Konstrukce a výstavba krytu

[JimmyJazz]

Zdravim!
Po precteni par knih z obdobi nejvetsi 'slavy' studene valky jsem dospel ke konstrukci ukrytu, ktery je levny (relativne) a poskytuje vyborne ukryti pred vsemi druhy nebezpeci. Co mi zbyva vyresit je VZT, nebot jsem zatim nebyl schopen dohledat prodejce, ktery by mel na sklade manualne ovladanou VZT s potrebnymi filtry. Tato tedy neni do ceny zahrnuta. Tudiz, zapocnemes.

umisteni krytu: na vlastnim pozemku. Nejlepe mimo velke obydlene oblasti. Jako idealni poloha se m v CR jevi tachovsko a vubec oblast ceskeho lesa. Malo lidskych sidel, hdne volnych pozemku a dostatek vlahy. Zakladem pro samotny kryt je jama 4*5*5 (s*v*h). Cena pronajmu rypadla na hodinu 700CZK.
material: drevene kulatiny (smrk) o prumeru 15 cm. Celkovy pocet kulatin 85, cena za 1 kulatinu o delce 4 metry bez opracovani a osetreni je cca 300CZK, pri zakladnim opracovani a osetreni 500CZK. Podlaha tvorena zhutnenou zeminou se zapravenym sterkopiskem (85CZK/tuna) kryta OSB deskami(130CZK/m^2). Pristup do krytu realizovan zebrikem/kramlemi instalovanym(i) v betonovych skruzich (cca 700CZK/kus), vstup do sachty kryt 'pseudohermetickym' poklopem (cca 1200CZK).
konstrukce: steny jsou postaveny z svisle orientovanych kulatin kterezto spocivaji 1/4 sve delky v zemi v betonovem luzku (je potreba cca 1m^3 betonu, cena cca. 1800CZK) na strane jedne. Tento pomer se zvysuje kvuli narustu vysky budouciho stropu tak, aby strop pri dokonceni stavby byl v nejvyssim bode vysoky prave 3 metry a mel sklon cca 20 stupnu. Stropni kulatiny jsou umisten na stenovych a upevneny hreby. Hydroizolace stavby se provede paropropustnou folii (1000 CZK). Kolem cele stavby je pak vrstva pisku o mocnosti 10cm slouzici jako drenaz (cca 70CZK/t - potreba jsou cca. 3 tuny). Prostory mezi kulatinami lze mozno vyplnit klasickou mazaninou ci montazni penou/tmelem. Po ulozeni drenazni vrstvy je cela stavba zavezena drive vytezenou zeminou tzn. na nejvyssim bodem stropu je zemina o mocnosti 2 metry.
celkova cena materialu hrube stavby: 54850CZK + nejake podruzne naklady = 60000CZK. Neni zapoctena cena prace a vnitrniho vybaveni.

Dle meho je to velmi dobre cenove dostupne reseni a takovyto kryt ochrani pred cimkoliv a prezije (vyjma primeho zasahu pumou/delostreleckym granatem) snad vse.

Co si o vyse uvedenem mysli mistni osazenstvo? A co byste do krytu pridali za vybaveni? Jak byste clenili vnitrni prostor? Nejake dalsi napady? Diky.

[GloryToSunTsu]

Tenhle kryt ti pomůže přežít tak na začátku, ale na dlouhodobé bydlení to rozhodně není.

Já osobně bych hloubil bunkr v nějaké skále.
V případě nějaké nenadálé události můžeš lehce přidělávat další prostory na skladování, výrobu, pro další lidi.

[JimmyJazz]

To asi ne. Pocital sem, ze v tomto ukrytu zustane ukryta rodina po dobu dvou-tri mesicu (jelikoz jsem inspiraci cerpal z studenovalecnych knih, tak tam se operuje s tim, ze po dvou mesicich drtiva vetsina spadu bude z ovzdusi pryc) a pak zacne hospodarit na povrchu. Nicmene, nouzove by tam slo zustat i pul roku, imho.

edit: ve skale super, ale ve srovnani s mym napadem je to extremne financne narocne.

[Karlos]

Idealni by bylo koupit pozemek vcetne nejake jeskyne... ovsem vytipovat takovy bude asi hodne obtizne.

Spatny by ani nebyl pozemek s vinnym sklipkem (klidne i s obsahem)

[marish]

Jestli sem to dobře pochopil, myslíš neošetřené dřevo do hloubky pěti a více metrů. I na kopečku vysoká pravděpodobnost spodní vody. Písek podél kulánků ti jako drenáž (není to skutečná drenáž, ale před zanesením tak bude fungovat) stáhne i povrchovou vodu dolů k patě, ale protože ji jinak neodvedeš, začne to celé hnít.
OSB je sice základně ošetřené, a i ty kulánky můžeš natřít něčím, ale to není proti dlouhodobě působícím vlivům. Snad jedině tlaková impregnace.
Jinak, pět metrů plus základ pro stěnové kulánky, to už je na bagr, ne nějaký traktor s podkopem. Počítej že nahoře to bude při výkopu asi dvakrát větší než dole, k těm kulánkům aby si měl lešení. Nevím co je bude držet než to zabetonuješ, ale to je spíš jen o navýšení nákladů, než že by to nešlo...

[GloryToSunTsu]

Skála....
Neuděláš tak velký bunkr, abys v něm mohl žít příštích deset let, vyrábět, skladovat jídlo, než se situace trochu usadí a šílené loupeživé bandy přestanou řádit.

[Maximus]

Když už bunkr, tak z železobetonu. Ztracené bednění a do toho naprat nějaké to armování a zalít betonem (kvalita daná rozpočtem a použitou technikou). Na hydroizolaci použít nějakou hydroizolační folii či nátěr (nejlépe oboje), optimální by byla vrstva tepelné izolace z extrudovaného polystyrénu a kolem kantka (ochranná zeď z obyč. cihel, třeba z bouračky).

Dřevo je špatné řešení pro dlouhodobý kryt - odhaduji, že životnost bude max. 20, při optimálních podmínách kolem 30 let.
Pokud bych vzal v potaz příchod kolapsu společnostiv nejbližší době, tak je to možné řešení, ale při plánovaných rozměrech se tam vejde buď rodina nebo zásoby (a ni těch nebude moc). Obojí současně rozhodně ne.
Pokud jsi vázaný pracovně na město, tak bych raději investoval do nějaké postarší chalupy se sklepem v "pohraničí" a tu postupně zrekonstruoval. To že by neměla zavedenu elektriku, ústřední topení či vodovod by pro vůbec nevadilo. Naopak cena by byla o to příznivější.

Navíc to člověka nutí vše zařizovat a obecně se chovat tak, aby mu zde "vymoženosti" civilizace chyběli co nejméně.

Taková chalupa je pro provoz více či méně autonomního hospodařství a díky tomu dlouhodobější přežití daleko vhodnější než v podstatě jednoúčelový kryt.

Pokud by situace byla natolik zlá, tak lze někde v blízkosti takové chalupy postavit klasickou zemlanku (životnost 5 - 15 let) s propracovaným maskovaným, kde by člověk měl uloženo záložní vybavení, zbraně, střelivo a potraviny a kam by šlo v případě nutnosti zalézt s rodinou a přečkat, než třeba silná tlupa vyžere chalupu a odtáhne zase dál.

Samozřejmě je optimální mít pro podobné případy připravenou bednu (jinak dobře schovanou před dětmi a nenechavými rodinnými příslušníky) s náležitě "okořeněnými" potravinami a alkoholem (doporučovaná koření: oměj, blín, tis, methylalkohol, etc. ) a před útěkem před "loupežníky" tímto doplnit svoji spižírnu. Možná, že se poměr sil následně trochu víc vyrovná .

[GloryToSunTsu]

Vlhké prostředí bunkrů vůbec není dobré pro život v řádu let.
Skála se vstupním bunkrem! To je správná volba!

http://www.youtube.com/watch?v=gYoqKtFTWhI

[JimmyJazz]

2 marish: jo, je to bagrem. Nicmene, ta jama by klidne mohla byt i melci. Jen jsem proste chtel, aby prostredi krytu od vnejsiho sveta delilo co nejvic materialu. Impregnace dreva se rovnez uvazuje. Dale ten odvod vlhkosti by mohl byt udelan lepe. Nejsem stavar, tak se nevyznam. Co mne vsak z hlavy napada je, ze ta 'drenaz' by se holt udelala treba metr pod uroven podlahy. Zalezitost se spodni vodou mi docvakla asi tak pet minut po tom, co jsem to odeslal.

2 Maximus: Presne takovou chatu si nad tim bunkrem dokazu predstavit. A presne v tom pohranici (coz tachovsko a oblast ceskeho lesa je). Co jsem se ptal, tak pri udelam podobnou stavbu z zelezobetonu by stalo zhruba o 2/3 vic. A k tem zasobam: pro 4-clennou rodinu bys to tohoto typu bunkru zasoby na dva mesice naskladal. Pri nouzovych davkach bys tak i tech pul roku vydrzel.

Je to jen napad na konstrukci neceho, co umozni cloveku izolovat se od sveta na par tydnu ci mesicu za relativne male penize a relativne rychle. Jsem totiz presvedcen, ze kdyby na to nabehhla zkusena parta, tak mnou popsany objekt daji dohromady do dvou tydnu.

2 SunTsu: Tak ta jeskyne je bezvadna! pokud by se k necemu takovemu dokutala nejaka 'panic room', ktera by se dalal vzduchotesne uzavrit, bylo by to idealni.

[JimmyJazz]

Tak jsem nasel tohle na YT:

http://www.youtube.com/watch?v=7uSelQNUM5w
http://www.youtube.com/watch?v=T51sDlVtKKk

zajimave

[Maximus]

To JimmyJazz: Pokud počítáš s využitím krytu někdy v příštích 15, nanejvýš 20 či 30 letech (to opravdu v hodně suché zemině) tak je to jen tvá volba. Smrk vydrží v těchto podmínkách opravdu málo. Lze jej samozřejmě penetrovat nějakým nátěrem či důkladně opálit (nejlevnější způsob konzervace dřeva), ale tyto opatření dají tvému řešení jen "pár" let navíc. Z železobetonu by to bylo v případě slušného provedení použitelné i pro prapravnuky. Navíc to lze koncipovat i jako základní desku pro následnou stavbu.

Fází plánování krytu jsem si už prošel. Měl jsem toho spoustu narýsovaného a propočítaného. Myslím si ale, že primárně je potřeba mít místo, kde se dá dlouhodoběji přežívat období pozvolného rozpadu společnosti, který je nejpravděpodobnější.

V případě potřeby jsem schopen naložit nejnutnější zásoby a vybavení do auta do hodiny a zmizet na zapadlou chalupu v horách či ke známým. Pokud by to čas a dostupnost PHM, tak bych dle priority odtransportoval další vybavení a zásoby.
Samozřejmě až bude postaven dům, tak začnu vylepšovat a investovat do plánu B, C či D.

Pokud bych se potřeboval schovat před nějakým zářením (blízká supernova, jaderný spad), tak mám vytypováno pár míst (bývalé doly, lomy, jeskyně), kam se dá zajet v podstatě autem (někdy až dovnitř) a těch pár týdnů tam přežít na nouzových dávkách, co uvezu v autě.

Například v případě nukleárního konfliktu je potřeba počítat s 1 až 3 týdny izolace (dle intenzity "výměny" štěpného materiálu), aby ty nejnebezpečnější nuklidy s krátkým poločasem rozpadu měly čas se rozpadnout. Jódové tablety jsou ve výbavě "survivalisty" základem. Stojí pár korun a v případě opravdového problému výrazně pomohou.

V případě supernovy hlavní záblesk gamma záření trvá maximálně desítky minut, ale i v takovémto případě se doporučuje zalést do krytu na 1 měsíc. Pokud by byl výbuch supernovy hodně blízký (do několika tisíc světelných let), tak by bylo potřeba se zvrtat kilometry hluboko, což žádný běžný kryt stejnak nesplňuje. Navíc první největší dávka záření by přišla asi poměrně neočekávaně .

[GloryToSunTsu]

http://www.youtube.com/watch?v=tNdTB7Bebq4
To je byteček.
Tam by se bydlelo i teď

Po pár měsících bydlení v zemljance akorát onemocníte vaše děti umřou na horečky a všechno tam zplesniví od armády se ještě pořád dají koupit pevnosti postavené přes WWII, ale ty bunkry jsou prostě vlhké, brrr nic na několik let. Jaderná válka je mnohem méně pravděpodobná, než nějaké ,,propuknutí moru"(byla řada morových ran a pravý mor to byl jen jednou, jinak se snad jednalo o viry), pravděpodobnější je i pomalý rozpad(nejhorší scénář). Nene bunkr.
Jeskyně suchá, pěkná, kde si uděláte malý bunkr pro nouzové situace a v případě potřeby si zbytek dokutáte až k něčemu opravdu dojde.

A pozemek, na kterém je skála nebo nějaký skalnatý svah, pořídíte už za 100 000,- i se stojící dřevěnou chatou!
Stačí se porozhlédnout po realitkách.
V případě pomalého rozpadu můžete přežít díky izolaci, stejně tak v případě nějaké pandemie a dlouhodobě to je taky výhodnější, než mít bunkr uprostřed města plného hladových pološílených zuřivých bestií

[Karlos]

Tak ono pozemek na kterem je skala a pozemek na kterem je jeskyne je setsakramentsky rozdil... uprimne si nedovedu predstavit ze bych vykutal do skaly byť malou cimru 3x3x2 metry... vzdyt to je 18 m3 kamene ktery by musel byt odkutan... jak by jsi to delal (rucne, zbijeckou, TNT )?

[Maximus]

To GloryToSunTsu:
S těmi jeskyněmi to také není úplně nejjednodušší. Přirozené jeskyně máš převážně ve vápencovém krasu a tam o různé tektonické poruchy, pukliny a další nehomogenity umí voda pěkně provalit. Například jeskyně Pekárna v Moravském krasu, která je známá osídlením z magdaléniénu (kultura mladého paleolitu) spojeného se spoustou významných archeologických nálezů (evidentně tam lidé žili minimálně několik sezón) je po vydatnějších deštích bez stanu neobyvatelná, protože se stropu padjí vydatné "čůrky" vody. Obecně relativní vlhkost ve větších jeskyních v ČR je obecně přes 95 % a teplota 6 až 10 °C, pouze ve Zbrašovských aragonitových jeskyní je teplota kolem 14 °C. Proto o nějakém suchoučku a teploučku se až na ten Zbrašov nedá moc uvařovat.

A upgradovat nějakou malou dutinu na podzemní kryt je opravdu vybraná prácička. Chce to alespoň 10 či lépe 15 kg bourací kladivo a přívod elektřiny. Ručně je to jinak pěkná pakárna, pokud to není v nějakém měkém materiálu ala pískovec s vápnitým tmelem či v opuce. Na nějaký granit či jinou odolnou horninu s perlíkem a kladivem je lépe zapomenout. V pár lidech na plný úvazek by to byla práce na roky.

[GloryToSunTsu]

Pokud je nejtěžší věc, co jste v poslední době drželi v ruce, počítačová myš - tak je to opravdu nereálné
Zeptejte se horníků z čelby, kolik razí za den a udělejte si vlastní názor než to odsoudíte.

EDIT:
Troufl bych si na cimru 25m2, tj. 6 na 4 na 2 v nějaké vhodné hornině.
A 1/2 až 1m3/den bych myslím mohl zvládnout.
Ten 1m3 jsem už jednou udělal(NEarmovaný starý beton), tak nevím, proč bych to neudělal znova (tedy jen ražbu, pryč to tahali dva lidi).

[Karlos]

GloryToSunTsu: ...ja to neodsuzuji jen si to nedovedu predstavit (u sebe). Nadhod tedy technologii kterou by jsi to razil a jaky casovy horizont si predstavujes?

[Maximus]

Bohužel každý víkend teď trávím s 2kg kladivem a rozbíjím kameny na menší vzorky kvůli geologickému průzkumu, na kterém se s ženou podílíme. Prachovce docela jdou, ale je tam hodně křemenců a buližníků, což je úplně jiná liga co do tvrdosti. Po 10 hodinách s pořádným kladivem už svaly docela protestují a to sy myslím, že nejsem běžný "myšoklikač" .

Jinak jsem se věnoval i práci v jeskyních a ve vápenci to ručně ještě docela jde. Docela dobrý figlík byl, když jsme potřebovali zlikvidovat větší balvan v jeskyní chodbě, tak se navrtal na jednom či více místech (dle tvaru a velikosti) aku vrtačkou s 9mm vrtákem a do otvoru se vložil 9mm poplašňák. Překrylo se to kusem tvrzené gumy a kleplo se na to těžkým jednoručním kladivem. Takto se dal "rozebrat" i velký kus kamene docela rychle.

Co se týká klasického "odstřelu", tak pokud pominu legislativní problémy, tak právě pro získání krytu je tato metoda obvykle zapovězena. Při odstřelu dochází k narušení soudržnosti horniny a ke vzniku různých prasklin, které snižují pevnost (pro naše účely nepodstatné). Více však hrozí, že otevřeme nějaký puklinový systém, kterým si do raženého objektu přivedeme podzemní vodu.

[marish]

Člověk, když se zakousne, dokáže divy. Ale je to dřina, která tě může odrovnat.
Osobně jsem zastánce betonu.

[GloryToSunTsu]

Takže na čelbě: tunel 6m šířka - výška 3m.
Za den vyrazili 10m (norma je 6) - 3 party po 8 lidech.
Navrtat - odstřelit - menší kusy rozbít palicema, jinak odtahat.
To se razila skála, uhlí ze slojí odkopávají malí permoníčci
Ale to doma neudělá nikdo.

Doplnění:
Efektivně se dá skála těžit starým způsobem ,,odlupováním" ... erozí.
Vyvrtat džuznu 30 cm hluboko - díry 30 cm od sebe.
Vyrobit si ocelovou trysku na PB, kterou do díry vložíme, rozpálit skálu (dá se sehnat opalovací pistole, která s vaším ,,adaptérem" může být dostatečně vyhovující)
Do díry se vloží další ocelová trubka připojená hadicí k vodě a z bezpečné vzdálenosti do skály naženete vodu aby praskla. (Voda z díry prudce stříká!!!)

Matroš se musí sypat rovnou na dopravník, protože 1m3 váží klidně 1,7 tuny.
Odstřelům bych se úplně vyhnul.

EDIT:
My máme to štěstí, že se dají celkem levně pořídit vrtáky do kamene, různé řezací kotouče a další vychytávky.
Dřív se tvrdá skála dala těžit jen ohříváním a zchlazováním.
Možná by šla postavit i kamínka na kolečkách - výheň na uhlí - která bude fičet proti skále.
Uhlí je levnější než PB, dá se složit do nějaké kůlny a kompresor problém není.
Když se Vám to bude zdát dostatečně rozpálené, kamínka odvezete kousek stranou a na skálu chrstnete kýbl s vodou.
Hm, docela by mě zajímalo, jak moc by to bylo efektivní oproti zmíněnému navrtávání a vyhřívání PB hořákem.
Pozor! Nutný odtah! Jinak se otrávíte.

[Maximus]

Já bych hornický způsob vzniku krytu neodsuzoval, záleží ale velmi na hornině, ve které by se to razilo. Pískovec s křemitovápenatým tmelem ještě jde, ale dobře prokřemenělý pískovec či dokonce velmi tvrdé horniny, jako je žula či křemence, jsou podle mne krajně nerentabilní.

Každý z nás máme své koníčky a někdo třeba nachází uspokojení i ve výrobě "tunelu" v tvrdých horninách.

Nearmovaný beton ještě nic neznamená. Prvorepublikové pevnosti či některé paneláky z jemného "šediváčku" a s kvalitním armováním jsou důstojný soupeř i pro těžké bourací kladivo s kvalitním tvrdokovovým hrotem! A tvrdá hornina se blíží vlastnostmi spíš k tomu armovanému betonu než nějakému kusu betonu bez výztuže (kvalita betonu asi nebyla požadována, protože se šetřilo na tom armování).

To GloryToSunTsu:
Pokud by jsi musel organizovat takto složitou ražbu, nebyl by jednodušší (a asi i levnější) ten kryt postavit ze železobetonu?
Navíc je téměř vždy riziko, že můžeš narazit na nějaký skrytý puklinový systém a pak to zaizolovat před průsakem vodou je dost složitá a tím i drahá záležitost.