Ochrana před blesky

[drigon]

Pří budování, či údržbě nemovitosti je též vhodné myslet na ochranu před bleskem. Ať už jde o obytnou stavbu, hosp. stavení atd by bylo špatné, aby výsledel našeho lopotného snažení se po jedné bouřce proměnil v hromadu dýmajících sutin. Před šesti lety při stavbě rodinného domu jsem si na toto nebezpečí dával pozor a tak jsem si na baráku udělal hromosvod (jsem na kopci, prakticky nejvýše v obci). V základech baráku mám zatlučených 20 jedenapůlmetrových tyčí spojených pásovinou (pod garáží dalších 5). Ke každému hlavnímu hromosvodu (na baráku jsou dva 4m. vysoké a na garáži je třetí) jsou udělané dva svody plus propojovací lano po hřebenu střechy. Malý hromosvod je na komíně. Při revizi (vloni na podzim) mi revizák naměřil zemní odpor 1,4 až 1,8 ohmu na svodu (těch je celkem 7).
Ochrane el. rozvodů proti přepětí tenkrát nebyla povinná, tak jsem to nedával. Počítač a TV s elektronikou mám chráněné UPS kou, která má tuto ochranu v sobě. Uvažuji o zabudování přepěť. ochrany do skříňky s jističi, jenže výrobců je spousta a o některých jsem slyšel, že to vypadává příliš brzo, či bez příčiny. Jaké s tím máte kdo zkušenosti? s pozdravem M.

[vlk972]

S přepěťovou ochranou zkušenosti nemám, ale zeptám se kamaráda odborníka.
Je to totiž dost důležité, zásah vedení bleskem venku a vznik přepětí, který zničí spotřebiče, nebo dokonce způsobí požár je mnohem častější, než úder blesku přímo do budovy.
Sám jsem takhle přišel o PC a pár jiných spotřebičů. Na vlastní oči jsem viděl elektroinstalaci, která "vyběhla" ze zdi a vždycky to bylo zásahem blesku do vedení někde venku.
Na druhou stranu vím o stromu, který dostane zásah snad při každé větší bouřce a pořád roste. Netuším jak to je možné. Ale na takovém místě bych rozhodně nestavěl.

[Koniáš]

Drigon: Na hromosvody jsou normy a revize a pod. A není to zas tak jednoduché. Dookola baráku určitě, ale pod barákem nevím. Zeptej se odborníka. Jsou tam počty svodů, vzdálenosti a pod.

Vlk 972: Roste, protože neustále dobíjí energii.

[urbanwarrior]

Za Josefa II byl vydán příkaz u každé chalupy zasadit jako ochranu před bleskem strom (to jsou dnes ty památné ohromné stromy, co rostou bezmála z chalupy). Ochrana před přepětím (odborně svodič přepětí)je spíše komerční záležitost, většinou přes ně přepěťová vlna projde a elektroniku stejně zničí. Jakýs takýs význam má u venkovských objektů, kde jsou rozvody vnější linkou, do které může uhodit, ve městě, kde je převaha kabelových vedení a kde jsou spousty uzemňovacích bodů na distribuci, je to spíš k ničemu. Dříve elektroniku zničí běžné provozní přepětí než co jiného.
Uzemnění hromosvodu je při základech lepší provést zemním pasem kolem celé budovy, bude mít lepší parametry a stálý zemní odpor, mezi tyčemi nepotečou vyrovnávací zemní proudy a nebude tak rychle stárnout. Obecně platí, že je lepší mít mizerný hromosvod než žádný, ale je nutné si uvědomit, že primárně hromosvod chrání před zapálením objektu, takže zemnič s vysokým odporem může udělat víc škody než užitku (laicky - blesk přiláká, ale neodvede do země tak jak má).
Je to na podstatně širší odbornou debatu ,než lze uvést.

[dracekvo]

S těma přepěťovejma ochranama je to složitější. Používáme je v práci a stojí docela dost peněz. Co jsem tak pochopil, tak je potřeba použít všechny stupně, aby to mělo vůbec cenu. A důležité je pořádné uzemění, pořádným vodičem, aby to přepětí bylo kam svést.
Zejtra v práci se na to pořádně zeptám a sesmolím nějaké moudra.

[štaflík]

Obecně se dělá třístupňová ochrana+je třeba změřit a vyrovnat potenciály. Nás to na baráku (zaměstnání) stálo cca 1mega a to jsme musel z některých věcí (přepěťová ochrana na patchpanelech) slevit.

[Desouza]

Ahoj ,
ochranu před bleskem řeší norma ČSN EN 62305-3 vřele doporučuju se jí řídit , jinak vás revizák sjede jako mne dnes zkušební komisař K normám se dostanete buď přes web http://csnonline.unmz.cz bohužel za peníze
a nebo po netu koluje cd na kterém jsou taky . zlaté ulož.to a hledat Elektro nemůžete minout ...

Pokud máte nějaké podrobnější dotazy klidně se ptejte . Snad budu znát odpověď .

[urbanwarrior]

Tahle norma názorně ukazuje, kterak vyrobit z komára velblouda. Návrhové a výpočtové metody jsou tak komplikované a náročné, připravené na míru společností Dehn+Sohne (největší výrobce přepěťových ochran), že prakticky vyřadila z činnosti drtivou většinu hromosvodářů. Celý systém je teoreticky navržen tak, že by měl spolykat všechny přepěťové vlny, zavlečené do objektu buď zásahem blesku nebo indukcí. To však v praxi nikdy nelze. Takže za vynaložení horentních nákladů nemáte o nic větší jistotu, že vám elektronika v domě přežije. Současně se vydáním nových edicí norem zneschopnily všechny hromosvody v republice, protože opouští koncept všeobecného pospojení jednotlivých vodivých prvků na střeše. Nový systém hromosvodné jímací soustavy zjednodušeně vyžaduje přímou součinnost s úpravami vnitřní elektroinstalace - jinak prostě koncept není funkční, nebo přinejmenším bude chránit nedostatečně. Dílčí adaptace je tedy k ničemu. Bohužel, bez tohoto provedení nelze dům zkolaudovat a drtivá většina pojišťoven bez něj (a příslušné revize) dům ani nepojistí. Také s plněním v případě škodní události může být zásadní problém.
Přikládám stručný metodický materiál, o co vlastně jde:

realizace ochrany před bleskem ČSN EN 62305-3 - dehn.pdf

stručné seznámení s ochranou před blesky

(230.42 KiB) Staženo 666 x

- bude-li zájem, umístím na úložiště rozsáhlejší materiály, sem se nechtějí vejít

[Josef]

Výše uvedené jasně ukazuje, kam směřuje tento svět, kdy monopolní výrobce diktuje, co má obsahovat norma, aby on měl kšeft, bez ohledu na technické řešení, ale pod heslem, vše musíte překopat zcela jinak, hlavně ať je to drahé a od naší firmy. Krom toho vás pojišťovna za chvíli nepojistí vůbec na nic. Respektive pojistí, ale plnit nebude, protože žádný počet papírů a revizí jí nebude dostatečný. Takže je možná zbytečné se tím na těch pár let, co to ještě "nějak" bude úředně fungovat, jako rádoby normální svět, zabývat. Užitečnější by bylo okouknout pár domů, o kterých se ví, že už nějakých těch pár zásahů bleskem přežily bez úhony, jak to mají udělané. A nejspíš zjistíte, že jsou na nich hromosvody ještě z první republiky.

Ještě dodám, že bleskojistky a různé jiné serepatičky jsou dimenzované na "průměrný blesk" (tuším proudy okolo 15kA). Bohužel vám nikdo nezaručí, že při stávajících klimatických změnách bude blesk, který vám uhodí do chalupy "jen průměrný". Takže pokoušet se zabezpečit elektrozařízení přepěťovkami aj. může být složitá, drahá a v některých případech marná snaha. Většinou je pro zvýšení účinku potřeba řadit více ochran za sebou, ale využívat jeden společný zemnící bod. Řazení začíná od těch nejrobustnějších na vstupu do domu, které ale nejsou většinou dostatečně citlivé, až po ty malé, přímo ve spotřebičích, které pochytají i mírné přepětí, ale neustály by větší proudy. Metry kabelů od vstupu po spotřebič se pak podstatnou měrou podílejí na absorbci rázu (svou indukčností).

Ale tyhle složitosti si můžete velmi snadno ušetřit, pokud dodržíte pravidlo, že to, co momentálně neprovozujete je vždy vytaženo ze zásuvky. A to vždy, nejen když odjíždíte na dovolenou. Pokud je bouřka v blízkosti vašeho bydliště, prostě se uskromněte a počkejte. Nemá cenu jít proti přírodě. Je to přinejmenším namáhavé a navíc to leze do peněz. "Plujte s proudem": V klidu vypněte televizi, DVD přehrávače i počítač (ne vypínačem, ale opět ze zásuvky a včetně periferií). A než se to přežene, zahrajte si s rodinou Člověče nezlob se, přečtěte si knížku nebo pozorujte na obloze tvarovou rozmanitost blesků. Bouřkových dnů bývá za rok od 15 (v nížinách) do 40 (v horách) a jednotlivé bouřky netrvají tak dlouho, abyste to tu chvíli nevydrželi (průměrně 20 minut). Nic vám neuteče a zeměkoule se kvůli vám také nezastaví. Navíc vynucená změna životního stylu může posloužit zodpovědnému rozpadlíkovi i jako záměrný plánovaný tréning, aby si zvykl, jaké to bude, až tyhle výdobytky moderní techniky mít nebude vůbec. On totiž ten morálně-psychologický problém je vždy mnohem větší než ten samotný technický. No a pokud nemá některý váš spotřebič časté vypínání rád (mažou se např. předprogramované pamětí), hoďte ho z okna a pořiďte si takový, který obdobnými nešvary netrpí. V (budoucí) době, kdy stálá dodávka elektřiny už nebude denní jistotou, tuhle investici určitě s povděkem oceníte.

[urbanwarrior]

josef: mluvíš mi z duše, a v podstatě to dělám tak, jak popisuješ.
Otázka průměrného blesku myslím byla stanovena přesně obráceně, právě soudruhy z Dehnu - průměrný blesk má řádově stovky kA, ale výsledkem by byla bleskojistka v podobě takového hovada, že by se nevešla do typizované rozvodnice. Navíc je tu zásadní rozpor v uvažování, kterak z vnitřku domu vypudit blesk, když si ho tam přizemněním na elektrickou nulu předtím zatáhneme. Dehn taky většinou mlčí o následcích tohoto řešení - zpravidla nejenže jsou po zásahu zničeny všechny polovodičové bleskojistky cestou dovnitř, ale zpravidla jsou proražena i uzemňovací vedení na cestě blesku ven ( čili vzniklé škody jsou nesrovnatelně větší než podle staré varianty, df.zaklecováním chráněného objektu). A to celé s tím, že přepětí většinou zničí i chráněnou elektroniku, protože tohle je prostě pitomina nejvyššího řádu. O drobném detailu, že ve finále pojišťovna neplní a označí za viníky havárie hromosvodáře, protože něco špatně udělali nebo spočítali(což je hned) a poškozeného odkáží na občanský spor s dodavatelem "nefunkčního" systému, ani nemluvě.

[drigon]

Josefe, máš úplnou pravdu. Před šesti lety jsem se při stavbě baráku podíval na sousední statek, jak mají dělané hromosvody (dle souseda, kterému je přes 80 let je dělali v roce 1948 a pěkných pár zásahů bleskem už přežily. Než jsem si postavil barák vedle, tak jejich statek byl nejvýše položenou budovou v obci). Jejich hromosvody mají dobře přes tři metry a ke každému je vedený svod. Propojení po střeše mají samozřejmě taky. Udělal jsem je stejně, akorát s tím rozdílem, že mám od každého hromosvodu svody dva a v základech i po střeše jsou všechny vzájemně propojené. Funkčnost svých hromosvodů mám ověřenou naostro - před dvěma lety mi do hromosvodu na baráku praštil blesk a s vyjímkou rádia, které jsem zapomněl vytáhnout z elektriky se nic nestalo. Řešil jsem otázku, jak ochránit elektroniku před přepětím, ale jak to tady čtu, tak je to dost drahé a ne vždy plně funkční.
Čtyřmetrové hromosvody jsem na střechu dával též proto, že jsem si vzpomněl na příhodu z dětství (bylo mi tak 12 - 13 let). Parta hromosvodářů v obci v JZD kontrolovala hromosvody a jelikož jsem byl zvědavý (to jsem i dneska), tak jsem se jich zeptal proč jsou na stodolách tak vysoké hromosvody a na dílně jen malé tyčky. Jeden z nich (v té době už mu bylo dobře 60let) mi odpověděl, že blesk má teplotu několik desítek tisíc stupnů a od střechy stodoly pod kterou je hořlavý materiál je ho potřeba dostat co nejdál. Pak říkal něco o úhlu, ze kterého hromosvod stahuje blesky, ale to už si nepamatuji. Na dílnu prý stačí krátké, neboť střecha je z betonu a plechu, tudíž tam nemá co chytit. Snad jsem to popsal dostatečně a jestli k tomu chce někdo něco napsat, sem s tím. S pozdravem M.

[Josef]

Ten úhel se v minulosti uváděl tuším 120°. Je to úhel, který svírá neviditelný deštník rozevřený od špice hromosvodu, pod kterým je místo ocháněné před přímým zásahem (tzv. "bratříčky" a eliášovy ohně však vyloučit nelze). Pokud nějaká část budovy ční nad "plášť" tohoto "deštníku", má šanci, že to schytá. Ale protože je většinou elektricky méně vodivá (např. jen zděný štít), jde maximum proudu stejně hromosvodem. Tapickou "vyčnívající částí budovy" může být komín. Komín obsahuje saze a ty jsou podstatně vodivější než zdi. Navíc komín prochází celou budovou. Proto se taková hezky připravená cesta blesku velmi líbí. Saze jsou uhlík, a ten má tu nepříjemnou vlastnost, že je sice vodiný, ale blesku klade poměrně vysoký ohmický odpor (pro DC i VF). A protože ohmův zákon platí i v komíne, pak pokud by dostal komín zásah, velké množství energie blesku se na vnitřním povrchu komína změní na teplo. Saze se okamžitě odpaří a vzniký přetlak splodin rozbourá komín odshora až dolů, jako by byl naplněný střelným prachem. Takže by se vyplatilo, mít přímo na komíně (opásaném pásovinou) připevněný kratší hromosvod, spojený s hromosvodem hlavním, aby bylo zabráněno jakémukoliv (i postrannímu výboji) zkrátit si cestu po sazích do země.

Podél dráhy blesku je poměrně masivní oblak horkých plynů (údajně metr v průměru), který je schopen "fouknout" mezi spoji střešní krytiny na půdu. Proto ty vysoké hromosvody na stodolách, aby "bleskový kanál" končil dostatečně daleko a k "fouknutí" pod střešní tašky nedošlo.

Možná někoho napadne, zda by nepomohlo odpojit celý dům od sítě jedním vypínačem (třeba nožovým, kde jsou kontakty dostatečně vzdálené). Bohužel nepomohlo. Když proud desetitisíců ampér proudí svislým svodem od hromosvodu do země, indukuje se v okolí svodu do vzálenosti mnoha metrů velmi silný magnetický impulz. Ten v elektroinstalaci zazděné ve stěnách domu indukuje napětí. Dům je vlastně transformátor, kde primární vinutí tvoří vodič od hromosvodu a sekundární vinutí veškerá elektroinstalace domu. Destrukčním účinkům v tomto "sekundárním vinutí" lze zabránit pouze tím, že se "sekundární vinutí" rozdělí do bezvýznamně malých úseků. Což nastane právě tehdy, když jednotlivé spotřebiče ze zásuvky vytáhnete. V jejich krátké odpojené síťové šňůře se toho už naindukuje mnohem méně.

[urbanwarrior]

napsal jsem prakticky identický příspěvek s josefem, ale povedlo se mi ho smazat, takže jediné co uvádím na pravou míru, ten ochranný úhel je 112°, což je ale nepodstatné. Zbytek textu jen potvrzuji do písmene.

Jenom technické doplnění - řešení, které dávalo lepší výsledky než častá varianta jednoho vysokánského jímače a jednoho svodu bylo provedení centrálního jímače, hřebenového vodiče na konci se dvěma pomocnými jímači a dva svody uhlopříčně vedené k zemničům. Kdo chtěl být superking a po obvodě zakopal k základům zemní pasovinu, bude mít ochranu ještě za dlouhá léta. Za pár korun a spolehlivě.

[drigon]

V práci si na nový kanclhaus dali cca pětimetrový stožár s pikslou na konci. Když jsem se ptal co to je, tak mi bylo odpovězeno, že to je aktivní hromosvod. Prý to má stahovat blesky ne sebe a na celý barák prý stačí jen jeden. tohle se mi vůbec nezdá. Víte někdo, jak to funguje a jestli to vůbec k něčemu je? s pozdravem M.

[tramp]

Nasí predkove davali na domy a stodoly skalnicku nestresk a verili ze tam neuhodi blesk.Dnes veda zjistila ze ta rostlinka snizuje elestrostactike napeti v ovzdusi a tim nedojde k vzniku blesku.Veda se vola slaba interakcie hmoty.

[urbanwarrior]

drigon: aktivní hromosvod má fungovat na principu, že elektronické zařízení v té škatulce dokáže identifikovat přiblížení tzv. vyhledávacího výboje, který otevírá ionizací kanál vlastnímu blesku. Zařízení se kapacitně nabije opačnou polaritou, čím v okolí hrotu jímače mají vzniknout lepší podmínky k zavedení blesku. Zastánci této magie vysoké náklady na zřízení kouzelného hromosvodu ospravedlňují zjednodušením svodů na jediný, což může být zvláště u členitých střech přínos. Na druhou stranu ale pro jistotu prodlužují délku jímače (čímž podle původní - tzv. franklinovské soustavy zvětšují stín pod ochranným úhlem, který d.f. budovu chrání.

Co vím, aktivní hromosvody v ČR dost dlouho neměly homologaci, protože jejich samotná funkce nebyla věrohodně prokázána. Takže jestli situace trvá, což nevím jistě, majitel tvého kanclhausu docela riskuje, že při škodě, způsobené při zásahu bleskem, od pojišťovny ostrouhá. Ono totiž úplně malým písmem někde na konci vždycky najdeš doušku, že spolehlivost ochrany tímto systémem je do 81%. A jsou z obliga.

Na testování hraček této kategorie bývalo u nás jediné pracoviště VÚSE v Běchovicích, kde se už od 80.let testovaly tzv. aktivní bleskojistky, speciální svodiče přepětí, provozované na distribuci vysokých napětí. Když jsem se tam před lety na problematiku aktivních hromosvodů ptal inženýrů na zkušebně, ťukali si na čelo a tvářili se shovívavě.

Distributoři, potažmo montážníci většinou vykazují certifikát Výzkumného ústavu pozemního stavebnictví (což je při vší úctě podivná elektrikářská autorita), vyjádření ČUBP nebo IBP, což jsou čistokrevně bumážnické spolky, které o něčem takovém vůbec nemají pravomoc rozhodnout (ti jenom společnými silami stanovili revizní lhůty na tento nesmysl a roztřídily budovy podle míry rizik).

Odbornější poznámky k tématu např. zde: http://www.tzb-info.cz/4434-proc-neveri ... hromosvodu

[Foxy]

Aktuální blesková zkušenost:

Barák, co v něm bydlím, má klasickou jímačovou soustavu, zemněnou na svou místech, nedávno (na jaře) kontrolovanou (Terrafix), bez závad.

Blesk bacil kdesi poblíž, hrom následoval po cca vteřině. Blesk nebacil do domovního hromosvodu.
V tu chvíli byl zničen (moderní tlačítkový) telefonní přístroj, přímo napojený na pevnou linku (kabel v zemi). Ostatní obdobné telefony, připojené přes klasickou historickou relátkovou ústřednu, přežily bez problémů.

Tentýž blesk zničil motherboard počítače umístěného ve sklepě, odpojeného od sítě, avšak připojeného přes wifi/router/hub na domácí (rozvětvenou) ethernetovou síť. Druhý počítač, ležící vedle zničeného, akorát odpojený od ethernetu, přežil bez úhony.
Další počítače (celkem 2), připojené na tentýž hub, i zbytek (další 3) počítačů, připojených přes jiný hub, přežily bez problémů. Ani huby, ani router a ani wifi připojení neutrpěly úhony.
Postižený motherboard má zničený chipset (Intel 82547EI Gigabit Ethernet Controller), procesor+paměti přežily, stejně tak periferie.

Takhle se zachoval jediný blízký blesk. Bodová selektivnost jeho účinku se vzpírá veškeré logice.

[urbanwarrior]

To je právě to kouzelné na fyzice. Blesk si prostě našel cestičku s menším odporem. Hromosvod smí mít odpor na zemniči <15 Ohmů, v elektrické síti ve městě je nějakých 0,1 Ohmu a míň, na venkově o trochu víc. Kam se blesk vydá radši, je jasné.
Kromě toho naše milovaná slaboproudá hejblátka žijou z necelých 4V, blesk jich má miliony. Zažil jsem pohřeb asi 40 tv v centru Prahy, a to do střechy udeřil pouze slabý boční kanál. Místní nechápali, jak je to možné, když hlavní zásah dostala budova asi o osm pater vyšší, vzdálená asi dva kiláky vzdušnou čarou -lidi na to koukali. A hromosvod měli taky v pořádku.

[PeFi]

Kdo se chce trochu dovzdělat o problematice návrhu hromosvodů a věcí souvisejících, může to zkusit zde:
http://www.kniska.eu/animace
Je to sice z pera distributorů DEHNu a dělají si tam reklamu, ale fyzika platí pro všechny produkty stejně.

Z jejich stránek se dá stáhnout v němčině a angličtině Blitzplanner v PDF, což je velmi slušně zpracovaný dokument vysvětlující vše podstatné na pár set stránkách:
http://www.dehn-cz.com/cz/servis/downlo ... aner.shtml

Když člověk pochopí podstatu, tak se pak může rozhodnout která opatření mají smysl, která nemají smysl a co jsou vysloveně vyhozené peníze. Výrobky DEHNu jsou za prémiovou cenu, nicméně v některých situacích mají smysl. Kdybych měl osamělý dům na kopci, tak po některých komponentách od Dehnu taky šáhnu (tam kde nemají konkurenci), ale v mnoha případech se dají najít slušné levnější alternativy od českých výrobců (např Hakel, Bonega, OEZ, Saltek...).

Dnes už se před ochranným úhlem dává přednost modelu valivé koule, připadně se z modelu valivé koule ochranný úhel určuje podle výšky od země. Pokud zabřednete do problematiky, tak zjistíte, že se při návrhu hromosvodové soustavy má začít analýzou rizik, z toho se určí kategorie ohrožení a stavba se zařadí do LPL I (rafinerie, sklad výbušnin) až LPL IV (dům bez moderních vymožeností). Pro určení rizika se používají i mapy udávající počet bouřkových dní pro jednotlivá území. LPL je Ligtning Protection Level a v podstatě určuje jak ochranu dimenzovat.

Většina běžných obytných budov vychází na LPL III. Bez zajímavosti není, že požadavek na opravdu pořádně udělané zemnění je pouze pro LPL I a II. Takže v mém případě bych v mé vyhlídnuté lokalitě stavěl dům se zemněním blížícím se požadavkům LPL II, s ochranami od českých výrobců a za to zcela bez hromosvodů, protože mi sice téměř nehrozí úder blesku, ale hrozí zavlečení přepětí z distribuční sítě.

V optimálním případě je ochrana 5 stupňová, pro bytový dům například nějak takto:
A. hromosvod
B. svodič přepětí třídy I ideálně s jiskřištěm (v domovním rozvadeči)
C. svodič přepětí třídy II s varistory (v domovním nebo bytovém rozvaděči)
D. varistorový svodič přepětí třídy III v zásuvkách nebo někde poblíž spotřebiče (např v prodlužovačkách, nebo UPSkách)
E. přepěťová ochrana přímo v koncovém zařízení (varistory, transily, ...)

Ochrana B a C je často sloučena do jednoho přístroje, v levnějších variantách tam jiskřiště není, pouze varistory. A to je místo, na kterém se dá ušetřit, nebo taky "ušetřit" - podle toho kde bydlím a jaká rizika mi reálně hrozí. Superdrahý svodič DEHN (za desítky tisíc Kč) třeba zvládne korektně proud 100 kA a směrem k nižším ochranám pustí již jen malou energii, zatímco levný (jednotky tisíc Kč) zvládne proudy jen do 30 kA a pokud bude bleskový proud "silnější", tak se rozletí na kusy a přepětí pustí dál do rozvodu.

Pokud B a C vynecháte a máte pouze D, tak jste chráněni proti velmi vzdáleným úderům blesku či jiným drobnějším přepětím ze sítě, ale v případě úderu do vašeho domu, nebo někde v těsné blízkosti možná skončí v popelnici nejen ochrany, ale i "chráněné" spotřebiče (a nebo také ne, záleží na tom kudy energie blesku poteče, což je mnohdy loterie).

Ochrana pod písmenkem E je tím, čím by se prémiový značkový spotřebič měl lišit od běžné produkce "z číny". Je to jeden z rozdílů, kterým se slušný 400 W zdroj pro PC za 1000 Kč liší od 400 W zdroje za 500 Kč. Ale u většiny spotřebičů dnes nemáte šanci se dozvědět, zda platíte za značku, nebo i za nějakou reálnou přidanou hodnotu.

Další věcí jsou pak přepěťové ochrany pro různé antény, pro síťové kabely, rozvody EZS nebo domácí automatizace atd. Když člověk začne počítat kolik by ho stálo udělat to všechno pořádně, tak zjistí, že se dostává k šíleným částkám.
Na druhou stranu některé levné přepěťové ochrany jsou sice levné, ale při bližším zkoumání člověk zjistí, že jsou naprosto k ničemu.

[RAD]

Před lety sem pořídil (do paneláku) 2 kousky od APC (APC SurgeArrest PF8VNT3-FR ) na základě nějakých recenzí kde to testovaly a jako jedna z mála těhle píčovin to údajně i nějak fungovalo. Co si tak matně vzpomínám tak to funguje tak že je tam jakási látka která se stává vodivou až v případě že stoupne napětí nad přijatelnou mez čímž vyzkratuje obvod a blesk jde skrze tuto látku místo skrz spotřebič s větším odporem . Nevim co je na tom pravdy a když sem teď na netu dohledal foto rozebraného zařízení, i se svými velmi slabými znalostmi elektroniky začínám pochybovat zda nešlo o recenzi placenou přímo společností APC ...Nicméně abych jen nepomlouval při jedné bouřce to tu nedaleko prásklo do elekřiny , některé spotřebiče odešly a bylo to právě v moment kdy sem seděl u zapnutého pc jištěným přes tento bazmek . s počítačem se nic nestalo ale z APCčka se ozvala rána že sem málem spadl ze židle takže čert ví ...třeba to fakt nějak funguje.