Rozpad.cz

Ano, potvrzuji, funguje to velmi dobře. Běžné baterie v rušiči vydrží celou zimu.

Historické okénko:

Rodinný patrový domek s půdou omítnutý brzolitem. Pod střechou cca 9 metrů od terény nějaké cihloviny s otvory kvůli odvětrávaní.
A otec tam jednou sušil palice kukuřice. Zavěšené v nějaké špagátové síti uvázané na trámech.
A nastěhovaly se tam myši. Jediný přístup měly po těch venkovních zdech.
A bylo jich tam ne desítky, ale určitě i stovky.
Otec býval hodně v práci, máti s tím nechtěla mít nic společného tak pověřila mě.
Žádný problém, bláhově jsem si myslel. Máme přece velkého a dost bojovného kocoura. Jmenoval se Ota. Ten někdy napadal i kolemjdoucí psy. Poblíž bylo kynologické cvičiště.
(O jeho šikovnosti svědčilo i to, že se dožil dost vysokého věku.
Osudným se mu bohužel stalo jeho občasné toulání a srážka s autem).

Tak jsem ho na tu půdu donesl a vhodil ho do toho houfu myší.
A co se nestalo?
Nezavřel jsem za ním dveře a Ota zbaběle prchnul. Seběhnul schodiště až k domovním dveřím a někam zmizel. A přivolat už nijak nešel.

Vzhledem k tomu jsem usoudil, že nějaké pastičky, jedy budou neúčinné.
I proto, že žrádla tam ty potfory měly spoustu. Zajímavé je, že ty potfory se napřed, asi mimo té kukuřice, pustily do mých žáruvzdorných zásob na bázi azbestu. A pak už klasika. Polystyrén, papíry, knihy, dráty, kabely, textilie apod.

Trochu mi to připomnělo scénu z nějakého dílu Angeliky. Ty zdivočelé kočky v podpalubí....
*
Napadlo mě v té době asi jediné schůdné řešení. Vyrobil jsem nějaký generátor výše frekvenčních zvuků a na půdu jsem vynesl jednu ze dvou amatérských reprosloupů RS 516B + zesilovač TW 12O a do toho jsem ho zapojil.
Hrozné pištění a zvuky to byly. Až jsem měl strach o výškové repráky.
Naštěstí v obytných prostorách ty vysoké tóny nebyly slyšet.
(No ony se šíří většinou jen tak přímočaře).
Ale venku to pískání bylo příšerně. Bydleli jsme vedle nádraží, poblíž byla továrna a okolo někdy proto chodilo dost lidí.
Absolutně nechápali co se děje...
A i na zahradě to bylo dost nepříjemné.

Ale asi do týdne byly všechny myši pryč. Zůstaly po nich jen neskutečné množství bobků a škod.

Kukuřice se vyloupala a šla do kurníku do velkého sudu a už nikdy víc žádné takové sušení, skladování něčeho takového bez pořádného zabezpečení a bez přístupu koček nebo nějakých psíků.
*
S potkany mám také velké zkušenosti. Z vojny. A proto vím, že jsou to velmi inteligentní tvorové a boj s nimi je velmi těžký a většinou neúspěšný. Oni spolu nějak komunikují a tak.
A prokoušou se většinou skoro vším. Třeba beton pro ně není problém. S pletivy, byť i nerezovými nemám zkušenost, ale osobně bych do toho kvůli pracnosti a nejistému výsledku nešel.
*
Příklad jejích chytrosti ze sklepa na chalupě:
Nastěhovali se mi tam. Nakoupil jsem mechanické pasti. Takové zvětšené jako na myši.
Částečně se chytil jen jeden.
A pak.
Měl jsem tam m.j. archiv a úložiště lihovin . A demižony jsem si označoval barevnými špagáty. A oni začali používat ty špagáty. Přetáhavali je přes ty pasti a až pak jak sklaply sežrali návnadu.

Vím, že si budete myslet, že zas píšu nějaký román, ale jak jinak si mám vysvětlit, že pasti byly roztahané po sklepě a v nich zaklapnuté ty barevné špagáty?
*
Nakonec jsem je vyhubil pomocí deratizačních granulí. Takových těch co je neotráví hned, ale až třeba za týden. Takovou paměť zas nemají a myslím, že to je nejúspěšnější a nejlevnější způsob jak se jich zbavit.
A všem bych ten způsob doporučil zkusit před nějakými nákladnými stavebními úpravami

P.S. Je to jed, nebo lék, na bázi Warfarinu...

Jen doplním, že beton se obvykle "vylepšoval" skleněnými střepy právě tam, kde byl předpoklad, že se prokoušou krysy/potkani.

Díky za rady.

Jedy vyzkoušeny. Občas nějaký potkan uhyne, ale dlouhodobě to není řešení. Zatím v jedech prokrmeny nižší tisíce.

Ty velké pasti na myši - po prvních 5-10 chycených ks nacházíme pasti sklapnuté a bez návnady. Nevím jak to ty potvory dělají. Kdybych měl čas na hraní, dal bych tam ze zvědavosti kameru.

Sklo do betonu - Ano, až budu zadělávat jejich současné chodby, dám tam sklo.

Tónové generátory - uvidíme v budoucnu. Jde mi i o welfare slepic.

Objednal jsem nějaké pletivo a provedu testy odolnosti. Pak sem vložím výsledky.

Já jsem po aplikaci těch návnad žádnou mrtvolu nikdy nikde nenašel. Ale to nic neznamená, asi skonali někde v těch svých norách a doupatech. Jen, že jsem se jich zbavil.

A přišlo mi to řešení jak z hlediska pracnosti a i ekonomiky tak nějak nejlepší.

Ja mám skúsenosť z dávnejších cias. Manželkina babka bývala sama v starom rodinnom dome- jej najbližší susedia (tak 50m) hospodárili, a náhle (zo zdravotných dôvodov) to zabalili a odsťahovali sa k deťom. Mali tam bohatú a skúsenú populáciu potkanov, ktorá sa presunula do babkiného domu. Skrýšu mali v chlieve pod podlahou, a postupne prenikali do celého domu. Pasce a granule mali na háku a likvidovali všetko.
Nakoniec ma to, ako chemika, dožralo- odsťahoval som babku so sliepkami a psom k mojim rodičom, rozobral som v chlieve podlahu, vyčistil betón a vstupy do potkaních dier a do veľkého plastového lavóra som namiešal chemikálie na výrobu plynného chlóru. Z dverí som skontroloval, ako sa chlór pekne "rozteká" po podlahe, a zavrel som dom.
Po dvoch týždňoch (chlór sa vzdušnou vlhkosťou likviduje) som na podlahe chlieva napočítal 29 veľkých potkanov- mláďatá asi ostali v dierach. Akcia 100% úspešná, odvtedy sa už (ani v susedstve) neobjavil žiadny potkan.
Tento postup neznalým samozrejme nedoporučujem.

Moc dobrý dobrý nápad jsi měl s tím chlorem. To by mě nenapadlo.

Já jen kdysi v nějacích amocích přemýšlel o mnoha destruktivnějších a nebezpečnějších řešeních.
Ale jen teoreticky samozřejmě. Třeba vpustit do jejich nor výbušnou směs plynů, těžší než vzduch a odpálit je tam.

Ale to bylo jen o krtcích, hraboších, hryzcích a podobných škůdcích venku na zahradě.
Kdoví, nevěděl jsem kde všude a jak daleko ty jejich nory mohly sahat a co by se mohlo stát
Tak jsem se ničeho takového neodvážil.
I když autogen jsem v dílně měl

vrb píše: ↑23.05.2023 14:52 Tónové generátory - uvidíme v budoucnu. Jde mi i o welfare slepic.

Pes si klidně před generátor lehl a spal, tvářil se jako by žádný zvuk neslyšel.
U slepic předpokládám obdobný scénář, takže o jejich pohodu bych se nestrachoval
Viz. citace z návodu:
"Plašič na myši OdH1 MAX a SUPERMAX neškodí domácím zvířatům, jako např. pes, kočka, králík, slepice apod. Neškodí ptákům, lze instalovat i do voliér pro exotické ptactvo. Je vhodný do kurníků pro ochranu krmiva i slepic."
Jen musím z vlastní zkušenosti varovat, že nejsou všechny generátory stejné. U auta jsem vyzkoušel postupně tři výrobky, než jsem našel dostatečně funkční typ

sigurd:
ano, použil jsi kvalitní více než sto let ověřené řešení, ála Ypry 1915.

Rafael:
s výbušnými řešeními na krtka bych si dal pozor. Nejjednoduší je do díry napustit propan-butan, ale je otázka, jak to pak odpálit a zároveň neodpálit (a nepopálit) sebe. A pak musíš zarovnat na zahradě vzniklý kráter. Jestli krtčí nora zasahuje i pod sousedy, tak těm pak musíš zaplatit opravu baráku. Já bych to takto nedělal.

vrabi:
a jaký přesně ten odpuzovač na kuny se ti nakonec u auta osvědčil?

Wdog:
https://rodenator.cz/fungovani-rodenatoru/

Pamatuji si, když nám před lety prokousali potkani zeď sklepa tenkrát táta do betonu přidal skleněné střepy z rozbitých klasických zářivek a rtuťových výbojek. Dělal elektrikáře, v práci jich bylo "vypálených" dost. Říkal, že to bílé na stěnách trubic je jedovaté a taky byla pravda, že po tomto zásahu bylo od potkanů na dlouho pokoj.
A když se po letech prohryzali jinde byl proces zopakován se stejným výsledkem.

Rafael:

myslíš takhle?

https://www.youtube.com/watch?v=LzApW0WsVfs

Pyrotechnické začátky.
Jako kluci bouchací jsme začinali s autogenem, sáčky, pytlíky, takže moc dobře vím co to dokáže. A proto jsem se takového hubení podzemních hlodavců nikdy neodvážil.
Ani s daleko bezpečnějším a slabším PB+O2.

Inak to použitie chlóru fakt laikom nedoporučujem- je to totálne riešenie, v spomínanom babkinom dome sa pavúky a iná lezúca háveď začali objavovať až po roku. Použitie v záhrade by zabilo aj život v pôde. Splodiny premeny chlóru sú korozívne, hlavne na hliník, meď a ich zliatiny.
Chlór ešte používam na ochranu reziva- rok suším vylatované pod prístreškom, potom zakryjem dvojitou mikroténovou fóliou, utesním a zvrchu nechám hadičkou pod fóliu prúdiť chlór. Robím to za daždivého počasia, a susedov mám ďaleko. Po týždni odkryjem, a nechám ďalší rok sušiť. Potom výberové kusy uložím na povalu do depozitu pre potomkov , a ostatné na povalu prístreška pre bežné použitie. Likviduje to aj huby, plesne a ich spóry, a zvýrazňuje to kresbu dreva.

Vzhledem k tomu, že mám střechu z pozink Satjamu, tak Chlor, sirné knoty atd. u mě nepřipadají v úvahu. Jsou to hodně korozivní látky.
A stejně, nejde mi o to kolonii potkanů zlikvidovat, ale dlouhodobě zamezit jejich působení.
Už několik kolonií potkanů zahynulo na jedy, pasti a další opatření, ale co rok se tam vždy nastěhuje nová.

Sigurd, zas si mě inspiroval. A hodně.
Jen škoda, že to nemůžu použít protože na chalupě, na samotě, se starým krovem už stabilně bydlíme.

Takže jen čistě teoretická otázka:

Myslíš, že tím chlorem by šlo sanovat staré krovy?
(Anebo spousta řeziva tam uskladěného jako bonus)

Na to, aby to malo účinok musíš to mať min 12 hodín v atmosfére nad 15% obj. chloru. Zlikviduje všetko, ale nekonzervuje. Aplikáciu na napadnutý zmontovaný krov si technicky a bezpečnostne neviem predstaviť...

Já mám pár sudů s vodou, a do těch se mi chytají myši i potkani. Obzvlášť v parném létě je to účinná metoda.
Stačí je pak jen vybírat. Levné, účinné.

Wdog píše: ↑24.05.2023 9:46 vrabi:
a jaký přesně ten odpuzovač na kuny se ti nakonec u auta osvědčil?

Právě na základě zkušeností odpuzovače z auta jsem koupil i ty do domu. Takže stejná firma, jen model pro auta.
Důležité je umístění, nechrání "za rohem" takže se musí dát tak, aby pokryl výhledem co největší prostor v místech, kde hrozí riziko ohlodání. Přikládám fotku z mého auta. U mě potvory nehlodali kabely, nýbrž hadice a odhlučnění.

Rafael píše: ↑24.05.2023 13:46 Sigurd, zas si mě inspiroval. A hodně.
Jen škoda, že to nemůžu použít protože na chalupě, na samotě, se starým krovem už stabilně bydlíme.

Takže jen čistě teoretická otázka:

Myslíš, že tím chlorem by šlo sanovat staré krovy?
(Anebo spousta řeziva tam uskladěného jako bonus)

A co ozon, není korozivní a co se ho nadýchá chcípne, stejně jako u chlóru, ničí i plísně
Nicméně u larev hluboko zažraných asi nepomůže nic jiného, než chemická impregnace.
Na již napadené krovy jsem na chatě použil DERON-I.
Pak je tu ještě ozařování a mikrovlny, ozařování funguje výborně, ale musíš odvézt dřevo k ozařovači
U mikrovln jsou problémem kovové předměty ve dřevě, jinak je taky spolehlivé a k výrobě přístroje stačí díly ze staré mikrovlnky