Svět je jedno velké absurdní drama a nejlepší přístup k životu je, brát co jen jde s humorem a nic příliš vážně. Jinak skončí člověk s analytickým myšlením špatně. To samé platí i o mých postech: neber je až tak vážně, když už, tak jako náměty k vlastnímu zamyšlení.
S "kovaností" máš pravdu, pokud je tvou definicí kovanosti to, že se někdo nějakým vývojem během let dopracoval k promyšlené sadě názorů, které nemá potřebu měnit, zvláště v reakci na ne až tak promyšlené protiargumenty, které již za ta léta slyšel tisíckrát a 800x je vyvracel a vysvětloval, než jej to přestalo bavit.
Svět je komplexní a šedivý a nikoli černobílý a jasný na první pohled (resp. první pohled bývá špatný), takže se zvláště v posledních letech stále více omezuji jen na limitovanou snahu vysvětlovat, že nějaká problematika není tak úžasně jednoduchá a "jasná", jak se zdá na základě pár nemístně zjednodušených a nepochopených informací, přežvýkaných nekompetentními novináři. Tedy:
Pretože sa tu už slovkom spomenul projekt VENUS o spoločenskom usporiadaní, oprášim túto myšlienku a nebudem zakladať nové vlákno, v jednoduchosti: Ako žiť bez vojen, chudoby a peňazí..a prečo nepotrebujeme politikov.
Dávam do pozornosti krátke, no pre mňa veľmi poučné video, je v ňom dosť ostro ozrejmená aj náboženská otázka, ktorá sa nemusí každému pozdávať.. no ale žijeme naozaj v 21.storočí a blesky či mor neposielajú na zem bohovia..
Základní problém chudoby je v tom, že lidé jsou různí. Nejsou si rovni ve schopnostech. A proto se lidé nikdy neměli stejně, a bez násilného odebírání jedněm a přidělování druhým -- nebo bez násilného omezení těch schopnějších v rozletu -- se také nikdy stejně mít nebudou.
* * *
Politici dnes nemají schopnost vyřešit žádný problém mimo jiné proto, že byla zavržena osobní odpovědnost a svoboda. Nikoho nezajímá, co bude za 5 let, a i kdyby to zajímalo nějakého politika a snažil se to řešit, lid jej smete, protože tomu záleží jen na "teď", nikoli na "za 10 let." A o spoustě věcí ani politici nemohou rozhodnout, protože jim v tom brání regulace EU, OSN, hloupě uzavřené mezinárodní smlouvy a hlavně mediální kampaně.
V polnohospodářství se politici nevyznali ani před 100 lety, jenže to nebyl žádný problém. Proč? Protože do toho nefušovali!
Návrh pana architekta s mesiášským komplexem mi smrdí staletí starou a stále znova vytahovanou politikou "vlády odborníků", kteří budou v centrálně řízené a plánované ekonomice centrálně rozhodovat o všem.
To má jediný háček: ekonomika je tak složitý mechanismus, že není možné ji centrálně řídit. Přesvědčili se o tom Lenin a Stalin, když vyvolali hladomory a věčný nedostatek něčeho, přesvědčili se o tom Hoover a Roosevelt, když vyvolali velkou hospodářskou krizi, přesvědčil se o tom Carter, když se pokusil centrálně plánovat i pouhé dodávky benzinu a záhy se ukázalo, že centrální plánování byť jediné věci okamžitě vyvolává komunistické symptomy přebytků někde a nedostatků jinde, fronty, deformace cen a fanatické nakupování lidí "do zásoby, protože nebude", následované přídělovým systémem. Když bylo centrální plánování dodávek benzinu zrušeno, během týdne začalo všechno fungovat samo a skvěle, výpadky a fronty zmizely.
Takže kdykoli slyšíte, že by svět měl být řízen diktaturou vědců (což naznačuje, když říká, že by to neměli řídit volení politici, nýbrž vědci, kteří by se o zvolení nestarali), dejte si tam rovnítko s "vědeckým marxismem."
* * *
A což teprve ty krafy o penězích. Správně popsal jejich vznik, ale co to má být potom? Kdyby nebyly peníze, tak by snad nebyla korupce? No tak by politik dostal bednu jablek namísto pár mincí! Dokud existuje jakákoli směna, dokud existuje jakákoli možnost někomu dát něco, co ten někdo poptává, potud bude samozřejmě možná i korupce! Korupci je možné zabránit jediným způsobem, a to sice, když ten, kdo by se nechal zkorumpovat, buď nemá příležitost ke zločinnému jednání, nebo za to může být volán k odpovědnosti.
A konkrétně s tou farmacií -- nedávno jsem zjistil, že od roku 1908 v USA zákonodárci provozují tzv. "Dojící zákony": navrhnou zákon, který by úplně zruinoval a zničil nějaké odvětví, a čekají s napřaženou dlaní, zda jim zasažené firmy dají výkupné, aby nebyly zničeny a zákonodárci ten návrh stáhly. Mluví se o tom naprosto otevřeně.
* * *
Kecy o náboženství a válce opět vykazují naprostou a okázalou neznalost historie v její složitosti a kontextu. Reaguje na nejpitomější miskoncepce, trapná zjednodušení a pověry a z nich vyvozuje závěry.
Namátkou -- když se podíváte na historii mezopotámské delty a okolí, kde vznikala Abrahamovská náboženství, nikdy nešlo v prvé řadě o vysvětlování chodu světa -- to je komunistický výmysl. Náboženství tam šla v roli "pomocníků v růstu rodinného klanu", každá rodina měla bůžky vlastní -- a když někdo stále vítězil, lidé zahazovali své bůžky a přejímali ty cizí, "mocnější".
Naprosto skvěle to vystihuje Kulhánek v tom svém románu o konci světa, napadeném mimozemšťěny v popelnicích -- když tam bojuje po boku těch pouštních nomádů, hlavní hrdina si staví vlastního bůžka do boje, což vysvětluje tento mechanismus.
Potom tam ten chlap bere nejblbější misinterpretace křesťanství, ale to nemá cenu řešit.
Plynule navazuje válkami, a je to opět přehlídka ignorance a omezenosti. Šlo snad o území, když se USA pustily do první světové? Ne, šlo tam o ideologii a politické cíle, jelikož byl Woodrow Wilson posedlý myšlenkou vnutit všem demokracii a v c.k. monarchii viděl ztělesnění zla.
Válka je jen pokračování politiky jinými prostředky -- a to je mnohem více, než zdroje. To je o moci, o tom donutit druhý stát, aby udělal nebo naopak nedělal to, co si ten první nepřeje.
A není pravda, že by se každý národ rozšiřoval násilím: je mnoho historických příkladů států, které vznikaly tak, že se malé územní celky, knížata či celé státy přidávaly po křídla silnějšího, aby byly chráněny proti nájezdníkům. Viz dějiny Rakouských ministátečků, viz připojení Ukrajiny pod ochranu Ruska proti Polsku.
* * *
Další demence -- lidé se bili dávno před zbraněmi. Viz šimpanze či gorily. Ale zakažte zbraně a všechno bude v cajku, jóóó. Jako ve věznici, kde zbraně nejsou a ti fyzicky nejsilnější zmlátí, porobí si a případně znásilní všechny ostatní. Tohle ten dement podporuje a navrhuje.
Armádu zrušit a ze všech udělat psychology a sociology -- super, zrovna příslušníci těchto dvou skupin stáli za některými nejhoršími zvěrstvy minulosti, protože ve své AROGANCI (nevyhraňuje se proti ní ten chlapík? Jejda!) mají za to, že tak skvěle rozumí společnosti, že ji mohou řídit. Že mohou lidi škatulkovat polodementními psychotesty (když na siluetě vidíš prsa, jsi homosexuál! Dobře, tak ne, ale když tam vidíš zrcadlový obraz, tak jsi soběstředný!).
Ze sociologů přispěje k lepšímu žití zoufale malé procento. Většina jen škodí, jak vidno na západě: kdo vymýšlí všechny ty úchylné "pozitivní diskriminace", "kritické teorie", "bílou vinu", nehorázné dotace, nerovnost před zákonem a další? Sociologové a tahle humanitně "vzdělaná" masa!
* * *
A co do keců o demokracii -- áno, vytvořit dojem "spiknutí", protože velké strany mají primárky. To je fakt hrůza. A že neexistují stovky malých stran? Ale samozřejmě, že existují! Vždyť i u nás jde do voleb stovka stran! A všechny dostávají prostor ve veřejnoprávní televizi -- ale kdo na to kouká? A kdo je volí? Takže houby spiknutí, kozle starý.
* * *
Jaques Fresco je sociální inženýr, trpící mesiášským komplexem.
Je to ignorant a omezenec, který chce opakovat již dávno draze vyzkoušené slepé uličky a nechápe následky svých návrhů.
Je to technokrat, který chce lidem sebrat svobodu, možnost se bránit a zaslepen "velkými myšlenkami" se pouští do vzájemně kolidujících úvah.
Je to další z dlouhé řady samozvaných spasitelů, kteří chtějí vytvořit dokonalý ráj na zemi.
Problém je, že každý pokus nastolit na zemi ráj skončí peklem.
Takže bych panu Frescovi doporučil, ať jde se svými skvělými nápady k čertu, protože já bych v jeho úchylné vizi společnosti nežil ani minutu a pokud by se mne tam pokusil donutit žít, bránil bych se těmi zbraněmi, které by mi ještě nestihl násilím uloupit proti mé vůli.
* * *
Strašně mne deprimuje, že takovéto nekonsistentní, ignorantské omezence lidé obecně považují za "inspirativní" a zjevně nekriticky přejímají jejich dementní výplody jako něco hodného k zamyšlení.
To jsem snad zpropadeně jediný, kdo má elementární znalosti historie, aby v jeho kecech viděl ty chyby, jediný, kdo používá analýzu a projektuje nutné následky jeho návrhů (násilné odzbrojování, pacifismus Chamberlainovského typu nebo naopak pokrytectví v tvrdé diktatuře sociálních inženýrů) a jediný, kdo se poučil z historie?!
Lidi, VZBUĎTE SE, ZAPNĚTE MOZKY, NIKOHO NEBERTE JAKO MODLU A NEŽERTE WANNABE MESIÁŠŮM TY KYDY!
To cover72: Je normální, že v demokratické společnosti si lidé nejsou ekonomicky rovní - každý máme jiný ekonomický, mentální, sociální, kulturní, ... potenciál. Je však velký rozdíl mezi nerovností a nesouměřitelností (tento výraz například propaguje prof. Keller), která se stává čím dál víc zřetelnější. Přitom ještě do 80. - 90. let minulého století to docela fungovalo i v západní společnosti. Bylo běžné, že manažer firmy bral 5 x či maximálně 50 x víc než průměrný zaměstnanec podniku. Dnes u řady firem bere manažer běžně i více než 500 x více než průměrný zaměstnanec.
Stejně tak role velkých nadnárodních korporací, které jsou řízené poměrně malou skupinou klanů, nebyla tak velká a obecně míra NESOUMĚŘITELNOSTI mezi lidmi i firmami nebyla tak markantní.
Tato nesouměřitelnost má i svoji odvrácenou stranu - postupný zánik středních vrstev, sociální rozvrat, radikalismus, chudobu, zvýšenou dětskou úmrtnost, ... a neskončí to ničím jiným, než tvrdým sociálně - ekonomickým kolapsem.
I historicky tu samozřejmě byly velké sociální nerovnosti, ale to rozhodně nebyly společnosti, které bylo možné nazývat demokratickými a rozhodně lidé v této době neměli ani teoretickou rovnost při využití svého "osobního" potenciálu. Tato nerovnost byla založena zéjména v dostupnosti a kvalitě vzdělání (vše navázano na sociálně-ekonomický status jedince a jeho rodiny).
O tom, jak kapitalismus bez přívlastku a omezení je skvělý, slyším jen občas od různých manažerů, optimalizátorů daní, studentů ekonomie, ... ale osobně podporu nevidím ani od jediného traktoristy, dřevorubce, lékaře, vysokoškolského profesora (pominu jednu demoverzi, co tu dělala prezidenta).
Ovšem projekt Venus je čirá utopie - občanský plat má dost nevýhod a pokud vím, tak jakž takž fungoval pouze u občanů Kuvajtu .
Otazka stoji zda s tou "nesoumeritelnosti" ovvcan neco udela (i pokus se pocita) nebo vice mene bude zachovana ci jeste prohloubena jak plynule prejdeme do otevrenejsiho neofeudalniho systemu.. Pokud je pravda, ze cca 50-60% lidi nema ani uspory na bezne abnormalni vylohy (porucha drazsiho spotrebice, havarie v byte apod.), stredni trida je osekavana ze vsech stran, zatimco "jednoprocentari a jednopromilari" akumuluji jak zjednani, tak to je jasna trajektorie k nejakemu kataklysmatu.. V soucasnych podminkach bych videl spis nosnejsi tu variantu totalni rezignace nez r-evoluce.. Ale mylka je mozna.
Hovoríte, že nakoniec to vyvrcholí kolapsom menového systému vo svete.
Pretože uvoľnená menová politika hlavne zo strany Spojených štátov nerobí nič na vytvorenie reálneho bohatstva a rastu. Jediné, čo dokáže, je rast bublín na aktívach a nominálny rast ekonomiky cez rast cien, teda infláciu. Fed dúfa, že nominálny rast sa prenesie do reálneho rastu, ale nie je tu mechanizmus, ktorý by to zabezpečil. Terajší menový systém je založený na dôvere. Keď nabudúce bubliny popraskajú, dôvera bude zničená a systém ako celok skolabuje.
Kedy nastane kolaps?
Začne sa pravdepodobne v roku 2015 až 2016. Bubliny na aktívach môžu rásť ešte dlho, takže ku kolapsu nakoniec nemusí prísť v najbližších rokoch, ale už sme blízko k dňu spustenia.
Čo to bude znamenať v praxi?
V praxi kolaps menového systému je kolaps dôvery v systém. Neznamená to koniec sveta. Jednoducho najväčšie ekonomiky a obchodné skupiny sa stretnú, aby spolu pripravili nové „pravidlá hry“. Pravdepodobne sa podstatne zníži úloha amerického dolára a zvýši sa dôležitosť meny, ktorú má Medzinárodný menový fond, takzvané zvláštne práva čerpania, v skratke SDR. Pravdepodobne môže vzrásť aj dôležitosť zlata.
Ako to zasiahne krajinu, akou je napríklad Slovensko?
V tomto procese bude Slovensko súčasťou európskej delegácie na čele s Nemeckom, Európskou centrálnou bankou a Európskou úniou. Čo je pre vás dobrá správa, že eurozóna má viac ako 10-tisíc ton zlata, čo je viac ako majú Spojené štáty s osemtisíc tonami. Čína má približne polovicu z toho čo Američania. Takže Európa bude mať hlavný hlas pri formovaní nového systému a Slovensko bude môcť z toho ťažiť. Čo sa dá ďalej očakávať, je inflácia na celom svete.
V tomto svetle sa zdá, že kríza nespeje k svojmu vyriešeniu, ale skôr sa prehlbuje.
Terajšia kríza nie je normálny biznis cyklus. Ide o globálnu depresiu, ktorú spôsobuje praskanie bublín na aktívach, nadmerné dlhy, veľké oddlžovanie a neistota, ktorú prináša neprehľadnosť v prípade verejnej politiky v prípade daní, regulácie a pracovného trhu. Takto to je v Európe, Japonsku, Číne a Spojených štátoch. Spojené štáty pritom predstavujú hlavný problém. Práve spomínaný Fed a jeho uvoľnená menová politika v rokoch 2002 až 2007 boli hlavnou príčinou týchto problémov.
Prečo sa to nedarí vyriešiť?
Depresiu spôsobili štrukturálne problémy, a preto sa musí vyriešiť štrukturálnymi opatreniami. Nanešťastie, väčšina vlád nepristúpila k štrukturálnym riešeniam, ale používa cyklické riešenie, ako napríklad uvoľnenú menovú politiku. Zvolené opatrenia však nebudú fungovať, pretože neriešia podstatu problému. To platí pre Spojené štáty, Čínu a Japonsko. Európa je v tomto tak trochu výnimka. Je jedinou veľkou ekonomikou, ktorá robí pokroky aj v prípade nevyhnutných štrukturálnych opatrení. Posledné štyri roky boli pre Európu zložité, ale urobila výrazný pokrok a pozitívne výsledky sa začínajú prejavovať.
Veľmi podarená, aj keď depresívna reportáž zo Slovenska ( takýto dedín je ale viac ) Starosta tam hrá hlavnú úlohu - ja nič ja muzikant...(len som v tej správnej strane)
Hladová dolina, na ktorú sa vykašľali Boh aj papaláši:
tá pani docentka Švihlíková nevyzerá vôbec na švihnutú
záver článku je vemi poučný:
Co byste poradila lidem? Aby více utráceli, nebo se spíše jistili na „horší časy“?
Můžu radit, co budu chtít – když ekonomické fundamenty (úspory, mzdy) se nevyvíjejí dobře, tak není prostě z čeho utrácet. Poradila bych jim, aby se pokusili vytvářet sítě, komunity, družstva, ve kterých se naučí spolupracovat a ekonomicky a sociálně si pomáhat.
Viktor: předpokládám, že to bude něco jako Marcuseho "Jednorozměrná společnost": dobrá analýza nešvarů, ale naprosto perverzní návrh "alternativy", který ale lidé "žerou" pro to, jaký dojem na ně udělala ta analýza.
Tak na to bych fakt nervy neměl, i toho Marcuseho jsem si musel dávkovat.
Cover72 & Maximus: Pánové, vaše polemika na začátku tohoto vlákna je skutečně pozoruhodná. Mám pocit, že pravdu máte svým způsobem oba. Jen mi ta debata na téma "zlý socialistický stát vs. zlé nadnárodní korporace" trošku připomíná otázku, jestli je horší nácek nebo komunista... (Samozřejmě, i nacionální socialismus je socialismus, že...)
Snad by stálo za to připomenout, že korporace a socialisti jsou v zásadě na jedné lodi:
"Na jedné straně dělicí čáry je státem financovaná sféra a korporace. Na druhé straně jsou běžné soukromé podniky. Korporacemi rozumíme organizace, které původně byly běžnými soukromými podniky, ale postupně získaly podobu, která je bližší státní správě než podnikatelskému subjektu, a jejich úspěch je významně závislý na kooperaci se státní správou. Jsou to banky, energetické podniky, některé technologické a výrobní firmy."
