Zdravím,
co se týče "hygieny", můžu říci reálnou zkušenost cca 40-42 dnů bez umývání(tím myslím pomocí mýdla apod.). Základ co jsme dodržovali bylo minimálně jendou týdně v oblečení skočit do vody (ano celou dobu jsem nosili jedno a to samé), pak dát na slunce sušit a vykoupat se nazí (jak jsme říkali spláchnout alespoň prach). Je pravda, každé ráno jsme si umyli zuby a ruce a dali na zahřátí štamprdli slivovice.
Výsledek, zdravější sem se dlouho necítil, žádné ranní rýmy apod. žádné problémy se zažíváním jak bylo občas v "civilizaci". Nevýhodou byla, že jsme smrděli teda otřesně což člověk zjistil až když se umyl a přiblížil se druhý den ke starému oblečení. Takže všichni kdo zpochybňovali dodržování úzkostlivé hygieny podle mě mají pravdu. Moje reálná zkušenost, umýt si ruce před jídlem, dát zdravotní štamprdli (někde sem četl, že toto pomáhalo v africe anglánům a ted kdo si nedal whisky měl o zábavu postaráno), umýt zuby a sem tam opláchnout a stačí to. Sice bude člověk smrdět, ale nezemře ani neonemocní.
Tipy a rady z války v Bosně
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Alive:
Co tak je dat na titulky.com, pro vic lidi?
Co tak je dat na titulky.com, pro vic lidi?
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Klidne je rozsir, udeluji Ti autorska prava k volnemu pouziti..
(titullky.com ani neznam
(titullky.com ani neznam
hanpari píše:Alive:
Co tak je dat na titulky.com, pro vic lidi?
Re: Tipy a rady z války v Bosně
..vzhledem k obsahu článku se domnívám, že autor hovoří o hygieně stolování ( jednorázové hrnky a talířky ). Prostě měli vodu sotva na pití, takže poučení zní: - když budete jíst ze špinavého nádobí, onemocníte a umřete.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Ale jo, pokud jde o mě, případně jiné dospělce, nevidím zásadní problém. Ale nelze to takhle jednoduše převézt na rodinu s dětmi. Mám tři prcky pod pět let, tady je prostě zdravotní štamprdla slepou uličkou 
A pokud by člověk zůstal v bytě, nebo domku bez potůčku v blízkosti, i ta koupel by byla problém.
Hygiena stravování, by byl možná klíčový problém. Pořád se bavím v kontextu obleženého města, ne výletu do přírody.
A pokud by člověk zůstal v bytě, nebo domku bez potůčku v blízkosti, i ta koupel by byla problém. Hygiena stravování, by byl možná klíčový problém. Pořád se bavím v kontextu obleženého města, ne výletu do přírody.
Tipy a rady z války v Bosně - 2. část
Pokud se zajímáte o toto téma, pak doporučuji stránku autora (Selco) na http://shtfschool.com/. Je to dobrý zdroj ohledně městského survivalu.
Otázky:
1) Proč byla noc bezpečnější než den? A proč skupiny 2 až 3 lidí? Co se stávalo větším skupinám?
2) Jak jsi se vyrovnal se situací, když se objevil dav a přišel si pro tebe nebo tvou rodinu?
3) Zmínil jsi obchodování se střelivem. Jak moc jsi střílel a kolik jsi měl munice?
4) Jak jsi byl schopen určit, kdo je nepřítel a kdo není? Jak si zvládl obchodovat s lidmi a kdy/kde?
5) Jaké opevnění jsi udělal na svém domě a jaký druh ochrany/strážení jsi měl?
6) Jak jsi se vyhnul odstřelovačům? Jak se dá proti nim bránit?
Během dne skoro nikdo nebyl venku kvůli odstřelovačům, obranná linie byla velmi blízko, takže cokoliv jste venku dělali (obchod, shánění dřeva) jste museli dělat v noci. Důležité také byly novinky, mnoho lidí zemřelo jen proto, že se šli někam podívat, co se stalo. Žádné noviny, žádné rádio, žádná TV, nic, drby zaplnily mnoho lidí.
Jak jsem vysvětloval, můžete zůstat doma a umřít kvůli hladu nebo zimě, kvůli infekci nebo malému poranění, nebo můžete jít ven, riskovat svůj život a snažit se najít/vyobchodovat něco užitečného.
Také jsme měli něco jako pouliční hlídky, lidé v mé ulici byli dobře organizovaní kvůli gangům.
Bylo zde hodně střelby, zpočátku jsem neměl dostatek zbraní, jednu pušku a jednu pistoli (druhá světová válka), asi tak 100 nábojů, později jsem vyobchodoval více pušek a munice, pamatuji si, jak jsem za autobaterii dostal dvě pušky.
Kolik munice? Mnoho, co nejvíc můžete mít. Většinou nebudete schopni rozeznat, kdo je nepřítel, kromě rodiny a blízkých přátel, kdokoliv jiný je potenciální nepřítel. Pokud si váš kamarád musí vybrat mezi smrtí svého dítěte a vaší smrtí, pak hádejte, jaká bude jeho volba.
Drby – někdo vám řekne, že nějaký starý chlápek kousek od vás vlastní pár konzerv a hledá např. munici, vy tam půjdete. Stejně tak do mé ulice přicházeli lidi kvůli obchodu.
V noci zde bylo něco jako obchodní ulice, ve skutečnosti to byly ruiny sportovního centra, mohli jste tam jít a poptávat se po něčem, nebo něco nabízet, ale nikdo to nekontroloval, takže to bylo příliš nebezpečné.
Bylo to celkem primitivní, cihlové zdi okolo domu, pytle s pískem v oknech a dveřích, na ty pytle jsme použili cokoliv jsme mohli, velké kusy kovu, kameny, uvnitř domu jsme daly všechny věci do oken, nechali jsme jen malé oknéko pro pušku, vždy bylo 5 členů rodiny připraveno bojovat, jeden byl vždy skrytý na ulici.
Situace jako v době kamenné.
Abychom jsme se vyhnuli odstřelovačům, tak jsme přes den zůstávali doma, nebylo moc nočních odstřelovačů, ani v noci jsme nikdy nechodili na otevřená prostranství, vždy zkratky skrze ruiny, rychle a potichu.
Otázka: Jaká byla vaše situace ohledně koupelny? Kam jste chodili?
Používali jsme lopatu a každičký kus země u domu, zní to špinavě a také to takové je, mytí v dešťové vodě, někdy v řece. Většinou jsme neměli toaletní papír a i kdybych jej měl, tak bych jej za něco vyobchodoval. Byla to po celou dobu špatní situace.
Moje rada: První co si připravte je zbraň a munice, pak všechno ostatní, záleží kolik máte peněz a místa, pokud něco zapomenete, pak nevadí, vyobchodujete to od někoho, ale pokud zapomenete na zbraně a munici, pak se nebudete moci dostat na místa, kde se obchoduje.
Nevidím velkou rodinu nebo skupinu jako krky k živení, ale jako skupinu ozbrojenou a silnou, je to lidská přirozenost se přizpůsobit. Držte to jednoduché a používejte zdravý rozum, v prvním období slabí lidé zmizeli, zbylí bojovali.
Pořiďte si maličkosti – zapalovače, svíčky, atd. Generátor na palivo je dobrá myšlenka, ale lepší je mít tisíc zapalovač. Při SHTF scénáři takový generátor přiláká celou armádu, tisíc zapalovačů nezabere tolik místa, jsou levné a vždy je můžete vyobchodovat za něco jiného.
Reálný SHTF scénář ((SHTF = Shit Hits The Fan = výraz používaný survivalisty pro popis katastrofické situace)) vyžaduje kompletní změnu myšlení, je to těžké vysvětlit.
Otázka: Jak snadné/těžké bylo sehnat zbraň po SHTF a co jste mohl vyobchodovat za zbraně a munici?
Po válce byla v každém domě zbraň, ano, policie některé zabavovala, ale hodně lidí si je schovalo.
Také jsem měl legálně zbraň a stát udělal něco jako „dočasné zabavení“, tzn. že v případě mimořádných událostí (nepokoje, atd.) má vláda právo mi dočasně zabavit zbraň, na to nezapomínejte.
Někteří lidé mají legální zbraň pro každodenní nošení, ale někteří lidé mají i skryté nelegální zbraně pro případ SHTF a „dočasného zabavení“.
Při SHTF není těžké sehnat zbraň, pokud máte dobré věci pro obchod. První dny SHTF jsou nejhorší – chaos a panika, možná nebudete mít čas sehnat zbraň. A být neozbrojený v chaosu, panice a nepokojích je špatné.
Otázka: A co zdravotní péče pro lidi, kteří byli postřeleni nebo zraněni?
Zranění, nejčastěji ta střelná, dávají pravděpodobnost přežití, pokud se podaří sehnat doktora, asi tak 30%. Opět – není to jako ve filmu,většinou zemřeli, mnoho lidí zemřelo na následky drobných poranění s infekcí. Měl jsem antibiotika asi tak jen na 3 až 4 léčby, samozřejmě jen pro moji rodinu.
Jednoduché věci zabíjely lidi, bez léků vás průjem zabije během pár dní, obzvláště malé děti. Objevilo se mnoho plísňových kožních chorob a otrav jídlem. Nemoci jsme léčili většinou jen místními bylinkami a pak jsme sháněli antibiotika. Byl jsem dobrý v opravování zranění z hlediska nouzové pomoci.
Co jsem se naučil? Hygienu a hodně léků, zvláště antibiotika. Potřebujete se naučit spoustu věcí, jděte na Internet, udělejte si nějaký kurz, např. první pomoci. Při SHTF je to jiné, naučte se používat určité léky a antibiotika.
Pořiďte si vlastní protitetanové injekce, soupravy proti hadímu uštknutí, adrenalin (různé druhy alergických reakcí). apod. Do své zásoby si sežeňte resuscitační soupravu.
Samozřejmě tohle většinou nevyužijete, když se nic nestane, jedině že byste byl pro certifikovaný a trénovaný (doktor, zdravotní sestra, záchranář). Ale při SHTF se vás nikdo nebude ptát na licenci, jen se učte a mějte v zásobě velkou část zdravotnických potřeb.
Většinou má pomoc byla malá, pomohl jsem s tím, co jsem měl, byl jsem nepřipravený.
Otázka: Měla vaše měna stále nějakou hodnotu? Používali jste peníze na nákup věcí od druhých lidí?
Ne, někdy se daly použít cizí měny (dolary nebo německé marky), ale i při této vzácné příležitosti byly ceny neuvěřitelné, např. jedna konzerva fazolí stála 30 až 40 dolarů (běžná cena je možná tak 0,5 dolarů). Asi měl někdo spojení s okolním světem (černý trh), takže takto mohl vydělat spousty peněz. Obchod byl hlavně formou barteru. Místní měna zkrachovala velmi rychle, během pár týdnů, možná měsíce.
Otázka: Kolik místa byhc měl mít na skladování alkoholu? A jak je to s bezpečností?
Lidé pijí více alkoholu v zoufalých dobách, než je obvyklé. Je to dobrá věc pro obchod, nikdy jsem s tím neměl problém.
Také jsem přemýšlel, že by bylo dobrý naplnit prostory něčím, co zabírá málo místa, ale je zároveň zajímavé pro obchod, např. baterie, antibiotika, atd.
Pointa je v tom, že já jsem měl ten alkohol zadarmo, nekoupil jsem si ho. Lidé mě často napadali, protože si mysleli, že jsou silnější, nevěděli, co jsem měl.
Obchodování s municí – to záleží na tom, kolik máte munice, občas jsem vyměnil munici za jídlo a za pár týdnů zase jídlo za munici, ale nikdy jsem neobchodoval doma, nikdy ne ve velkých množstvích, jen velmi málo lidí vědělo, kolik mám čeho doma.
Jde o to skladovat tolik čehokoliv, jak je jen možné (záleží na penězích a prostoru), později poznáte, co je nejvíce populární.
Obrana byla velmi primitivní (nebyli jsme připraveni), použili jsme vše, co jsme mohli. Okna byla rozbitá, střecha poničená od bombardování, všechna okna byla něčím zablokovaná. Každou noc jsem zablokoval bránu k nám do zahrady pomocí sutin a bordelu z ulice a pak jsem použil hliníkový žebřík, abych se dostal zpět.
Jeden chlápek z naší ulice si kompletně zabarikádoval dům, když šel v noci ven, tak používal díru, kterou udělal v jednom z pokojů, které je připojený k domu jeho souseda a skrze tento zničený dům se dostával ven, ve skutečnosti měl tajný vchod.
Může to vypadat divně, ale nejbezpečnější domy mizí jako první, samozřejmě jsme měli v sousedství pár velmi krásných domů, se zdmi, psy, alarmy, mřížemi v oknech. Hádejte co se stalo – dav na tyto domy zaútočil jako první, některé domy se bránily, některé ne, záleželi na zbraních a počtu lidí uvnitř.
Myslím, že je bezpečnost důležitá, ale nedávejte ji na obdiv, zapomeňte na alarm, při SHTF budete potřebovat obyčejně vypadající dům se spoustou zbraní a munice.
Nyní mám z bezpečnostních důvodů ocelové dveře, abych přežil počáteční dobu chaosu, ale pak se přesunu k větší skupině (rodina a přátelé).
V mém případě se migrace neuskutečnila, protože se vše stalo velmi rychle a armáda protivníka obklíčila město. Jedno vím jistě, pokud bychom měli možnost dostat se z města na venkov, tak bychom to udělali.
Otázka: Jaká byla situace s bankami a obchody?
Celý monetární systém zmizel po dobu zhruba jednoho roku, takže nic nefungovalo. Dokonce i teď po dvaceti letech lidé žalují u Evropského soudu banky, protože nechtějí přiznat úspory. Třikrát se změnil název měny, objevila se hyperinflace, ztratily se záznamy o úsporách a půjčkách. Někteří lidé této situace využili ke zbohatnutí.
Bylo mnoho problémů dokázat, jaký majetek lidem patřil. Můj otec měl pěkný byt, ale protože ho kvůli válce musel opustit, tak pak 4 roky u soudu dokazoval, že byt byl jeho. Na druhou stranu, během nejhorších období se lidé prostě přesunou do prázdného domu.
Zmínil jsem venkov, co si pamatuji, tak tam to bylo mnohem lepší.
V té době tu nejezdila auta, pamatuji si tank a Ladu Nivu s kulometem a ty se pohybovaly, jen když střílely, jinak se skrývaly v ruinách domů. Pro „civilní“ populaci nebyly vozidla, ulice byly plné ruin a pohonné hmoty byly příliš drahé.
Bylo důležité nepřitahovat pozornost. Pokud jste vypadali dobře oblečeni, pak vás někdo zabil a vzal vám vaše dobré věci, když jste měli skvěle vypadající pušku, tak to bylo nejspíš proto, že bylo těžké pro ni sehnat její kalibr a také přitahovala pozornost.
Při SHTF bych se snažil vypadat jako většina lidí venku – vystrašení, zoufalí, zmatení, sem tam ječící, nevypadající dobře. Nevzal bych si na sebe skvělou uniformu se slovy: „Jsem zde pro lupiče a zloděje.“ Snažil bych se skrývat, byl bych ozbrojen a dobře připraven vidět své možnosti. Venku bych se pohyboval jen v noci a se svým nejlepší přítelem nebo bratrem. Zní to divně, ale ze zkušenosti vím, že to funguje, být dobře připraven, ale nenechte nikoho mimo dům, aby to věděl.
Bez ohledu na to, jak dobrá je bezpečnost vašeho domu, jak dobrá je vaše zbraň, když lidé uvidí dobré důvody vás okrást, pak to při SHTF udělají, je to jen otázka času, počtu lidí a zbraní. Nedávejte jim důvod být zajímavý pro vyrabování.
Vyrabování obchodů a benzinových stanic se stalo velmi, velmi rychle, jakmile začala střelba, tak všechny cenné věci zmizely, sice byly snahy autorit udržet pořádek, ale během prvních pár týdnů se všechno rozpadlo.
Částečný překlad článku SHTF Survival Q&A: A First-Hand Account of Long-Term SHTF Survival
http://www.tacticalintelligence.net/blo ... ccount.htm
Zdroj:http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/ ... uky-2-cast
Otázky:
1) Proč byla noc bezpečnější než den? A proč skupiny 2 až 3 lidí? Co se stávalo větším skupinám?
2) Jak jsi se vyrovnal se situací, když se objevil dav a přišel si pro tebe nebo tvou rodinu?
3) Zmínil jsi obchodování se střelivem. Jak moc jsi střílel a kolik jsi měl munice?
4) Jak jsi byl schopen určit, kdo je nepřítel a kdo není? Jak si zvládl obchodovat s lidmi a kdy/kde?
5) Jaké opevnění jsi udělal na svém domě a jaký druh ochrany/strážení jsi měl?
6) Jak jsi se vyhnul odstřelovačům? Jak se dá proti nim bránit?
Během dne skoro nikdo nebyl venku kvůli odstřelovačům, obranná linie byla velmi blízko, takže cokoliv jste venku dělali (obchod, shánění dřeva) jste museli dělat v noci. Důležité také byly novinky, mnoho lidí zemřelo jen proto, že se šli někam podívat, co se stalo. Žádné noviny, žádné rádio, žádná TV, nic, drby zaplnily mnoho lidí.
Jak jsem vysvětloval, můžete zůstat doma a umřít kvůli hladu nebo zimě, kvůli infekci nebo malému poranění, nebo můžete jít ven, riskovat svůj život a snažit se najít/vyobchodovat něco užitečného.
Také jsme měli něco jako pouliční hlídky, lidé v mé ulici byli dobře organizovaní kvůli gangům.
Bylo zde hodně střelby, zpočátku jsem neměl dostatek zbraní, jednu pušku a jednu pistoli (druhá světová válka), asi tak 100 nábojů, později jsem vyobchodoval více pušek a munice, pamatuji si, jak jsem za autobaterii dostal dvě pušky.
Kolik munice? Mnoho, co nejvíc můžete mít. Většinou nebudete schopni rozeznat, kdo je nepřítel, kromě rodiny a blízkých přátel, kdokoliv jiný je potenciální nepřítel. Pokud si váš kamarád musí vybrat mezi smrtí svého dítěte a vaší smrtí, pak hádejte, jaká bude jeho volba.
Drby – někdo vám řekne, že nějaký starý chlápek kousek od vás vlastní pár konzerv a hledá např. munici, vy tam půjdete. Stejně tak do mé ulice přicházeli lidi kvůli obchodu.
V noci zde bylo něco jako obchodní ulice, ve skutečnosti to byly ruiny sportovního centra, mohli jste tam jít a poptávat se po něčem, nebo něco nabízet, ale nikdo to nekontroloval, takže to bylo příliš nebezpečné.
Bylo to celkem primitivní, cihlové zdi okolo domu, pytle s pískem v oknech a dveřích, na ty pytle jsme použili cokoliv jsme mohli, velké kusy kovu, kameny, uvnitř domu jsme daly všechny věci do oken, nechali jsme jen malé oknéko pro pušku, vždy bylo 5 členů rodiny připraveno bojovat, jeden byl vždy skrytý na ulici.
Situace jako v době kamenné.
Abychom jsme se vyhnuli odstřelovačům, tak jsme přes den zůstávali doma, nebylo moc nočních odstřelovačů, ani v noci jsme nikdy nechodili na otevřená prostranství, vždy zkratky skrze ruiny, rychle a potichu.
Otázka: Jaká byla vaše situace ohledně koupelny? Kam jste chodili?
Používali jsme lopatu a každičký kus země u domu, zní to špinavě a také to takové je, mytí v dešťové vodě, někdy v řece. Většinou jsme neměli toaletní papír a i kdybych jej měl, tak bych jej za něco vyobchodoval. Byla to po celou dobu špatní situace.
Moje rada: První co si připravte je zbraň a munice, pak všechno ostatní, záleží kolik máte peněz a místa, pokud něco zapomenete, pak nevadí, vyobchodujete to od někoho, ale pokud zapomenete na zbraně a munici, pak se nebudete moci dostat na místa, kde se obchoduje.
Nevidím velkou rodinu nebo skupinu jako krky k živení, ale jako skupinu ozbrojenou a silnou, je to lidská přirozenost se přizpůsobit. Držte to jednoduché a používejte zdravý rozum, v prvním období slabí lidé zmizeli, zbylí bojovali.
Pořiďte si maličkosti – zapalovače, svíčky, atd. Generátor na palivo je dobrá myšlenka, ale lepší je mít tisíc zapalovač. Při SHTF scénáři takový generátor přiláká celou armádu, tisíc zapalovačů nezabere tolik místa, jsou levné a vždy je můžete vyobchodovat za něco jiného.
Reálný SHTF scénář ((SHTF = Shit Hits The Fan = výraz používaný survivalisty pro popis katastrofické situace)) vyžaduje kompletní změnu myšlení, je to těžké vysvětlit.
Otázka: Jak snadné/těžké bylo sehnat zbraň po SHTF a co jste mohl vyobchodovat za zbraně a munici?
Po válce byla v každém domě zbraň, ano, policie některé zabavovala, ale hodně lidí si je schovalo.
Také jsem měl legálně zbraň a stát udělal něco jako „dočasné zabavení“, tzn. že v případě mimořádných událostí (nepokoje, atd.) má vláda právo mi dočasně zabavit zbraň, na to nezapomínejte.
Někteří lidé mají legální zbraň pro každodenní nošení, ale někteří lidé mají i skryté nelegální zbraně pro případ SHTF a „dočasného zabavení“.
Při SHTF není těžké sehnat zbraň, pokud máte dobré věci pro obchod. První dny SHTF jsou nejhorší – chaos a panika, možná nebudete mít čas sehnat zbraň. A být neozbrojený v chaosu, panice a nepokojích je špatné.
Otázka: A co zdravotní péče pro lidi, kteří byli postřeleni nebo zraněni?
Zranění, nejčastěji ta střelná, dávají pravděpodobnost přežití, pokud se podaří sehnat doktora, asi tak 30%. Opět – není to jako ve filmu,většinou zemřeli, mnoho lidí zemřelo na následky drobných poranění s infekcí. Měl jsem antibiotika asi tak jen na 3 až 4 léčby, samozřejmě jen pro moji rodinu.
Jednoduché věci zabíjely lidi, bez léků vás průjem zabije během pár dní, obzvláště malé děti. Objevilo se mnoho plísňových kožních chorob a otrav jídlem. Nemoci jsme léčili většinou jen místními bylinkami a pak jsme sháněli antibiotika. Byl jsem dobrý v opravování zranění z hlediska nouzové pomoci.
Co jsem se naučil? Hygienu a hodně léků, zvláště antibiotika. Potřebujete se naučit spoustu věcí, jděte na Internet, udělejte si nějaký kurz, např. první pomoci. Při SHTF je to jiné, naučte se používat určité léky a antibiotika.
Pořiďte si vlastní protitetanové injekce, soupravy proti hadímu uštknutí, adrenalin (různé druhy alergických reakcí). apod. Do své zásoby si sežeňte resuscitační soupravu.
Samozřejmě tohle většinou nevyužijete, když se nic nestane, jedině že byste byl pro certifikovaný a trénovaný (doktor, zdravotní sestra, záchranář). Ale při SHTF se vás nikdo nebude ptát na licenci, jen se učte a mějte v zásobě velkou část zdravotnických potřeb.
Většinou má pomoc byla malá, pomohl jsem s tím, co jsem měl, byl jsem nepřipravený.
Otázka: Měla vaše měna stále nějakou hodnotu? Používali jste peníze na nákup věcí od druhých lidí?
Ne, někdy se daly použít cizí měny (dolary nebo německé marky), ale i při této vzácné příležitosti byly ceny neuvěřitelné, např. jedna konzerva fazolí stála 30 až 40 dolarů (běžná cena je možná tak 0,5 dolarů). Asi měl někdo spojení s okolním světem (černý trh), takže takto mohl vydělat spousty peněz. Obchod byl hlavně formou barteru. Místní měna zkrachovala velmi rychle, během pár týdnů, možná měsíce.
Otázka: Kolik místa byhc měl mít na skladování alkoholu? A jak je to s bezpečností?
Lidé pijí více alkoholu v zoufalých dobách, než je obvyklé. Je to dobrá věc pro obchod, nikdy jsem s tím neměl problém.
Také jsem přemýšlel, že by bylo dobrý naplnit prostory něčím, co zabírá málo místa, ale je zároveň zajímavé pro obchod, např. baterie, antibiotika, atd.
Pointa je v tom, že já jsem měl ten alkohol zadarmo, nekoupil jsem si ho. Lidé mě často napadali, protože si mysleli, že jsou silnější, nevěděli, co jsem měl.
Obchodování s municí – to záleží na tom, kolik máte munice, občas jsem vyměnil munici za jídlo a za pár týdnů zase jídlo za munici, ale nikdy jsem neobchodoval doma, nikdy ne ve velkých množstvích, jen velmi málo lidí vědělo, kolik mám čeho doma.
Jde o to skladovat tolik čehokoliv, jak je jen možné (záleží na penězích a prostoru), později poznáte, co je nejvíce populární.
Obrana byla velmi primitivní (nebyli jsme připraveni), použili jsme vše, co jsme mohli. Okna byla rozbitá, střecha poničená od bombardování, všechna okna byla něčím zablokovaná. Každou noc jsem zablokoval bránu k nám do zahrady pomocí sutin a bordelu z ulice a pak jsem použil hliníkový žebřík, abych se dostal zpět.
Jeden chlápek z naší ulice si kompletně zabarikádoval dům, když šel v noci ven, tak používal díru, kterou udělal v jednom z pokojů, které je připojený k domu jeho souseda a skrze tento zničený dům se dostával ven, ve skutečnosti měl tajný vchod.
Může to vypadat divně, ale nejbezpečnější domy mizí jako první, samozřejmě jsme měli v sousedství pár velmi krásných domů, se zdmi, psy, alarmy, mřížemi v oknech. Hádejte co se stalo – dav na tyto domy zaútočil jako první, některé domy se bránily, některé ne, záleželi na zbraních a počtu lidí uvnitř.
Myslím, že je bezpečnost důležitá, ale nedávejte ji na obdiv, zapomeňte na alarm, při SHTF budete potřebovat obyčejně vypadající dům se spoustou zbraní a munice.
Nyní mám z bezpečnostních důvodů ocelové dveře, abych přežil počáteční dobu chaosu, ale pak se přesunu k větší skupině (rodina a přátelé).
V mém případě se migrace neuskutečnila, protože se vše stalo velmi rychle a armáda protivníka obklíčila město. Jedno vím jistě, pokud bychom měli možnost dostat se z města na venkov, tak bychom to udělali.
Otázka: Jaká byla situace s bankami a obchody?
Celý monetární systém zmizel po dobu zhruba jednoho roku, takže nic nefungovalo. Dokonce i teď po dvaceti letech lidé žalují u Evropského soudu banky, protože nechtějí přiznat úspory. Třikrát se změnil název měny, objevila se hyperinflace, ztratily se záznamy o úsporách a půjčkách. Někteří lidé této situace využili ke zbohatnutí.
Bylo mnoho problémů dokázat, jaký majetek lidem patřil. Můj otec měl pěkný byt, ale protože ho kvůli válce musel opustit, tak pak 4 roky u soudu dokazoval, že byt byl jeho. Na druhou stranu, během nejhorších období se lidé prostě přesunou do prázdného domu.
Zmínil jsem venkov, co si pamatuji, tak tam to bylo mnohem lepší.
V té době tu nejezdila auta, pamatuji si tank a Ladu Nivu s kulometem a ty se pohybovaly, jen když střílely, jinak se skrývaly v ruinách domů. Pro „civilní“ populaci nebyly vozidla, ulice byly plné ruin a pohonné hmoty byly příliš drahé.
Bylo důležité nepřitahovat pozornost. Pokud jste vypadali dobře oblečeni, pak vás někdo zabil a vzal vám vaše dobré věci, když jste měli skvěle vypadající pušku, tak to bylo nejspíš proto, že bylo těžké pro ni sehnat její kalibr a také přitahovala pozornost.
Při SHTF bych se snažil vypadat jako většina lidí venku – vystrašení, zoufalí, zmatení, sem tam ječící, nevypadající dobře. Nevzal bych si na sebe skvělou uniformu se slovy: „Jsem zde pro lupiče a zloděje.“ Snažil bych se skrývat, byl bych ozbrojen a dobře připraven vidět své možnosti. Venku bych se pohyboval jen v noci a se svým nejlepší přítelem nebo bratrem. Zní to divně, ale ze zkušenosti vím, že to funguje, být dobře připraven, ale nenechte nikoho mimo dům, aby to věděl.
Bez ohledu na to, jak dobrá je bezpečnost vašeho domu, jak dobrá je vaše zbraň, když lidé uvidí dobré důvody vás okrást, pak to při SHTF udělají, je to jen otázka času, počtu lidí a zbraní. Nedávejte jim důvod být zajímavý pro vyrabování.
Vyrabování obchodů a benzinových stanic se stalo velmi, velmi rychle, jakmile začala střelba, tak všechny cenné věci zmizely, sice byly snahy autorit udržet pořádek, ale během prvních pár týdnů se všechno rozpadlo.
Částečný překlad článku SHTF Survival Q&A: A First-Hand Account of Long-Term SHTF Survival
http://www.tacticalintelligence.net/blo ... ccount.htm
Zdroj:http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/ ... uky-2-cast
Re: Tipy a rady z války v Bosně
K některým nejasnostem:
Autor dále na blogu vysvětluje, že důvodem pro pohyb v noci byla denní aktivita sniperů. Podobná situace ohledně sniperů byla tuším taky i v Sarajevu.
A důraz na hygienu - autor vysvětluje že: Jídlo si ulovíte, ale těžko si ulovíte léky. Navíc občas docházelo v jejich obklíčené oblasti ke vzdušným dodávkám humanitární pomoci.
Až budu mít trochu času, skusím přeložit pár textů, které zveřejnil na svém blogu.
Autor dále na blogu vysvětluje, že důvodem pro pohyb v noci byla denní aktivita sniperů. Podobná situace ohledně sniperů byla tuším taky i v Sarajevu.
A důraz na hygienu - autor vysvětluje že: Jídlo si ulovíte, ale těžko si ulovíte léky. Navíc občas docházelo v jejich obklíčené oblasti ke vzdušným dodávkám humanitární pomoci.
Až budu mít trochu času, skusím přeložit pár textů, které zveřejnil na svém blogu.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Tak tady je první překlad, omlouvám se za horší sloh, byl to přece jen můj první překlad.
Evropský mrazivý výbuch
Opět něco o moci médií a lidské hlouposti nebo bych to mohl nazvat lidskou leností ověřit si pár jednoduchých faktů.
Právě teď v mém regionu máme dva týdny velmi špatného počasí, sníh, -15 nebo -20°C (což se konečně zlepšuje), cesty jsou zasypány sněhem, celá města jsou zcela odříznuta, infrastruktura v některých oblastech se rozpadá, zdravotnické služby se nemohou dostat k pacientům, v nejhůře postižených městech jsou obchody většinou uzavřeny, elektřina nefunguje. Úmrtí vlivem mrazu je více než 600.
Teď je to vše dočasné, možná pár dalších dní, týden a život se vrátí do normálního stavu. Ale i tyto „málo“ významné události nám přinášejí k poučení některé důležité lekce.
Politické elity v mé zemi řídí mainstreamová média. Hádám, že v celém světě je to podobné, někdy očividnější, jindy méně. Nezávislá média existují jen zřídka. Možná mají politici v jiných zemích „jemnější“ způsoby kontroly, ale nakonec je to nastejno.
Na počátku tohoto období špatného počasí jsem sledoval místní média pro potvrzení několika věcí. Každé vystoupení v médiích s nějakým politikem je stejné: „Vše bude v pořádku, máme dostatek zdrojů pro boj s touto situací, naše elektrárny nebudou mít problémy, děláme to nejlepší pro naše občany, není důvod k panice, není důvod pro zbrklé návštěvy obchodů a a nákup svíček, zásob jídla, vody, čehokoliv. Náš zdravotnický systém je zcela připraven na tuto situaci, všem pacientům se dostane péče, atd. atd.“
Ve skutečnosti, první věc o zdravotnictví: několik příkladů. Náš zdravotnický systém pracuje tak, že máme zásoby na několik měsíců. Například na příští měsíc se připravujeme na základě údajů z minulého měsíce. Takže pokud máme v průběhu měsíce nebo roku stálý počet pacientů na oddělení pohotovosti, máme připraveny zdravotnické zásoby a lidi pro takovýto počet pacientů.
Jinak řečeno, pracujeme s předpokladem, že vše bude v pořádku. Nepočítáme s tím, že by nás mohla zasáhnout nějaká závažná událost takže i kdybychom měli navíc lidskou sílu nebo zdravotnický materiál na oddělení pohotovosti, v případě velké katastrofy je budeme mít jen na krátké období.
Nemáme zálohy. Politik bude tvrdit: „Náš zdravotnický systém se dokáže s touto událostí vyrovnat,“ a to proto, protože potřebuje dobré zprávy. Politici, kteří přinášejí špatné zprávy, nebudou příště zvoleni. Většina lidí také nechce slyšet špatné zprávy i když jsou pravdivé.
Pracuji ve zdravotnictví, takže dobře vím, jak špatný systém je. Například – zkuste si zjistit, kolik přístrojů pro umělé dýchaní má nemocnice ve vašem okolí. A pak si zjistěte, kolik přístrojů bude třeba v případě nějaké špatné události – teroristický útok, chřipka, SARS – pokud zasáhnou Váš region.
A i pokud se o to nebudete zajímat, co se dále dozvíte, bude stejně špatné. Důležité je: Systém není připraven. Ale to není nejhorší. Nejhorší věc je, že systém se Vás bude snažit přesvědčit, že je připraven na vše, dokud nebude příliš pozdě.
Jsou zde různé problémy s elektrárnami. Například tepelná elektrárna využívá uhlí, které je dopravováno po železnici. Sníh však cestu zasypal a tak nemohou dopravit uhlí do elektrárny.
Podle pravidel mají elektrárny mít uhlí na 10 dní činnosti i bez dodávek. Podle jednoduché matematiky a vyptávání se u mých přátel však mají uhlí jen na 3-4 dny. A to je ono – elektřina pro 400 000 tisíc lidí bude pryč, topení a všechno další zmizí s ní.
Zábavné je – včera nějaký politik prohlásil, že:“ občané budou mít dodávky elektřiny, bez ohledu na to, co se bude dít.“ Můžeme tedy v klidu spát?
Stejně tak to je s obchody a vším ostatním. Jakmile se zastaví zásobování, vše se rozpadá. Pokud jste účastníky mého kurzu, slyšeli jste mne mluvit o příznacích SHTF a co se stane, pokud padnout všechny zábrany. Nyní to porovnejte s tím, co se děje teď. Všechny tyto události, v zemi, kde jsme před 20 lety měli válku, kde byste očekávali, že lidé tyto věci budou znát, ale opět jsou zde lidé, kteří věří těm „chytrákům“ v televizi.
Pochopte, vše to uvádím jako jednoduchý příklad. Vše nyní bude v pořádku, pokud ovšem nezačíná nová doba ledová.
Záměrem je ukázat: v posledním týdnu jsem od autorit neslyšel jedinou radu lidem, že potřebují nakupovat jídlo, svíčky, léky a vše další na měsíc nebo tak. Většina lidí čeká na jejich pokyn, než se začnou připravovat. Ale oni to neřeknou. Musíme se připravovat sami, bez varování kohokoliv.
Podívejte se, co se stalo při všech těchto pohromách. Samé dobré zprávy, ale když se věci zhoršily, lidé začali trpět a umírat a politici později hráli stejnou lživou hru beze změny.
Pokud znáte lidi, kteří nevěří přípravám nebo si myslí, že se o ně vláda postará, povězte jim o tomto případě nebo o nějakých dalších. Je to jednoduchá logika. Nikdo nemá rád nositele špatných zpráv.Vidím, jak se historie opakuje a to v zemi, které prošla závažným obdobím zhroucení. Mnoho lidí by mělo vědět, ale nechce vědět. Lidé vidí, co vidět chtějí, poslouchají co chtějí slyšel (pouze dobré zprávy) a jsou opět slepí k pravdě.
Evropský mrazivý výbuch
Opět něco o moci médií a lidské hlouposti nebo bych to mohl nazvat lidskou leností ověřit si pár jednoduchých faktů.
Právě teď v mém regionu máme dva týdny velmi špatného počasí, sníh, -15 nebo -20°C (což se konečně zlepšuje), cesty jsou zasypány sněhem, celá města jsou zcela odříznuta, infrastruktura v některých oblastech se rozpadá, zdravotnické služby se nemohou dostat k pacientům, v nejhůře postižených městech jsou obchody většinou uzavřeny, elektřina nefunguje. Úmrtí vlivem mrazu je více než 600.
Teď je to vše dočasné, možná pár dalších dní, týden a život se vrátí do normálního stavu. Ale i tyto „málo“ významné události nám přinášejí k poučení některé důležité lekce.
Politické elity v mé zemi řídí mainstreamová média. Hádám, že v celém světě je to podobné, někdy očividnější, jindy méně. Nezávislá média existují jen zřídka. Možná mají politici v jiných zemích „jemnější“ způsoby kontroly, ale nakonec je to nastejno.
Na počátku tohoto období špatného počasí jsem sledoval místní média pro potvrzení několika věcí. Každé vystoupení v médiích s nějakým politikem je stejné: „Vše bude v pořádku, máme dostatek zdrojů pro boj s touto situací, naše elektrárny nebudou mít problémy, děláme to nejlepší pro naše občany, není důvod k panice, není důvod pro zbrklé návštěvy obchodů a a nákup svíček, zásob jídla, vody, čehokoliv. Náš zdravotnický systém je zcela připraven na tuto situaci, všem pacientům se dostane péče, atd. atd.“
Ve skutečnosti, první věc o zdravotnictví: několik příkladů. Náš zdravotnický systém pracuje tak, že máme zásoby na několik měsíců. Například na příští měsíc se připravujeme na základě údajů z minulého měsíce. Takže pokud máme v průběhu měsíce nebo roku stálý počet pacientů na oddělení pohotovosti, máme připraveny zdravotnické zásoby a lidi pro takovýto počet pacientů.
Jinak řečeno, pracujeme s předpokladem, že vše bude v pořádku. Nepočítáme s tím, že by nás mohla zasáhnout nějaká závažná událost takže i kdybychom měli navíc lidskou sílu nebo zdravotnický materiál na oddělení pohotovosti, v případě velké katastrofy je budeme mít jen na krátké období.
Nemáme zálohy. Politik bude tvrdit: „Náš zdravotnický systém se dokáže s touto událostí vyrovnat,“ a to proto, protože potřebuje dobré zprávy. Politici, kteří přinášejí špatné zprávy, nebudou příště zvoleni. Většina lidí také nechce slyšet špatné zprávy i když jsou pravdivé.
Pracuji ve zdravotnictví, takže dobře vím, jak špatný systém je. Například – zkuste si zjistit, kolik přístrojů pro umělé dýchaní má nemocnice ve vašem okolí. A pak si zjistěte, kolik přístrojů bude třeba v případě nějaké špatné události – teroristický útok, chřipka, SARS – pokud zasáhnou Váš region.
A i pokud se o to nebudete zajímat, co se dále dozvíte, bude stejně špatné. Důležité je: Systém není připraven. Ale to není nejhorší. Nejhorší věc je, že systém se Vás bude snažit přesvědčit, že je připraven na vše, dokud nebude příliš pozdě.
Jsou zde různé problémy s elektrárnami. Například tepelná elektrárna využívá uhlí, které je dopravováno po železnici. Sníh však cestu zasypal a tak nemohou dopravit uhlí do elektrárny.
Podle pravidel mají elektrárny mít uhlí na 10 dní činnosti i bez dodávek. Podle jednoduché matematiky a vyptávání se u mých přátel však mají uhlí jen na 3-4 dny. A to je ono – elektřina pro 400 000 tisíc lidí bude pryč, topení a všechno další zmizí s ní.
Zábavné je – včera nějaký politik prohlásil, že:“ občané budou mít dodávky elektřiny, bez ohledu na to, co se bude dít.“ Můžeme tedy v klidu spát?
Stejně tak to je s obchody a vším ostatním. Jakmile se zastaví zásobování, vše se rozpadá. Pokud jste účastníky mého kurzu, slyšeli jste mne mluvit o příznacích SHTF a co se stane, pokud padnout všechny zábrany. Nyní to porovnejte s tím, co se děje teď. Všechny tyto události, v zemi, kde jsme před 20 lety měli válku, kde byste očekávali, že lidé tyto věci budou znát, ale opět jsou zde lidé, kteří věří těm „chytrákům“ v televizi.
Pochopte, vše to uvádím jako jednoduchý příklad. Vše nyní bude v pořádku, pokud ovšem nezačíná nová doba ledová.
Záměrem je ukázat: v posledním týdnu jsem od autorit neslyšel jedinou radu lidem, že potřebují nakupovat jídlo, svíčky, léky a vše další na měsíc nebo tak. Většina lidí čeká na jejich pokyn, než se začnou připravovat. Ale oni to neřeknou. Musíme se připravovat sami, bez varování kohokoliv.
Podívejte se, co se stalo při všech těchto pohromách. Samé dobré zprávy, ale když se věci zhoršily, lidé začali trpět a umírat a politici později hráli stejnou lživou hru beze změny.
Pokud znáte lidi, kteří nevěří přípravám nebo si myslí, že se o ně vláda postará, povězte jim o tomto případě nebo o nějakých dalších. Je to jednoduchá logika. Nikdo nemá rád nositele špatných zpráv.Vidím, jak se historie opakuje a to v zemi, které prošla závažným obdobím zhroucení. Mnoho lidí by mělo vědět, ale nechce vědět. Lidé vidí, co vidět chtějí, poslouchají co chtějí slyšel (pouze dobré zprávy) a jsou opět slepí k pravdě.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Podle všeho by mohlo jít o město Bihac na severu Bosny, počet obyvatel, popis událostí, obklíčení Srby, blízkost hranic s Chorvatskem, to vše by odpovídalo.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Nedávno jsem viděl dokument o obleženém Sarajevu. Dost to s tím článkem koresponduje.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
toda: prosimtě, dáš název toho dokumentu?
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Tiež by ma zaujímal ten dokument.toda píše:Nedávno jsem viděl dokument o obleženém Sarajevu. Dost to s tím článkem koresponduje.
Bihac bol odrezaný cca pol roka. Sarajevo bolo obliehané 3 a pol roka (alebo 4? - už neviem). Keď porovnám sračku s Argentíny s nedávnymi udalosťami tu aha, za rohom, len tak stískam riťou.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
aaah, musím prohledat zpět TV program. Asi to bylo na čt2.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Jmenovalo se to "Tenkrát na Balkáně", dávali to 28.3.2012 v 09:55 na ČT2.
http://tv.seznam.cz/porad/detail?id=9898038
http://tv.seznam.cz/porad/detail?id=9898038
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Mě to úvodní vyprávění připadá věrohodné, ale nejsem žádný survivalista.
Těsně po skončení války jsme jeli na čtrnáct dní do Chorvatska. Už se nestřílelo, ale stejně to byl silný zážitek. Vůbec nešlo o to že jsme nemohli courat úplně všude kvůli minám. Cestou jsme skoro celý den projížděli vesnice, které byli zpola opuštěné, některé domy v sutinách, jiné vypálené. Na půlce z těch opuštěných domů visela chorvatská vlajka a na těch zbývajících bylo velkými písmeny napsáno "MINIRANO". Na jednu čúrpauzu jsme zastavili nedaleko jedné samoty. Dům měl vymlácená okna a ve strži poblíž byl naházený rozmlácený nábytek, pračka, sporák, nádobí, šaty, drobné peníze, povlečení - prostě všechno z toho domu. Nahoře ležela dětská panenka - kdybych chtěla natočit film tak bych nevymyslela lepší záběr. Jenže tohle bylo skutečné.
Uvědomila jsem si jak to naše bezpečí, které pokládáme za samozřejmé, je neskutečně křehké a čeho všeho jsou lidi schopni když zvlčí.
Těsně po skončení války jsme jeli na čtrnáct dní do Chorvatska. Už se nestřílelo, ale stejně to byl silný zážitek. Vůbec nešlo o to že jsme nemohli courat úplně všude kvůli minám. Cestou jsme skoro celý den projížděli vesnice, které byli zpola opuštěné, některé domy v sutinách, jiné vypálené. Na půlce z těch opuštěných domů visela chorvatská vlajka a na těch zbývajících bylo velkými písmeny napsáno "MINIRANO". Na jednu čúrpauzu jsme zastavili nedaleko jedné samoty. Dům měl vymlácená okna a ve strži poblíž byl naházený rozmlácený nábytek, pračka, sporák, nádobí, šaty, drobné peníze, povlečení - prostě všechno z toho domu. Nahoře ležela dětská panenka - kdybych chtěla natočit film tak bych nevymyslela lepší záběr. Jenže tohle bylo skutečné.
Uvědomila jsem si jak to naše bezpečí, které pokládáme za samozřejmé, je neskutečně křehké a čeho všeho jsou lidi schopni když zvlčí.
Re: Tipy a rady z války v Bosně
Koho to prekvapi....: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1 ... e-podniky/