obecny dotaz - cteme po sobe vubec prispevky? - nejmene dvakrat sem zde psal o malych prenosnych fladerach s hadickou do nosu a odpovedi sou priklady prum. havarii a explozi.. netyka se jen tohoto vlakna..
mozna pulka prispevku zde vznika na mobilu, kdyz se asi lidi nudej pri jizde v zacpe - to by neco vysvetlovalo..
god> jo to dava smysl, nekdy taky hraje roli proudeni vzduchu, pokud je barak vystaven ofoku vetrem, ktery muze menit smer necekane - tez jsem to nahodou ve sklepe pozoroval..
k filtracii: kam si umiestnite filtračne zariadenie, je vaša vec, ale napadlo vás, dat cyklonovy odpračovač ešte pred samotny filter do exterieru? Da sa vyrobit na kolene, čisti sa lahko a nemá velký tlakový spád - nebrzdi velmi.
Pri radioaktivnom zamorení, napr pri zemnom, podzemnom výbuchu, alebo horení paliva je radioaktívneho prachu najviac. Takže pre osadku krytu bude možno stačit čistit vzduch od popolu a prachu. Samozrejme, ked tam bude uhlie, tak to bude ešte lepšie. V prilohe su neake hranične hodnoty plynov.
Pretlakove uzavery musia byt obojstranne, pretože podtlak je pre človeka nebezpečnejši ako pretlak.
Funkcia pod-pre-tlakovej uzavery by mala byt na take hodnoty ake znesie človek. Pretože napr. termobarika nevykazuje taky vysoký tlakový prírastok ako klaicka trhavinova explozia.
Aby ste sa vyhli vlastnemu drahemu objavovaniu, skúste kdo má prístup k normám, pozret čo píšu v čsn...
Vykurovanie tuhymi palivami v prilohe: Kryty služili ku kratkodobemu prečkaniu a naslednemu boju. Navyše odolnost haldy dreva proti granatu je vyššia ako propanovej bomby. Ale to zas nás nemusí trápit, pretože nás nezaujíma bojovy kryt...
...taky zvažuju stavbu (ú)krytu. Na jaře začínám stavět RD + garáž, takže na pozemku bude rušno a tudíž to nebude nijak nápadné (logicky na kryt povolení mít nebudu a ani nechci:-). Stále nemám úplně jasno, jestli to pojmout jako samostatnou stavbu nebo podsklepení garaže (pod dům umístit nejde, dům je pasiv založený na náspu z pěnoskla), takže přímo domu dostupný nebude (garáž je na dům nalepená, ale funkčně je spojit nelze). Spíše se kloním k první variantě. Jako velké úskalí vidím vstup do takového (ú)krytu, který by podle měl být co nejvíce nenápadný, nicméně umožňovat běžný přístup, aby se dal využívat i v "klidné době". Docházím k závěru udělat přiznaný vstup a následně malý sklípek na brambory, jablka atd s regály a v něm udělat tajné dveře (do strany vyklápěcí regál a za ním dveře do samotného krytu), viz nákres. Myslím, že to nejlépe spojuje požadavek na "skrytý" vstup a běžné využívání. Napadá někoho lepší řešení?
za každu cenu by som sa snažil umiestnit sklipek bo barák. Jednak je to značná úspora - základy budeš muset kopat aj tak, a podporí to stabilitu domu. Je to jednoznačne lacnejšia varianta a je to po ruke.
Vchod - za mieroveho stavu normalne schody, ktoré ide zakopat. V PA neaký malý vchod 0,5x1m.
Musi to mat min 1 núdzový východ. Može to byt napr. oslabená stena.
Vchod - hoci je to nepraktické umiestnit do praveho uhlu. Pri tvojom návrhu je vyborna dobyvatelnost pre nizku dynamicku odolnost. Z vhodneho miesta by tam šlo poslat rpg, alebo neaku inu nalož. Dalej asi ponuka dobrý výhlad pre opozičného strelca.
Proti tlakove dvere otvarajuce sa von sa použivali ale proti kynetickým zbraniam to zas tak super neni. Už neviem kde sa použivali kridlove do vnutra otvarajuce sa dvere. Nezamykali sa, ale ako uzavera boli ocelove lana. Takže to bolo velmi pružné a odolalo to aj dnyamickému zataženiu.
lukasxxx
10x8m? ak to bude takto velke, bolo by dobre rozdelit to na menšie miestnosti, 2-3. A mat to oddelene: horlaviny, streliviny, potraviny. V prípade že by tam napr buchol granat, mala PB flaša, alebo sa rozlial kanister z horiacim benzínom...
V pripade že by mal služit ako protiradiačný, bola by vhodna dekontaminačna miestnost pred vstupom = obyč vykachličkovana sprcha pred vstupom. Odpad vody by mohol byt filtrovany, aby sa dal vynašat.
ten pravy uhol je za bežnych okolnosti strašne nepreaktická vec, tažko sa tam budu nosti dlhe veci, je to neergonomicke. Napr to je rozdiel medzi vojenskou a športovou puškou. Ta vojenska bude vždy kopat viac ako civilná, pretože je stavaná na funkciu v zhoršených podmienkach, ale bude fungovat.
to GOD:
pod barák to nejde, dům bude bez základových pasů, jen armovaná deska na 50cm zhutněného granulatu z pěnoskla
pod garáž by to šlo, ale co se stane až se z nějakého důvodu z garáže stane hromada sutě? prokopávat se tím ven? Stavebně opět velmi složité, mít jako strop krytu jen betonovou desku, která tvoří podlahu garáže? Neodstatečné, jasně, šlo by nad krytem udělat armovanou desku, zasypat 1m hlíny a pak další desku, která by sloužila jako podlaha garáže, ale hoď si to do řezu a dostáváš se skoro 4 m pod zem, což na podloží tvořeném zvětrávající žulou, kde už v metrové hloubce sem tam taháš 2 tunové kameny není prdel a finančně neúnosné. mám 2000m2 členitého pozemku, když to postavím samostatně můžu si klidně terén na kryt dosypat jak potřebuju - nebude to nápadné a budu muset ca o 1,3m méně hluboko. Jako nouzový východ mě napadl poklop o průměru ca 0,8 m ve stropě, ale jak zde vytvořit izolaci tepelnou, protiradiační atd? Rozměr je 4x5 (ne 8x10).
Schodiště dobrý postřeh, nebude problém to tak zařídit. Chtěl bych spíš vsadit na nenápadnost. Postavit kryt, který odolá všemu je dnes "k dispozici" asi ani nejde...
ešte porozmýšlam nad tým.
Ale nezhodneme sa na pivnici pod domom. Ja som skalnym a cez mrtvoly zastancom sklepu pod barakom. Viem, dnes je moderne stavat na navažky a podobne veci, ale nesuhlasim s tym okrem lokality z vysokou spodnou vodou.
Pod garažou. občas sa do zakladov použivali male kolajničky, neviem či je to najvhodnejšie s pohladu homogenity. Dalšia možnost su prednapjate betony s ocelovymi lanami. Ked tam daš kvalitny beton a dostatočnu hrubku - ale to je otazka pre statika nebude problem.
Tady je plánek krytu, který má i mírové využití jako sklep. Je to kryt proti radioaktivnímu spadu, ne protitlakový kryt. Předsíň je podle mě řešená líp než to plánje lukasxxc, vchod do obytné části je dopravého úhlu takže je na tom líp pokud jde o tlakovou vlnu, a předsíň je využitá i pro umístění filtru - ten je za silnou stěnou, takže radioaktivní prach ve filtru neozařuje vnitřek krytu. Pumpa už je uvnitř krytu, takže se to snadno obsluhuje. Nouzový výlez je ve stropě na protilehlé staně od dveří, ale dal by se řešit i samostatnou šachtou vedle krytu. Kryt je venku pod volným povrchem - budova nad krytem je vždycky riziko kvůli možnému požáru budovy a udušení osazenstva krytu oxidem uhelnatým.
Plánek je z knížky: Cresson H. Kearny, Nuclear War Survival Skills.
Asi jsem úplně nepochopil ten ruční ventilátor zmíněný v úplně prvotním příspěvku. Chápu to správně jako cosi na kliku, co vymění vzduch uvnitř se vzduchem venku a přitom to přes klapky zabrání samovolnému vnikání "kontaminovaného vzduchu"? To někdo klohní na koleni s důvěrou ve svůj um, nebo počítáte s nějakou upravenou technologií z čehosi? A jak jste vlastně s těmi kryty po letech dopadli?
Doporučil bych knihu Utajená obrana železné opony, autor: Martin Dubánek, ISBN: 978-80-204-1758-9.
Popisují se zde i postupy při výstavbě jednoduchých krytů a úkrytů. Včetně ventilace, vytápění, ochraně proti ZHN atd.
Až v pekle nebude volného místa, pak mrtví budou bloudit po zemi.
V mnou doporučené knize jsou i úpravy filtrací prvorepublikových objektů proti účinkům jaderných výbuchů. Navíc, některé způsoby výstavby pomocí prefabrikovaných dílů, jsou velmi zajímavé. Nemluvě o způsobech maskování.
Až v pekle nebude volného místa, pak mrtví budou bloudit po zemi.
