Rozpad.cz

Jak jste na tom?

EDIT:

Rybu chytnu, bez výčitek zabiju, očistím a s chutí sežeru Králíky či drůbež to samé. Prase jsem osobně nezabíjel, ale zabíjačky miluju a problém bych s tím neměl. Ulovit/zabít jakékoliv zvíře na potravu mi nedělá problém. Kdyby nebylo zbytí, sním i svého psa. Musela by to být ale opravdu poslední možnost. Otázka priorit je pro mě v tomto jasná.

Nenávidím ale zabíjení pro radost či ze sportu. Zabíjení některé "škodné" myslivci mi také nepřijde moc sympatické.

Ryba je v pohode, aj kralik alebo nejaky iny ochlpenec, ale sklbat hus alebo sliepku, tak to ee. Ked sme mali bazanta, tak som ho rovno stiahol celeho z koze, lebo som nemal nervy a ani chut na sklbanie.

S tím problém žádný nemám, je to moje každoroční práce na vánoce a sem tam i mezitím, během roku. Čím větší ryba tím se lépe kuchá. S chlupatými teplokrevnými živočichy je to u mě trošku horší, zvláště je-li tam už nějaká citová chovatelská vazba. Pak to většinou vyřeší švagr (coby nestranná osoba), no a na talíři je už pak většinou jedno, jak se to jmenovalo.

cast "dokazete ulovit?" chybi, ja zabiju i pripravim, ale schopnost chytit je rovna nule(pokud nepocitam loveckou vypravu do globusu).

Chytit. Ocistit. Vykuchat. Upect. Sezrat.
Nemam problem.
Ted ucim rybarit malyho jestera, dost ho to chytlo ....

Jsem dal,ze mi to vadi,ale ne jako ze bych se toho stitil nebo tak, ale proste je mi kaprika ci kralika lito. Takze to nechavam na tatkovy

Souhlas s Josefem.

Osobně mám velkej problém se zabitím králíka. Prostě je to takový nevinný zvířátko, pěkný a chlupatý a když se pak cuká a svlíká z kůže, tak z toho mám dost rozporuplný pocity.

Ale tak v době PA, sežeru určitě i ještěrku, jenom abych nepošel, takže je to stejně víceméně jedno, humánnost a city pak odchází na vedlejší kolej.

Dětství jsem trávil na vesnici a smrt domácích zvířat byla zcela přirozenou součástí života. Myslím že mi to dalo hodně. Rozhodně si vážím života, ale také respektuji zcela přirozený koloběh v přírodě.

Jako dětem nám nedělalo problém si pohrát králíčkem a pak ho dát dědovi, aby ho zapleštil a naučil nás ho zpracovat. Babička ho pak hodila do trouby a my jsme se těšili na pečínku. Později jsme je zabíjeli sami.

Snažím se právě své děti neizolovat od těchto záležitostí už od malička. Když chytneme rybu ukážu svým princeznám co a jak se s ní musí udělat, aby si na ni mohli pochutnat. Musí to jít samozřejmě přirozeně a ne na silu. Lidi b podle mě neměli chápat živočišné výrobky jako produkt, který se dá koupit v supermarketu. Zároveň mám pro mnohé drsný názor, že člověk, který nedokáže zabít zvíře pro maso, by toto maso ani neměl jíst.

Souhlas. Mel jsem stejnou prupravu. V 10 letech deda kluky v rodine zaskolil. Nabrousit nuz, nakrajet s nim chleba, zabit kralika, stahnout, pripravit pro pekac, napnout kozku, nasekat kosou travu, nastipat ze spalku drevo na otop.
Kdo nezvladal, byl sklen tak dlouho, az se to zlomilo a zvladl

Jinak ptaky taky nezpracovavam rad, ani vyvrhovani neni nic moc (kralik v poho), skubani mne hrube prudi. Ale udelam to, kdyz neni zbyti. Ryby jsou brnkacka.

Od sardinky po kance nemám problém zabít, vykuchat, kuchyňsky připravit a sežrat .

Jen nesnáším zabíjení zvířat jen tak pro radost, tzv. "ze sportu" či jiných víceméně sadistických pohnutek.

Já bych kvůli jídlu asi nedokázal zabít zvíře - teda rybu asi jo, mluvím spíš o králíkovi atd. Mám sklony si okamžitě proti své vůli vytvářet citovou vazbu na zvířata, když se na ně podívam. Samozřejmě kdyby nebylo zbytí, nějak bych to překousl, ale když by byla možnost si maso koupit, radši bych ho kupoval.

to siegfrid
Neboj, hlad je sviňa.

Samotnýmu mi to dělá problém, když jsem sytej. Zkrátka mi vnitřně nepřijde správný, zabíjet když nemusím a logickou úvahou, že za chvilku hlad mít budu, ten pocit nezmizí. Ale když už by to byla nutnost, tak to udělám a asi nic neřeším.

MacGyver píše:Jak jste na tom?

...... Kdyby nebylo zbytí, sním i svého psa. Musela by to být ale opravdu poslední možnost. Otázka priorit je pro mě v tomto jasná.
Nenávidím ale zabíjení pro radost či ze sportu. Zabíjení některé "škodné" myslivci mi také nepřijde moc sympatické.

Zdravím.
SOUHLAS S VÝŠE UVEDENÝM.
Jseš moje krevní skupina, šel bych i trochu dál než je pes. Jenom je škoda, že se z něj nedá upéct sekaná, roztéká se.
Pokud jde o kejhák (přežití) tak je nejdůležitější zvládnout v první řadě psychiku. Dá se jíst skoro vše.
Miki.

Jako 95ti % vegetarián je jasné, co odpovím
Ale vím, že pokud bude opravdu hlad a nebude co jíst, tak bych se podle toho musela zařídit. Hlad má jinou perspektivu "vidění" reality. Ryba by problém nebyl- pokud ji požádám o "pomoc" - je to živý tvor. Předtím, než to zvíře či rybku sežeru, bych je měla požádat o pochopení, že ji chci zabít a poděkovat ji. Jsem tak nějak buddhista, takže respektuji živé tvory. Každý má svůj pohled na fungování světa samo.

Ale v poslední době mi je nějak blbě už i z másla a rohlíků, nevím co do toho dávají. Je možné, že se ze mě časem stane breatharián.

Spíš jde o to, co do toho nedávají Poctivej výrobek aby člověk pohledal.

Fjord píše:Předtím, než to zvíře či rybku sežeru, bych je měla požádat o pochopení, že ji chci zabít a poděkovat ji. Jsem tak nějak buddhista, takže respektuji živé tvory.

Hm, dobrá technika na uklidnění svědomí... rybce to bude fakt jedno

2 fjord: nesnasenlivost laktozy se mi dere na mysl jako prvni. Zkus prejit na margarin (treba flora je pomerne snesitelna) a domaci pecivo.

Jinak k tematu: detstvi jsem travil na statku tudiz porazky domaciho zvirectva (od holoubat pres slipky a kraliky az po vepre) byly na poradu dne. Nicmene temer dvacet let ve meste mne docela otupilo. Avsak verim, ze by stacilo par dnu a zase bych se do toho dostal.

Tak tohle jsem si vyzkoušel snad už vdeseti letech kdy jsem chytil nějaké pstruhy (rukama pod kamenem) a matka řekla že pokud to chci sníst tak si to musím sám zabít a vykuchat a ona to pak osmaží a tak se taky stalo

Nerybařím, takže s rybou nemám valnou zkušenost (kdybych měl KPZetku, neměl bych v ní háček a 2m vlasce )
Ale s králíkem už jsem si to zkoušel a dá se. Takže obecně to nevidím jako velký problém, jen nemám ještě tu praxi, tak je člověk neobratnej a pomalej...