Dokázali by jste v krajní nouzi sníst vlastního psa?

[MacGyver]

Otázky jsou schválně jen dvě.

Edit: Doplnění zadání. Jedná se o mezní situaci ve které je na výběr pouze ze dvou variant. Smrt nebo oddálení smrti, tím, že sníte svého psa. Jedna varianta znamená konec. Druhá varianta znamená možné otevření nových možností.

[mischanek]

..sice jsem hlasoval "ne", ale nikdy nerikej nikdy, ze.. kor kdyz nas nejvetsi mazlik miva i 60 kg

[Fabulous]

Tak tohle tema uz tu bylo a jemne receno patri spis do kose...

[FarmářJan]

je to takové co by kdyby. Snědl by vegetarián na poušti z hladu ještěrku? A mohl by tam sníst masožravou rostlinu?

[MRAK]

ano

[MRAK]

snědl bych

[dracekvo]

Na návštěvě v Auschwitz-Birkenau, nám průvodkyně říkala, že jidé co tam byli schodně vypovídali, že člověk neví co je to hlad, dokud nekouká na druhého člověka jako na jídlo.

[MacGyver]

Tak tohle tema uz tu bylo a jemne receno patri spis do kose...

Ano, bylo to tady a zvrhlo se to do emočního napadání. Proto jsem založil znovu. Pokud se zachová pragmatický přístup bez emocí, tak toto téma rozhodně do koše nepatří. Kdo o rozpadu nebo totální krizi uvažuje reálně, měl by být připraven i na diskusi o těchto tématech.

PS: Zároveň si mě Fabiku inspiroval zrovna ty, svým příspěvkem v jiném vlákně

[Karlos]

Psa nemám takže je pro mě snadné odpovědět: ano sežral bych ho

[Centurion]

Já bych psa svého psa nesnědl nikdy. Pro mě to je jako kdybych měl sníst svého bratra. Je pravda, že člověk neví co je to hlad, dokud nekouká na druhého člověka jako na jídlo. Kdybych začal na svého psa koukat jako na jídlo, tak bych ho pustil na svobodu a nechal ho jít svou cestou. Navíc když v PA době u vás někdo uvidí psa kterého jste ještě nesnědli tak má jistotu že nebude sněden ani on sám. Stejně jako ten kluk v The Road poznal, že jsou to hodní lidé, protože ještě nesnědli svoje děti a psa.

[Merlin]

Pěkně prosím, aby toto nebylo považováno za snahu někoho urážet či rozpoutávat nějakou flamewar, vůbec nehodlám na toto téma dále diskutovat, ale svůj názor říci musím, když už to neudělá nikdo jiný. Jsem z hloubi duše přesvědčen, že pokud někomu leží v hlavě takovéto otázky, má nutkání o nich přemýšlet a bavit se o nich s ostatními, že je tento člověk duševně nemocen a měl by se podle toho zařídit. Je to silně morbidní a nechutné se něčím takovým v době hojnosti zaměstnávvat.

Jinak naprostý souhlas s Fabulousem.

[DeadMan]

Nebudu nic komentovat jen nadhodím a každý ať si z toho vezme to své

http://www.czech-press.cz/index.php?opt ... u&Itemid=4

[Leon Chamel]

Merline, ono by se to, co jsi napsal, dalo v současné "době hojnosti" vztáhnout i na spoustu jiných témat na tomhle fóru. Zaobíráme se tu totiž právě až dobou posluníčkovou a přípravou na různé nehezké věci, které by se v ní mohly dít. A věz, že jezení psů ještě není zdaleka to nejhorší, co se ti/nám v takové době může přihodit.
P.S. O duševní kondici autora vlákna bych si starosti také nedělal, kéž by to mělo víc lidí v hlavě takhle srovnané. Určité obavy bych si začal dělat, kdyby řešil snězení sousedů, ale tohle je ještě pohoda

[MacGyver]

Neměl jsem právě v úmyslu rozdmýchat emoce. Znám spoustu lidí, pro které je důležitější pes než člověk a nehodlám s nimi zda je to dobré, či ne o tom diskutovat, ani jim jejich názor brát.

Pro mě je každý živý tvor posvátný. Nesnáším zabíjení pro zábavu a z hlediska "šlechtění" druhu, či "škodné" s tím mám taky problém. Nemám ale problém s tím vnímat maso jako potravu. Se snězením vlastního psa bych problém měl. V momentě kdy bych se měl rozhodovat mezi životem svých dětí a životem psa, měl bych zcela jasno. Radost by mi to rozhodně nečinilo.

Problém pragmatické diskuse na toto téma je v tom, že nikdo nechce tuto mezní situaci v teoretické rovině vidět. Vždycky si ji právě v teoretické rovině upraví podle sebe a udělá si tam nějaké ale, které by ve skutečnosti neexistovalo.

Druhý problém je smířit se s tím, že se bavíme o mezní situaci.

Třetí "problém" jsou vegetariáni, kteří nejedí maso. U nich je zcela pochopitelné, že nevezmou život jiného tvora.

Bavíme se tady o totálně mezní situaci. Pokud před ni chceme zavírat oči a lhát sami sobě, nebo odhadovat mé duševní zdraví na základě nadhození čistě pragmatického téma, tak prosím. Je to každého věc. Jen aby nám ta doba hojnosti vydržela co nejdéle a nemuseli jsme činit taková rozhodnutí...

PS: V dobrodružných knihách a cestopisech se psi jedí jako poslední možnost jako na běžícím pásu. Přeživší by vám mohli povyprávět, jaké je rozhodnout se sníst psa, nebo pokojně zemřít a nechat truchlit a strádat své blízké. Je mi jasné že otevřením tohoto téma dostanu od mnohých nálepku bezcitného pojídače psů. Pokud se o takových záležitostech nechceme bavit, tak se raději bavme o tom jak rozdělat oheň třitisicímpátým způsobem

[Merlin]

Sice je to přesně co jsem nechtěl, ale reakci si ještě neodpustím, možná jsem se totiž nevyjádřil úplně přesně.

Onou morbiditou vůbec nemíním samotný akt snědení psa v rámci pudu sebezáchovy, přecijenom je to nejsilnější živočišný pud, ale potřebu o tom přemýšlet a bavit se o tom v době, kdy mi nic nechybí, v myšlenkách svého společníka porcovat. Beru věcné diskuze na téma "být připraven na všechno", ale takováto debata nemá v jakýchkoliv přípravách absolutně žádný přínos, je jen plácáním-se ve vlastních černých myšlenkách, nenabízí nic.

Ale když už to tak někdo chce, nabízím příběh:

Můj dobrý kamarád, velmi zkušený psovod, měl se svým psem neuvěřitelně dobrý vztah. Pes byl velmi dobře vycvičen. Kamarád se mezitím stal otcem a stalo se, že pes (nejspíše ze žárlivosti) ošklivě vystartoval na jeho synka. Dostal velmi rázně za vyučenou, aby bylo nadevší pochybnost jasné, že toto je absolutně za hranicí jakékoliv akceptovatelnosti. Chvíli byl klid a pak se to stalo podruhé, a tentokrát pes toho prcka napadl opravdu se vší agresí, kamarád vystartoval a bez přemýšlení svého milovaného psa na místě zabil. Nikdo a zcela jistě ani on sám by nikdy neřekl, že by byl něčeho takového schopen, nicméně stalo se.

Opravdu si myslíte, že je na místě teoretizovat nad něčím takovým v teple svého obýváku u počítače a s jitrnicí u huby? Myslíte, že dovedete takto své jednání v mezní situaci odhadnout? Že je k něčemu dobré se o něco takového vůbec pokoušet?

[sigmark]

Myslím, Merline, že někdo se nad tím zamyslel, a prostě sem to téma postnul. Kdo k tomu má co říct, ať odpoví. Ty k tomu nemáš co dodat, tak to téma ignoruj, dělám tzo stejně. Ale zavzdušňovat se nad tím kdo tu je a kdo není morbidní je krapet mimo.

[MacGyver]

Merlin píšeš, že nechceš něco dělat, ale v zápětí to uděláš a napadneš moje duševní zdraví. Pokusím se vrátit debatu na koleje bez osobního napadání. Ty opět deklaruješ, že nechceš něco dělat, ale okamžitě uděláš přesný opak. Má to smysl?

Očividně máš s tímto tématem problém a jak je vidno nechceš se o tom bavit, ale odsuzuješ toto téma. Tvůj názor tě šlechtí a naprosto jej respektuji a nevyvracím. Dokonce máš můj obdiv. Nicméně se budeš muset smířit s tím, že existují lidé jako já, kteří s tímto tématem nemají problém a jejich vlastní děti jsou pro ně důležitější, než vlastní pes. Ať moje myšlení o zcela reálném problému odsuzuješ jakkoliv, není pravděpodobné, že by jsi změnil můj názor a já v této mezní situaci nechal zemřít své děti společně se svým psem. Znovu zdůrazňuji, že se tady bavíme o zcela teoretické mezní situaci, která rozhoduje o přežití a není žádné ale.

Mnozí zde znají mou ženu, která by se dala považovat za zvířecí matku Terezu. Jednu ze svých škol končila na téma Canisterapie. Myslel jsem, že ji znám, ale odpověď na tuto otázku, mě zcela překvapila.

Existují témata daleko těžšího kalibru o kterých nedokážu ani ve snu uvažovat. Například taková Sophiina volba. Chápu ale, že pro některé majitele psů to musí být stejně těžké v rovině svého čtyřnohého miláčka.

[Merlin]

Jestli jsi z mého textu pochopil, že bych se "musel smiřovat s tím, že existují lidé, pro něž jsou vlastní děti důležitější než pes", případně že bych Tě snad chtěl přesvědčovat (měnit Tvůj názor), aby jsi nechal zemřít své děti společně se svým psem, pak tu došlo k hlubokému nedorozumění. Snažil jsem se říci něco naprosto jiného a zjevně jsem to nedokázal, tedy se omlouvám a odcházím. Přeji všem, kdož mají potřebu o těchto věcech přemýšlet, aby zůstalo pouze u myšlenek.

EDIT: P.S.: Jestliže jsem teoretizování nad pojídáním psa "kdyby něco" považoval za zbytečné, morbidní a chorobomyslné, zahrnutím umírání vlastních dětí do těchto úvah jsi tomu z mého pohledu nasadil korunu.

[big bang]

Dva Pesa http://www.youtube.com/watch?v=dYW7tYEODYw

bóbika http://www.youtube.com/watch?v=_LVoZrBZHBo

[Zase vedle]

Ve velký nouzi bude mít nespíše jasno každý, nicméně když hladovíte vy, tak na tom pes nebude o moc líp a tudíš asi nic moc extra nezískáte. A taky je tu otázka, jetli by se dobře vysvičený pes nedal použít v lovu něčeho jiného.