Rekonstrukce domu - topení a TUV

[Karlos]

Tak právě jsem dospěl do fáze kam asi dospěje každý kdo reklamuje dílo na kterém se posílelo více dodavatelů... tedy konkrétně v mém případě: servisák kotle říká, že kotel vaří jelikož jsou slabé připojovací trubky (15mm) k externímu zásobníku vody, obraťte se na montážní firmu, no a ta tvrdí že tyto trubky dává všem a nikdo problém nemá, no a že pokud vaří kotel je to chyba v kotlu... tož jsem jim dal na sebe čísla a ať se domluví... ovšem moc tomu nevěřím...

Chtěl bych se tedy zeptat kdo máte externí zásobník jakýma trubkama jej máte připojen? Já mám zásobník umístěný hned vedle kotle a vnější průměr měděného potrubí je 15mm. Jinak topný okruh do topení má vnější průměr 22mm. tak si říkám jestli by opravdu neměly mít oba okruhy stejný průměr. Možná to nestačí vodu protlačovat tenkými trubkami, ta se nestíhá ochlazovat v zásobníku a dojde (občas) k varu.

Bohužel v manuálu nic o min. průměrech trubek není... na dotaz mi zatim nikdo neodpovedel.

[Hdm]

Co vím tak 15mm se dávají jako připojení k jednotlivým radiátorům. Tady by jsem to viděl na snahu toho co dělal ty 15mm trubky snížit si náklady. IMO dát hned za kotel 15mm měděnou trubku je prasečina.

[Wagoneer]

Ahoj Karlosi,
mám kond Junkers s nepřímo ohřívaným zásobníkem hned vedle. Propojeno cca 80cm potrubím vnější průměr zhruba 22mm. Bez problémů. Kotel si vše reguluje sám čerpadlem.
Pokud ti vaří voda, něco nezvládá kotel.

[Karlos]

Taky si myslím že by to měl kotel uregulovat... nicméně je pravda že z kotle jsou přípojky průměru cca 20mm a i na zásobníku. Takže špekuluji jestli to propojení 15mm trubičkou není přílišné zaškrcení...

Přeci jen 22mm trubička má o více než 100% větší průřez než ta 15mm (380mm2 vs. 177mm2)

Na druhou stranu víc jak rok a půl to fachčilo bez problémů )nebo jsem si jich nevšiml)...

[Wagoneer]

Kotli je jedno, jakou trubkou je připojen bojler. On si sám hlída průtok a především teplotu topné vody i v okruhu přípravy TUV. Navíc má většinou i svoji jednotku odvzdušnění. Spíš bych sazel na nějaké odešlé čidlo. Chytrý kotel by však měl závadu v každém případě vyhodnotit a netopit jak tutek dál. Servis kotle.

[mattea]

15 mm na přípojku ke kotli jsem ještě neviděl, vždycky 20-25mm.

Nám v topení praskalo prostě proto, že se z vody časem vyvařil kyslík a bylo třeba odvzdušnit systém. Ze začátku jsme odvzdušňovali cca 1 x měs., nyní, po x letech (8?) provozu, už prakticky neodvzdušňujeme - okruh má minimální ztráty vody (0,5l/rok), takže se (skoro) žádná nedopouští a nový kyslík se teda nemá z čeho vyvařit.

A teď k tomu, jaké řešení máme my a proč:
kotel na dřevoplyn atmos, s zhruba dvojnásobným výkonem než jsou ztráty domu. je na malé okruhu přes třícesťák, aby nedocházelo ke kondenzaci. za ním je 1000l akumulačka od Bramacu, která, i když dražší, nedělá problémy jako mnohé jiné (bylo mi zdůvodněno použitím jiné slitiny mosazi a nepatrně jiným zpracováním detailů). akumulačka a kotel jsou primární okruh a mají svou expanzku (tyto je nutné pravidelně kontrolovat, případně dopouštět tlak!). V akumulačce je trojí šroubovice z korugované hadice. 1. slouží pro přenos tepla ze solárních kolektorů ( k těm se vypíšu níže). Druhá slouží pro průtokový ohřev TUV a třetí pro průtokový ohřev vody do radiátorů. Radiátory mají samozřejmě termostatický hlavice, ale v domě jsou 2 žebříky, aby se systém v případě jakékoliv závady přes tyto "uchladil".

V plánu je dodělat ještě jednu beztlakou akumulačku a napojit ji do série za tu 1000l horkovodní. Po cca roce diskuzí s topenáři a přečtení bezpočtu literatury na dané téma jsme došli k závěru, že se z důvodu uchování energie vyplatí vzít materiál, který má nízký bod tání - jako třeba parafín. Ten se při cca 70° z pevného skupenství přetaví do kapalného a právě množství energie uložené ve změně skupenského stavu je nedocenitelné. (V úvahu jsme brali i např. ocelové nebo litinové broky zalité transformátorovým olejem jakožto médiem pro přenos tepla - neefektivní. Uložená energie je menší, než ta, co se uloží do parafínu). K technickému řešení této akumulačky. vývod na prim. akumulačce je připraven výrobcem, takže jen zapojíme trubky a do "libovolně tvarované" nádrže s parafínem ponoříme korugovanou nerezovou hadici (návin 20m+, aby byla plocha pro přenos tepla dostačující) s tím, že vývod bude přes horní okraj - nehrozí tak riziko netěsnosti spoje. Jelikož je kapalný parafín jinak objemný než ten v pevném skupenství, z počátku tam bude asi 30% objemová rezerva. Postupným testováním prostě zjistíme, kolik parafínu ještě můžeme přidat. Jedinou, ale poměrně zásadní nevýhodu, kterou takhle akumulačka má, že ji buď koupíte (a parafínový jsou fakt drahý) nebo si vyrobíte a koupíte jenom parafín, kterej je drahej. Ovšem co do poměru energie/cena vychází prostě nejlíp. Průtok skrz tuhle akum. nádrž bude samozřejmě řešen "samospádem".

Jak solár, tak kotel, tak radiátory mají svá čerpadla, celý systém je ale životaschopný bez el. Soláry fungují i samospádem, jen s nižší účinností. taktéž radiátory. Kotel potřebuje tlačit vzduch, tam by bylo dobré ještě dodělat UPS pro výpadek proudu. ale nepřetopí se, v případě výpadku prostě nebude tak efektivní.
Jejich přetopení ani v létě nehrozí, jsou dělané tuším do 400°. Celkové náklady za akumulačku, soláry a kotel u nás byly zhruba 200tis, ovšem s tím, že jsme kde co měli s cca 30% slevou...

Dovolím si oponovat všeobecnému názoru, který mi z této diskuze vyplynul: čím více zateplení, tím lépe. Není pravda.
Zateplení je ekonomické jen do určité míry, pak neúměrně narůstají náklady na další zateplení v poměru s uspořenýma prachama.
Také jsem zaznamenal, že je tu navrhován polystyren kolem dokola domu - prosím, ne! Polystyren, na rozdíl třeba od multiporu, vaty, nebo např. foukané izolace, difuzně uzavře fasádu.
Když už z jakéhokoliv důvodu dáváte nějakou parobrzdu (ať už je to OSB deska, polystyren nebo něco jiného), dejte ji zevnitř a sendwich stěny nechte směrem k vnějšku difuzně otevřený. Předejdete tím kondenzaci vody v konstrukci v zimě.

[michal]

a) co máš nakreslené v projektu?
b) kotel by neměl vařit, měl by se sám ohlídat- mmj. jaký je výkon kotle? Výst. trubky bych viděl tak na 30 mmm
Já jsem měl ten samý problém,měl jsem několik topenářů a spoustu rad ( včetně celý systém předělat) a vzal jsem tam starého chlapíka topenáře, ten se na to podíval, zavřel nějaký kohout, nějaký otevřel......a topení šlape. Zřejmě se to někde hádalo mezi čerpadly.

[gips]

Zdravim,
chtel bych se vas zeptat,
zda-li jste problem nejak vyresil?
Mam ten stejny kotel a take problem
po dvou letech zacal delat to same.
Servisak rekl ze je to ucpanym vymenikem, nalil tam nejakou chemii ale problem pretrvava. Byl tu cca pred mesicem.
Ja si spis myslim ze je to v elektornice, protoze pokud je zapnuty jen v modu na ohrev vody je to ok. Napriklad pres leto.
Ale pokud jede v obou rezimech TUV a topeni tak obcas pri ohrevu boucha.

Diky
Radek

[viktor]

pro mattea : parafin je dobrej napad jen ta cena ... objemove zmemy s teplotou znacne, ale to se da resit,
premeslim nad systemem co realizovat, koupil jsem maly domek stary snad 250 let, samozrejme tuha paliva atd..nema cenu resit , ale co me zajimaje stodola a tu chci prestavet, nahore na pasivni byt o cca 120m2 dole garaz, dilna, technicke zazemi.
predstava byla a stale jeste je asi takova :
kotel na tuha paliva vytapi akumulacku,
solary (kapalina) vytapi akumulacku,
akumulacka TUV a topeni, samotiz. koupelna a kychyne primo nad kotelnou, topeni radiatory,
zaloha krbova kamna, vlozka a obehove cerpadlo, budu to cpat dolu do vymeniku ,
vsechny rozvody se budou plazit po zdech, proste technicke doupe ... polovicka to bud da a nebo ne, deti velke
pokud mate nejake rady tak sem s nima
viktor

[mattea]

Viktor: pokud bude stodola zateplená, odhaduji dostatečný objem akumulačky na 1000l pro obě patra (i technické místnosti musím mít radiátory, i kdyby se měli vytápět na 5-15°), každopádně je nutné to dát topenáři k naprojektování. Ke kotli a krbové vložce, potažmo výměníku ve vložce: ohlídat, aby jak vložka, tak výměník měli dostatečnou kapacitu, aby objekt vytopili i v zimě (-22°).
U nás doma se ještě dbalo na to, aby do kotle šli dát 0,5m polena, protože kdo by se štípal s 30cm polínkama. Třetinu štípání jsme si tak odpustili.
Když už je v systému zakomponovaná akumulačka, je cílem natopit ji rychle a pak se delší dobu nestarat. Tj polínka štípané na drobnější. Jo a z nauky o dřevě vím, že dobře sušené dřevo má až o třetinu vyšší výhřevnost než jen navlhlé dřevo. Doma máme řešeno tříkomorovým dřevníkem. (1 komora=1 sezona, takže dřevo na zimu schne vždy 2 roky).

[VasiliyCosiv]

Technologie napínaných údů nabývá na oblibě mezi leštitely a hulypéry po celém světě. Jedná se o obstrukční systém složený ze sliníkových výměšků a fólie, který nahrazuje sádlomáslonové věšení opů. https://údy-napínané.cum

Jistě. Spam. Ban. Fab

[malajizva]

S-B-F

[PeFi]

Dovolím si oponovat všeobecnému názoru, který mi z této diskuze vyplynul: čím více zateplení, tím lépe. Není pravda.
Zateplení je ekonomické jen do určité míry, pak neúměrně narůstají náklady na další zateplení v poměru s uspořenýma prachama.

To sice ano, na druhou stranu vzhledem k ceně práce a ceně materiálu může být skoro jedno, jestli se použije 10 cm polystyrenu nebo 20 cm polystyrenu. U 10 cm může být problém s kondenzací, u 20 cm problém nebude - viz níže. Takže kromě ekonomického hlediska to chce zohlednit stavební fyziku.

Také jsem zaznamenal, že je tu navrhován polystyren kolem dokola domu - prosím, ne! Polystyren, na rozdíl třeba od multiporu, vaty, nebo např. foukané izolace, difuzně uzavře fasádu.

Když už jsme u toho, tak existuje i difusně otevřený polystyren (BaumitOpen). Ale i obyčejný polystyren nevadí, pokud je tloušťka polystyrenu dostatečná na to, aby rosný bod zůstával po celou zimu uvnitř polystyrenu a nedostával se do konstrukce. Proto paradoxně "čím tlustší cihla, tím větší musí být minimální tloušťka polystyrenu, aby rosný bod zůstal v polystyrenu a nedostal se do cihly". Difusně otevřený polystyren je pak potřeba pouze do míst, kde jsou tepelné mosty a kondenzaci v konstrukci se nejde vyhnout.

Když už z jakéhokoliv důvodu dáváte nějakou parobrzdu (ať už je to OSB deska, polystyren nebo něco jiného), dejte ji zevnitř a sendwich stěny nechte směrem k vnějšku difuzně otevřený. Předejdete tím kondenzaci vody v konstrukci v zimě.

Tím se nepředejde kondenzaci, ale dosáhne se aspoň toho, že výsledná bilance za celý rok bude příznivá, což znamená, že to co v zimě zkondenzuje, to se v létě zase stihne odpařit.

Bilanci kondenzace vodní páry by měl ověřit projektant, pokud někdo zatepluje bez projektanta, tak na webu je dost kalkulaček, kde si to člověk může naklikat a nechat spočítat jak to zhruba vypadá.

Je vhodné zohlednit, zda jsou použity dostatečně pesimistické výchozí podmínky pro výpočet, protože běžná návrhová vnitřní teplota (21 stupňů) a vlhkost (55%) nemusí vždy odpovídat realitě (kuchyně, pěstírna orchidejí, místnost s bazénem ).

[dracekvo]

Já osobně, když bych šel do zateplení starého domu a výměny oken, tak bych to udělal jen za cenu instalace rekuperace.
Ty jednotky už dneska nejsou vůbec drahý a stačí jen udělat díru do zdi.

Viz. heslo decentrální rekuperace. Tím by se měla vyřešit i nepřiměřená vlhkost ve starém domě po jeho úplném uzavření.

[PeFi]

O decentrální rekuperaci jsem jednu dobu uvažoval do ložnice, ale čím víc jsem nad tím přemýšlel tím menší smysl mi to dávalo. Kdybych stavěl nový barák, nebo dělal totální rekonstrukci, tak si rekuperaci určitě pořídím, ale s centrální jednotkou. Blbý akorát je, že rekuperace se nesnáší s odtahovou digestoří v kuchyni. Pokud člověk chce mít možnost topit dřevem, tak se to taky komplikuje (přívod externího vzduchu pro kamna).

[dracekvo]

Kamarád si to teď dává do dřevostavby a obecně ta firma to do těch dřevostaveb montuje a nikdo si na to nestěžuje.
Samozřejmě ta decentrální rekuperace musí být vždy víc jak jedna a pravidelně se střídají. Jedna saje a druhá vyfukuje. Zachvilku naopak.

Digestoř a další věci by neměli problém ani s normální rekuperací. Když zapnu digestoř, tak se prostě nasaje víc vzduchu a vyfoukne méně přes rekuperaci. To si zařídí fyzika sama.

[PeFi]

Digestoř a další věci by neměli problém ani s normální rekuperací. Když zapnu digestoř, tak se prostě nasaje víc vzduchu a vyfoukne méně přes rekuperaci. To si zařídí fyzika sama.

Fyzika si to právěže zařídí. Podívej se na objem vzduchu jaký umí i relativně malá digestoř (400-600 m3/h) a typické objemy běžných rekuperací pro RD (<300 m3/h). Digestoř ti nemilosrdně otočí směr toku vzduchu v trubkách pro odpadní vzduch. Právě proto ti všichni řeknou, že si máš k rekuperaci pořídit cirkulační digestoř.
Tady je popsáno několik varianty a každá má své problémy:
https://www.luftuj.cz/clanky/rekuperace-vs-digestor/

Dobré řešení (v článku varanta "2c)" existuje, ale levné nebude.