Barter

[GloryToSunTsu]

Trh s otroky bude jen kvést

[Maximus]

To GloryToSunTsu: Souhlasím s tebou, že je docela možné, že bude dost lidí, kteří se vzdají svých svobod, aby měli jistotu základních potřeb (strava,ubytování, bezpečí) a budou tak zcela závislí na svém "pánovi". Jenže to nebude příliš stabilní sysém, protože jakmile by se situace zlepšila, tak "vzpomínky na demokracii" by s "otrokáři" rychle zatočily. Spíš vidím jako alternatvu ve "feudálním zřízení" s daněmi ve formě naturálií a roboty.

Jako dobrý barter se mi zdají čisté papíry, sešity a psací potřeby. Nějaké smlouvy, vedení účtů, výuka dětí, etc. bude vždy vyžadovat spoustu papíru (teda pokud se nevrátíme k břidlicovým tabulkám či hliněným destičkám).

[alibaba]

Je tezko si predstavit ze by vznikla nejaka otrokarska spolecnost alespon se to zatim nikdy nestalo ,ja bych otroka nekoupil ,nebot otrok potrebuje jist a ceny otroku, vime kolik stal otrok a kdo si jej mohl dovolit koupit ......

[Maximus]

To alibaba: definice otroctví je poměrně široká a člověk, který se vzdá dobrovolně či nedobrovolně svých svobod proto, aby měl zajištěnu střechu nad hlavou, jídlo a relativní bezpečí je také otrok.

Otroctví jako ekonomický systém byl velmi efektivní, zejména pokud byl otroků nadbytek, proto se také udrželo v Americe tak dlouho. Ono ani daleko k otroctví nemělo nevolnictví v Evropě či v Rusku. Je také fakt, že během roku 1500 až 1800 se počet samotných Evropanů odvlečených do otroctví odhaduje na 1,25 milionu, zejména z oblastí ovládaných Osmanskou říší. Navíc ,co jiného než otroctví, bylo využívání práce vězňů v koncentračních táborech za Hitlera, gulazích v Rusku či co jsou dodnes pracovní tábory v Číně či v Severní Koreji.

Navíc otroctví mělo u nás (myšleno ČR) také dlouhou tradici, která přetrvávala na našem území oficiálně do 12. století a Praha byla ještě za Boleslava I. vyhlášeným tržištěm otroků.

Mimochodem asi nemusím připomínat přímou souvislost mezi názvem Slovan , latinská podoba SLAV a označením pro otrika v různých jazycích - SLAVE (anglicky, dánsky, SKLAVE (německy)... .

Hezký článek:
http://www.metro.cz/rozhovory/1687-lubo ... h-s-otroky

[GloryToSunTsu]

I dnes jsou drženy miliony žen v sexuálním otroctví a to i v Evropě.
Nevím, proč by se to mělo někdy v budoucnu změnit.
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/z ... 33217.html
Tady v tom článku udávají trochu nižší čísla, prý je to ale jen špička ledovce.

Zpráva ze dneška:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... f=stalo-se

[Karlos]

GTS: ...ne ze bych chtel rozvijet diskuzi na tema nucena prostituce ale prijde mi nesmyslne aby zenskou kterou chteji nabizet nechali zavrenou mesic bez jidla a pit vodu ze zachodu, mimo to ze by byla davno mrtva (rozhodne by nebyla schopna utikat), tak takova "dieta" na jeji atraktivnosti asi neprida, chci rici proc by si takto znehodnocovali "zbozi"?

Napada me jen ze bud ji meli na "jedno pouziti" (to by se ji ale zbavili) a nebo to mela byt forma trestu pro vystrahu ostatnim vzpirajicim se nestastnicim... no a nebo je to jen obycejna propagandisticka lez namirena proti Izraeli... kdo vi?

[GloryToSunTsu]

Uvedeno do souladu s bodem 12. pravidel.....

[Karlos]

GTS: ...ale ja bych tomu i veril, kdyz vezmu v potaz jak se lide zblazni ve jmenu sekty nebo staci si vzpomenout na duchodce na predvadecce.

[GloryToSunTsu]

Lidé se neumí bránit a je to smutný

[marish]

Lidé se nikdy neuměli bránit.

[alibaba]

Neni pravda lidi byli valecnici pred dobou feudalismu,socialismu ,nacismu a komunismu ......
V reckych mestech mestech kazdy musel byt ozbrojen a hoplite hlavne byli vytvoreni obranovat urodu pod mestem ,jinak pri zniceni urody hrozil hladomor to same se opakovalo na zapade, kdyz se valcilo s indiany a potulnymi skupinami a kazdy farmar nosil coltaka ,protoze prijit o urodu a dobytek znamenalo zase hlad ......

[clandestino]

Možná to patří spíš do nějakého zemědělského tématu, ale co si myslíte o pěstování věcí jako je tabák nebo káva na obchod? Je na tom závislých hromada lidí, a když nebude dovoz...

[aliděda]

Možná to patří spíš do nějakého zemědělského tématu, ale co si myslíte o pěstování věcí jako je tabák nebo káva na obchod? Je na tom závislých hromada lidí, a když nebude dovoz...

viz film Dead Man - "Nemáš tabák" ?

[Maximus]

To clandestino:
Kávu u nás nevypěstuješ (leda v dobře vytápěném skleníku), protože je to tropická či subtropická rostlina.
Co se týče tabáku, tak to problém není. Jde pěstovat tabák viržinský, který je "kvalitnější", ale jeho pěstování je o dost náročnější než u tabáku selského (tzv. machorka ), který se dá u nás pěstovat až do výšek 800 m.n. m..

Více zde:
http://www.pestovanitabaku.szm.com/uvod.html
http://www.volny.cz/tabaky/pestovani.html
http://hobby.idnes.cz/vypestujte-si-vla ... ahrada_bma
http://hobby.idnes.cz/bez-spravne-ferme ... ahrada_bma

Ač jsem odpůrce cigaret, tak uznávám, že tabák by byl stejně jako jiné drogy (alkohol, marihuana, hašiš, opium) vyhledávaným a tím pádem ceněným zbožím i v dobách PA.

Výluh z tabákových listů lze použít jako alternativní pesticid, přičemž je právě pro tento účel výhodnější t. selský, protože obsahuje více nikotinu. Na mšice, svilušky a jiné "potvory" lze například udělat výluh z nedopalků nejméně 1:1O a který funguje docela dobře. Navíc trochu náročnější technologií lze z tabáku získat opravdu výborný pesticid:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpra ... o-pesticid

[hanpari]

Myslím si, že pěstování tabáku je skvělý nápad. A co třeba čaj? Byl jsem teď v Bille a tam mají ceny přepočítané na 1 kg. Jeden kg černého čaje přijde bratru za 1000 kg. Tedy 1 g za 1 Kč. Navíc některé druhy čajů zrají jako víno. Navíc čaj lze slisovat, takže v něm lze držet dost hodnoty v malém objemu, pokud mi rozumíte.

[Maximus]

Čajovník se pěstuje v subtropickém a tropickém pásu a vyžaduje monzunové klima, tj. stálou a vysokou vlhkost.To je hlavní příčina, proč se u nás čajovník nedá pěstovat.
Takže stejně jako u kávy se budeme muset spokojit s náhražkami. Takové fermentované listy borůvky nebo maliníku nejsou vůbec špatné .

[hanpari]

Čajovník se pěstuje v subtropickém a tropickém pásu a vyžaduje monzunové klima, tj. stálou a vysokou vlhkost.To je hlavní příčina, proč se u nás čajovník nedá pěstovat.
Takže stejně jako u kávy se budeme muset spokojit s náhražkami. Takové fermentované listy borůvky nebo maliníku nejsou vůbec špatné .

Nechci si hrát na experta, ale protože jsem kdesi zaslechl, že čaj se pěstuje po celé Číně, tak mne napadlo, že to musí být možné i u nás. A tady něco našel, i když s tím, že rostlina musí přezimovat v "teple". Jak hnojit kyselinou dusičnou se mne neptejte, předpokládám, že jde spíš o hnojení dusičnany (ledek) a nebo fosforečnany (fosfátové vápno).
http://renne.pise.cz/79486-pestovani-caje.html

Pěstování čaje u nás

...

Pěstování čajovníku v našich podmínkách je možné. Nejvhodnější jsou k tomu rostliny z čínské skupiny, neboť mají nižší nároky na teplo. Navíc se množí velmi dobře vegetativně řízkováním. Důležitou podmínkou je ale kyselost půdy (pH 4 - 6), čajovníky nesnášejí vápno, takže pokud je půda zásaditá, čajovník uhyne. Čajovníku nesvědčí ani přílišná zálivka. Pokud je pěstujeme v nádobách, mohou přes vegetační období růst v přístinu na zahraně nebo na balkoně, ale přezimovat musí v místnosti s teplotou kolem 10°C. Ve větším měřítku se pěstování daří v tzv. tranšejích, což je jakési hluboké pařeniště, které na zimu překrývám okny nebo rohožemi. Pak můžeme očekávat i vlastní sklizeň a pokusit se o výrobu některého z četných druhů čaje.

V našich podmínkách se setkáváme s problémem zásadité půdy, často i díky vodnímu kameni, proto je potřeba hlídat její pH. Jak změřit pH půdy a jak ji okyselit:

Je potřeba odebrat vzorek půdy, smíchat s destliovanou vodou, důkladně protřepat nechat hodinu stát a lakmusovým papírkem nebo pH metrem změřit pH roztoku.
V případě potřeby můžete půdu ma pH 4-6 okyselit kyselinou dusičnou, musíte ale počítat s tím, že v půdě nezůstane dlouho volná, dojde ke sloučení a kyselé prostředí bude tvořeno převahou iontů NO3, nejčastěji ve vztahu k Ca, Mg. Dusík je ale pro rostliny živina a tak jí postupně odčerpají a kyselost samy sníží. Pokud použijete kyselinu fosforečnou je situace podobná jen s tím rozdílem, že tato spíš podporuje vyzrávání a kvetení než samotný růst rostliny a vazba Ca - PO4 je méně rozpustná proto má dlouhodobý efekt. Pokud přidáte kyselinu sírovou dojde k vyvázání volného vápníku (nejčastější příčina vyššího pH) na sádru a efekt je velmi dlouhodobý, sádra je jen obtížně rozpustná, je to podobně jako když použijete síran amonný - amoniak - NH4 spotřebuje rostlina a ionty SO4 zůstanou - a vyvážou Ca. Hlavně nedoporučuji přidávat kyselinu chlorovodíkovou (solnou), mnoho rostlin nemá chlór rádo. Nouzově lze okyselit půdu kyselinou citrónovou nebo octem, ale oboje funguje jen krátkodobě. Sloučeniny s vápníkem jsou totiž dobře rozpustné a rychle odbouratelné.

A toto je také zajímavé:

http://www.pavlovacajovna.cz/c_generic.php?index=3

Čajovník se pěstuje v poměrně širokém zeměpisném pásmu. Je značně přizpůsobivý a málo náročný na půdu i podnebí, takže se pěstuje od tropických nížin až po horské polohy teplejších klimatických oblastí. Podnebí se pochopitelně projeví na kvalitě čaje. Obecně se dá říct, že čaje z nížin dají bohatou úrodu čaje, který znamenitě barví, zatímco vysokohorské čaje s velmi jemným aroma jsou považovány za kvalitnější. Neboli - čím výše položené plantáže, tím kvalitnější čaj, ovšem v menším množství, protože v horách čajovník roste pomaleji.

Čajové keříky se pěstují ze semen nebo řízků. Po třech letech se začíná s tvarováním keře do požadovaného tvaru a výšky 70 až 120 cm. Listy keříku je třeba často protrhávat tak, aby se vytvořily co nejbohatěji olistěné keře. Po čtyřech letech je rostlina připravena pro první sklizeň.

Doba a počet sklizní čajových listů jsou závislé na klimatických podmínkách pěstitelských oblastí. Sklizeň běžně probíhá 4-5krát ročně, v tropických oblastech (Srí Lanka) až 30krát. Je velice důležité správně načasovat sklizeň. Sklízí se tehdy, když se mladé listy čajovníku začínají právě rozvíjet. Několikadenní opoždění se rovná téměř katastrofě.

Čajová plantáž Čajové výhonky se sbírají převážně ručně od časného rána do oběda. Sběračky (zpravidla ženy) odštipují lístky palcem a ukazovákem obou rukou a kladou do košů připevněných na boku nebo na zádech. Jedna osoba sebere za den asi 20 kg zeleného listu, což odpovídá asi 5 kg hotového čaje. Při sklizni a zpracování čaje se přísně dbá na hygienu. Na některých plantážích se čaj sklízí v rukavicích, všude platí přísný zákaz kouření, používání voňavek (nejen parfémů, ale i některých mýdel), nepovolují se dokonce ani aromatická jídla.

Sbírá se pouze tzv. fleš (flesh), což je vrcholový pupen a prvních pět lístků. To je tzv. hrubá fleš. Střední fleš tvoří pupen a tři lístky. U zvlášť kvalitních čajů se sbírá jen jemná fleš, neboli pupen a dva lístky ("the bud and two leaves"). Čím mladší jsou sebrané listy, tím kvalitnější je nápoj. Listové pupeny jsou celé stříbřitě bílé a porostlé bílými chloupky. Při fermentaci pupeny mění barvu na zlatavou. Pak se nazývají zlatavý tips. Čaje s obsahem zlatavých výhonků patří mezi nejkvalitnější.

PS: O kávě jsem jen tak letem světem opravdu nenašel nic, že by ji u nás někdo pěstoval.

[GloryToSunTsu]

Velkou PA ceninou bude osivo - obilí.
Mouku na pole můžete vysypat, ale nic moc nevyroste

[Karlos]

Jeste k te nahrade caje co zminil Maximus (zajimalo me jak tu fermentaci provest):

Náhrada černého čaje

Listy musíme fermentovat. Fermentace ovlivní nejen vůni, ale i barvu a vzhled.

Po sběru necháme nasbíraný materiál půl dne až 1 den na stinném místě zavadnout. Potom listy rozložíme do tenké vrstvy a válečkem na nudle je pomačkáme. Pak je rozložíme na plátno a celé to stočíme jako ovocný závin, uložíme na teplém místě a zatížíme. Po dvou dnech smotky rozbalíme a drogu dosušíme normálním způsobem ve stínu. Fermentované listy jsou tmavší, hnědší až černé a vůní připomínají čínský čaj.

http://www.klidapohoda.unas.cz/byliny/B ... uzinik.htm

[Maximus]

Čaj se u nás dá samozřejmě pěstovat poměrně snadno v temperovaném skleníku nebo v bytě v květináči. Venku však u nás čajovník nemá moc šanci dlouhodoběji přežívat - v zimě ho spolehlivě zničí velké mrazy. Takže buď květináče nebo speciální pařeniště, která umožňují důkladné zakrytí rostlin v zimě. Což u nás někdo zkouší, ale stejnak bych na pěstování čaje ve větším množství u nás moc nesázel.

S tou fermentací listí jahodníku, maliníku, borůvčí, etc. je to přesně tak, ale například místo plátna se dá použít potravinářská folie, ve které fermentace proběhne o něco rychleji.