Kečup

[marish]

Tak ono ISO, jako každý systém řízení jakkosti a kvality a čeho ještě, vynikl z nutnosti a v dobrém úmyslu (kterými se dláždí cesta do pekla.)
Selský rozum například říká, že čím násobnější je kontrola, tím stoupá riziko, že každý kontrolor se spolehne na kontrolu těch ostatních, a ve výsledku je kontrola menší, ne při jednodušším systému. Obávám se že dnes je v mnoha oborech spolehlivější automatizovaná, strojní kontrola, než kontrola lidská.
Přirovnám to k bezpečnosti. Všichni víme, že kdyby se poctivě dodržovali veškeré předpisy a pokyny "bezpečáků", téměř nic se nevyrobí a nepostaví, a to co by se vyprodukovalo, by bylo mnohonásobně nákladnější.

[Josef]

Když ještě zůstaneme u norem a kontrol - já si myslím, že je přepapírováno i přenormalizováno nad únosnou míru a že se dostáváme do období, kdy to už dávno není přínosné*. Ono třeba u té naší kusové výroby se to tím neskutečně zdržuje, časově prodlužuje a zamlžuje, protože je u "atypu" velice komplikované zjistit, zda jsme splnili všechny nařízení nebo zda ještě nějaké utajené ne a hrozí z toho malér. Podle mého by pro takové případy prospělo veškeré to papírování shrnout do koše a nařídit jen povinnou závěrečnou zkoušku výrobku, při které bude zkoušen při několikanásobně těžších podmínkách než budou v praxi při provozu. Buď obstojí nebo ne a bude vyřazen. Něco jako tlaková zkouška parních kotlů, zátěžová zkouška mostů nebo tormentace u zbraní. Zkouška která neřeší výrobní detaily kusu, ale celkovou funkci, bezpečnost a přetížitelnost. Podle mě by neměl být výrobce "postihován" nějakou přebujelou kontrolou a administrativou. To je podle mně jeho věc jak a co vyrobí bez nahlížení do výrobních procesů (stylem: "Jak to, že jsi si dovolil odložit mastný hadr do sektoru 1B, když má být v sektoru 1A"). Ale zato by měly být v praxi pro něj mimořádně velké tresty za nějaký malér který by s výrobkem nastal, pokud se ukáže, že to bylo způsobeno výrobním šlendriánem, kterému šlo zabránit. Typicky s tím kečupem - kontrolovat ho při výrobě nemusí, ale jakmile tam najde inspekce plíšňové toxiny, bude z toho flastr deset mega bez pardónu. Stejně tak s bezpečností práce nebo požární bezpečností: "Máš ve stolárně kamna a ještě u toho kouříš? Tak si kuř, nikdo tě trestat nebude. Vyhoříš, je to tvůj problém, budeš bydlet pod mostem. Když od toho blafne i sousedova chalupa, nedoplatíš se do konce života." Prostě nenařizovat, nezakazovat, ale požadovat vlastní uvědomění si zodpovědnosti a toho co je správné i bezpečné. A exemplárně potrestat pouze to, co způsobilo ujmu druhým. Prostě místo čtení stovek stran norem a ty bezmyšlenkovitě dodržovat, osvěžit raději zcela obyčejný selský rozum a přimět ho uvažovat v širších souvislostech.

*)Nicméně z pohledu sociálního to slouží jako prvek jakési umělé zaměstnanosti, kdy konečný spotřebitel oklikou živí dalšího člověka navíc. Původně ten pracovník možná dělal práci rukama, ale tam strčili mašinu a ta mu "sebrala práci". Jenže toho člověka je nutné chtíc-nechtíc stejně nějak živit. Možnosti jsou tři:
1. Buď pro něj vytvoříme legálně nové pracovní místo (dáme mu kancelář, počítač a pověříme ho vymýšlením byrokracie, která zaměstná takové jako je on).
2. Nebo mu peníze zaplatíme z našich daní skrzevá podporu na pracáku a případně necháme vzdělaného člověka zametat náměstí.
3. Nebo se rozhodneme, že mu nedáme ani floka, ale stejně to zaplatíme nákupem nových věcí za ty původní, co se nám pojednou začaly v noci ztrácet ze zahrady a zkončily ve sběrně šrotu (až se tento člověk stane bezdomovcem).
Ta první možnost je samozřejmě ze všech třech špatných ta nejlepší. Bohužel se tím ale zase jen potvrzuje to, že stávající systém jako takový, nemá na pro svůj další vývoj žádné rozumné a efektivní řešení.

[vrb]

Zajímavé jak se dostaneme od kečupu k sociální politice, ale to je nakonec pravá příčina hnusného kečupu. Lidi na to kašlou a chtějí vyvařit co nejvíc prachů, protože je značně omezená odpovědnost za mizerný kečup a šlendrián všeho druhu. A pokud by někdo chtěl s tím něco dělat tak je nazván fašistou a zdiskreditován.
Proto je ISO nutné zlo.
Josef: zajdi někam mezi normální lidi, do hospody, do školy, do obchodu, na novinky.cz 95% procent populace jsou nesvéprávní idioti a požadovat po nich odpovědnost za svoje konání je jako posadit batole za volant náklaďáku.
Díky všeobecné demokracii se tento trend nadále rozšiřuje.
http://www.youtube.com/watch?v=BXRjmyJFzrU
Doporučuji články Ivo Vašíčka, kde se této problematice věnuje do hloubky na čistě racionální úrovni.

[revas]

vrb: s těma 95% máš naprostou pravdu, já to tvrdím taky. Často si kladu otázku: jsem z jiné planety já nebo oni?

[Sehr]

V tomhle topicu jde pekne videt kolik lidi ma praci jen treba kvuli kecupu a nebo jinemu vyrobku.Casem se stale vice nabaluje na nejaky vyrobek vice hladovych krku. Pak cena vyrobku musi rust. Bud vyrobu presunou do jine zeme a nebo snizi kvalitu. A nebo oboji najednou.

Myslim,ze se to deje vsude. Stale vznikaji nove pozice uredniku a vsechny mozne kontroly,aby vznikali nove pracovni mista. Podle mne by mohla byt nezamestnanost az 70 procent. Pochopitelne teoreticky,protoze lide by mezitim zacli byt sobestacni a tak by nezamestnost byla o dost nizsi. K cemu je kontrola a nebo nejaky urednik,kdyz lidi si vyprodukuji sve jidlo a pak si ho sni.

[urbanwarrior]

Mně pobavila loni jedna nejmenovaná radnice myslím na Vysočině, která se chlubila, že je první, která získala ISO. Máme asi 5 a půl tisíce obcí, když se to ujme, takový šolich pro auditory nemá chybu.

U firem, které chtějí soutěžit o státní nebo veřejnou zakázku, je ISO prakticky povinné, přestože ho ve většině případů nepotřebují a držení certifikátu znamená jen skutečnost, že si firma větší režijní náklady přičte k ceně zakázky.

[maci]

složení: rajčata (144g na 100g kečupu), kvasný ocet, cukr, jedlá sůl, extrakty koření a bylin (obsahuje celer), koření

Většinou to začíná složení: voda, rajčata.... Složení se uvádí podle množství zastoupení ve výrobku. Takže nejvíce je tem vody, pak rajčat atd.
Na ISO bych se nespoléhal. Kamarád dělal v jedné kečupárně údržbáře a kečup se dělal podle cíle spotřeby. Nejvíce rajčat dávali do kečupu směřujícího do Německa atd. (eu). Když byl pro ČR tak ho dali méně rajčat a více škrobu. Když do Ruska tak se tam rajče jen mihlo. Klasické rajče tam taky neviděl, ale nějaké rajčatové "pyré" balené jako velké kostky. Od té doby moc kečup nemusím.

[marish]

Na ISO nespoléhá nikdo. Řekl bych že dnes je to spíše zástěrka velkovýroben, a komplikace pro malovýrobu. Původní zamýšlený smysl se vytrácí.
Každý, kdo se stal svědkem průmyslové výroby potravin zákonitě přišel o nějakou iluzi. Není to tak dávno, co jsme se karikované průmyslové výrobě potravin v jednom filmu s "fuňasem" smáli, dnes jsme hrdými konzumenty...
Žádná průmyslově vyráběná potravina se nevyrábí z čerstvé suroviny, nejčersvější jsou ty zmražené. Dále jsou ostatní dehydrované, sušené, chemicky stabilizované, v koncentrátech apod.
S potravinami - surovinami není nakládáno ve smyslu potravin, ale jako s chemickými látkami.
Otázkou je, jestli ty desítky a stovky milionů lidí žijících v hustě osídlených oblastech jde vůbec uživit jinou formou...

[Magdaléna]

S dovolením sem vložím svůj recept...včera jsem dělala 3. várku...
2 kg rajčat, 4 cibule, 2 jablka, 2 malé červené řepy(pro barvu), 4 hřebíčky, 8 kuliček pepře, 8 kuliček nového koření,2 bobkové listy,200 g cukru, 2 lžíce soli, 1 dcl octa, 1 lžička červené papriky, trochu skořice

Předem uvařím červenou řepu ve slupce. Pak vše, včetně oloupané červené řepy nakrájím na kousky, přidám ostatní suroviny a vařím asi hodinu. Ponorným mixerem rozmixuji, propasíruji přes síto a dám svařit. Plním horké do skleniček, které obrátím dnem vzhůru. Nesterilizuji, nechám vychladnout.

Kečup má krásnou barvu, pokud ho chci hustější, vařím déle do požadované hustoty, někdy přidávám trochu ostré omáčky.

[Magdaléna]

Zapomněla jsem na cukr...už jsem to doplnila...

[Nobody]

marish: Naprostý souhlas.

Uživit se myslím dají, naopak si myslím, že by to prospělo všem. Mnoho lidí by tak získalo práci, lidi by jedli mnohem zdravěji a u zvířat by se zabránilo zcela zbytečnému utrpení. Sám jím především čerstvé jídlo z osvědčených farem a ten rozdíl je chutově někde jinde. A významně se to projevuje i při sportu, maso z býčka, který vyrostl na trávě přirozenou rychlostí, je jinde, než to z průmyslového chovu. Ceny, pokud člověk ví kde hledat, zase tak drahé nejsou. A pokud by měl ten zemědělec více odběratelů, sníží se mu některé náklady a může jít s cenou ještě níž (např. nemusí stát na farmářském trhu a objet rovnou zákazníky atd.). Kdyby lidi z košíku vyndali "pochutiny" v podobě brambůrek, slazených limonád, uzenin co maso viděly tak maximálně z vlaku atd., tak si to dovolit mohou.

Magdaléna:

[Rozpadlík87]

Kecup delame skoro stejne. Jen ten cukr ne a sterilizujeme

[zizla]

Kečup:

http://cestovani.lidovky.cz/cesi-maji-r ... uality_ape