Rozpad.cz

Solvíňáci můžopu tak za 10 procent neefektivity, těch 90 procent je chyba managementu. To, že solvíňák nemá problém dělat půl směny zmetky, protože mu blbne stroj, je chyba managementu už jen proto, že tenhle přístup solvíňákům trpí. Má solvíňák nějakou motivaci upozornit včas na problém? Nemá. Tak proč by to řešil, když může předat směnu a s trochou štěstí na ten problím upozorní další směna. Debilně nastavený motivační sytém není chyba solvíňáků. Solvíňáci se obvykle chovají extrémně racionálně v rámci mantinelů, které jim management nastavil.

Ale managementu to svieti v excel súbore na zeleno, takže je všetko v poriadku

Ale přesně díky tomuhle přístupu to nebude fungovat! Takže to rozhodně není pravda, že za to mohou jen 10/90.
Když drží hubu a o nic se nesnaží, tak se pak nesmí divit, že se nic neděje a že se nic nezmění.
To je jak v minulé práci bývalý kolega - dělal podle toho, jakou měl mzdu za minulý měsíc.
Jaká je to kokotina si ale moc vysvětlit nenechal ...

PeFi píše: ↑14.10.2022 18:45 Solvíňáci můžopu tak za 10 procent neefektivity, těch 90 procent je chyba managementu. To, že solvíňák nemá problém dělat půl směny zmetky, protože mu blbne stroj, je chyba managementu už jen proto, že tenhle přístup solvíňákům trpí. Má solvíňák nějakou motivaci upozornit včas na problém? Nemá. Tak proč by to řešil, když může předat směnu a s trochou štěstí na ten problím upozorní další směna. Debilně nastavený motivační sytém není chyba solvíňáků. Solvíňáci se obvykle chovají extrémně racionálně v rámci mantinelů, které jim management nastavil.

Problem managementu (hlavne vyssiho) je absolutni neznalost oboru a toho co delaji lidi pod nimi a jake problemy musi resit. Take v tom ma prsty firemni kultura, v ktere se lidi boji reportovat neuspechy nahoru, jelikoz by nasledoval trest v podobe sebrani premii. Pak snadno vznika spousta dementni napadu a neefektivity.

cipis: Ve většině firem je pro solvínu rozumná strategie držet hubu a krok, protože mnohý management se dívá na podřízené skrz prsty a nebere příliš vážně to co říkají. Kdo vybočí z řady, ten nejspíš dostane za uši. A přesně podle Dunningova–Krugerova jevu čím mízernější je manažer, tím víc je přesvědčen o své genialitě a o tuposti svývch podřízených. Dobrý manažer nečeká až solvíny něco řeknou, dobrý manažer se sám chodí ptát a umí se ptát tak, aby se něco dozvěděl.

Byl jsem u toho, když solvína na rovinu řekla v čem vidí problém a v zápětí si mohla hledat novou práci. Slyšel jsem že se mladý a nepříliš dobrý člen vrcholového managementu snažil nechat vyhodit vedoucího údržby za jeho upřimnost - naštěstí měl majitel firmy dost rozumu aby věděl, že starej drzej šéfúdržbář je k nezaplacení, protože hlavně díky němu staré stroje vůbec ještě běží. Práci pak měnil ten nepochopený geniální manažer, ale to vůbec není samozřejmé

Trace píše: ↑14.10.2022 23:12 Problem managementu (hlavne vyssiho) je...

Ta absolutní neznalost neodpovídá mým zkušenostem, třeba náš ředitel (firma 80 lidí), by dokázal dělat práci jednoho každého z nás a většinou mnohem lépe (v některých případech by potřeboval třeba půlroční doškolení, ale to je asi jasné, když se tomu už 15 let systematicky nevěnuje a řediteluje a technologie šly mezitím dál). A podobné zkušenosti mám i z předchozích zaměstnání, často jsou ve vedení lidi, kteří postoupili z řadových pozic, protože byli dobří. Ale máme tu i manažera typu "přišel jsem z VŠ, nic neumím, jdu dělat šéfa", ale vzal to s pokorou a doučil se i ty praktické věci. V tomhle mám dobré zkušenosti, za posledních cca 25 let co jsem v pracovním procesu. Jinak já jsem taky manažer a taky jsem se tam postupně posunul, či spíš byl dostrkán, ze zcela řadové pozice. Mnoho mých podřízených má vyšší mzdu než já, protože jsou to machři a jsou důležitější.

S tím druhým docela souhlasím, často je lepší mlčet a na problémy neupozorňovat, člověk je jinak za potížistu a nebo si akorát přidělá práci. Smutné.

Snad můžeš alespoň naznačit kde jsi zaměstnán ?
Jsem též 50+ a mám většinou opačné zkušenosti.

Tato krize dost probere neefektivní management. Žena dělala ještě před Covidem pro firmu, která vyráběla zakázkové okna - úžasná práce s mnoha úspěchy - třeba pro parlament jednoho velkého západního státu.

Měl zájem s nimi spolupracovat významný americký stavitel, který stavěl “haciendy” pro miliardáře v Montaně. Italsky šéf firmy, místo aby se soustředil na tuto vysoce lukrativní zakázku, tak bral ještě nějaké štěky v ČR a dojel na to, ze nebyl pak schopen splnit včas ani jednu zakázku. Přišel o byznys a nakonec i o vlastní dum. Malá firma s potenciálem obchodů i v řádech stamilionu ročně zkrachovala kvůli neschopnosti managmentu.

V současnosti je na trhu práce příliš málo kvalitních lidi a perspektivní firmy dusí tento nedostatek pracovních sil, které se placaji ve firmách, které neschopný managment horko těžko v této krizi drží nad vodou.

Tato krize přinese určitou katarzi trhu a rozhodne nevidím vše tak černě, jak se někteří obávají.

Problém budou mít samozřejmě lidé bez vhodně kvalifikace a ochoty se učit novým věcem.

Komplikaci pro všechny je ale třeba obtížná mobilita pracovní síly v ČR, která je dana současným stavem trhu s nemovitostmi. To jsou výzvy, které musí vláda resit. Zavadeni dalších a dalších sociálních dávek, různých stropu a státních regulaci placených ze státní kasy bez těchto systémových kroku je cesta do pekel.

Komplikaci pro všechny je ale třeba obtížná mobilita pracovní síly v ČR, která je dana současným stavem trhu s nemovitostmi.

Toto není problém současného stavu trhu s nemovitostmi, toto je problém, který trvá už desítky let.
Český člověk nebyl nikdo pořádně zvyklý na stěhování za prací, ostatně je to pozůstatek komunistických umístěnek,
kde bylo místo úplně jinde, než stávající, bráno jako trest.

Proto je pro drtivou většinu lidí nemyslitelná představa se přestěhovat za prací, max. tak na druhou stranu okresu, aby se moc nenatáhla dojezdová doma do zaměstnání.

Pamatuji si na případ, kdy jedna firma, tuším z jihu Čech, nabízela po těch prvních velkých povodních na Moravě zaměstnání snad desítky lidem, včetně služebního bytu! A výsledek byl 3, slovy tři, noví zaměstnanci.

Tohle se časem vyřeší samo, co vidím, tak aktuální generace nastupující do práce, nemá problém se ze dobrým místem přestěhovat. Navíc je čím dál tím víc práce pro homeoffice, čímž se oživí život na venkově.

Cipis: V podstate súhlasím s tým, čo si napísal. Ja som presne ten typ človeka, ktorého si popísal...človek ktorý nechce viesť kočovný život skrz prácu. Podľa mňa to nie je život keď nemáš...neviem ako to dobre nazvať/vysvetliť...miesto kde si sa rozhodol usadiť. Narodil som sa niekde, vyrastal som niekde, študoval som niekde a našiel si tam dobrú prácu. Toto všetko povedzme v okruhu 30-40km, počas mojich prvých 25 rokov života ...Toto bude vždy môj domov a aj keby som o tú svoju prácu prišiel tak by som urobil všetko pre to, aby som si našiel v mojej lokalite novú, možno lepšiu.
A keď to z nejakého dôvodu nedokážem, tak sa pobalím ja a pôjdem do sveta, aby moja rodina neprišla o zázemie, rodinu žijúcu v blízkosti, priateľov atď...atď...len najväčšia nevýhoda je, že nebudem s nimi.
Aby som len nemudroval, tak v podstate svojim spôsobom týchto ľudí obdivujem, aj keď sa s týmto nedokážem stotožniť.

To je jednoduché.
Tady se stěhovat za praci většinou nevyplatí finančně. Platy jsou +- podobné ve všech regionech a absolvovat martyrium stěhování má návratnost vyšší desítky let. A lukrativní misto neni zaručeno na tak dlohou dobu aby mělo smysl se stěhovat. Navíc pokud by se to vyplatilo, tak ČR je natolik malá, že se vyplatí dojíždět nebo si tam přes týden pronajmout garsonku.
Viz Cipis.

Já dělám ve vývoji automotive korporátu a nevydělam ani na živobytí pro rodinu, tak bydlíme u mých rodičů. Abychom přežili musím hospodařit a když si dávám dvacet let dokupy hospodářství, sháním pozemky a tak, tak se nemůžu jen tak zvednout a zmizet.
Z čeho bychom žili, musel bych stěhovat všechny soláry a TZB. To mi prostě nikdo nezaplatí. Čím bychom topili když bych nestihnul natezit dřevo na příští sezónu.

I když jsem měl možnost změnit práci za trojnásobek mého současného, 150 km od mého bydliště, tak to byl business tak na rok, možná dva a co potom.

Za prací v ČR se bez problémů stěhuje vyšší management, co má plat od 250k nahoru a nemusí řešit problémy obyčejných lidí.

Tak on si to člověk vždycky zdůvodní, proč se nestěhovat ... Souvisí to s tím extrémním množstvím vlastního bydlení, které na západ od nás neexistuje. Nicméně i přesto, není to až zas tak složitá věc. Papírování stejné, jako když se někdo vdá. A stejně se lidi několikrát rozvádějí a znovu berou.

Ten případ, co jsem popisoval, tak byl extrémní v tom, že to bylo nabídnuto lidem, co přišli o všechno. Všechno jim odnesla voda, tak měli šanci začít někde jinde, se zajištěným bydlením atd. No, asi se většina rozhodla znovu stavět, aby jim to vzala voda podruhé.

Ono je to stejně fuk, dřív nebo později, radši asi dřív, budou lidi stejně donuceni se takhle chovat, aby si udrželi nebo jen málo snížili svůj "komfort". V celé řadě domů zase bude muset být vícegenerační bydlení, se všema výhoda (a nevýhodama) z toho pramenící ...

Cipis v září 2021 jsem se přestěhoval z pronajatého bytu v Brně do baráčku v jižních čechách. Bydlím tu s koc a její maminkou. Všichni mi říkali, že je to blbost a já jim nevěřil. Měli pravdu.
Za ten rok minimálně 3x týdně kalkuluju jestli by mi těch 15let za to nestálo, kdybych majznul maminku po hlavě kladivem.

Tolik k vícegeneračnímu bydlení. Aneb kluk z města otročí na plantáži.

Nejen že by ti těch 15.let za to stálo, ale těch 15.let by jsi byl i svobodnější.
(samozřejmě k tomuto ohavnému činu nenavádím )
Znám to naštěstí jen ze zkušeností ostatních, ale v naprosté většině případů (čest světlým vyjímkám) je bydlení pod jednou střechou s rodiči či s tchánem-tchýní za trest.

Hagen píše: ↑30.10.2022 6:58 ...(čest světlým vyjímkám) je bydlení pod jednou střechou s ....

manželkou někdy také za trest

Né nadarmo se říká., před svatbou si dobře prohlédni nastávající tchýni, za dvacet let to budeš mít doma.
Jaká husa, taková péra, jaká matka, taková dcéra....

pak je bydlení s tchýní, vlastně jen takový dlouhodobý (slabší) tréning

Ja mam po predlzenom vikende so svokrou dost. zene hovorim, ze ked bude ako jej matka hned tlacim papiere.

Ked k nam dojdu na sviatky, tak po tyzdni je vytocena uz aj zena.

Po navrate zo zahranicia, sme s manzelkou zili v jej rodicovskom dome, kde boli 3 generacie. Nedali sme to dlhsie ako 4 mesiace. A to kohuti boli na smetisku len dvaja, ktori vychadzali velmi dobre. Zato sliepok bolo v kurine vela.

chlapi se vetsinou mezi sebou nejak snesou a domluvi, ale s zenskyma byva problem.

xgordon píše: ↑30.10.2022 9:51 Ked k nam dojdu na sviatky, tak po tyzdni je vytocena uz aj zena.

Po týdnu???
Panebože, my jsme byli ochotni akceptovat návštěvu mých a ženy rodičů jen na pár hodin, a ten týden jsme se pak zotavovali .
Na druhou stranu, co bych teď za jejich návštěvu dal. Už chodíme pouze my na jejich hroby.
Není to jednoduché, a není dobré řešení. Ale rodina je rodina.

vrb píše: ↑29.10.2022 22:55 Za prací v ČR se bez problémů stěhuje vyšší management, co má plat od 250k nahoru a nemusí řešit problémy obyčejných lidí.

Jo tak nějak, a ten management pak často nedrží jednu "domácnost", ale dvě - nájemní byt blízko práce a dům někde jinde.
Ano, mnohde na západě většina lidí nebydlí ve vlastním, ale v nájmu. Ve vlastním bydlí hlavně bohatí - a nebo tam, kde to ještě nefunguje podle moderních levicových ideálů.
Jsou země, kde není problém nemovitost rychle prodat, koupit, nebo pronajmout a nejít při tom téměř do žádného rizika, protože pravidla jsou jasná, vymahatelná. Viz Kyosaki a jeho slavná kniha, ve které mě totálně dostal odstavec sdělující: "Nájemník neplatí? Ale to není žádný problém, naopak je to výhoda a vy na tom ještě vyděláte ..." Podstatné pro fungování trhu taky je, zda daňový systém neháže trhu klacky pod nohy.
Další z důvodů malé mobility je nefunkční a nestabilní právní systém - ono je občas rozumnější držet byt celkem dlouho prázdný, než jít do rizika a pronajímat ho.
Mizerné mobilitě pomáhá taky dlouhodobě nefunkční podpora rodin s dětmi (hlídání, jesle, školky). Můj polostátní zaměstnavatel kdysi dostal nápad, že by mohl zařídit zaměstnancům ve svých prostorách něco jako školku. Málem z toho byl průšvih jako hrom, protože ve svatém nadšení pro dobrou věc trvalo dost dlouho, než někdo začal zkoumat příslušnou legislativu ... Stačí srovnat jak debilně to máme u nás a jak to dokázali doladit třeba ve Francii.

Kam se člověk podívá tam má pocit, že jako by u nás ten stát ani nechtěl, aby se pracujícím lidem rodily děti.

U nás tomu pak dávala a stále dává další ránu i skutečnost, že v mnoha větších městech výše nájemného dlouhodobě neodpovídala pořizovacím cenám nemovitostí - a to i proto, že lidi u nás prostě nemají na to, aby platili nájem, který by vůči pořizovacím cenám ekonomicky dával smysl. Doložit se to dá porovnáním s ekvivalentními nájmy v zemích, kde jsou ceny nemovistostí srovnatelné s cenami u nás. Tento totální ekonomický nesmysl je možný díky tomu, že do nemovistostí se ukládají peníze, skrz naše nemovitosti se ve velkém perou špinavé peníze, a ve výsledku nemovitosti určené k bydlení u nás nemají charakter normálního zboží - jenomže pak tu má být nějaká mobilita pracovní síly, když je tady všechno naruby.

Má partnerka se za prací přestěhovala, nicméně ekonomicky je to v krátkodobém i střednědobém pohledu naprostý nesmysl, ale bereme to jako investici do její kariery a navíc může dělat práci, která ji baví.