Pozemek k pěstování plodin

[GloryToSunTsu]

Psal jsem bahno z řeky, protože abys získal vodu z rybníku, musíš ho nejprve celý vypustit
Na druhou stranu tím získáš ještě navíc maso

Poznámka:
Kolik z Vás ví, jak se získávají semena například mrkve?

[Venet]

GTST: je to celkom jednoduche. Mrkva je dvojrocna rastlina - tzn. prvy rok robi koren druhy rok zacne kvitnut a robit semena. Tie su v poho klicive. takze nevykopes vsetky korene mrkvy - par si ich nechas, a buduci rok Ti zaplodia.....

[Karlos]

Jo jenze spousta lidi to nevi, mrkvu sezerou a pak zjisti ze seminka ze Sempry jiz dosly...

[JimmyJazz]

Zdravim!

2 Venet: O tomhle kruhu vim, staci se podivat treba na googlemaps na USA. Tam je to velmi rozsireny zpusob pestovani zm. plodin.

Mel bych dotaz do plena: Jak je to se ziskavanim semen rostlin? POkud dejme tomu koupim semena ruzne zeleniny, tu necham vyrust a a z teto varky ziskam dalsi semena. Budu vsak z techto semen '2. generace' ziskat plodiny?

[Maximus]

To GloryToSunTsu :
Podle mne je snazší vypustit rybník (třeba kvůli letnění) a vybrat dno, než bahno "dolovat" z řeky. O zanesených melioračních strouhách a kanálech se netřeba blíže zmiňovat, tam je to jasné.

To JimmyJazz:
Ze semen 2. generace úroda je, jen někdy není tak dobrá jako z kupovaných semen. Zase si ale vlastním "šlechtěním" můžeš vyselektovat vlastní "odrůdu", ale pár let to trvá. Děda má takto rajčata a papriku. Snad se mu tento rok podaří zachránit místní odrůdu kukuřice, kterou pěstovali již jeho rodiče. Bohužel s osvědčenou fazolí je asi amen .

[GloryToSunTsu]

Jenže zase řeku (potok) můžeš mít blíž, než nějaký vypustitelný rybník.
A rozhodně nevybírat ani rybník ani řeku pod továrnou.
Ale je to úplně jedno, prostě bahno z řeky nebo rybníku je gut.

[Maximus]

Co se týká pěstování plodin a chovu zvířat (a nejen to), tak jsou pěkné články tady:
http://agrice.blog.cz/rubrika/zemedelstvi (obecně celé tyto stránky jsou velmi zajímavé, třeba ten návod na obilnici )
http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums ( myslím si, že QNX je naše "krevní skupina" ).

[Venet]

Jimmy, mylis sa. To co vidis na googlemaps v USA, alebo vo Francuzku, alebo v Izraeli, niesu agrokruhy. Je to sposob zavlazovania - zavlazovanie do kruhu. Ostatne prace sa robia tazkymi mechanizmami. A tie kruhy su obrovske. Agrokruh je maly - 15 kruhov na 2ha, aby to zvladol jeden clovek (+jeden pomocnik) obhospodarit. Zavlazovanie aj obrabanie je tam pomocou ramena - to znamena ze tam nechodi ziaden mechanizmus. Tzn. poda nieje utuzovana, a nestraca svoje biomechanicke vlastnosti.

[MRAK]

a co něco takového?


http://medvidek.us/ikke/knihy/Neznalek/kap08.html

[Josef]

Neberte prosím následující řádky jako kritiku, jen postřeh, kdy bych chtěl připomenout potřebu zachovat si nezbytnou ostražitosti nad svými vlastními myšlenkami, když se začnou honit člověku hlavou, aby pro samé "chtění" nevypadl z reality:

Při návštěvě různých permakulturních stránek si můžete často všimnout jevu, před kterým velmi důrazně varuje i Greer ve svých studiích.
Totiž, že většina jejich tvůrců zná jen dvě roviny ve kterých se umí pohybovat a ani jedna z nich není dlouhodobě v praxi použitelná. První pro zbytečnou ztrátu životního komfortu, ta druhá pro přetrvající požadavek na komplexnost. Jedni vedou vše ve smyslu koncepce "úplný návrat do doby kamenné", ač je svět plný použitelného či recyklovatelného technického materiálu. Druzí, ač se tváří přírodně a ekologicky, ve svých projektech na uzlových místech uvažují s použitím Hi-Tech (kterou lze koupit dnes, nikoliv však zítra) a která je jako pupeční šňůra váže k industriální civilizaci, bez níž "zahynou".
Možná je to posáno příliš složitě, ale představte si to asi tak, že pokud začnete v teoretické rovině řešit vytápění, pak ta první skupina vám jako jediné možné řešení navrhne uplácání velké jílové pece uprostřed kuchyně, zatímco ta druhá skupina vás bude přesvědčovat o nezbytnosti zřízení ústředního topení na štěpku, ale doplní pohon jeho oběhového čerpadla termogenerátorem, aby systém mohl pracovat bez elektrorozvodné sítě. Termogenerátor si samozřejmě objednáte přes internet ze zahranicí a zaplatíte ho skrze internetbanking. Použít klasický kuchyňský sporák z domácí produkce a v sousedním pokoji plechové gájo po vzoru našich babiček nebo zcela prosté a funkční ústřední topení na samotížném principu nenapadne z obou skupin ani jednoho ani druhého. Můj kamarád například už druhým rokem vyrábí štěpkovač na dřevo (samozřejmě hnaný spalovacím motorem) a nenechá si vysvětlit, že by do budoucna bylo mnohem jednodužší a výhodnější prostě jen trochu upravit topeniště tak, aby se tam dalo dávat i dřevo ve velkých kusech. A v tom to nebezpečí vězí.
Před časem jsem kdesi četl moudrou větu: "Některé věci se používají tak často a tak dlouho, až začneme mít pocit, že jsou vlastně zbytečné a za každou cenu se za ně snažíme najít náhradu, aniž bychom vlastně věděli proč."

[GloryToSunTsu]

Ad agrokruh:
15 x 15m agrokruh = osázený 1ha, obsazená půda = 2ha.

Výnosy:
Brambory z 1 ha = ~20tun = 20 000 Kg = > 3kč/kg = 60 000 Kč mínus náklady...hmm...
Jahody z 1 ha = ~20tun(je to možné?) = 20 000 Kg = > 20kč/kg = 400 000 Kč mínus náklady (podstatně vyšší)

Hmmmm....

http://www.nasepenize.cz/uroda-brambor- ... -2006-2644
http://www.jahody.unas.cz/index.php?zob ... a&strana=6

[Venet]

Akurat ze si do toho nezapocital: pracu, PHM, dotacie, nicenie pôdy tazkymi mechanizmami.....
Na AGROKRUH nepotrebujes traktor, pôda v agrokruhu nieje zhutnovana. a ten pan co ma farmu s agrokruhmi pri Bratislave, s 2ha komplet zasobuje 40rodin cerstvou zeleninou pocas celeho roka. Podotykam ze zelenina je v bio kvalite tzn. ziadne pesticidy a umele hnojiva.... a na tych 2ha robia dvaja. On a jeho syn. A predava to za cenu zeleniny v supermarketoch.

[peteres]

Potraviny pro jednu osobu na jeden rok se dají vypěstovat i na cca 100 m2 půdy za podmínky dobré polohy, dobré půdy hned na začátku a správného hospodaření s půdou. Je to ale v podstatě vegetariánská strava. Jako hlavní plodina pro obživu se pěstují brambory, mají největší výnos kalorií na jednotku plochy, rostou i v horších polohách. Obiloviny potřebují větší výměru pro získání stejné kalorické hodnoty, ale zase poskytují materiál pro kompost a obohacují půdu o organickou hmotu - mají bohatý kořenový systém. Obilí je narozdíl od brambor dobře skladovatelné. Brambory je problém udržet v dobrém stavu i jen do příští sezóny. Základem udržitelného hospodaření je v těchto podmínkách kompost. Kompostové plodiny je třeba pěstovat asi na dvou třetinách výměry, jen asi jedna desetina je pro zeleninu. Výnosy na jednotku plochy jsou při správném ručním obdělávání za výše uvedených podmínek někalikanásobně vyšší než jsou výnosy ve velkém mechanizovaném zemědělství, kde se půda trvale vyčerpává a výnosy bez intenzivního hnojení postupně klesají. U brambor lze doma dosáhnou výnosů i přes tři metráky na ploše 10 m2. Pokud se podíváte zpátky do minulosti, kdy soběstačnost v zásobování potravinymi byla na venkově samozřejmostí, zjistíte že základem stravy byly brambory a zelí. Kysané zelí zajišťovalo dávky vitamínu C v zimě. V horších polohách se kromě brambor pěstoval oves a pohanka, v úrodných nížinách hlavně pšenice. Jako zdroj vitamínů v nozových situacích, když není zelenina nebo není možné ji pěstovat, poslouží naklíčená semena, výborná je na to vojtěška, ale dobře poslouží i obiloviny. Je třeba mít zásobu semen.

Maso je náročné na plochu půdy, ale nějaký dobytek na mléko je nutný pro výživu malých dětí, každá rodina měla na venkově krávu nebo aspoň kozu, jinak musela mléko kupovat nebo získávat směnou. Dobytek se krmil jen přes zimu (seno), v létě se pásl. Slepice jsou nenáročné, využijí různé zbytky a hmyz na pozemcích kolem domu a postarají se o sebe samy, jako zdroj vajec a příležitostně i trochy masa je měl dřív doma na venkově každý. Pokud chcete pěstovat koně, počítejte s potřebou jednoho hektaru louky na kus (pastva, seno) a další nutnou plochou pro pěstování jádra, pokud má kůň odvádět i nějakou práci. Kůň se vyplatí až na větším statku, kde se obdělávají hektary půdy.

Ovocné i jiné stromy nekácet, pokud moc nestíní plochy pro pěstování potravin. Stromy vytahují z hloubek půdy k povrchu důležité živiny. Ovoce se dá dobře nasušit a v zimě přijde vhod. Listí jde do kompostu. Jabka a švestky se sušily ve velkém, dokonce se pro sušení stavěly velkokapacitní sušárny na několik metráků ovoce v jedné dávce. Včely byly u nás dřív výhradním producentem sladidla, jedno včelstvo v dobrém roce nanosí desítky kilogramů medu. Med vydrží i několikaleté skladování.

[GloryToSunTsu]

Doplním, že za válek těhotné ženy prodávaly ,,zaručené kravské mléko" i s prázdným chlévem

V Rusku jsou celkem běžné případy jako tento:
http://magazin.libimseti.cz/lifestyle/4 ... o-na-kebab
(prý se proflákne tak 1 případ ze 100)

U nás Vietkong má taky privátní jatka, a kdo nemá rád psi a kočky že?

Mimochodem kilogram zelených brambor může být životu nebezpečný!!
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lilek_brambor

Vyšší teploty vedou k předčasnému klíčení brambor, které je doprovázeno zvyšováním obsahu jedovatého solaninu v hlízách.

Při běžně udávané nebezpečné dávce 200 mg solaninu to znamená, že dospělý člověk může pozřít tuto zdraví nebezpečnou dávku v jedné větší zelené bramboře či v cca 1 kg zdravých brambor.

Víc o jedu: http://www.food-info.net/cz/qa/qa-fp95.htm -> zelené nejíst a když tak oloupat a osmažit!

[Josef]

ad.1.
...a proto naši předkové již od nepaměti přidávají při vaření k bramborám drcený kmín, který do jisté míry solanin neutralizuje a umožňuje, aby se ho organismus zbavil.

ad.2
...včelám se dají sebrat desítky kilogramů medu jen v případě, že je naoplátku nakrmíme cukerným roztokem, který objem sebraného medu nahradí. Pokud cukr nebudete mít, můžete včelám vzít jen velmi malý objem zásob, jinak vám nepřežijí zimu a najaře je najdete na dně úlu na hromádce všechny mrtvé.
Naši předkvé údajně pracovali jinak než dnešní včelaři, kteří hospodaří v rámečkových nástavkových úlech. Naši předci se chovali ke včelám dosti barbarsky. Omluvou jim budiž to, že to jinak neuměli. Úly byly prakticky nerozebiratelné, slaměné a včely v něm voskové voštiny stavěly tzv. "nadivoko". Vybrat takový úl se prakticky rovnalo jeho zničení. Proto bylo zapotřebí získávat nová včelstva do nových úlů. Buď odchycením a zabydlením roje, nebo rozdělení jednoho včelstva do dvou samostatných úlů. Je jedním z divů přírody, že nevadí, že do druhého úlu nedostaly včely matku. Pokud se v přidané plástvi vyskytovala čerstvě nakladená vajíčka nebo alespoň jeden červíček, který by nebyl starší než několik málo dnů, včely dělnice si z něj změnou druhu krmení uměly matku vypěstovat. Přes léto se obě včelstva rozrostla a nanosila si plné zásoby. Když pak měl včelař včelstev dostatečné množství - což byla otázka několika let - včelař některé úly vytipoval a včely z nich vykouřil. Pokud včely zásah přežily a včas prchly, měly šanci se "vloudit" ke včelám do jiných úlů, ale často se bránily a při intenzivním vykuřování zahynuly. Teprve tímto úkonem se včelař dostal k zásobám medu i vosku.

[SaraH]

Doplním, že za válek těhotné ženy prodávaly ,,zaručené kravské mléko" i s prázdným chlévem

Omlouvám se, ale docela mě to rozesmálo.

Především, laktace se spouští až po porodu. Jen malé procento žen má dlouhodobý přebytek mléka při souběžném kojení. Většinou se množství mléka automaticky přizpůsobí potřebám dítěte v průběhu 2 dní a je ho prostě akorát na prospívání dítěte. Takže ev. přebytek by mohlo produkovat jen velmi málo žen a to jen v případě kvalitní výživy. Ev. "prodej" tedy připadá v úvahu jen při úmrtí kojence. A i tak není produkce nijak dlouhodobá. Navíc, v době války a poválečném období měly ženy poměrně problém s kvalitou a množstvím mléka vzhledem ke své nedostatečné a neplnohodnotné stravě. Nepoznat rozdíl mezi kravským a lidským mlékem snad ani nejde.

Takže pokud uvažujete o přežití svých dětí v kojeneckém věku v PA spíš než o projeji přebytků mléka bych uvažovala o náhradním řešení, kde mléko získat.

[GloryToSunTsu]

2 SaraH

Jistě, měl jsem napsat ,,kojící", ale to by bylo poněkud nesprávně, nechtěl jsem to psát natvrdo a patlat se v tom.
Prostě ti co znásilňují si kondomy neberou a pilule nebyly vynalezeny a i kdyby byly, v době válek není mýdlo natož pilulky. Víš, SaraH, mrtvé miminko nejí.
Jestli to schvaluji? Rozhodně ano!

A ano, nebyly to stovky, spíš ojedinělé případy, pár desítek ze sta ,,kojících matek".
Pomáhá tomu i to, že i mortalita ,,chtěných" dětí bývá v době válečných konfliktů extrémní.
(Hlavně přes zimu.)

Například když Češi - pozvaní do Ruska před druhou světovou válkou k vůli rozvoji technologií - tam přijeli, během první zimy zemřely všechny děti do 4 let (bylo jich málo, nevím jestli 50 nebo 100, ale úplně všechny do 4 let!). A to ještě nebyla válka, jen neměli dostatečné zázemí. A pak, po začátku Války, Stalin sám nechal zabít i 2/3 jejich rodičů.

Doufám, že už rozumíš tomu, co jsem to vlastně psal a nebudu se v tom muset dál šťourat.
I když lidskému životu nedávám větší váhu, nemám z jakékoliv smrti potěšení a nedělá mi to dobře na duši.
Tak promiň, že nemám potěšení z toho, že jsem tě rozesmál.

[SaraH]

Víš Glory, chtěla jsem ti napsat, že bez toho kojence se laktace velmi velmi rychle zastaví. Takže možný prodej mléka žen je zcela zanedbatelný a z hlediska výživy obyvatelstva jej nelze brát v úvahu. (Pokud to tedy napíšu takhle suše, těch úmrtí v Rusku je mi samozžejmě líto)

Není ostuda, že muži nic nevědí o laktaci, romantické představy o schopnosti žen a mužů splodit potomka vezmou v PA také za své. Většina žen dneska bere pilulky, i když jsou už dávno leta letoucí neplodné. Je jen dobré, když o něčem nic nevím se v klidu poučit. A všichni toho ještě nevíme hodně, myslím

Nicméně od pozemku pro obživu jsme společně hodně odbočili.

[GloryToSunTsu]

Tělo dává mléko většinou dokud se z prsou saje! (cca nějakou dobu)
Tak funguje i kravín, z telátka se udělá telecí masíčko a mlíčko se dojí do tetrapaku.
Howg.

[alibaba]

Kraviny o mlece a tahle propaganda muze byt nalevana do makovic lidi co nic nevi ,nas bylo 10 lidi ve statku a bylo k dispozici 6 ha a tak bylo dost travy na dobytek a neco se nechalo rok lady a meli jsme schopnost obdelat`i 10 ha a mozna vice kdyby komunisti nesebrali stroje ala 19 stoleti stroje tazene za konmi a tak prebytek by se prodaval na trhu ,ale to se nesmelo, tam stali komunisticti samopalnici .......