Rozpad.cz

pterodaktyl píše: ↑12.01.2021 8:14 honzasl:
Existuje tzv. samotížná soustava,kde čerpadlo není potřeba.
Navíc 50W čerpadlo plus elektroniku kotle a ev. ventilátor ( dalších 50W) zazálohuju na nějaký čas ze soláru na střeše( což jde dělat cyklicky)
Tepelné čerpadlo leda tak dieselagregátem.

Krom toho nikde jsem nepsal o tom,že vytápění musí být nutně teplovodní a ausgerecht musím pálit nejhorší hnědku sajrajt.
Takový kachlový sporák funguje bez elektřiny stovky let a jako záloha proti zmrznutí je ideál. Dá se na něm uvařit/upéct a teplo v něm akumulované dokáže sálat hodně dlouho.
A pořád lepší teplo v jedné -dvou místnostech,než zmrzat komplet.
I sebelíp zateplený barák po dvou dnech bez topení začne být neobyvatelný.

Samotížná soustava existuje, ale dnes spíš teoreticky. Do nové instalace nikdo nepůjde. Tam kde funguje, tam funguje, máme ji u rodičů, ale trvale se topí s bypas čerpadlem.

Naopak, dnešní domy s moderními zdroji jsou sice závislé na EE, ale aby jim vyšel energetický štítek, mají aspoň naoko komín nebo krb na biomasu. A zároveň jsou zateplené, takže vydrží déle bez topení. Ne každý pokrok je k horšímu.

no tak to se dost pletes moderni domy mají sice velice solidni tepelne izolacni vlastnosti ale také minimalni tepelnou stabilitu respektive setrvacnost, akumulaci tepla. Asi nejlepe vychazi hodne stare domy s hodne silne zdi, kamen vepr. a cca 3/4 m sila sten. Nizke stropy a na nich na pude metr slamy Problém je ze dnes by byla takova "novostavba" hodne draha.
viktor

Hele, bych tu tepelnou kapacitu moderních konstrukcí zas až tak nepodceňoval ... Tím, že jsou nové a moderní materiály, tak se může ten starý používat i tam, kde to dřív nikdo nedával. Třeba obyčejný beton, na stěny to dřív nemělo smysl, protože prostě neizoluje. Ale pokud máš zevnitř betonovou stěnu a zvenku pořádnou izolaci, tak je to na akumulaci slušné. Navíc balisticky odolné
Stejně tak se dělají i podlahy, podlahové topení se dá pod vrstvu betonu. Či alespoň poloakumulační, kdy je např. el. topná rohož na vrstvě izolantu, ale pod nivelační stěrkou, lepidlem a tlustou dlažbou.

no beton není zrovna moderni stavebni materiál navíc ma mimo svých prednosti také radu nevyhod. Samnozrejme ze lze dnes postavit dům který ma "obyvatelne" vlastnosti ale je to vždy radove drazsi nez dnes klasicka stavba se stenami s yutongu se sice perfektni izolaci ale také nulovou akumulaci, od strechu "prknove mikádo" tj, nosníky a na stropy vatu a sadros. Stavi se to perfektne, není to drahe a hezky to vypada ale ma to také radu svých zajímavých vlastnosti ))
viktor

Já ale neříkal o betonu, že je moderní ... Psal jsem to v souvislosti s moderním izolantem, který se na ten beton plácne. Takže máš moderní konstrukci s akumulací.

Sice je to zde OT, ale podmínku betonu ve stěně i stropu a zároveň zateplení splňuje systém velox (durisol).
Podle toho, co jsem četl byl primární problém s energetikou ve Francii. Měli odstavenou část jaderných elektráren, zimu (topení naplno) a zataženo s bezvětřím ( solary plus vrtule výkon nula nula nic). Tudíž nestíhali. Němci plus mínus to samé. A u Rumunů si myslím že zareagovala nějaká ochrana (případně od přetížení něco vypadlo). Rumuni se pak oddělili, ale tomu že nebyli primární příčina problému nasvědčuje to, že měli nadfrekvenci (odlehčená síť). Ve zbytku Evropy byla podfrekvence, tudíž nadměrná spotřeba energie kombinovaná s nízkou výrobou musela být tam.
Tentokrát měli hoši zelení bruselsti dost možná více štěstí jak rozumu, ale budou-li na odstavování uhelek dál tlačit, tak se jim to jednou povede (blackout). A pak bude záviset na připravenosti každého z nás, případně komunit a energetiků, protože pochybuji že vláda stihne adekvátně a rychle zareagovat.

Je to tak jak píše Cipis. "Moderním" trendem (a má hlavu a patu) je stavba tenčí nosné konstrukce z tradičních materiálů - beton litý nebo panelový, nebo hutné vápenopískové cihly VPC a mohutně to zateplit. Výborné akumulační schopnosti a tepelná izolace.

Z porobetonu staví hypotékoví zoufalci a z cihlovzduchu ti, kteří mají na zbytečné vyhazování

Je to OT, ale...
VPC 175mm +300 EPS mám doma +400mm foukané vaty na stropě.
Akumulace by mohla být lepší, a celkově jsem si myslel, že to bude izolovat víc a nebo někde soudruzi při stavbě udělali chybu. I takhle musím ob den topit, sice tak 5h, ale nevím no:)
Manželka si pak stěžuje, že při 21,5°C zamrzá čaj v hrnečku.

Leč, trochu zpět k tématu, to vytápění.
Kdyby bylo nejhůře a nešel proud, všechny zdroje vyčerpány, tak nouzově vypustit vodu z kamen a topit.
Zničí se, pravděpodobně, ale lepší než zmrznout:)
Já to takhle mám, máme velký obývák, kde jsou ty ty krbovky, ty to vytopí.
Samotížku jsem chtěl taky, ale firmy odmítly udělat.
Také plánuju domácí solar furnace jáko zálohu, případně za normálního stavu na hezké slunečn dny na přihřátí.

Celkově pro nouzové dobíjení baterek (12V) mi přijde dobré dynamo na rotopedu, nikdo to z venku nevidí jako soláry, nikdo to neslyší jako centrálu a mohou to dělat všichni členové domáctnosti.

Jeden český výrobce krbových kamen nabízí modely s vyjímatelným (vyměnitelným) výměníkem. Při blackoutu naprosto komfortní řešení. Já jsem tuhle vychytávku před lety považoval za zbytečnou, protože kamna jsou o pár tisíc dražší. Naštěstí mám v kůlně pro tento účel záložní staré petry, které bych postavil místo krbovek, abych si topením bez vody kamna nezničil.

Mám to odzkoušené na našich kamnech Bergamo. Normálně topíme s výměníkem do systému, v roce 2012 jsme předělávali barák a hejbalo se s potrubím, koupili jsme místo výměníku jen zadní krycí desku za pár tisíc a topili jen obývák. Přehození trvá tak hodinu.

V nouzi vypustíš vodu z výměníku a máš normální kamna

Nemáš, výměník bez vody propálíš.

honzasl píše: ↑17.01.2021 6:51 Samotížná soustava existuje, ale dnes spíš teoreticky. Do nové instalace nikdo nepůjde. Tam kde funguje, tam funguje, máme ji u rodičů, ale trvale se topí s bypas čerpadlem.

Samotíž potřebuje výškový rozdíl, který v nepodsklepené jednopatrové stavbě neuděláš, pokud nemáš aspoň třímetrové stropy a i tak je to návrhově dost na hraně, protože máš výškový rozdíl jen cca dva metry.
Pak taky člověk narazí na to, že se dost blbě shání kamna s výměníky, které mají dostatečně malý hydraulický odpor, protože výrobci v drtivé většině předpokládají tenké trubky a čerpadlo. Pro samotíž člověk potřebuje minimalizovat hydraulický odpor a tak skončí s trubkami DN40 nebo většími. Nakonec je tu ještě otázka, zda to dnešní topenáři ještě umí spočítat.

Re Bill:pomohla by azbestova deska?

Prapůvodní instalace v domě mých rodičů s kotlem H418 fungovala v samotíži v rámci jednoho patra, teplé trubky pod stropem, studené trubky podlahou. Kotel se musel fajrovat na plné pecky a vydržel 20 let provozu. Kotel byl bohužel v koupelně, takže hygiena hadr (ale vždycky tam byla sauna....). Ale nejvzdálenějšíí radiátor v kuchyni prostě nikdy netopil, vyřešily to akumulačky....

Pak jsme kotelnu přestěhovali o patro níž, samotíž se zachovala, ale doplnilo se čerpadlo, k kuchyni větší radiátor a konečně tam bylo teplo. Nový H424 vydržel topit asi 4 sezony a začal téct. Teď je tam U26, v něm shoří všechno, ale ta práce. Koupi jsem na něj nový štítek na tř. 3 (U26 ECO), ale řešíme dilema, zda ho s dotací na TČ hodit do šrotu...... a nebo se zachovat rozpadlicky... Nakonec jsme se rozhodli, že zatím ne a do obytných místností přijde tepelné čerpadlo Vzduch-vzduch, resp. klimatizace Mitsubishi.

Les máme, uhlí je levné..... ale síly, síly rodičům jednoho dne dojdou...

Germanik1 píše: ↑18.01.2021 18:48 Re Bill:pomohla by azbestova deska?

K rakovině určitě. .

Ne promiň, dělám si srandu. Sám mám v práci na ZŠ jedny bezpečnostní dveře s asbestem, kterýma praštím tak 20x za den.. Není nad zdravé životní prostředí

No až to zjistí nějaká biomatka, bude mít ředitel na půl roku o zábavu postaráno. Doporučuji vyměnit z vlastní vůle školy, vyplatí se to, nejen kvůli zdraví.

Germanik1 píše: ↑18.01.2021 18:48 Re Bill:pomohla by azbestova deska?

Předpokládám, že výměník bude kuli účinnosti pevné spojený až integrovaný s kamny. Ale tyhle kamna neznám, mám krbovou vložku bez výměníku na sálavé teplo.

Především je výměník mezi topeništěm a kouřovodem. Tím pádem nijak odizolovat nejde. Je přímo nad ohněm. Nejen že výměník vodu ohřívá, ale voda zároveň výměník ochlazuje, a proto nejde provozovat bez vody. Může se pokroutit a popraskat, protože na velké teplotní dilatace není výměník konstruovaný. Ani jeden z výrobců nedoporučuje používat výměník bez vody. Třeba já mám ochlazování výměníkem natolik účinné, že na horní desce krbovek po celodenním topení bez problémů udržím ruku aniž bych se popálil. Boky a zadní kryt jsou v podstatě jen teplé. Dvířka jsou rozpálené jako na obyč krbovkách (logicky).

Mám gelovku jako rezervní zdroj a můžu ji nabít u sousedky na solar ostrově.