Stěhování z města na venkov v případě SHTF

[Annele]

Nějaká forma stěhování na venkov v případě SHTF se tu zmiňuje pořád dokola. V tomhle tématu bych se tím chtěla zabývat detailněji.

Víme, že na velkou část rozpadlických scénářů je nejlepším řešením klasický rodinný domek na vesnici s fungující komunitou. Realita ovšem je, že podstatná část populace žije ve městě a většina z nich v dohledné době neplánuje stěhování na vesnici, protože výhody života ve městě považují za důležitější než výhody života na vesnici v případě, že by nastal rozpad. Přesto považuji za vhodné mít nějakou možnost přstěhovat se na venkov v případě, že k něčemu takovému dojde.

Tu možnost můžeme mít dvěma způsoby:
a) vlastní nemovitost (chalupa)
b) rodina žijící na venkově, která je ochotna vás přijmout

Zajimalo by mě tady především několik faktorů:
1) Jak daleko se může tato nemovtost nacházet od místa bydliště, aby byl přesun realistický i v podmínkách, kdy infrastruktura a doprava nefungují tak jak nyní. V případě nouze nejvyšší, jak daleko lze jet na kole nebo jít pěšky v situaci, kdy už nefunguje téměř nic, včetně policie.
2) Jak poznat vhodné okamžiky na opuštění města a stěhování se na venkov. Z rozpadlického hlediska pravděpodobně velmi brzy, ale chtěla bych zohlednit i realitu včetně toho, že člověk neví, co se bude dít, a ve městě rodinu drží práce, vzdělávání, a majetek, přičemž stěhováním by o většinu z toho přišli.
3) Jak se připravit na dvou místech - doma a v záložní nemovitosti. S ohledem na to, že vlastní nemovitost může v době, kdy tam nikdy není, snadno někdo vykrást, a o nemovitosti patřící rodině si rozhodují oni příbuzní a ti nemusí stát o žádné křečkování.

[Krevel]

Zkusím se podělit o to jak to mám já a začnu dostupností náhradního útočiště. Já vlastním chalupu, přibližne hodinu od bydliště autem (cca 60km), v zapadlé vesnici daleko od jakýkoliv vojensky strategických cílů a poměrně daleko od významných silnic a větších měst, ale není to samota v horách, prostě malá vesnice.
Cestu tam mám naplánovanou podle tzv. P.A.C.E. plánu. Primary - cesta autem přes hlavní silnice (jezdím tam pravidelně asi 3 různýma trasama, takze vím v jakém se nacházejí stavu)
Alternate - cesta autem přes polní cesty, cyklostezky apod. (Jezdím jednou do roka abych měl přehled o sjízdnosti)
Contingency - veřejná doprava, poslední dobou přemýšlím jestli tam zařadit i kola, když děti umí jezdit, každopádně mám zmapováno několik cest s využitím autobusů a vlaků, samozřejmě mám hotovost a drobné na zaplacení
Emergency - výlet pěšky, sám jsem to ušel s batohem během 24 hod převážně co to šlo skrz lesy, s dětma a rodinou to vidím tak na 3 dny, takže podle toho vypadá můj bugout bag (zásoby pro všechny na 3 dny a věci na spaní)
Až budu mít víc času tal se rozepíšu o zásobách doma a na chatě.

[Mrtva Sykorka]

Cetla jsem par postapokalyptickych knih a ve vsech byl velky problem vesnici branit. Samozrejme je pravda, ze autor si vybira takove prostredi, aby mel o cem psat. Nicmene obavam se, ze u velkych a rychlych scenaru, ktere nas pripravi o vetsinu technologie, nebo o vetsinu lidi a tim rozbiji zasobovani potravinami, bude preziti otazkou nahody, nejen otazkou pripravy.

Doba na utek ma v takovych scenarich 3 faze:
1. vcas - predtim, nez se ostatni rozkoukaji. Cestou pravdepodobne jeste lze nakoupit v obchodech (i kdyz to neni hlavni ucel toho "vcas"). Je to dost nekompatibilni s praci a s ostatnimi aktivitami. Utekli jste z mesta behem naseho posledniho blackoutu? Asi ne, ze?
2. behem exodu - utikaji vsichni, cesty se ucpou, vsichni stoji v kolonach, sem tam havarie - viz treba exodus 22. unora 2022 z Ukrajiny. Pred hranicemi bylo na silnicich treba 30km zaparkovanych aut, lide tak nechavali auta a pokracovali pesky.
3. pozde - kdo mohl, uz utekl. Ti venku maji hlad a jsou zoufali. Uz probehlo nekolik cyklu "silnejsi vyhrava a bere zbrane slabsiho". Z cesty na 1 den se stava nebezpecne dobrodruzstvi na tyden a vice. Casto popisovano ve spekulativni literature, ale obavam se, ze pomerne (sub)realisticky.

Zajimava otazka je, jaka je minimalni velikost komunity, ktera dokaze branit cely obvod svych poli, ktera ji uzivi.

Pri malych scenarich (1. a 2. svetova valka - zivot v miste, kde nejsou boje) zase neprestane fungovat statni aparat a policie, coz nektere veci, ktere jsou zde na forech planovany, prakticky znemozni.

[Cháron]

Velikost bránící se komunity by měla být alespoň na 50% velikosti útočníků, aby se dokázala ubránit.
Nicméně v tomto případě bude spíš platit to, aby má komunita byla (nejlépe viditelně) tvrdší oříšek než sousední komunita.

[Annele]

Doba na utek ma v takovych scenarich 3 faze:
1. vcas - predtim, nez se ostatni rozkoukaji. Cestou pravdepodobne jeste lze nakoupit v obchodech (i kdyz to neni hlavni ucel toho "vcas"). Je to dost nekompatibilni s praci a s ostatnimi aktivitami. Utekli jste z mesta behem naseho posledniho blackoutu? Asi ne, ze?
2. behem exodu - utikaji vsichni, cesty se ucpou, vsichni stoji v kolonach, sem tam havarie - viz treba exodus 22. unora 2022 z Ukrajiny. Pred hranicemi bylo na silnicich treba 30km zaparkovanych aut, lide tak nechavali auta a pokracovali pesky.
3. pozde - kdo mohl, uz utekl. Ti venku maji hlad a jsou zoufali. Uz probehlo nekolik cyklu "silnejsi vyhrava a bere zbrane slabsiho". Z cesty na 1 den se stava nebezpecne dobrodruzstvi na tyden a vice. Casto popisovano ve spekulativni literature, ale obavam se, ze pomerne (sub)realisticky.

"Včas" je samozřejmě ideální, ale jak to "včas" poznat?
Aby člověk neutekl s situaci, kdy je sice nějaký problém, ale řešitelný, nebo kdy by omezení při životě ve městě byla méně špatná než následky opuštění toho, co člověk ve měste má.

V případě, že to člověk nestihl včas: Je lepší se stěhovat během hromadného exodu, nebo až po něm?
Během se člověk může tak nějak ztratit v davu, někdo mu může pomoci (volné místo v autě), situace pravděpodobně není ještě úplně mimo kontrolu. Může to ale být nebezpečné, dav může člověka zranit, v případě epidemie se může šířit infekce. Větší množství lidí "na cestě" také může přilákat někoo, kdo jim chce nějak ublížit - Rusové takhle už párkrát zaútočili na prchající Ukrajince. Navíc - v případě hromadných exodů obvykle existuje nějaké vnější nebezpečí (násilí, zamoření, nákaza), které může lidi "na ceste" ohrozit víc než ty, co jsou schovaní doma. Cestování z A do B potom trvá mnohem déle než obykle a potřebná doba se nedá odhadnout. V době po exodu už zase nemusí fungovat nic: motoristická doprava téměř neexistuje, okolí je plné kriminálních band, nebo naopak stát zakázal cestování a silové složky zatýkají nebo zabíjejí ty, kteří zákaz poruší.

Já očekávám stěhování z měst na venkov v těchto stadiích:

1. Ti, kteří jdou brzy a nevadí jim jít zbytečně. Typicky lidé, kteří už teď mají dvě nemovitosti, které užívají, a kteří je můžou snadno přesunout natrvalo, aniž by o hodně přišli. Těch je velmi .málo a já k nim bohužel nepatřím.

2. Ti, kteří odejdou včas. Pro ně bude odchod na venkov znamenat ztrátu, proto se budu snažit pečlivě zvážit rizika obou variant. Jejich životy se odchodem výrazně zhorší. Proto budou obecně odcházet o něco později než první skupina, ale stále ještě před začátkem velkého exodu. Sem bych chtěla patřit.

3. Hromadný exodus. Tady už většina lidí chápe, že je něco hodně špatně a očekává, že bude ještě hůř. Může proběhnout ve více vlnách, které budou nějak souviset se zhoršením situace. Může to být začátek války/invaze/okupace, katastrofa, může to souviset s něčím, co se lidé dozví v médiích, může tomu předházet rozmach násilí, nebo i jenom zvěsti o něčem takovém. V připadě větších problémů bude nejspíš existovat i nějaká vlna způsobená nedostatkem jídla. Ta by mohla přijít nějakou dobu poté, co dojde k původní katastrofě.
Sem budou patřit normální lidé, co jedou k příbuzným (ti budou hlavně v první vlně a budou aspoň ze začátku celkem v pohodě), lidé, kteří jednou naslepo a bez větších plánů (tam se dá těžko něco odhadnout, ale často s nimi budou problémy), a potom ti, kteří jedou škodit. Těch prvoplánových škůdců bude ze začátku spíš méně, později jich bude přibývat a budou čím dál nebezpečnější.

4. Menší exody jednotlivců a menších skupin. V tomhle stádiu, které nemusí vůbec nastat, už nastal rozpad. Podle druhu katastrofy se hladoví, šíří nemoci, všude je plno násilí, stát neplní své funkce. Část lidí v důsledku toho už zemřela a populace je zredukovná. Tady budou už budou zoufalí lidé (zesláblí, pravděpodobně ozbrojení jenom nožem nebo jinými běžně dostupnými zbraněmi, ale zároveň už často zažili hodně nepěkných věcí, a to je může spolu se zoufalostí učinit více nebezpečnými, než vypadají), můžou zde být nějací dobře připravení, kteří se z nějakého důvodu rozhodli odejít později (stále jsou v relativně dobrém fyzickém a psychickém stavu, trénovaní, ozbrojení, ale snaží se vypadat jako ti zoufalí - je tohle reálné? Byl by takový plán rozumný v případě, že člověk zmešká stádia 1 a 2?), a poslední skupinu v tomto stádiu budou zločinci, kteří budou mít pocit, že ve městě vyplenili a vyloupili co šlo, a nastal čas jít ničit venkov. Na rozdíl od škůdců ze stádia 3 to už budou zkušení kriminálníci, kteří se zvládli poučit z chyb svých méně šikovných "kolegů". Zatímco dříve škůdci šli "někomu sežrat úrodu a slepice" a hodně z nich tím ukončilo svou pozemskou pouť, teď už zločinci chodí loupit a vraždit a ví jak na to.