roll: :mrgreen:

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 08.08.2011 10:57
od Josef
Tohle je téma, o kterém by se dalo napsat mnoho a mnoho stran. například u mlýnských zařízení, vodních pil, palečných a vodních kol, o kterých tak trochu něco vím, se používají snad všechny způsoby jak spolu vzájemně dřevěné součástky spojovat. Je to skutečně věda s velkým "V", podložená letitými praktickými zkušenostmi. Ale když se dodrží druh dřeva, tvar zádlabu, kladení směru let, přesahy či vůle aj. nejen že to skvěle funguje, ale má to i mnohem větší životnost, než spoje šroubové či hřebíkové. Obdiuvuji některé triky a nápady našich předků i současných sekerníků, se kterými jsem měl možnost se setkat.

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 08.08.2011 12:49
od GloryToSunTsu
Tak se o tom víc rozepiš!

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 08.08.2011 22:05
od Venet
aspoň nejaké špéci triky

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 09.08.2011 9:33
od Josef
No, problém je, že to není moc na slovní rozepisování. To můžete popsat celou stranu textu a stále z toho není přesně patrné, o co jde. To se prostě musí vidět. Přinejmenším jako model v AutoCadu ve formátu 3D nebo alespoň ne fotkách z několika stran před spojením a po něm, ale úplně nejlepší je to okouknout v terénu, někde ve skanzenu, když se dělá rekonstrukce a součástky jsou rozložené všude kolem. Fotky nemám, a že bych byl tak zručný kreslíř, abych to sem vystižně namaloval, to bohužel taky ne. Takže dávám jen odkazy na pár obrázků, co jsem našel na internetu, třeba zaujmou:
http://i.idnes.cz/10/112/sp5/OKS373a9d_101609_6208772.jpg
http://sluzby-remesla.megainzerce.cz/images/inzeraty/big/220100120034415.jpg
http://www.rataj-strechy.cz/get.php?id=44&s=l
http://mve.energetika.cz/autor/mlyn-bykovice-palecne-kolo.jpg
http://mve.energetika.cz/fotogalerie/pracharna-detail-lopatek-v.jpg
http://mve.energetika.cz/fotogalerie/pracharna-natok-do-kola-v.jpg
http://mve.energetika.cz/fotogalerie/sestaveni-ramen-bozkova-kola-v.jpg
http://www.ireceptar.cz/res/data/134/016222.jpg
http://porcuvmlyn.cz/foto/porcuv_mlyn_velke/porcuv_mlyn_08.JPG
http://porcuvmlyn.cz/foto/porcuv_mlyn_velke/porcuv_mlyn_09.JPG

Triky? No to je taky na x-stran. Jedním z hlavních triků je změnit od základů způsob myšlení z "doby železné" na "dobu dřevěnou" a danou věc už od prvopočátku vymyslet a navrhnout tak, aby byly všechny tvary osazení a zádlabů vytvořeny tak, jak se dělají některé skládací hlavolamy - tedy, že první přidanou součástku jistí proti vypadení výběžek součástky následující, tu pak zase po zasunutí zajistí další součástka atd., celé se to stále jen skládá v určitém přesně daném pořadí a různými zámky to v sobě drží, až ta poslední součást celé skupiny (nebo několik součástí, je-li to symetrický díl) se zajistí klínem nebo kolíkem a ten se ještě proti vypadení zajistí malým příčným kolíčkem. Kolíčkem nejčastěji schválně prohnutým, vyřezaným z kulaté větvičky, který tím, že se snaží narovnat, vtahuje hlavní klín do vydlabaného otvoru, čímž všechny seskupené součástky stále stlačuje k sobě, brání uvolnění a "rozvrzání" celé sestavy. Tak zcela odpadne potřeba hřebíků a šroubů.

Takto lze sestavit třeba i celé vodní kolo na horní vodu:
Věnce se složí ze 4 a 4 segmentů pootočených o 45° a skolíkují dohromady s tím, že každý kolík se v díře roztáhne zatlučeným klínkem (jako topůrko v kladívku). Díra ve věnci může být mírně kuželová. Pak se mezi věnce vloží střední díly lomených lopatek, tzv. "svorce". Jejich osazené konce, které procházejí svými "oušky" skrz okýnka vydlabaná ve věncích na vnější stranu věnců. Tam jsou zaklínovány a tím vlastně drží oba věnce k sobě, tak že vznikne celé vodní kolo. Do drážek vydlabaných ve věncích se zasunou šikmé lopatky na které poteče voda a teprve pak se klíny svorců dorazí, věnce se tím přitáhnou k sobě a lopatky, které drží zezačátku jen třením a později nabobtnáním v drážce, už nevypadnou. Zevnitř se kolo vyloží poddénkami a poslední destička se dopasuje tak, aby šla naklepnout ztuha. Když se poddénky napijí vodou, roztáhnou se, jejich součtový obvod se zvětší a proto z vnitřku kola nemohou vypadnout a těsní. Ramena se prostrčí do kříže vydlabanými otvory v dřevěném hřídeli. Jsou uprostřed osazená, takže po přitlačení na kraj vydlabaného otvory se vybráním zaklesnou tak, že vyčnívají na obě strany symetricky a nemohou se posouvat. Aby z vybrání nevyskočily, zajistí se klínem opřeným o protilehlou stranu otvoru. K věncům drží ramena zaprvé tak, že ho osazením podbírají zevnitř u poddének a zadruhé je na boku drží procházející oka čtyř svorců. Ta jsou delší než u ostatních svorců a tak procházejí nejen okénky ve věncích, ale právě i prodlabanými okénky v jednotlivých ramenech. Je-li to takto, nikde na kole není žádný hřebík ani šroub a jedinou součástkou z kovu jsou obruče a čep na konci dřevěného hřídele, který se otáčí v dřevěné ložiskové pánvi. Tedy není to nic, co by se nedalo v PA-době vyrobit. A užitečný výkon, který by takové kolo mohlo dávat? Pro představu třeba 6 až 8 kW na 4 až 6 metrovém spádu.

Vidíte, teď jsem to celé popsal, a bez obrázku je to stejně houby platné... :?

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 07.09.2011 5:21
od Josef
Ještě jsem našel nějaké zajímavé obrázky spojů zde: http://lucasjfowler.com/Other_Work.php

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 13.10.2011 13:13
od Josef
Také stojí za přečtení a hlavně za prohlédnutí:
http://www.bushcraft-portal.sk/forum/viewtopic.php?f=36&t=122

dřevěné ložisko

PříspěvekNapsal: 19.04.2012 19:40
od rudde
Zhotovení dřevěného ložiska

Ložisko se zhotovuje ze suchého ( nejlépe pařeného ) dřeva,
vlhkost dřeva nesmí překročit 12 %.
Doporučuje se buď bukové nebo habrové (náš kolář doporučoval
habrové nebo ještě lépe akátové dřevo ).
Ložisko se po obrobení napustí v teplém oleji asi 1/2 hodiny.
Možné je také vyvařit ložisko dvě hodiny ve vařící fermeži.

Trochu větší axiální ložisko:
http://www.youtube.com/watch?v=KWStTa21uTg

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 20.04.2012 7:20
od MacGyver
Velmi pěkné. Pokud by civilizace spadla tak hluboko, že jediná použitelná surovina ke konstrukci strojů by byla dřevo (ty skoro nejhorší scénáře apokalypsy). Nechám znovunastartování technologického pokroku na jiných :)

Stran ložiska - nemyslím si, že by v dohledné době bylo nutné jakékoliv ložisko nahrazovat dřevem. Lepších materiálu na kluzná či axiální ložiska se bude i při středně apokalyptickém scénáři válet všude dostatek.

Dřevo vnímám především jako konstrukční prvek jakýchkoliv staveb a až na druhém místě strojů. Samozřejmě taky zdroj energie.

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 20.04.2012 7:46
od marish
Pěkný ložisko...
On může být někdy problém rozlišit/oddělit stroj od budovy. Viz třeba mlýn... Bez vybavení svářečkou, vrtačkou apod, může být jednodušší udělat něco ze dřeva. Ale ideální je vhodná kombinace.

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 20.04.2012 7:53
od rudde
Jak píše Marish, nemáš-li nářadí (stroje, nástroje) materiál na kovová ložiska,
je dřevo použitelné (viz. příspěvek Josefa o "dřevěných obráběcích strojích")

Za války, kdy byl velký nedostatek kompozic na kluzná ložiska, si takhle řemeslníci ložiska běžně vyráběli.

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 20.04.2012 8:17
od MacGyver
Kluci s tím samozřejmě více než souhlasím ;)

Re: Spájanie dreva

PříspěvekNapsal: 25.06.2013 19:16
od Josef
Přidám pár odkazů na pěkné spoje dřevěných konstrukcí:

http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/vlastnosti-dreva-rozdeleni-reziva-tesarske-spoje-serial-tesarske-konstrukce/

http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/serial-tesarske-konstrukce-vlastnosti-dreva-rozdeleni-reziva-tesarske-spoje-2-dil/

http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/zakladni-tesarske-konstrukce-serial-serial-krovy-a-drevene-konstrukce/

Jinak pokud jde o volbu velikosti dřevěného ložiska (ocelový hřídel nebo trubka točící se v namazaném dřevě), by mělo by mít délku max. 1,5-násobku průměru hřídele (delší se nedokáže zbavovat tepla z vnitřku). Tlak hřídele na dřevo (dub) by neměl překročit 50kg na 1cm2 půdorysné plochy ložiska (průměr x délka) u pomaluběžných nebo jen občas používaných strojů a kvalitním mazání (např. grafitovou vazelínou). Pro dlouhodobou životnost s malým opotřebením a mazání vazelínou nebo olejem je dobré nepřekračovat zatížení 15kg na každý cm2 pudorysné třecí plochy ložiska. Obvodová rychlost hřídele nesmí překročit 1,5m/sec, jinak se začne dřevo neuchladí (teplo odvádí jen hřídel). Jamile se začně dřevo připalovat, ztratí kluzné vlastnosti, výrazně začně hřát a v zápětí začne hořet. Ložisko bez mazání (jen napoprvé při výrobě nasycené mazivem) smí být zatížení maximálně 3,5kg/cm2. Hřídel musí být co nejhladší, rozhodně ne zrezivělý nebo pórérní, aby se na něj "nelepilo" dřevo z ložiska. Hřídel může být ocelový, ale v minulosti byl za lepší považován litinový čep usazený v dřevěném hřídeli (litina netrpí hloubkovou korozí). Spodní radiální ložiska starších francisových turbín, která jsou pod vodou, bývala složená ze čtyř až osmi dřevěných hranolků, které se daly (každý samostatně) seřizovat přítlačnými šrouby k hřídeli. Mazala i chladila to přímo voda a vydrželo to běhat desítky let. Takže ono dřevo není ani v těžkém strojírenství či energetice zase tak špatný materiál, jak by se na první pohled zdálo.