Rozdíl mezi plánem a realitou není nic neobvyklého. Z velké části je to dáno chováním větrných elektráren na severu Německa. To ale samo ještě neznamená blížící se kolaps sítě. Událost z předchozích dnů měla spíše jinou základní příčinu, sice ji neznám, ale hádám, že došlo k výpadku vedení mezi Balkánem a zbytkem Evropy, takže na Balkáně došlo k přebytku výkonu a růstu frekvence, ve zbytku pak k chybějícímu výkonu a poklesu frekvence. Z pohledu stability byl pak problém v tom, že za zálohování se nikomu nechce pořádně platit a s růstem objemu fotovoltaiky a větrných elektráren problém narůstá, protože tyto zdroje zálohu a regulovatelnost příliš neposkytují.
Problémy:
1) Narůstající objem větrných a fotovoltaických elektráren znamená horší predikovatelnost. Stačí aby začalo najednou prudčeji foukat, nebo naopak vítr ustal a dochází k obrovským změnám ve výrobě
2) Zdroje energie jsou jinde než při dřívějším budování sítí (např. větrná v moři místo dřívější uhelné v jižním Německu), ale investitovat do sítí se nikomu pořádně nechce.
3) Zatímco uhelná elektrárna držela nějakou rezervu a při problémech se trochu "přitopilo", tak větrné a sluneční toto neposkytují. Investovat do záloh a udržovat je se také nikomu příliš nechce.
Takže se jede více na hranu a ono se to projeví. Možných řešení je několik, ale každé má i nevýhody:
1) Jiné stabilnější zdroje (jádro, uhlí, plyn) - odpor k jádru a fosilním
2) Více sítí pro zálohování sítí a snadnější přenosy - zadrátování krajiny a velké náklady
3) Zálohy výroby (vodní přečerpávací elektrárny, plynové) - odpor k výstavbě, náklady
4) Inteligentní sítě s regulací spotřeby - náklady na vybudování a občas Vám přestane prát pračka, hrát televize
Pokud chcete sledovat online zda se něco děje, tak asi nejlepší je sledovat frekvenci sítě. Např. zde:
https://www.mainsfrequency.com/ Při incidentu došlo k poklesu až o 250mHz.
)
Bohužel jsem to nevydržel a neustále odebírám z balení do čelovek ap. a tak budu muset zase udělat jednorázovej nákup.
