BLACKOUT! - tak a teď nejde proud.

[Joe Azbest]

V Evropě to teď taky není žádná hitparada co se výroby elektřiny týče. Francie odstavila několik reaktorů a musí elektřinu dovážet - https://www.e15.cz/zahranicni/francouzs ... zi-1387171
V tomto okamžiku Německo taky elektřinu dováží, nefouká nesvítí slunce a uhelny a plynovy elektrárny jedou naplno - https://www.agora-energiewende.de/servi ... 022/today/
Akorát ny mě zajímalo odkud to množství dováží. Jediné štěstí je, že je mírná zima.

[mart0]

Kazachstán, Uzbekistán a Kyrgyzstán zasáhl blackout
https://oenergetice.cz/elektrina/v-kaza ... dky-proudu

[PeFi]

Joe: Odkud to dováží je vidět zde: https://app.electricitymap.org/zone/DE
Spotřeba jim kolísá mezi 50 a 70 GW.
Momentálně cca 13GW dělají z plynu a cca 26 GW dělají z uhlí.
Když jim něco chybí, tak je to cca 10% spotřeby a to dokrývají importy ze severu evropy (cca 2-3 GW: Dánsko, Norsko, Śvédsko), ze Švýcarska cca 1-2 GW a na ty zbylé 2 až 3 GW se soustava nějak poskládá.

[Joe Azbest]

Tak to bude zajímavé až se zbaví uhlí a nebude foukat. Tolik plynu Evropa dohromady nedá aby to nekleklo. Čeká nás zajímavá budoucnost.

[Radek07]

Dobrý článek od Cílka. Je uzamčený, tak se pokusím ho nakopírovat.

Neteče voda, nejezdí výtahy, vlaky, tramvaje, nefungují bankomaty, zavírají se obchody, školy, benzinky i banky. Částečně i nemocnice. Kolabuje zásobování potravinami, je omezený přístup k ověřeným zprávám, v pouliční tmě dochází k rabování... I tak by mohl vypadat krajní scénář blackoutu neboli rozsáhlého výpadku elektřiny na velkém území po dobu desítek hodin či dnů. „Třeba v Americe se nejhůře s blackoutem vyrovnávali domácí mazlíčci. V okamžiku, kdy nemají dostatek žrádla, tím velmi trpí i jejich páníčci,“ vysvětluje geolog, klimatolog a filozof Václav Cílek.

Blíží se kolaps naší „západní“ civilizace?
Kolapsů je mnoho druhů. Nedávno jsem viděl hezkou analýzu profesora Václava Smila, která se týká Japonska. Největší ekonomika světa upadá do potíží. Nejsou lidé, chybějí potraviny, energie, a přesto společnost funguje a pokračuje dál poměrně normálně i se všemi problémy, co má. Ceny pozemků ve středu Tokia oproti dřívějšímu stavu padly na čtvrtinu. A to se může stát i u nás. Ale ptala jste se na kolaps. Museli bychom si definovat, co to vlastně je. Podle mě jde o jiný druh kontinuity. Myslím si, že to, co nás čeká, je chudnutí většinové populace. Zostření vztahů mezi mladou a starší generací. Tedy konfliktnější období. Oproti situaci na konci první nebo druhé světové války, neřkuli třicetileté války, je to ale vlastně komfortní situace. A protivenství doby naopak často umožní lidem prožít bohaté životy.
Ocitáme se v éře periodických nedostatků. A ty se mohou týkat energií, ale i potravin nebo vody.
Dokážete coby geolog najít pramen, z něhož by se dalo v nouzi pít? A budou se tyhle schopnosti do budoucna hodit?
V rámci přípravy na budoucí život, kdy může dojít k blackoutu, je dobré vědět, kde ve vašem okolí vodní prameny existují. Většina z nich je dnes kontaminovaná, takže se voda z nich nedá pít, a pak je nutné ji nějak zpracovat. Nejlepší jsou biologické filtry na bázi nanovláken.
V roce 2018 jste s kolektivem dalších autorů vydal knihu Ruka noci podaná, kde varujete před čtyřmi typy rychlých krizí – neočekávanou událostí, sociální bouří, epidemií a blackoutem. Vysloužil jste si za to pověst katastrofisty. Ovšem pokud jde o epidemii, váš předpoklad se naplnil. V roce 2020 přišla pandemie vyvolaná koronavirem. Jak jste si představoval epidemii, když jste knihu psal?
Moje představy byly ovlivněné filmovou realitou. Představoval jsem si silnou, šokovou záležitost, která rychle odezní. Velká, ale rychlá krize. Nikoliv to, že bude relativně mírná, ale bude klást na lidi dlouhodobou zátěž a způsobovat dlouhodobé vysílení. Dnes téměř nikdo z nás nemusí dělat žádné hrdinské činy, ale už dva roky žijeme a zřejmě ještě nějakou dobu žít budeme v podivné době, jež nám přináší mnoho problémů.
Prepper je člověk, který je připraven. Má doma v zásobě trvanlivé potraviny, vodu a další věci potřebné k přežití. Nicméně takzvanou „kápézetku“, neboli krabičku poslední záchrany na pomoc ve svízelných a nečekaných situacích, které v přírodě mohou nastat, znaly už Rychlé šípy. Jaroslav Foglar dokázal do miniaturní krabičky naskládat mnoho praktických věcí. Dnešní „krabičky“ jsou však o něco větší, a ještě důmyslnější.
Budoucnost? Být částečně nezávislý na dodávkách energie z veřejné sítě a mít vlastní energii z obnovitelných zdrojů či sdílet solární energii se svými sousedy. O takzvané sousedské energetice se v poslední době hodně mluví.
Obvykle zářící město se ponořilo do tmy. Nejde elektřina, nefunguje pouliční osvětlení, internet, televize ani ledničky, zavřená jsou nákupní centra, malé obchody i benzinky, proud nejde v bytech, ve firmách, v úřadech... Život jako by se zastavil.
Prepper je člověk, který je připraven. Má doma v zásobě trvanlivé potraviny, vodu a další věci potřebné k přežití. Nicméně takzvanou „kápézetku“, neboli krabičku poslední záchrany na pomoc ve svízelných a nečekaných situacích, které v přírodě mohou nastat, znaly už Rychlé šípy. Jaroslav Foglar dokázal do miniaturní krabičky naskládat mnoho praktických věcí. Dnešní „krabičky“ jsou však o něco větší, a ještě důmyslnější
V čem jsme v ní obstáli, a v čem ne?
Ve světě, ale i u nás se ukázalo, že je špatná komunikace mezi vládami a lidmi. Politici špatně vysvětlují a zdůvodňují své kroky. Schází-li reálné vysvětlení toho, co se stalo a co se má dělat, lidé raději uvěří alternativním nebo konspiračním teoriím. I když ty taky nepomůžou ani nedodají klid. Jinak mám pocit, že to zvládáme poměrně dobře. I když mám kamarády mezi psychology a ti teď mají tolik práce, že další pacienty už neberou. Pandemie deprese je poměrně rozšířená už i u dětí a dospívajících.
Zocelila nás ta zkušenost v něčem?
Někoho ano, jiného to naopak rozhodilo. Lidé čekali, že to brzy skončí a vrátí se normální život. Ten však pravděpodobně v podobě, jak jsme ho znali, už nikdy nebude. Mnoho lidí lenivě sedělo doma a čekalo, jak to dopadne. Zatímco asi bylo a je zapotřebí postavit se tomu čelem. Chodit do přírody, komunikovat. Neležet u televize, ale pracovat, pěstovat si koníčky. Lidé, kteří si navykli aktivně zápasit s těžkostmi světa, přežívali docela dobře.

Dá se vyhnout blackoutu?
Blackoutů je několik typů. Česká republika má zatím poměrně robustní, dobře navrženou a ze socialismu zděděnou energetickou přenosovou soustavu a do značné míry můžeme eliminovat přeshraniční výkyvy toků. Pravděpodobně nehrozí kolaps, který by plynul ze slabosti energetické soustavy. Blackout naopak může hrozit v okamžiku, kdy padají stromy kvůli silnému větru. Ty například loni pokácely tři obrovské stožáry u Temelína, ale naštěstí se to podařilo kompenzovat. Problémy může způsobit i námraza, jež zatíží dráty vysokého napětí a ty se dotknou. Ve Slovinsku byl velký blackout, když padal mrznoucí déšť na stožáry a ty se tím polámaly. Většina blackoutů elektřiny, které nás čekají, bude mít nejspíš regionální charakter. Těm se v budoucnu asi nevyhneme. Zpravidla se odstraní během 24 hodin, ve vzdálených lokalitách to potrvá o něco déle.
Nehrozí nám tedy totální výpadek elektřiny v Evropě?
I to je samozřejmě možné. Se zaváděním alternativních zdrojů („čistá“ elektřina vyráběná pomocí slunce, větru, vody..., pozn. red.) slábne i stabilita celé evropské sítě. Je to sice méně pravděpodobné, o to větší by to však přineslo problémy.

Jak by takový blackout vypadal?
Mohl by trvat mnohem déle, až deset dní. A nebyl by to problém ani tak z hlediska zásobování potravinami, jako spíš vody. Nefungovala by totiž čerpadla, tím pádem by netekla ani voda z kohoutků. Navíc řada míst má nucenou kanalizaci, to znamená kanalizační zásobu třeba jen na jeden den, potom se ze záchodů v nízko položených lokalitách stanou chrliče, což by byla další obrovská potíž.
Jsou ještě katastrofičtější předpovědi. Třeba blackout trvající skoro měsíc. Co by bylo pak?
To se dá obtížně odhadnout. Každopádně dlouhodobý blackout by naši civilizaci rozhodil na několik týdnů až měsíců. Není to pravděpodobný scénář, spíš nás čeká „cenový blackout“. Když není elektřina, máme blackout. Když elektřina je, ale nemáme na ni peníze, je to „cenový blackout“.
Je větší nebezpečí „klasického“ blackoutu z důvodu výpadků elektřiny v zimě kvůli topení, nebo v létě kvůli klimatizacím?
Jednoznačně i do budoucna bude vždycky problémové zásobování energií v zimě, protože v létě svítí slunce. Tím pádem se méně topí a je poměrně velký zdroj fotovoltaické energie. Ale ano, problémem je i chlazení. Například řada amerických měst spotřebovává více energie na chlazení než na topení. Ovšem chladit se dá různým způsobem. Zaujala mě třeba nová role tepelných čerpadel, která mohou ochlazovat vodu v rybníce, aby ve vedrech nepochcípaly ryby, protože by měly málo kyslíku.
Ohrožují nás blackouty ze zahraničí?
Do jisté míry ano, protože přenosová energetická soustava je systém spojených nádob. Pokud jsou dobře spojené, blackoutová vlna se velice snadno přenese. A ve Švýcarsku nebo v Itálii se ukázalo, že i na poměrně velkou vzdálenost.
Jen kvůli Německu, jež postupně vypíná uhelné i jaderné elektrárny a při výrobě elektřiny stále více spoléhá na počasí, tedy vítr, slunce a vodu, hrozil loni blackout nejméně čtyřikrát. Ve Švédsku zkraje roku 2021 vláda vydala akutní doporučení, aby lidé přestali luxovat, jinak elektřina dojde. A předtím Evropu minul blackout jen těsně kvůli problémům Rakouska. Nemělo dostatek vlastní energie, spoléhalo na dodávky z Balkánu, tam však došlo k sérii poruch... Co vám v takových chvílích běží hlavou?
Že se z éry dostatku, kdy všeho bylo o pár procent více, než jsme potřebovali, ocitáme, a to z různých důvodů, v éře periodických nedostatků. A ty se mohou týkat energií, ale i potravin nebo vody.
Rakouská i německá energetická síť je s nástupem obnovitelných zdrojů poměrně nestabilní. Souvisí to s kolísáním ve výrobě elektřiny v závislosti na slunci či větru.
A začíná to být velký problém. My máme v energetice stále velké zdroje například díky jaderným elektrárnám, které se nedají moc regulovat. Dají se sice vypnout a zapnout, ale není to zrovna jednoduché. Kromě toho potřebujete flexibilní regulační prvky, což jsou většinou tepelné elektrárny na plyn nebo uhlí. S plynem jsme závislí na Rusku, ale i na Německu. Mezi energetiky existují dlouhodobé obavy z toho, že budeme kupovat ruský plyn s německou přirážkou. Já jsem sice hodně ekologicky uvažující, ale doporučuji, aby zůstala nějaká kapacita i na domácím uhlí. Třeba z něj vyrábět jen 10 % elektřiny, ale být připraveni i na to, že vypadne-li plyn, navýší se to na 20 %. A minimálně dalších 30 % pokryje jádro.
A k tomu by se pak mohla přičíst další složka – komunální, někdy se o ní mluví jako o sousedské energetice. Jsou to různé alternativní, většinou fotovoltaické sítě. U nás dlouhodobě dobře ekonomicky vycházejí jen dvě alternativy: solární panely a tepelná čerpadla na velké objemy tepla, schopné zásobovat celou čtvrť nebo menší město. K tomu už ale potřebujete i řeku. Řešení do budoucna vidím ve funkčním propojení všech těchto prvků. Centrální je jádro, pak je regulační prvek, jako jsou tepelné elektrárny, a nakonec jsou místní zdroje, tedy sousedská energetika.
Do velkých potíží bychom se ve městech dostali už po 48 hodinách bez elektřiny. Po týdnu by byla situace kritická. Trvá-li blackout dlouho, přichází chaos, pouliční násilí, začíná rozvrat celé společnosti.
V souvislosti s fosilními palivy říkáte, že je potřebujeme k tomu, abychom nespálili lesy a z nich nevyprodukovali podobný objem CO2. Jak to myslíte?
Dříví má tepelné parametry zhruba na úrovni hnědého uhlí. A když spálíte třicet let starý strom, vytváříte uhlíkový dluh. Ten je splacený až v okamžiku, kdy další stromy dorostou třiceti let a objem spáleného a dorostlého dřeva se vyrovná. Je důležité si uvědomit, že na dříví a na uhlí a briketách u nás závisí milion domácností, což je 2,3 milionu lidí. Oni nemají jinou šanci. Nemohou topit elektřinou, protože pro ně bude drahá. Spalování biomasy, zejména dříví, je v oblasti samozásobitelství velmi důležité. V českých lesích (ty pokrývají 33 % rozlohy státu, pozn. red.) manuálně pracovalo až okolo 80 % dělníků ze Slovenska nebo z Ukrajiny. V době pandemie se sem hůře dostávají. Ale lesníci dost dobře nevědí, co se dřevem. Nicméně začínají se jim hlásit samozásobitelé.

Přes Česko teče příliš mnoho elektřiny z Německa, zemi hrozí blackout
Spotřeba elektřiny se bude nejspíš zvyšovat. Ještě před pár lety spotřebovaly počítače zlomek elektřiny, co dnes. Během dvaceti let však budeme většinu energie potřebovat na pokrytí provozu obrovských datových center a nezbude na svícení. Další věcí jsou elektromobily. Na světě jezdí více než miliarda aut, z toho méně než 0,5 % tvoří ta elektrická. Ale plán je, že rychle začnou nahrazovat automobily jezdící na benzin a naftu. A to ještě zatím nemáme elektrické lodě, letadla, obrovská nákladní auta, na nichž stojí obchod. Navíc kdybychom v Česku vyměnili všechna osobní auta se spalovacími motory za elektroauta, potřebovali bychom až dva nové Temelíny. Dokážeme se na tyhle změny vůbec připravit?
Především s plánovaným letošním odstavením posledních jaderných elektráren v Německu se očekává další zdražení elektřiny v řádech desítek procent. Pravděpodobně to bude tedy podobná situace jako kdysi s vodou. V roce 1965 byla v Československu její průměrná spotřeba na člověka 260 litrů denně. A předpokládalo se, že nároky porostou na 500 litrů na člověka a den. Proto se vybudovala Želivka. Díky Bohu za velké projekty socialismu! Voda se totiž stala tak drahou, že dnes většina lidí v Česku spotřebovává jen 80 až 100 litrů vody na den. A v okamžiku, kdy dojde ke zdražení energií, začneme okamžitě šetřit i s nimi. Brzda bude tedy to, že na elektřinu nebudeme mít, podobně jako nemáme na vysoký účet za vodu. Pravděpodobnější vývoj je tedy šetření. A energetická krize může přispět k tomu, že začneme více hledat způsoby, kde elektřinu vzít. Nabízí se fotovoltaika na střechách, na dvorcích a podobně. Je to tedy i příležitost k transformaci.
Obejdeme se ale do budoucnosti bez fosilních paliv úplně?
Energetika je konzervativní obor, protože závisí na infrastruktuře, jež se buduje desítky let. Parní turbína nebo spalovací motor se dnes už téměř nedají vylepšit a jsou to hodně dokonalé energetické nástroje. Čekám, že během dalších dvou let narazí zelená politika EU na tak vážné problémy, že fosilní paliva s námi zůstanou mnohem delší dobu, než si teď myslíme. Ano, energií šetřit musíme a snižovat emise také, ale nějak promyšleněji.

Možné příčiny blackoutu
Obvykle zářící město se ponořilo do tmy. Nejde elektřina, nefunguje pouliční...
Přírodní živly. Větrná smršť, silná námraza či dlouhotrvající sněžení mohou vyvolat domino efekt. Řadu na sebe navazujících událostí, které mohou vést k blackoutu. Kapitola sama pro sebe je velká sluneční bouře.
Výroba elektřiny ze slunce a větru. Pokud málo svítí slunce nebo nefouká, může to vést k nestabilitě v síti.
Nerovnováha mezi výrobou a odběrem. Doprava energie z větrných a fotovoltaických elektráren ze severu na jih Německa vede přes přenosovou soustavu v Česku. V případě přetoku množství elektřiny může dojít k rozsáhlému výpadku.
Další příčiny. Lidská chyba, útok teroristů, kombinace několika vážných technických poruch či souběh jiných závažných příčin.
Někteří analytici nevylučují, že už letos v zimě mohou Evropu čekat rozsáhlé výpadky elektřiny v důsledku energetické krize. Tu na konci roku 2021 ještě vyostřily problémy kolem dodávek zemního plynu z Ruska. Ten rekordně zdražil.
Zásobníky plynu jsou plné z 80 %, což by mělo vydržet minimálně na dva měsíce. Kdyby byla zima studená jako ta minulá, může dojít k nějakým problémům, spíš tedy cenovým. Situace by se dala uhrát, ale chtělo by to nad tím přemýšlet a mít náhradní zdroje. Ani ten plyn nemusíme dovážet z Ruska, můžeme přivážet kapalný z Ameriky. Je to však pomalejší, logisticky náročnější a dražší. Právě zásobníky na plyn vytvářejí několikatýdenní prostor na hledání nápravného řešení, které nebude ani jednoduché, ani levné.
V poslední době se mluví i o blackoutu, který by mohl nastat z důvodu silné sluneční bouře. Kdyby zasáhla Zemi sluneční bouře stejné intenzity jako v roce 1859, nebylo by možné používat internet, satelity, mobily, GPS, nefungovaly by bankomaty, a podle některých odborníků by vypukl chaos...
I to je pochopitelně jeden z možných scénářů. Všichni pořád žijeme pod Damoklovým mečem, že dostaneme rakovinu, že nás srazí auto... a umíme s tím žít. A podobně je i řada civilizačních Damoklových mečů. Magnetické bouře na Slunci by skutečně byly schopné způsobit vyřazení internetové sítě, ale k tak silným bouřím dochází jednou za několik desítek let. S intenzitou bouře, jaká byla před sto padesáti lety, nemáme žádnou zkušenost.

Slunci blíž. Díky naší sondě poprvé uvidíme, co se tam děje, říká astronom Heinzel
Dají se tyto problémy vůbec do budoucna obejít?
Řekl bych, že nás asi jednou potkají. Je dobré na to být připravený, ovšem příliš se toho nebát. Říct si: „Jasně, teď všechno funguje, ale co bych dělala, kdyby tomu tak nebylo? Mám nějaké zálohy? Jak můžu reagovat v případě, že nepůjde plyn nebo internet? A co všechno to způsobí? Jaké důsledky to může mít pro mě a moji rodinu?“ Vždycky byste měla mít v záloze plán B. Jako lidé jsme na podobný způsob uvažování nastavení. Je to vlastně situace veverky, která si na zimu shání oříšky.
Jsou povahy, co krize snášejí dobře?
Ano. Na to je velká řada studií. Budete se divit, není to jen otázka vrozených dispozic, ale zejména tréninku. Proto je dobré, aby děti prošly skautem, aby dokázaly spát venku, uměly si rozdělat oheň. V běžném životě se můžete trénovat třeba i tím, že se naučíte si něco odepřít na pozdější dobu anebo dělat každý den nějakou činnost, kterou nemáte ráda, a podobně.

Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo
Preppeři jsou lidé, kteří se dopředu aktivně připravují na to, co by mohlo přijít. Na potenciální řádění přírodních živlů,válečné konflikty anebo právě na blackout...
Prepper je ten, kdo je připraven. Do značné míry přišlo prepperství z Ameriky. Když se podíváte do historie, bylo tam hodně válečných tažení i hurikánů. Z našeho současného pohledu jsou mnohem hrozivější scénáře postupného chudnutí společnosti anebo potravinového šoku, kdy je najednou drahé i jídlo. Prepperství byl původně takový rambovský postoj k přežívání v džungli. V reálném světě však musíte začít rodinnou připraveností. To znamená, jak se v nouzi postarat o malé děti, starší rodiče, nemohoucí tetu a hladového psa. Připravit se na to, co by nastalo z hlediska celé širší rodiny. Aby v nejistých dobách dokázala poměrně dobře přežít.
Naši knížku četlo mnoho prepperů a následně po zkušenosti s pandemií mi řekli: „Nakonec se to odehrálo úplně jinak, než jsme si mysleli.“ Byli však připravení na to, že se něco může stát a že můžou přestat platit pravidla, na něž byli zvyklí. V pohodě odjeli na chalupu, kde pokračovali v normálním životě. Z toho vyplývá, že příprava na krizi se většinou vyplácí i v okamžiku, kdy proběhne úplně jiným způsobem, než jsme si mysleli.

Jak se tedy na blackout způsobený výpadkem elektřiny připravit?
V našich podmínkách je to poměrně jednoduché. Mít doma baterku, svíčky, plnou nádrž v autě, v záloze filtr na vodu nebo záložní zdroj vody, či o něm aspoň vědět. Mít peníze v malých bankovkách, abyste si mohli koupit výprodej chlazených nebo mražených potravin v samoobsluze, protože by nešly mrazicí a chladicí boxy. A trpíte-li nějakou nemocí, mít zásobu léků na měsíc dopředu. A taky, jak ukazuje americká zkušenost, žrádlo pro kočku a psa.
Dá se připravit na dlouhodobý blackout?
Ten nás vždycky dožene. Dlouhodobý blackout je zcela odlišný podle toho, zda žijete v rodinném domku, nebo bydlíte v paneláku. Jste-li někde v přírodě na venkově, můžete topit dřívím, v okolí si u pramene naberete vodu. A protože máte dříví, jste schopná si ji převařit. Ve městě se však dlouhodobý blackout dost dobře nedá zvládnout. Lidé jsou zvyklí, že mají obchody na každém rohu, takže obvykle nemají velké zásoby potravin. A když ano, nemají je na čem uvařit. Nejjednodušší věc je mít preventivně doma středně velkou bombu na plyn a vařič. Má to své nevýhody, musíte větrat, ale žádný z prepperských návodů není pro hloupé lidi. Musíte uvažovat. Jak shromáždit rodinu a co s ní pak udělat. Třeba jenom mít odpovědi na otázky typu, kdo vyzvedne dítě ze školy nebo ze školky. To, oč v dlouhodobém blackoutu běží, jsou hlavně malé děti a staří lidé. Kdyby měl být blackout opravdu dlouhodobý, jako tomu bylo v Rusku nebo třeba během války v Sarajevu, vybere se v paneláku jedna místnost, která se zateplí, a tam se dodává teplo.
Ale jak?
Kamínky vyrobenými ze svařených železných plátů na nožičkách. Komín musíte vyvést ven, takže prorazíte zeď paneláku, a topit můžete odpadním dřívím, ale vlastně čímkoliv. Takhle přežila v 90. letech v okrajových částech Ruska nebo v Jugoslávii celá panelová města.
Existují už zkušenosti z jiných blackoutů ze zahraničí. Co se ukázalo jako největší problém?
Třeba v Americe se nejhůře s blackoutem vyrovnávali domácí mazlíčci. V okamžiku, kdy nemají dostatek žrádla, tím velmi trpí i jejich páníčci. Také se ukázalo, že až 60 % lidí nemá skoro žádné peněžní rezervy. A hodně špatně jsou na tom krávy, jež nemá kdo podojit. A drůbež ve velkochovech nastydne a umře.
Před šestapadesáti lety se celá severovýchodní oblast USA a část Kanady ponořila do tmy. Zastavily se vlaky, lidé zůstali uvězněni ve výtazích. Šlo o vůbec první blackout v moderní historii. Během 12 minut na 128 tisících kilometrech čtverečních nesvítila jediná žárovka. Kaskádový výpadek elektrické energie gigantických rozměrů zasáhl 30 milionů lidí v sedmi amerických státech a dvou kanadských provinciích. Trval zhruba čtrnáct hodin, během nichž docházelo i k rabování.
Po několika hodinách bez elektřiny vypadnou i mobilní sítě. Málokdo se už dnes dokáže bez mobilu obejít...
Víte, mě to nedojímá. Dojalo by mě, že při velkém blackoutu časem vypadne i plyn. Pokud jde o mobily, v případě blackoutu zkrátka musíte počítat s tím, že budou přetížené sítě, rychle a stručně se proto snažte domluvit s rodinou, co udělat. Já jsem starší generace a moje děti vědí, že mají přijít k nám a přivést s sebou vnuka. Pokud z bytu někam odcházíte, nechte vzkaz za dveřmi nebo v PET lahvi, aby vás nehledali sousedi. Také existuje mnoho nabíječek na mobilní telefony, které mohou fungovat, i když nejde elektřina. Nejjednodušší, a to znám z Indonésie, je nabíječka na dvě tužkové baterky, uskladněné vydrží dnes klidně pět let. Během nich ztratí jen 20 % energie. I powerbanka s fotovoltaickým panelem je dobrá varianta. Existuje řada poměrně jednoduchých pomůcek, které vám v případě krize opravdu hodně usnadní život.
Jenže člověk má spíše tendenci si podobné věci raději nepřipouštět...
To je normální lidská vlastnost. Musíme řešit každodenní starosti, a už si nechceme připouštět další. Covid nás ale upozornil, že existují i problémy, o nichž jsme původně vůbec neuvažovali a na něž je dobré být připravený. Každý z nás však unese jen určitou míru nejistoty. Máte-li základní psychologické návyky, něco jídla, teplý spacák, zásobu svíček a filtr na vodu, dodá vám to klid v dobrých dobách a pomůže v dobách zlých.

RNDr. Václav Cílek, CSc. (66)
Václav Cílek, geolog, spisovatel
Je český geolog, spisovatel a popularizátor vědy.
S rodiči pobýval v Tanzanii, kde jeho otec pracoval jako geolog. Zde studoval v letech 1969–1970 na střední škole, dále vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a Přírodovědeckou fakultu – obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze.
V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR.
Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 pak na částečný úvazek v Centru teoretických studií.
Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR.
Žije v Praze a má dvě dcery, mladší z nich Eliška Cílková je česká hudební skladatelka.
Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/technika/v ... oj=otvirak

[Joe Azbest]

Blackouty připravují horská střediska o miliony. Stížnost Dolní Moravy řeší ČEZ.
A to jsou jenom horsky střediska a co to stojí ... Zrovna na toto by měli být připraveni a mít záložní dieselagregát. Sice to nejsou blackouty, ale jen výpadky, ale i tak to je nepříjemné.
https://www.denik.cz/ekonomika/blackout ... 22020.html

[dracekvo]

Udělám si bussines v místech kde jsou časté výpadky el. energie a pak brečím, že tam jsou výpadky el. energie ...

Jako na jednu stranu to chápu, platím stejně jako lidé, kteří výpadky nemají. Ale na druhou stranu nechápu, že akceptují ztrátu 1 mil. denně a raději nepořeší zálohu.

[bacil]

Však jim tu ztrátu zaplatí ČEZ, tak proč by to řešili. Zákazník jsou lidi a ti přijdou znovu a další. Ekonomicky opravdu není důvod zálohu elektřiny řešit.

[Maximus]

Chtel bych rozvinout debatu, kdo vsechno by byl v případě zimniho blackoutu v trvání v řádu jednoho az dvou týdnů ohrozen.
Je jasné, ze lide v domaci peci zavisli na pristrojich by byli na prvnim místě.
Pak sociálně ci mentálně jiz slabší duchodci neschopní reagovat adekvátně na nastalou situaci.
Nemocnice by vetsinou mely byt schopny zajistit chod generatoru. Je ovsem možné ze by druhy ci třetí den nastal vypadek z duvodu nemožnosti ci neschopnosti doplnit naftu pro záložní generatory. Pri jejich spotřebě to opravdu nezachrání par rezervnich kanystru ze zasob zdravotniho personalu.
Problem by meli lidé, kteří by se nedokázali dovolat RZP z duvodu vybitych telefonů ci nefunkcnich lokalnich BTS.
Je to jen takovy nastrel k diskusi.

[Radek07]

vodovod (někde může zamrznout a popraskat), kanalizace (někde jsem četl, že ve spodních patrech by byly krásné hovnostřiky ze záchodů), metro a jiná nízko položená místa kde je potřeba stále odčerpávat spodní vodu, samozřejmě bankomaty - tzn. potřeba hotovosti při placení, šaliny, vlaky, letecká doprava, benzinky - tzn. zásobování a přeprava lidí,

[Maximus]

To je jasné, spis mi slo zmapovat nejohrozenejsi skupiny aby se na ně mohla soustředit cilena pomoc. Kapacity IZS budou v prvnim tydnu velice omezene - bavime se o celoevropskem blackoutu.

[Ibex]

to je strašně těžká a široká otázka. Velmi záleží na tom, v jakém ročním období výpadek přijde, ale předpokládám, že se budeme bavit o té horší verzi - zimě.
Nemocnice jsi zmínil, ale určitě by bylo nutné soustředit se k zajištění osoby odkázané na další péči.
Napadá mě:
dětské domovy (klokánky apod.)
pečovatelské služby - jak senioři, tak dlohodobě nemocní mimo nemocniční péči
domácnosti závislé na dálkovém vytápění nebo elektřinou bez dalšího zdroje....

[Joe Azbest]

Lidí na přístrojích je v Praze asi 1000. Jejich seznam neexistuje a při cvičení na blackout bylo konstatováno, že se musí udělat. Zajímalo by mě jestli se tak stalo.
Nemocnice mají naftu na 2 až 3 dny a některé pumpy mají pro provoz během blackoutu generátory a tak by zásobování IZS a nemocníc mělo fungovat.

[devlop]

Nezapomínat také na ty nejmenší - ročně se prý narodí předčasně 8000 dětí, které vyžadují inkubátory. Tohle taky bude poněkud problém udržet v chodu...

[Germanik1]

Pokud to chceš definovat na kapacity IZS, musíš začít u nich. Ony nějaké budou? Ona je zajištěna doprava členů IZS na pracoviště? Ono je postaráno o jejich rodiny, aby vůbec šli do práce? Ona existuje smysluplná práce kvůli které by se na pracoviště za vlastní poslední paliva v osobních autech vraceli? Tedy jsem toho 40 let účasten, ale v současné době všichni dáváme státu 48 hodin na smysluplnou reakci a balíme. Těch 48 hodin má stát či obec na to, aby smysluplně definoval pro IZS práci. Když to nedá, jako že nedá, nevrátím se na pracoviště "z technických" důvodů. Fertig.

Nejohroženější bude nejprve doprava. Zůstanou stát vlaky,. MHD, nepojedou linkové autobusy. Dojde o ucpání komunikací osobními vozidly, včetně nehod a poptávky na RZS. A to včetně zásobování potravinami. Takže bodem 1 by mělo být vyhlášení Nouzového stavu a obsazení uzlovych bodů na komunikacích. Zajištění těžké techniky včetně řidičů na zprujezdneni. S tím souvisí obsazení zdrojů paliv včetně záložních zdrojů, nutných pro provoz.

Bodem 2 zajištění potravin a způsob jejich vydávání. Nejjednodušší by asi byly velkokapacitní školní kuchyně a směny kuchařek. Majitelé nemovitostí zajistí zásobování potravinami pro nemohoucí a nahlásí je do evidence imobilnich. Vše kolem potravinových uzlů.a to včetně zrekvirovani potravin z obchodů a skladů.
Není v Praze v silách IZS a přidružených spolků se cíleně starat o nemohoucí.

Bod 3. Zdravotní péče, mrtvoly, zákaz vycházení, rabovaní etc. Pokud zbydou ozbrojené složky, schopné vynutit tenhle pořádek,mají předchozí dva body šanci na fungování. Protože pravděpodobně půjde jenom pevná telefonní linka a rst RZS, /pokud/, bude se lékařská péče selektovat už při přijetí oznámení.
Etc, etc.. Možná by se mohla řešit evakuace dětí, pokud bude pro ně cílové zázemí


Proto si myslím, že neexistuje NEJOHROŽENĚJŠÍ SKUPINA obyvatel.

[Joe Azbest]

Vypadá to že máme štěstí a blackout není zatím aktuální problém.
Evropa se díky počasí vyhýbá nejhorším scénářům energetické krize.Evropa se zatím dokázala vyhnout nejhorším scénářům vývoje letošní zimní energetické krize, které zahrnují nedostatek plynu, výpadky elektřiny či rozsáhlé odstávky průmyslových aktivit. A vděčí za to počasí. Mírná zima omezuje v této topné sezoně poptávku, což zpomaluje čerpání plynu ze zásobníků. Zároveň se zvyšují dodávky díky lodním zásilkám zkapalněného zemního plynu (LNG), píše agentura Bloomberg.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bloom ... ze/2154424?

[Maximus]

Rozhodně budou mesta fungovat jako past - obyvatelstvo dostupné zdroje potravin a tekutin spotrebuje v radu dní. Pokud bude zimní blackout doprovazen holomrazy, tak bude znacne casti obyvatel hrozit dehydratace.

Souhlasim s tim, jak stat dokáže rychle zareagovat a udržet v chodu IZS, nemocnice a armadu (ta bude řešit ale jen Prahu a krajska mesta, případně posadkova mesta - tech ale moc nezustalo.

Klíčové bude vědět, jak dlouho vypadek site bude trvat - podle toho je možné aspon nejak plánovat.

Jsou mista, kde nastane armagedon - zejmena mesta s velkym zastoupenim neprizusobivych občanů, kteří se situaci přizpůsobí ze vsech nejdříve a strhnou k tomu i lidi, kteří by se jinak drželi zpatky. O Praze, ktera dostane největší dil pomoci si také nedelammoc iluze.

Nedelam si iluze, že nebudou provedeny loupezne akce kriminalnich živlů na muzea, galerie a depozitare s umeleckymi poklady teto země.

Vidim obrovsky potencial pro Stanovenou zalohu státu, ktera by si vzala alespoň část ochrany kulturniho bohatství naší země na starost.

Benefit z hlediska institucí pro tyto dobrovolniky je zřejmý - doživotní volny vstup i pro nejbližší rodinné prislusniky a ve sve podstatě by to ty urady nic nestalo.

[gravedigger]

Nevím, jestli bych vzal svou pušku a šel bránit muzeum a doma nechal potmě v zimě svou ženu a děti.

Ale takového důchodce s vz.58 a cz75 si tam umím představit.

[Germanik1]

Re Maximus : naprostý souhlas. Co nejvíc chybí, jsou něco jako Typové plány pro mimořádné situace v dané konkrétní lokalitě. Máme sice placené úředníky krizového řízení, ale to jsou plošně jen poskoci současného bordelu v řízení. Dobré by bylo v rámci třeba Stanovené zálohy státu sednout a pro danou lokalitu zpracovat smysluplný plán činnosti v mimořádné situaci. Něco, jehož smysl chápe každý, kdo to přečte. A nebude potřeba nic ladit neexistujícimi telefony systémem pokus-omyl. Jednou za čas udělat štábní cvičení s tímto plánem a ŘÁDNĚ jej oponovat. Doplnit a jedeme dál, nic to nestojí. S obsahem lze seznámit i obyvatelstvo. Vzhledem k nezávaznosti plánu nediskutovat se škodiči a politiky.

[Maximus]

To gravedigger:
Jde o to, že muzea jsou vetsinou v intravilanu mesta a je tak docela velka sance, že pobliz by bylo i par střelců, kteri by do patrolovani ve svem "bloku" pribrali i mistni muzeum ci galerii.

V pripade zamku a hradu si to o refugium členů SZS i s rodinami primo říká. Neco za něco - kastelani občas jsou pravoverni "rozpadlici".

To Germanik1: V pripade kolapsu bude vse na bedrech starostu a jejich krizovem rizeni. "Stát" bude v té situaci nekde hodně daleko.