Kamna, krby, kotle a jiné spotřebiče na tuhá paliva

[drigon]

V baráku mám kotel na tuhá paliva a radiátory na samotíž. Úplně v pohodě s tím vytopím celý barák a bordel je jen v kotelně. Po baráku mám čisto a topím jen v jednom místě. Když budu mít vícero kamen po baráku, tak s tím bude jednak víc práce (topení na více místech, vymetání většího počtu komínů a jejich údržba), větší náklady (víc kamen i placení revizí za komíny plus jejich údržba). Smysl má mít v kuchyni sporák na tuhá paliva (časem zde uvažuji o výstavbě druhého komína a jeho instalaci). To proto, aby v případě že nepůjde elektřina, nebo plyn bylo na čem uvařit jídlo a sporák zároveň funguje jako záloha pro příklad poruchy hlavního topení.
To, že do komína smí být zaústění z kamen jen v jednom patře je pravda. Pamatuji si, jak nám asi před patnácti lety v půlce prosince na komíně u rodičů vypadla malta ze spáry v komíně (stalo se to v podkroví a topíme v přízemí). Za skříní se začalo kouřit a bylo velké štěstí, že jsem druhý den měl jít na noční směnu, takže jsem "ponocoval" (bylo asi o půl druhé v noci). Četl jsem si knížku v křesle u radiátoru. Během chvilky ze spáry vyletělo i několik jisker a vzhledem k tomu, že podkroví je pobité palubkami a na podlaze je koberec tak mohl velmi rychle "zakokrhat červený kohout". Takhle jsem zacítil kouř, všiml jsem si kouření za skříní, vyhlásil jsem poplach v baráku a s tátou jsme skříň odtáhli. Následovalo bleskové uhašení kotle, preventivní polití koberce v okolí komína vodou a hlídkování až do rána. Naštěstí nic nechytlo a komín jsme museli nechat odvrtat a vyvložkovat. Z toho vyplývá, že v případě dalšího zaústění do komína ve vyšším patře skutečně může dojít k úniku kouře a jisker do vyššího patra se všemi negativními důsledky (smrťák, požár atd.) s pozdravem M.

[Veda_Kong]

Díky, i všem ostatním. Mě se taky líbí samotížný systém, ale prý má nevýhodu v tom, že teplá voda teče po hodně dlouhý době. A druhá věc je, že pokud nebude elektřina, nepojedou ani čerpadla v systému ani kotel samotný, takže samotíž to nezachrání. To je aktuální úvaha tedy, nevím jak je to s potřebou elektřiny pro kotel na pevný...(u nás bude plyn), pokud netřeba, tak je ten systém dobrý jak pro levný provoz teď, tak pro případnou dobu nedostatu energie.
No a v tý době už si říkám, že nebude podstatný o level níž komfort s bordelem z topení ve víc místnostech.
Protože varianta dvou kotlů (plyn a pevný pal.) asi nedává smysl ekonomicky (extra rozvody-samotíž, aby nebyl ten druhý závislý na elektrice) a navíc tam už nebude na kotel na pevný a palivo k němu místo.
A co jsem si našla, tak kotel kombinující plyn a dřevo (Atmos) není moc efektivní.
Kdyžtak mě vyveďte z omylu kdyžtak, trochu i přemýšlím nahlas....
A máte dobré zkušenosti s kamny na ten rozvod vzduchu? pro mě zatím favorit Acrtiv 12 od Haas Sohn, má navíc pěknou plotýku...

[big bang]

Veda_Kong ja mám kotol viadrus na drevo/uhlie a samotiaž a ide bez elektriny a ako zálohu(keď nie som doma) tak plynový kotol(bez čerpadla) a nábeh kúrenia je cirka tak 15-20 minút(zohrejú sa radiátory) a teplo je tak za pol hodinku, jediní problém je že ak mám vykúrení dom a v systéme je vrelá voda tak sa mi občas stane že zle odhadnem a prihodím o jedno dve polená viac a potom sa potím ako kôň cirka tak hodinku a kotol bez prikladania vydrží cirka tak 1-2 hodiny

[bivoj]

Díky, i všem ostatním. Mě se taky líbí samotížný systém, ale prý má nevýhodu v tom, že teplá voda teče po hodně dlouhý době...

Nesmysl. Samozřejmě, že pokud bys systém roztápěl úplně z nuly (a za mrazů) tak mu rozjetí trvá o něco málo déle než čerpadlovému, a musí se kotel rozjíždět pozvolněji. Ale jak to jednou roztopíš, tak to jede.

A druhá věc je, že pokud nebude elektřina, nepojedou ani čerpadla v systému ani kotel samotný, takže samotíž to nezachrání.

Také nesmysl - pokud je systém už navržen jako kompletní samotížka (tj úplně bez čerpadel), funguje bez problémů. K tomu samozřejmě patřičný kotel prostý elektriky.

Samotížku máme na chatě. 6 radiátorů v přízemí, 6 v prvním patře (je to velká "chata" - spíš barák ) Kotel na pevná paliva. Vše bez problémů i za největších mrazů. Celý systém je naprosto nezávislý na elektřině.

[big bang]

bivoj a ako to riešiš s vodou v kúrení na chate, pridal si do nej nemrznúcu kvapalinu???

[Hdm]

Taky mě přijde jako blbost udělat si samotíž a dát tam kotel s elektronikou. Ačkoliv si myslím, že kdyby výrobce dal ke kotli na nějaké vhodné místo nějaké Peltierovy články pro napájení elektroniky taky by to šlo taky nezávisle na el. ze sítě. To samé by se dalo využít i pro napájení čerpadla, ale tam by byl zřejmě třeba vyšší výkon těch článků. Články by vyráběli el. energii jen kdyby kotel topil, takže by se nemuselo ani hlídat termostatem zapínání a vypínání. Moc nechápu proč to už nějaký z výrobců nezavedl jako závratnou novinku

Doma máme momentálně kotel bez elektroniky a celé dolní patro jede na čerpadlo. Až dodělám horní patro pojede celé samospádem. Takže když bude vše OK pojedeme na čerpadlo celý dům a když něco knikne tak pojede na samospád alespoň horní patro.
Ještě mám v záloze hardcore variantu, že dodatečně rozrubu podlahu v kotelně a celý kotel hodím o nějaký ten 1.5m pod zem a pak pojede celý dům na samospád.

[bivoj]

bivoj a ako to riešiš s vodou v kúrení na chate, pridal si do nej nemrznúcu kvapalinu???

Správně - v systému je směs voda + fridex naředěná na poměr do cca -20°C Fridex má navíc antikorozivní inhibitory, takže to topnému systému jen pomůže.

[B89]

A druhá věc je, že pokud nebude elektřina, nepojedou ani čerpadla v systému ani kotel samotný, takže samotíž to nezachrání.

Také nesmysl - pokud je systém už navržen jako kompletní samotížka (tj úplně bez čerpadel), funguje bez problémů. K tomu samozřejmě patřičný kotel prostý elektriky.

Známý má doma udělaný samotíž a na vývodu z kotle má udělanou odbočku na které je oběhové čerpadlo. Pokud nepojede elektřina, stačí uzavřít ventily nad a pod čerpadlem a otevřít ventil přímo od kotle, který je uzavřen pokud se jede přes čepradlo.

[Hdm]

A na co tam tu odbočku má, když mu to jede i bez čerpadla? Asi jsi nám to nenapsal celé...

[B89]

No asi je to tím, že kotel na dřevo má docela stranou domu (půdorys domu je protáhlé L). Původně měl jen kotel na plyn, ale časem se zdražoval plyn... tak se rozhodl přidělat kotel na tuhá paliva. V kotelně už místo neměl protože s tím asi nepočítal (ta je cca uprostřed domu) tak kotel přistavil do jedné garáže která je na konci domu. Docela dlouho mu to trvalo než to celé roztopil pomocí toho kotle, tak tam přidal čerpadlo. S tím mu to jde rychleji.

Tak nějak to bylo pokud si dobře vzpomínám snad to tak pro vysvětlení stačí

[bivoj]

JJ, to je také jediná možnost, co mě napadla. Jak už píšu výše - u samotížky je roztopení o trochu složitější a mírně pomalejší než u systémů s čerpadlem, ale jakmile se jednou rozjede, tak no problema.

[Hohepa]

Už je to pár let co jsem dělal ve firmě (dřevostavba školy viz film Obecná škola )
byl tam obří kotel na samotíž a jestli si dobře pamatuji tak tam měl přímo v kotelně krátkou smyčku
ovládanou "bimetalem" podobně jako chladič v autě a dokud voda neměla dostatečnou teplotu tak to jelo jen nakrátko a teprve když se kotel patřičně rozjel na provozní teplotu , tak to začalo pouštět teplo do okruhu z radiátory.
Kotel tak poměrně rychle najel na provozní teplotu, tedy ideální spalovací podmínky, ale u radiátorů se mohlo zdát, že to má zpoždění.

P.S. U oběhových čerpadel by měl být také teplotní spínač , který zapne čerpadlo už při určité teplotě vody na výstupu z kotle. Otázka je, jak je seřízený - ono se s tím kolečkem tak snadno točí a spoustě lidí to nedá to nezkusit.
Pak sice radiátory topí rychle , ale kotel se ne a ne pořádně rozjet.

[drigon]

U mne roztopení litinového kotle (Viadrus) trvá do chvíle než začnou hřát radiátory cca 20 minut. Na plnou teplotu (80 až 90C ) tak hodinu až hodinu a půl. Barák mám patrový bez sklepa, kotel je tudíž umístěný v přízemí. Radiátory v přízemí jsou otevřené naplno, v patře jsou přivřené cca na polovinu. Je to tak proto, že kdyby byly otevřené naplno, tak se teplá voda pohrne nahoru a dole budou mít radiátory menší výkon. Přivřením horních radiátorů vodu natlačím i do spodních, takže hřejí stejně. Pozor u ventilů na radiátory - existují dvě provedení: na rozvod samotíží (průchozí díra pro vodu má cca 1,5cm) a na rozvod čerpadlem (průchozí díra pro vodu je jen 5 až 6 mm.). Když dáte samotížný ventil na čerpadlo, tak se moc nic neděje, ale uděláte-li to naopak (čerpadlový na samotíž), tak to nehřeje, protože voda při samotíži proudí relativně pomalu (malý hydrodynamický tlak) a do radiátoru prostě neproteče.
Co se týká názoru, že u plynového kotle je samotížný systém zbytečný (kotel má zpravidla vlastní čerpadlo), to tak nevidím, protože v případě průseru lze plynový kotel vyhodit pryč a místo něj dát kotel na tuhá paliva. Pak mi bude topení fungovat spolehlivě na tuhá paliva i bez elektriky. Je to taková příprava pro "strýčka příhodu".
S pozdravem M.

[Veda_Kong]

Tož to jestli jde kotel vcelku jednoduše vyměnit, tak to stojí za úvahu. Poptám se víc na druhý schůzce s topenářema, dík za dodání infa o možnostech.

[Veda_Kong]

A jeste mam dotaz, je vyznamny rozdíl v nakladech na rozvod samotiz/ cerpadlovy?

[Majkl Night]

Tak já mám třípatrový dům počítáno i s přízemím. Kotelna je ještě o metr níž než přízemí. Otec naštěstí počítal už při stavbě domu s plynem i uhlím, takže máme dva kotle vedle sebe i se dvěma komíny. Vše samotíž bez čerpadel. V přízemí aby to topilo musí být trubky trochu větší máme tam dany 2,5 coulky, ale že má topný systém 9 m převýšení tak se rozbíhá také maximálně půl hodinky na 40°C. Na 90°C už je třeba tak 90 minut. Objem vody v topení je 450 l. Litinové radiátory po 25 letech nejevý žádné známky koroze zvenku ani ze vnitř. Voda je v potrubí už dostatečně vyvařená na to aby mělo co oxidovat. Ve druhém patře u stropu máme 50 litrovou expansku s přepadem do nádržky záchodu, ale to se musí topit koksem, aby se voda přetekla. Zase je sranda, když splachujete vřící vodou. Když se kotel moc roztáhne tak můžeme ještě otevřít dodatečné dva 80 litrové radiátory v garáži, které systému společně s přivřením dvířek a dodatečných vzduchových přívodů do druhé a třetí spalovací komory kamen uberou systému 20°C, takže nic nepřevře. Pokud tam tedy nedáte kybl koksu, tam už je třeba se jen modlit ať se nic neroztaví. Mimochodem kamna mají také 25 let, už se díváme po nových. Člověk nikdy neví, kdy v tomto věku mohou začít téct.

[big bang]

to je halus že 90 stupňov, ja fungujem na 60-70 a keď je tam nad 70 tak sa potím ako prase a kúrim tak na 23 stupňov s plynom na 21,5

[Majkl Night]

No na 70 jen když topím dřevem. Jak se tam dá uhlí, tak aby to nečudilo se otevře přívod vzduchu k druhotnému spalování a to ta teplota prostě vyletí. Zase stačí topit tak 3 hodiny a je teplo až do druhého odpoledne. No topit plynem na 21 je 10 kubíků hned pryč a to bych dal za zimu 40-60 tisíc. Uhlí plus dřevo vyjde na třetinu.

[cipis]

Proč by měla být haluz mít teplou 90°? Je to o systému topení, ne jak je ti moc vedro.

[big bang]

lebo ak nemrzne, tak frčím cirka na teplote 50-60(zohriata voda v radiátoroch a v kotly a do kotla spätná voda teplá cirka tak 40 stupňov) a na kotly som viac ako 80 nemal ale to som sa pomaly na dvierkach popálil a normálne v kotly ako keby šumela voda a v trubkách cirkulujúca voda vydávala zvuk ako keby niekto klepal na trubky a to sa mi prihodilo keď sme miešali drevo s hnedým uhlím a mal som pod čapicou a naládoval som kotol do plna