Neměl jsem právě v úmyslu rozdmýchat emoce. Znám spoustu lidí, pro které je důležitější pes než člověk a nehodlám s nimi zda je to dobré, či ne o tom diskutovat, ani jim jejich názor brát.
Pro mě je každý živý tvor posvátný. Nesnáším zabíjení pro zábavu a z hlediska "šlechtění" druhu, či "škodné" s tím mám taky problém. Nemám ale problém s tím vnímat maso jako potravu. Se snězením vlastního psa bych problém měl. V momentě kdy bych se měl rozhodovat mezi životem svých dětí a životem psa, měl bych zcela jasno. Radost by mi to rozhodně nečinilo.
Problém pragmatické diskuse na toto téma je v tom, že nikdo nechce tuto mezní situaci v teoretické rovině vidět. Vždycky si ji právě v teoretické rovině upraví podle sebe a udělá si tam nějaké ale, které by ve skutečnosti neexistovalo.
Druhý problém je smířit se s tím, že se bavíme o mezní situaci.
Třetí "problém" jsou vegetariáni, kteří nejedí maso. U nich je zcela pochopitelné, že nevezmou život jiného tvora.
Bavíme se tady o totálně mezní situaci. Pokud před ni chceme zavírat oči a lhát sami sobě, nebo odhadovat mé duševní zdraví na základě nadhození čistě pragmatického téma, tak prosím. Je to každého věc. Jen aby nám ta doba hojnosti vydržela co nejdéle a nemuseli jsme činit taková rozhodnutí...
PS: V dobrodružných knihách a cestopisech se psi jedí jako poslední možnost jako na běžícím pásu. Přeživší by vám mohli povyprávět, jaké je rozhodnout se sníst psa, nebo pokojně zemřít a nechat truchlit a strádat své blízké. Je mi jasné že otevřením tohoto téma dostanu od mnohých nálepku bezcitného pojídače psů. Pokud se o takových záležitostech nechceme bavit, tak se raději bavme o tom jak rozdělat oheň třitisicímpátým způsobem
