----------------------
Nedávno jsem byl v jiném vlákně napomenut, abych přehodnotil své názory, když jsem se pozastavil nad zcestným uvažováním západní společnosti, která je schopná kvůli močení jednoho mladíka přemýšlet i o vypuštění celé přehrady. Ano připouštím, rozpadlík by se měl držet na uzdě, omlouvám se, ale bylo to tím, že právě nyní se nacházím na onom virtuálním "druhém břehu", kdy tu máme s vodou docela problém.
Přes zimu nebyly vydatnější srážky prakticky žádné. V časném jaře něco málo napršeno a podařilo se nachytat i několik stovek litrů dešťové vody do sudů. Nicméně s podpovrchovou vodou* je to momentálně u nás velmi špatné. Naposledy takovou situaci pamatuji někdy před 25 lety, ale to bylo v srpnu, nikoli v dubnu. Množství vody ve studni je minimální, pár centimetrů nad sací koš. A nashromážděná dešťovka už také pomalu dochází. Ani dvě silné studené fronty doprovázené bouřkami, kroupami a přívalovými dešti, které v minulých dnech proběhly republikou nám nepomohly. Všude okolo se blýskalo a lilo jako z konve, zde však nekapla ani kapka, na polních cestách se práší jako za tankem v Afganistánu. V souvislosti s tím, jsem se rozhodl vyzkoušet**, jaké to je, když má domácnost vyjít s minimálním množstvím vody a tento zdroj bude externí***. Zatím jsem ponechal domácnost v "původním zapojení", takže odpovídá stavu a používání běžného domu nebo dejme tomu panelákovému bytu (kuchyň se dřezem, koupelna s umyvadlem, vanou, automatickou pračkou a splachovací záchod). Byt byl obýván dvěma dospělými, jedním starším dítětem. Druhé (prakticky dospělé, studující) bylo s námi jen o víkendech. Protože jde o celkem standardní domácnost, myslím, že by výsledek pokusu mohl být zajímavou informací i pro jiné lidi, ať už ve městech nebo na vesnicích odkázaných na vodovod v situaci, když by někdo "utáhl kohoutek" (přesněji vypnul čerpadlo).
Tedy něco co by se dalo nazvat WATEROUT
![Mrknutí ;)](./images/smilies/icon_e_wink.gif)
Během jediného dne se odhalil největší žrout vody a bohužel se ho žádným způsobem nepodařilo zkrotit. Byla to splachovací toaleta, která si na jedno použití po "velké" v ideálním případě žádala nejméně 6 až 8 litrů vody. Splachování po "malé" jsme zrušili. Bohužel jakýkoliv pokus uspořit byť by o jediný litr znamenal postupné ucpávání (už po dvou či třech použitích) a na jeho odstranění bylo v konečném důsledku zapotřebí vody mnohem více (min. 20 až 30 ltr. + voda potřebná na provádějící umytí osoby), než kdyby se nespořilo. Takže spotřeba tohoto sociálního zařízení se hravě vyšplhala na 40 až 60 ltr. za den. Samozřejmě nešlo ve většině případů o vodu čistou, ale už použitou, ať již od umytí rukou nebo nádobí. Často jsme ale ani nevyprodukovali dostatek "špinavé" vody na splachování:
- Na kvalitní vyčištění zubů vystačíte s 0,2 až 0,25 ltr. pitné vody v hrnečku. Je potřeba ji (odstát nebo přihřát na tělesnou teplotu). V prvním kole ústa vypláchněte douškem čisté vody. Pak řádně vyčistit. Jedním douškem to nejhorší vypláchnout. Opět řádně vyčistit a na závěr pořádně vypláchnout i vykloktat dalšími dvěma doušky vody tak, aby zůstal v hrnku zbytek vody, který při lití z větší výšky poslouží k dobrému vyprání kartáčku od zbytků pasty. Kartáček (který ani přesto není ideálně vyprán), pak postavte do skleničky slivovice.
- Běžné umytí rukou jsme prováděli ve dvou kýblech, které postupně končily jako splachovací voda v záchodě. V jednom se ruce po řádném namydlení zbavovaly největší špíny, v druhém načisto opláchly bez mýdla. Když už byla voda v mydlinkovém kýblu příliš znečištěná, byla použita na spláchnutí WC a na jeho místo byl použit kybl, kde se doposud v čisté vodě ruce jen oplachovaly. Během jednoho dne lze vystačit na běžné umývání rukou s 8 + 8 litry vody****. Nepodceňujte to a do oplachovacího kýblu, přidejte nějakou dezinfekci (není nic horšího, než při nedostatku vody dostat průjem a jiné podobné potíže).
- Na důkladné umytí celého těla lze vystačit s 10 ltr. čisté vody jednorázově. Pokud má někdo dlouhé vlasy, tak s 12 ltr. (ale pro PA-dobu nejsou dlouhé vlasy zrovna dobrá deviza). Když nebudete příliš sportovat, potit se, ani pracovat ve špinavém či prašném prostředí, stačí tuto očistu absolvovat 1x až 2x za týden, takže z hlediska celkové spotřeby to není rozhodující položka. Důležité je si výchozí vodu nikdy nezašpinit. Ideální je použít 1,5 ltr. PET- lahev s otvorem provrtaným v zátce, která vám umožňuje stříkat vodu na některá tělesná místa i zespodu. Láhev naplňte čistou vodou, nejteplejší jakou snesete a řádně se vodou na všech částech těla postříkejte. Pak láhev odložte (poproste jiného člena rodiny, ať vám ji opět naplní) a řádně se namydlete, vlasy umyjte šampónem. V dalším kroku se postupně odshora dolů tenkým paprskem vody z několikrát naplněné PET-lahve řádně opláchněte (do vany, ale nikoli do nádoby, ze které vody plníte do lahví). Jde to tím malým množstvím překvapivě dobře a zbavíte se veškeré pěny i špíny. Špinavou vodu z vany se vám podaří z 80% vybrat hrnečkem do kýblu na splachování WC. Jen posledních 20% budete muset vypustit a několika dalšími deci vody vanu po sobě vypláchnout.
- Při celodenním vaření dá docela ušetřit. Na brambory vařené ve slupce vystačíte s dešťovkou. Na rýži však dešťovku raději "protáhněte" přes filtr Katadyn. Na polévku nebo do omáčky není dešťovka chuťově dobrá, to raději obětujte trochu vody ze studny, studánky nebo potoka.
- Na umývání nádobí je dobré myslet už při volbě jídelníčku a vyhnout se složitým jídlům. Ideální jsou „eintopfy“, lžíce a hrnec kolující mezi členy rodiny. Při rozpadlické stravě pozor na nadměrnou konzumaci vlákniny jinak vám objemově nabude stolice a spoustu vody zbytečně prosplachujete
![Velmi šťastný :D](./images/smilies/icon_e_biggrin.gif)
- Do toho všeho samozřejmě musím zahrnout cca 4 litry vody, co vychlemtá naše zvířectvo. Při tomto úsporném režimu jsem však použil hlubší nádoby a dávám vody méně, aby to okolo sebe zbytečně nerozstřikovali (někteří se s tím totiž rádi ochlazují).
Takže resumé pro všechny lidi odkázané na vodovod (který se může jednoho dne stát nefunkční) - jako první a nejdůležitější, co si musíte pořídit je kadibudka. Na zbytek činností, které budete provozovat (s výjimkou praní) si vodu poměrně snadno vlastní silou odněkud donesete v kýblech nebo kanystrech.
Možná někdo naměří jiné spotřeby, jiné výsledky a použije jiné zajímavé postupy. Rozhodně si myslím, že by takové praktické poznatky mohly být přínosné.
----------------------------
*) Před několika lety jsem byl na internetu peskován odborníkem, abych zásadně nepoužíval selský termín "spodní voda" s tím, že správný odborný název pro to, co mám na mysli je "voda podpovrchová". Tudíž tak činím
![Úsměv :-)](./images/smilies/icon_e_smile.gif)
**) Skutečně jen vyzkoušet, zatím je to jen moje volba, protože níže v obci k dispozici veřejné studny, kde je hladina vyšší. Zadruhé je zde zavedený vodovod a protože není SHTF stav tak ten vodovod i funguje. Zatřetí se dá vzít o kilometr dál voda z potoka, i když díky vrstvě pylu z kvetoucí řepky je ta voda použitelná nanejvýš tak na spláchnutí WC.
***) Externím zdrojem míním to, že se voda nosí v nádobách. Čerpadlo domácí vodárny je ve sklepě (nikoli ve studni), bylo by tedy možné bez větších potíží přehodit jeho sací hadici do nějakého sudu (ten pravidelně dolévat) a mít tak k dispozici stále tlakovou vodu ve vodovodních kohoutcích, pro pračku, na splachování WC aj., ale to jsem nechtěl. Imituji stav, že už nejde ani elektřina.
****) Desetilitrové kýble se nikdy neplnily plné, aby se v domácnosti při neopatrné manipulaci zbytečně nenacouralo.