Nebezpečí jaderných zbraní – mýty a fakta

[PeFi]

Kéž by tomu tak bylo. Někteří lidé tvrdí, že jejich tělo se dozásobilo jódem až po té, co 3 měsíce brali 50 mg denně. Pokusy, které na sobě velmi opatrně dělám, mi naznačují, že ti lidé nemusí být šílení, ale naopak mohou mít pravdu.

A v tom případě jedna tabletka denně je fajn, ale člověk ji bude potřebovat brát tak dlouho, dokud koncentrace radioaktivního jódu v okolí nepoklesne na rozumnou mez. A aby tak mohl s klidem konat, bude potřebovat do sebe sypat víc než jen ten jód. Druhá možnost je mít jódu dost dlouhodobě, aby tělo nebylo po jódu hladové.

[bivoj]

Njn, někteří lidé věří i tomu, že je letadla práškují pomocí chemtrails... Já osobně důvěřuji ověřeným biologickým pochodům v těle a známým a popsaným mechnismům zpracování různých prvků tělesným metabolismem.

A ten blábol - tělo se dozásobilo jódem... Ehmm... Tady vůbec nejde o nejakou normální hladinu jódu! Při jódové profylaxi před nastávajícím zamořením a silnému předávkování (tj. podám cca 1000 násobné denní dávky - což je +- těch 130mg jodidu draselného pro dospělého) začíná docházet k masivnímu zachycování jódu štítnou žlázou už několik minut po perorálním podání!!! MINUT!!! Do necelé půl hodiny se štítná žláza dokáže nasytit tímto jódem z více jak 85 - 90% a přestane jakýkoliv další přijímat. A to, světe div se, je základní a jediný důvod existence těch tablet 65mg! Aby bylo možno dosáhnout tohoto stavu přesycení štítné žlázy a to velmi rychle po perorálním podání - a to normálním jódem a nikoliv tím radioaktivním z okolí!

Pls dovzdělej se o jódové profylaxii při jaderné havárii.

[Lyster]

Jen takovou malou poznámečku. Po velice dlouhé době se dá zas Jodid draselný hamelin 65MG sehnat v ČR v lékárnách. Nebyl dostupný snad déle než rok. Jelikož je poločas rozpadu radioaktivního jódu 8 dní. Tak pro dospělého doporučuji zakoupit 4 balení. tj 16 tablet po 65MG.

[devlop]

Lyster - jj, na některých lékárnách stále poznámka o dlouhodobé nedostuponosti ale pár z nich naskladněno má. Před chvíli jsem objednal zásobu balení Hamelin 65MG pro 2 dospělé a 2 děti, dokud to je dostupné. Jenže, trochu problém, radioaktivní izotop jódu je jen málá část toho, co se v případě nehezké události může dostat do vzduchu, těch radiaktivních prvků je mnohem více. Takže zásoba jódu je v podstatě takové "lepší než nic", něco jako když Rusové na svých prvních atom ponorkách rozlévali posádce červené víno, protože jeho barvivo obsahuje polyfenol esvetrol, který prý snižuje rychlost vstřebávání radioaktivních prvků. Vše je uceleně popsáno v knížce "Zdravotnická protiatomová ochrana" z roku 1957 kdy to vzhledem k "studené válce" bylo velmi aktuální téma, samozřemě, podstatná část knihy pojednává o přímém útoku atomovou bombou, tzn. řeší i následky např. tlakové vlny na lidské tělo (zatížení kg/cm2 dle typů výbuchu atom pumy - pozemní, nadzemní), což asi v ČR nehrozí, ale je to poučné. V antikvariátech se toho za pár kaček válí mraky. Doporučuji přečíst.

[bivoj]

Já si myslím, že v případě jaderné války to bude celkem jedno, jód nejód. Tuhle jódovou pofylaxi vidím účinnou opravdu především v případě nějaké závažné jaderné havárie - buďto v jaderné elektrárně (způsobené např. teroristickým činem) či špinavou bombou (opět terorismus, a nemuselo by to ani bouchnout u nás...).

[Lyster]

Samozuřejmě že radioaktivní jod 131 je jen jeden z mnoha radioaktnvích prvků uvolněný při výbucu bomby, nebo havárie v atomové elektrárně. V případě že se bude jednat o špinavou bombu, je pravděpodobnost výskytu radioaktivního jodu téměř nulová. Musel by být radioaktivní materiál ve pšipané bomě obsahovat právě radioaktivní jód. Je plno dalších radiaktivních látek, které se do ovzduší dostanou (např. Thorium, Plutonium,Ruthenium, Cesium,Stroncium, Trinium atd...) které mají délku rozpadu i několik desítek let. Ale právě jod 131 je velice nebezpečný v tom,že se váže právě na štítnou žlázu. Která jód přitahuje jako houba. A pak při uvolnňování ze štítné žlázy do těla bude mít obrovské násletky na zdravotní stav člověka.

Proto se opravdu Jodové tablety vyplatí mít v zásobě. Rychlost podíní talbet je velice důležitá. Talbety by se měli podat maximálně do hodiny od katastrofy. Pak už je pozdě. Samořejmě záleží jak daleko se neštěstí stalo.

Dám sem jedno video z youtube. Určitě tu už někde je. Chlápek to tam celkem dobře vysvětluje.Neni to někdo z Rozpadu,
https://www.youtube.com/watch?v=iEu2Ein2x_s

[devlop]

nene, to nebude nikdo z rozpadu , podle hlasu je to tento pán
https://www.youtube.com/watch?v=vl1FTaLRIIM

[PeFi]

Njn, někteří lidé věří i tomu, že je letadla práškují pomocí chemtrails... Já osobně důvěřuji ověřeným biologickým pochodům v těle a známým a popsaným mechnismům zpracování různých prvků tělesným metabolismem.

Zato já věřím na ještírky ...

A ten blábol - tělo se dozásobilo jódem... Ehmm... Tady vůbec nejde o nejakou normální hladinu jódu!

Jelikož si štítná žláza umí uskladnit asi tak 10 až 20 mg jódu, navíc se o jód dělí s dalšími orgány (to je ale překvápko, co, pane doktore) , tak je celkem jasné že v případě potřeby saturovat štítnou žlázu jódem je potřeba dodat víc, než je maximální kapacita štítné žlázy. Podle některých experimentů si dospělé tělo umí nastřádat i víc než 1 gram jódu před tím, než začne vykazovat známky přebytku jódu.

Při jódové profylaxi před nastávajícím zamořením a silnému předávkování (tj. podám cca 1000 násobné denní dávky - což je +- těch 130mg jodidu draselného pro dospělého) začíná docházet k masivnímu zachycování jódu štítnou žlázou už několik minut po perorálním podání!!! MINUT!!! Do necelé půl hodiny se štítná žláza dokáže nasytit tímto jódem z více jak 85 - 90% a přestane jakýkoliv další přijímat.

Když dodáte dávku menší, tak štítná žláza snad čeká, až vyjde měsíc ? Pokud by platilo, že dodaná dávka je skutečně minimálně desetinásobkem potřeby, tak je pak zrychlení mezi 10 násobkem a 100 násobkem zanedbatelně malé.

Pls dovzdělej se o jódové profylaxii při jaderné havárii.

Co jako se mám dovzdělat ? Ne náhodou třeba to, že mezi experty sice panuje shoda, že první dávka má být 130 mg, ale snad každá země v EU má jinou představu o tom jak dlouho ochrana trvá a jak má vypadat dávkování následující ...
Viz např. kapitola 3.3.2. Second intake https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/ ... ts/165.pdf

Ono to vypadá, že experti v tom totiž mají pěkný binec a chudáci jako já, kteří se snaží se dovzdělat pak zjišťují, že experti dost možná vychází z předpokladů, které neplatí obecně a v důsledku toho se pak z toho nějak nemohou vymotat. Ona jim totiž pak realita odmítyá poslouchat teorie, konkrétně experimenty na myších i lidech neodpovídají očekávání a z toho pak pramení ony mezinárodní neshody.
Něco málo je shrnuto zde: http://www.optimox.com/iodine-study-4

[devlop]

Tak krabičky s 4X65mg jodidu pro 2dospělé a dvě děti na 8 dní mi už přišly, akorát jsem zjistil nemilou věc a to údaj "Použitelné do:" 09/2022. Takže po 4 letech to fakt můžu všechno sebrat a jít vyhodit do koše? Nebo je to jen taková ta oficiální "záruční doba" a použít s nezměněným účinkem jde jodit i po této době?
Jinak příbalový leták je zajímavý, potvrzují samozřejmě informace, co tady podal bivoj a Lyster o nasycení štítné žlázy. Zajimá je však jedna informace: "Užívání tablet jódu se obvykle nedoporučuje osobám starším 40 let, jelikož v tomto věku již není zvýšené riziko rakoviny štítné žlázy způsobené expozicí radioaktivnímu jódu". Dále pak že "Užití vyšších dávek jodidu než 130mg nezvyšuje ochranný účinek".
Na závěr pak vtipný dodatek že "Tablety jódu se mohou užít pouze po výzvě určenou autoritou např. z rádia nebo televize".

[Lyster]

Tak co se týče expirace,tak by to chtělo vyjádření nějakého lékárníka, nebo někoho povolaného. Ale dle mého názoru by jsem jodové tablety nevyhazoval. Jód bude stále jód. Jestli se časem sníží jeho účinnost, tak si prostě 5 let po expiraci vezmu 3 tablety (65MG) . 10 let po expiraci 4 tablety atd. Nevidím důvod, proč by se měl jód jako takový nějak kazit. Podle všeho se jódem nějak extra předávkovat nelze. Štítná žláza si vezme jen to maximum, co dokáže vstřebat. Zbytek tělo stejně vyloučí. Proto se doporučuje právě těch 130 MG pro dospělého. Více nemá cenu.
Co se týče užívání tablet pro lidi nad 40 let je pravda, že lidské tělo starší 40 let už nepotřebuje pro funkci těla toho jódu takové množství. Proto účinky radioaktnívhího jódu jsou o dost nižší. Což ale neznamená, že by jsem jsem si ho (zas dle mého názoru) raději preventivně nevzal. Samozřejmě když se budu rozmýšlet jestli dát tablety 50-ti letému člověku, nebo 5-ti letému děcku či těhotné 40-ti leté ženě, tak mám jasno.

Ale jak říkám, nejsem odborník a pokud mohu za pár kaček zakoupit nové jodové tablety, tak to určitě udělám. Ale ty staré si stejně pro strýčka příhodu nechám. Kdyby jiné nebyly.

Budu raději, když mi bude špatně z prošlých tablet, než z jódu 131 ve štítné žláze.

[bivoj]

...Takže po 4 letech to fakt můžu všechno sebrat a jít vyhodit do koše? Nebo je to jen taková ta oficiální "záruční doba" a použít s nezměněným účinkem jde jodit i po této době?...

B je správně. Omezenou dobu spotřeby má na pytlíku i kuchyňská sůl. (K tomu je takovej vtip, že ta sůl ležela miliony let v zemi, pak ji vykopou, daj do pytlíku a napíšou dobu použitelnosti 2 roky...). Přičemž tyhle věci maj životnost takřka neomezenou...

[sigurd]

V orginálnom balení pri izbovej teplote životnosť aj 20 rokov(jodid trochu zožltne od vylúčeného jódu).
A teraz niečo na "pozdvižení" :3 balenia(perá 3,6g)Jodisolu obsahujú toľko jódu,ako jedna 65mg tableta jodidu draselného-v totálnej núdzi nakvapkať na chlieb,do ovocného džúsu- počkať pol hodiny(uvoľnený jód z povidónu sa zredukuje na jodid) a skonzumovať-bude to hnusné,ale účel to splní...

[Kocour]

...Omezenou dobu spotřeby má na pytlíku i kuchyňská sůl...

U té soli to význam má, shodou okolností jde taky o jód: Aby se předešlo potížím se štítnou žlázou z nedostatku jódu u obyvatelstva (dříve hlavně vnitrozemského, bez přístupu k mořské soli a mořským produktům), přidává se do kuchyňské soli jakási sloučenina jódu. Jenže během skladování v prodyšném obalu ten jód postupně sublimuje a pokud by člověk systematicky používal "prošlou" sůl, trpěl by nedostatkem jódu (ve skutečnosti se samozřejmě člověk stravuje i jinde než doma, navíc některé potraviny obsahují jodizovanou sůl už z výroby, takže by to asi nebylo tak strašné).

[bivoj]

To se ale bavíš o jodizované soli. Já měl na mysli obyčejnou nejodizovanou sůl - i ta má datum spotřeby, i když v praxi vydrží milióny let...

[Hohepa]

No zrovna v případě kuchyňské soli to má opodstatnění. Chemicky sice vydrží věky, ale mechanicky vlivem vlhkosti může ztvrdnout zase na kámen. S datumem spotřeby má "výrobce" jistotu že mu to někdo po pěti deseti letech nebude reklamovat - tu sypkost

[bivoj]

Ani s tou sypkostí bych si nedělal nějaké vrásky. Když před pár lety umřeli prarodiče, tak jsem pomáhal vyklízet byt. A vzhledem k tomu, že to byla generace, co plně zažila válku, nelze se divit, že prostě "neveřila" naší době a tak jsme ve skříních, ve dvojitém dně našli zásoby cukru, soli, peněz atp. (Jsem ani netušil, že moji prarodiče byli vlastně taky rozpadlíci ) A zrovna ta sůl vypadala, že je ještě z padesátých let... (A byla v pohodě, víceméně i co do sypkosti. )

[PeFi]

Jinak příbalový leták je zajímavý, potvrzují samozřejmě informace, co tady podal bivoj a Lyster o nasycení štítné žlázy.

To by tak hrálo, kdyby v přibalovém letáku v češtině byly jiné než oficiální informace pro ČR. Sranda začíná, když se informace v příbalovém letáku liší podle toho jakou máte jazykovou mutaci. Například u něterých léků se dle jazykové mutace liší možné vedlejší účinky, ale to je off-topic.

Zajimá je však jedna informace: "Užívání tablet jódu se obvykle nedoporučuje osobám starším 40 let, jelikož v tomto věku již není zvýšené riziko rakoviny štítné žlázy způsobené expozicí radioaktivnímu jódu".

Zde bych si dovolil citovat:
"While the Japan NRA has presented papers finding that “the results of epidemiological studies conducted on external radiation exposure in Hiroshima and Nagasaki indicate the possibility that increased risk of thyroid cancer persisted for people also in aged 40 years or older,” it must be noted that there is no current international consensus reached on this point."
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4356652/

Starší lidi mají pomalejší metabolismus, takže případný rozvoj rakoviny má pomalejší nástup. Navíc tělo starého člověka na nečekanou dodávku jódu reaguje bouřlivěji, než tělo mladého člověka, což ale neznamená, že starému tělo jód nechybí. Pouze s věkem roste riziko závažné reakce na jód (podle mě v důsledku dlouhodobého deficitu jódu, ale lékaři to interpretují jinak než já, tedy stylem "protože proto", protože reálně shoda neexistuje - prostě neví).

Na závěr pak vtipný dodatek že "Tablety jódu se mohou užít pouze po výzvě určenou autoritou např. z rádia nebo televize".

Naše autority často mají přehnanou snahu informace tajit, média zase mají snahu kde co zveličovat, v důsledku čehož pak zákonitě vzniká při jakékoliv nepodstatné nehodě panika.

Kdysi jsem na ORF1 zaslechl něco o poruše čerpadla primárního okruhu v jedné z českých jaderných elektráren. To mě zaujalo. V reále selhal snímač indikující netěsnost čerpadla a selhal bezpečným způsobem, tedy indikoval zvýšenou vlhkost, ikdyž vlhkost přítomna nebya. Závažnost havárie blízká nule, ovšem rakouská TV to prezentovala úplně jinak.

Což ale neznamená, že by jsem jsem si ho (zas dle mého názoru) raději preventivně nevzal. Samozřejmě když se budu rozmýšlet jestli dát tablety 50-ti letému člověku, nebo 5-ti letému děcku či těhotné 40-ti leté ženě, tak mám jasno.
...
Budu raději, když mi bude špatně z prošlých tablet, než z jódu 131 ve štítné žláze.

Pokud ti bude špatně, tak ne proto, že by tablety byly prošlé, ale proto, že:
- Po podání jódu tvůj metabolismus dostane forsáž jako hrom, tělo začne řešit chronické problémy a přestanou ti stíhat játra nebo ledviny. Baktericidní a fungicidní účinky jódu jsou dobře zdokumentované (https://www.britannica.com/science/Lugols-solution). Efekt je stejný jako když do zaneseného stratého motoru provozovaný na minerální olej někdo nalil moderní syntetiku, která rozpustila usazený bordel. Tohle je podle mě důvod, proč s věkem roste riziko při podání jódových tablet.
- Krevním v oběhu se ti objeví uvolněný bordel, který se nebude líbit mozku - zmiňován je např bróm, který si tělo váže tam, kde by chtělo mít jód, kdyby ho mělo dost. Článek je o krysách, ale ono to pro lidi platí taky:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15119938
Takže lze čekat cokoliv od únavy až po psychické potíže:
https://www.psychologytoday.com/blog/co ... ic-is-back
(Citují tam pravidelně opakovaný nesmysl o tom, že japonky mají příjem 12 mg/den. Nejspíš nemají. Údajně mají příjem tak kolem 1 mg/den. Bohužel, jednou to někdo blbě spočítal a od té doby to zastánci jódu citují takto.)
- pokud nemáš dost selenu, tak se ti může rozhodit štítná žláza a věci s ní související, což je zábava k popukání, protože může být dost těžké se z toho vyhrabat.
- štítná žláza se ti možná zvětší a bude tě trochu bolet, což člověku na klidu taky nepřidá, když ví výše uvedené.

Takže u staršího člověka má smysl dodávat jód taky, ale rozhodně bych do něj nenapral dvě 65 mg tablety naráz, spíš bych každé dvě hodiny požil čtvrt tablety a nutil bych ho hodně pít vodu se solí (hypotonický roztok), aby toho ledviny neměly tolik na práci.

Dávky do 30 mg/den mám vyzkoušené na sobě, takže v jistém ohledu poměrně dobře vím, o čem píšu, protože se nechci zabít. Ale rozhodně jsem na to nešel tak, že bych od sebe bez přípravy prásknul 30 mg, natožpak 100 mg.

[PeFi]

Ani s tou sypkostí bych si nedělal nějaké vrásky.

V jodidované kuchyňské soli jsou stabilizátory jódu (aby se tolik neodpařoval) a také protihrudkovací přísady. Akorát se o tom moc nikde nemluví a nepíše. Většinou jsou ty přísady skutečně inertní, ale bylo by hezké, kdyby na obalu bylo napsané co si to vlastně člověk kupuje.

[Ray]

Tak 10 balení instantního rodinného bezpečí je doma, teď to může bouchnout ....dělám si prdel, modlím se, abych to za 4 roky zaprášené v klidu vrátil zpátky do lékárny a kupil nový karton

[K4cer]

V kuchyňské soli sou jako protihrudkovací přísady E535 ferrokyanid sodný, nebo E536 ferrokyanid drasený.
Na stabilizaci jódu se přidává D-glukóza.