Jedním z rizik souvisejících s radioaktivitou je "zoufalý hlad" našich těl po jódu. Jakmile se do vzduchu (nebo vody) dostane radioaktivní jód, který vznikne jako zbytek po rozpadu uranu nebo plutonia, tak tělo tuto součást radioaktivního zamoření ochotně zužitkuje, tedy naváže.
Tento radioaktivní jód se rozpadne a atom jódu se přemění na atom xenonu a navíc při svém rozpadu vyzáří energii v podobě gamazáření a betazáření, což poškodí orgán, do kterého se onen jód navázal. Jód se koncentruje ve štítné žláze (ale taky na dalších místech těla, o čemž se obvykle nemluví), takže štítná žláza a dalí orgány dostanou zabrat.
Aby se předešlo navázání radioaktivního jódu z prostředí tak se doporučuje v případě kontaminace prostředí radioaktivním jódem podat populaci co nejdříve jód neradioaktivní - obvykle ve formě tablet obsahujících "koňskou dávku jódu" tak, aby se tělo zahltilo nezávadným (neradioaktivním) jódem a nemělo tendenci zachytávat v nejbližších hodinách, dnech a týdnech jód radioaktivní.
Jodidové tablety:
http://farmaceutika.info/jodid-draselny-65-vulm
Balení obsahuje 4 tablety po 65 mg.
Jednorázová dávka pro dospělého je cca 130 mg jodidu draselného, což odpovídá 100 mg jodu. Normální doporučená denní dávka jódu je kolem 200 mikrogramů/den. Tedy 500x menší ...
------
Při vyhlášení radiační havárie a na výzvu užijí obyvatelé tyto dávky jodidu draselného:
- novorozenci do 1 měsíce věku . . . . . . . . . .1/4 tbl. = 16 mg KI
- kojenci a děti od 1 měsíce do 3 let . . . . . . .1/2 tbl. = 32 mg KI
- děti od 3 let do 12 let . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 tbl. = 65 mg KI
- dospělí a děti od 12 let . . . . . . . . . . . . . . . . .2 tbl. = 130 mg KI
Bude-li to radiační situace vyžadovat, oznámí se obyvatelům, aby po 24 nebo 48 hodinách užili ještě poloviční dávku jodidu draselného.
---------------
Ona to totiž ta DDD má k reálným potřebám těla zřejmě dost daleko a stačí tak na to, abychom nezdechli, ale to je jiné téma ...
Pokud by někoho napadlo zvýšit si dlouhodobě příjem jódu nad 1 mg (což nemusí být tak špatný nápad, jak se obvykle tvrdí), tak bacha na to, že je potřeba tělu dodávat i selen (a ideálně taky zinek, horčík, b-komplex a vitamín C) a postupovat opatrně, jinak si po pár týdnech rozhodíte štítnou žlázu a další regulační systémy tak, že se z pracujícího experimentátora dost možná stane pacient, takže bacha.