Covidové ZOMBIE se valí!

[drigon]

Ludvíček se štěnětem byli furt někde zalezlí. Petrovi už to nedalo a začal s kamarádem, který byl též v rekonvalescenci mladého sledovat. V dalekohledu viděli, jak Ludvíček něco zahrabává do země a štěně to pak učí hledat. Si pomysleli, co mu to tam ten prcek dává, že by nějaké maso, nebo sladkosti?
Nějakou dobu ho sledovali, načež došli na místo, kde Ludvíček něco zahrabal. Hrábli do země a byla tam - patrona. Zahrábli ji zpět a schovali se poblíž. Za chvíli se objevil Ludvíček se štěnětem a to patronu našlo. Vzápětí dostalo pamlsek. Oba chlapi se na sebe podívali: mladej, školkou ještě nepovinný a takhle mu to pálí. Uvědomili si, že Ludvíček chodil do psince za doktory a ti mu něco o výcviku psů pověděli.
Následně si mladého odchytli a ten jim ve finále řekl, že si chce hrát s většími dětmi. Děti mu řekly, že musí hledat patrony, které bývají různě zapadané a někdy se prý špatně hledají. Proto začal na vyhledávání patron cvičit Maxíka. Aby mohl pomoci dětem se kterými si pak bude moci hrát.
Ludvíček je dovedl do svého bunkru udělaného z větví. A co tam chlapi nenašli. Patrony, v kterých byl nasypaný prach a nacpané kuličky hrachu. To už vyvalili oči a Petr se začal rozčilovat. Jeho kamarád ho zarazil a mladého se zeptal co to je? Ludvíček odpověděl: to přeci v té boudě dávají do patron prach a kuličky. Já jim chci pomoct. Taky tam dávám kuličky, vidíš tati.
Chlapi vše posbírali a s Ludvíčkem šli domů. Tam se to dozvěděly ženské. Prve začaly nadávat, kdo mladé děti hlídá?!
Odpověď byla jednoduchá: rodiče jsou v práci, nebo u Kocourů. A těch několik důchodců, co na Mlýně jsou všechny děti jednotlivě neohlídá. Vznikla vzrušující debata, do které se nakonec přidalo vedení z Mlýna. Po několika hodinách diskuze byla založena školka. Dostala poetický název: U mlýnského kola.
Provizorně, než stavební četa zbuduje lepší prostory bude v prázdném bytě v pomocné budově. A chlapi, co byli v rekonvalescenci dětem, kterých bylo skoro dvacet udělali dětské hřiště a oplotili ho.

[drigon]

Druhý den došlo ve městě k mimořádné události, která v první chvíli způsobila pěkný rozruch.
Z jednoho rodinného domu se ozvala silná exploze, střecha zmizela, okolo objektu pršely střešní tašky a u sousedů v kurníku přistál jakýsi kovový sud. Družina Kocourů pohybující se ve vedlejší ulici okamžitě zalehla a její členové přešli do bojové pohotovosti. Trosky byly zahaleny do oblaků páry, kterou rozfoukal vítr. Na zahradu vyběhl muž a ponořil se do kádě s vodou.
Na místo se dostavila jak ona družina, tak i metropoliťáci mající nedaleko služebnu spolu s hasiči. Poté, co vylovili muže z kádě a provedli prvotní šetření začalo být jasné, že se nejedná o atentát a ani tornádo. Soused jim následně ukázal na podivný sud, který mu přistál v kurníku. Přišli technici a po vyšetření i výslechu opařeného muže začalo být jasné co to způsobilo. Šlo o výbuch podomácku udělaného bojleru.
Dotyčný si dal na půdu tlustou ocelovou trubkou, na jejíž dno narovno přivařil ocelový plát jako dno. Do nádoby připojil solární kolektor, který byl umístěn níže na střeše verandy. Celé zařízení fungovalo samotížně. Vodu do nádoby pumpoval ruční pumpou ze studny. Od jara to fungovalo normálně, načež si jeho nová partnerka začala stěžovat že voda samotíží málo teče. Dotyčný nelenil, na nádobu přivařil víko a na potrubí přidělal zpětnou klapku a expanzní nádobu.
Ze začátku vše fungovalo normálně, při přetopení si odfoukl pojišťovací ventil.
Jenže zrada nastala jinde. Dno nádoby (i víko) měl totiž přivařené kolmo na bok koutovým svarem. Dno i víko se tlakem prohýbaly a uvolňovaly, čímž docházelo k cyklickému namáhání sváru na ohyb. A jednoho dne se svár dole urval, přehřátá voda se změnila na páru a výsledkem byla zničená střecha domu, opařený majitel a zbořený kurník u sousedů.
Technik na to ještě řekl. U profesionálně vyráběných tlakových nádob jsou víka vypouklá, přivařená v bocích nádoby. Svár je v boku, díky čemuž je namáhán na tah a nehrozí tak jeho "vyviklání". Poté ještě dodal: kdyby nádobu nechal otevřenou a beztlakovou by se nic nestalo, ale takhle byla katastrofa jen otázkou času.

[Strašlivoskopický]

Nova partnerka ? Jo, to budou casy, kdy holka pujde za jednu sprchu...

[Rafael]

Ve Mlýně je vody a vždy bude dost. Díky starým starého mlynářovým předkům kteří si takovou lokalitu pro osídlení a podnikání a živobytí vybrali.
A ani novodobé povodně tu lokalitu nijak nikdy moc neohrozily.

*
A teplé vody je taky z nejrůznějších výrob ve Mlýně taky dost.

Nejrůznější zlatokopky a podobné se i tak do Mlýna vůbec nehrnou.
Nehrozí tedy, že by se v blízkém okolí objevila nějaká nová bouda. Na které by svítila červená lucerna nebo nějaké LED světýlko.

Zájem od některých by o takové služby i byl, ale...
V okolních městech mají prostituci pod kontrolou arabi a černoši kteří ji přísně regulují a poskytují své "otrokyně" jen vybraným klientům.
A drží je v přísné izolaci a bez možnosti pohybu mimo dohled pasáků a možnosti jejich případného útěku.

Jak se to shoduje s nově zaváděným právem Šária těžko soudit u takové agresivní, invazivní a podivné kultury.

[Rafael]

Ve Mlýně před vylovením mašinky z řeky se stalo toto:

Zjištěno, pomoci jednoho krtka infiltrovaného poblíž městské rady, vedení města, státní správy či jak to nazvat v tom celkovém chaosu a rozpadu bývalých struktur a pořádků.

Anebo kdysi by se vydala tisková zpráva prostřednictvím nějakého mluvčího v tomto znění:

Vyslovujeme hlubokou lítost nad tou nešťastnou události. A ubezpečujeme Vás, že na ni nemáme žádný podíl, účast a ani jsme ji nijak neiniciovali. Jednalo se o akci zřejmě psychických narušených jedinců, což bylo i potvrzeno několika námi oslovenými psychiatry.
Tímto se od celého tohoto činu distancujeme a odsuzujeme ho!
A prosíme Vás tímto abyste přestali vést ty své nenávistné kampaně a všelijaké útoky proti našim novým obyvatelům. A pochopte už konečně, že oni jsou naše budoucnost, mnohým nás mohou obohatit....
A taky samozřejmě podporujeme a budeme podporovat provoz železnice..."

Bohužel takové tlachy se zachovaly a použily i v dnešní době.
*
Ale zpět k mašince, Depo nás už požadalo při jejím vylovování o pomoc.
A co jiného mohlo od nás čekat, než že se toho ujmou Kocouři. A ti se s ničím moc nepárají a dostali plnou moc.
A co je napadlo?
Asociace - stavby egypských pyramid, otroci, lana...
A taky, že když ti šmejdi byli schopni tu mašinku zvrhnout do řeky tak ji musí být schopni i vytáhnout. Třeba i s pomocí bičů a SUPů za zády a patami.

A tak vyrazili do oblasti Rybníků kde se ta banda v nějakém údajně opuštěném statku usídlila.
Jejích odchyt se ale nepodařil a vypukl urputný boj. Narazili na nečekaný velmi silný a ozbrojený odpor....

Zraněn byl jeden Kocour, naštěstí jen lehce a na druhé straně nepřežil nikdo.
Co a jak bylo použito zatím nejde napsat. Snad časem.
Ale za zmínku snad stojí to, že mezi pobitými bylo i několik uniformovaných.

Jak asi zareagují města když tvrdily....?
*
Jinak vylovená mašinka už je v Depu. Podrobnosti snad příště.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Zatímco ve městě si vzduchem poletoval bojler, ve Studních došlo k dramatizaci situace. "Zvolená městská rada" sídlící v honosné vile na kraji Studní se rozhodla, že veškeré drahé kovy patří jí a zahájila domovní prohlídky, kterých se zůčastnili její pomocníci s detektory kovů. Při prohlídkách doslova rabovali byty, brali i náušnice, snubní prsteny a došlo i na znásilnění. Vzápětí část obyvatel Studní zahájila protesty. Při prvním protestu Kocouři s Palcáty nezasáhli, sledovali taktiku nepřítele.
Při druhém protestu, kdy pomocníci Severního kříže začali protest brutálně likvidovat zahájili akci. Jeden z velitelů Severního kříže vytáhl z pouzdra pistoli a po výstřelu do davu se zhroutil na zem. Stejně dopadli další dva. Větší množství hůlkařů skončilo na zemi s bolavýma nohama. Lidé, kteří prve ustupovali se na ně vrhli a vypukla velká mela. Boje trvaly dlouho do noci, až druhý den nastal jakž takž klid. Druhý den odpoledne se na střechách objevilo několik snajprů. Kocouři to sledovali a pomysleli si: klasická zastrašovací taktika. A zamaskovali se hlouběji v bytech. Navečer protesty vypukly znovu. Bylo vidět, jak odstřelovači sledují co se dole děje a jeden z nich vystřelil. Dole vypukl zmatek. Vzápětí se ozvalo z kryté pozice stacatto ran a na střechu dopadla salva ohnivých dědků. Ze střechy skočily tři hořící postavy.
Vypukla bitva odstřelovačů. Kocourům se podařilo nepřátelské odstřelovače zaměstnat natolik, že do dění dole nemohli zasáhnout. Několik jich zlikvidovali za cenu jednoho vlastního padlého a jednoho zraněného. Dole došlo na stavbu barikád. Nakonec se jim podařilo spolu s Křižáky ze čtvrti během dvou dnů pomocníky Severního kříže vyhnat. V ostatních čtvrtích pomocníky Severního kříže neutralizovali stejně jako v městečku. Svůj díl dostalo i větší množství superbonzáků.
Poté přišla zpráva, že se ke Studním blíží dva nepřátelské konvoje a vlak. Ještě netuší, že jeho strojvedoucí i posunovač jsou u odnože Javorů.

[Rafael]

Ty Studně, Studny jsou už delší dobu hodně problémová oblast a možná i trochu na pokraji zájmu. Přece jen jsou dost daleko. Ale vede k nim železniční trať takže nám, ale hlavně Depu, lhostejné být nemůžou.
A taky je hodně zajímavé proč se o tuto oblast Severní kříž a podobní tak zajímají.
*
Podle posledních zpráv byly z místního kostela odvezeny i oba jeho zvony a kostel samotný byl srovnán se zemi. I s přilehlým hřbitovem, pomníky a hrobkami.
*
Obyvatelé Studni jsou novousedlivi, neznající historii a bojovali , vlastně jen demonstrovali o své přežití. Nebýt Kocourů, Palcátů a i jiných, nepřežil by asi ani jediný.

A tady se přímo nabízí přímo nevyhnutelná otázka. Či spíše otázek daleko víc?

- Co je v těch Studních tak zajímavého a důležitého, že Severní kříž a podobní mají o to takový zájem?

- Kam se poděli původní obyvatelé

- Proč se v okolí nenašel jediný pamětník schopný o Studních cokoliv bližšího říct nebo si na něco vzpomenout?
*
A pak si ve Mlýně vzpomněli na starého mlynáře který tam v opovržení dožíval a podle svých vlastních slov už jen čeká na milosrdnou smrt které se už nemůže dočkat.
(V rámci nejrůznějších události nějak nedošlo k revizi jeho starého obvinění s uvedením souvislostí).

Moc toho neřekl i když možná věděl. Možná. Zatrpklý, starý pan nasraný z toho co se mu na sklonku života provedlo. Čeho a jakých pořádků se dožil.
*
Takže teď už skoro úplný přepis jeho výpovědi:

"Víte, Studny byla oblast tak sama pro sebe. Obestřená nejrůznějšími tajemstvími a vyhlášená tím, že tam nikoho cizího nepustili. I sňatky s cizími se tam moc netolerovaly.
A víc vám vy šmejdi z*kurvení neřeknu i kdyby jste mě na skřipec natahovali...

"

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Po eliminaci banditů u Rybníků vydalo komunikační oddělení Kocourů následující prohlášení:
Minulý týden zločinecká banda napadla a vykolejila motorový vůz u řeky v horské oblasti. Tento skončil v řece, strojvedoucí si na poslední chvíli zachránil život útěkem. Následně popsal směr kam banda utekla. Po provedení oblastní uzávěry byla tato banda zachycena v opuštěném statku v oblasti Rybníků. Dva členové Rangers, kteří šli obhlédnout situaci byli napadeni ze zálohy a zraněni. Vypukl boj, ve kterém byla za nasazení technických prostředků banda zlikvidována. Na místě bylo nalezeno několik mrtvých banditů oblečených do nových barevných uniforem biřiců ze Zapomenuté čtvrti. Vyšetřování ukázalo, že se jednalo o klamavou akci s cílem rozpoutat nepřátelství mezi námi a Zapomenutou čtvrtí. Vztahy mezi námi a Zapomenutou čtvrtí tak nadále zůstávají neutrální.
Vykolejený motorák byl odtažen do depa na opravu.

Bděte, nepřítel nespí.
Skončilo zveřejněné komuniké.
...
Následující den proběhla porada vedení Kocourů. Hlavní velitel se dotazoval na situaci ve Studních. Bylo mu sděleno, že se část Studní podařilo od okupantů osvobodit. Avšak v úřední čtvrti se Severní kříž zabarikádoval v několika budovách a na místě zuří boj. Podle posledních zpráv prý ochrankáři Severního kříže nahnali pracující muže do dolu. Tam snad něco řeší jeptišky, ale neví se co.
Na dotaz ohledně minulosti Studní a na to co tam je se mu dostalo odpovědi: to zjišťujeme. Ale jde to pomalu, informací je málo a komunikace je pomalá.
Následně mu sdělelili zprávu o likvidaci jednoho konvoje Palcáty.
Co se týká vlaků nepřítele, do oblasti prý míří dva. Jeden s pomocníky Severního kříže a druhý s technikou.
A tady se zpravodajec zarazil. Velitel si toho všiml a podíval se na něj. Zpravodajec pokračoval: družina HASA, která byla určena ke stažení Martina zpět se s ním spojila (je v ní Jirka). Její velitel při boji se snajpry padl.
Hlavní velitel Kocourů ztuhl.
Zpravodajec pokračoval: Martinovi Křižáci řekli o těch vlakách. Převzal velení družiny a prohlásil že si ty vlaky bere na starost.
Velitel Kocourů se zvedl od stolu.
Zpravodajec dokončil řeč: přidalo se k nim několik lidí od Křižáků a co víme nádražák od Javorů. Jak se k nim dostal nevíme, co a jak chtějí provést už vůbec ne.
Velitel Kocourů se zamyslel a řekl: Martinovi věřím, ten udělá pro splnění úkolu vše. Doufám, že se k nám po akci vrátí. Máme s ním velké plány.
Zpravodajec se na velitele, který začal chodit po místnosti podíval. Velitel Kocourů odpověděl: jak víte, s Palcátem a Metropolem jsme domluvili založení Akademie branných sil na zdejším cvičišti. Vybrali jsme ho jako jejího ředitele.

[drigon]

Po poradě vedení se zpravodajcem pokračovala porada dále. Některým se moc nelíbilo to, že Kocouři s Palcáty zasáhli ve Studních. Podle vlastních slov by se raději věnovali budování soběstačnosti.
Velitelé na to zareagovali: Když jim nepomůžeme, Severní kříž a jim podobní je zničí. Udělají si z nich nástupní prostor pro další výboje proti nám. Poté to budeme mít těžší, nehledě na to, že se nebudeme moci spojit s ostatními, stejně smýšlejícími skupinami. Čím větší budou spřátelená území, tím hůř se sem bude všelijakým banditům, teroristům a záškodníkům pronikat. Vzpomeňte si, když jsme měli jen město a okolí. Jak bylo nebezpečné jít do lesa. Všude tam číhali draci (loupeživé bandy). Až když jsem založili skupiny/spojili se s ostatními skupinami v okolí se nám to ve spolupráci podařilo vyčistit.
Máte pravdu, Studně jsou již docela daleko. Hůř se nám tam dostává. Ale to platí i naopak. Zóna bojů se nám tak vzdaluje a my se dostáváme do týla. Jakmile budeme v týlu, budeme mít čas a klid na vývoj, výrobu a pěstování. Pak se Vám možná splní i to, že se budete moci do určité míry věnovat posilování soběstačnosti.
Město a okolí se dostávají do fáze obnovy, momentálně se nám daří budovat cukrovar, hamr a sklárnu. Rozjíždí se drobná výroba (keramika, drobné výrobky atd). Uvnitř území se rozvíjí obchod. To by s bandity v okolí nebylo možné.
Teď se bojuje ve Studních. Pokud se nám podaří s ostatními ty šmejdy vyhnat, zóna bojů se posune zase o něco dál od nás. My teď učíme Křižáky, oni pak budou učit a pomáhat dalším. A tak dál. Berte to tak ,že my jsme v obnově, další jsou ve stabilizaci, ti dál čistí a nejdál se bojuje. Jako slupky cibule.
Musíme doufat, věřit a modlit se. Okovy dolů

[drigon]

U Martina doma se u vysílačky střídali Vlastina se sousedem. Daniela s obvázanou hlavou a rozseklým uchem byla dočasně na marodce. Posléze k nim přibyl třetí radista. Po uzdravení Daniely přejdou na klasický systém čtyř směn
...
Katka na mlýně pracuje v kuchyni. Břicho se jí zvětšilo natolik, že několik žen vyslovilo podezření jestli nebude mít dvojčata.
Napad se psy vyhledávajícími zapadlé patrony část vedení ve mlýně zaujal, proto úkolem vycvičit psy pověřili Petra s kamarádem. Ti tak zároveň zaměstnali Ludvíka. Posléze dostali k výcviku tři menší pudly, které dostali od starší paní. Mají je zkusit, jestli jim to půjde a jestli se dají vycvičit. Dva jsou ještě mladí, třetímu jsou tři roky.
Školka na mlýně se osvědčila, rodičům i ostatním se ulevilo od drobotiny motající se pod nohama. Do školky chodí pomáhat hlídat děti i několik babiček a dědečků. Dětem čtou pohádky a našli tak nový smysl života.
...
Mladí lučištníci se při další soutěži nádherně předvedli. Okolo oné mistryně se shromáždila parta dívek a slečen. Pojmenovali se Amazonky.
Kluci si udělali svoji partu, kterou nazvali Transformers. Mezi oběma partami se rozvinula soutěž.
Obě party mohutně trénovali střelbu z luku ze všech možných pozic. Z lesa, z krytu, z vody i odjinud.
Na sobotu tak byla vyhlášena soutěž lučištníků ve stromořadí. Branku po posledním extemporee radši zatloukli prkny. Dopoledne byla soutěž jednotlivců, kterou s přehledem vyhrála mistryně. Odpoledne klání pokračovalo soutěží družstev. Po sečtení bodů byl výsledek překvapující. Sečetli body ještě jednou a doopravdy- je to remíza. Obě družstva na prvních dvou místech nastřílela stejný počet bodů. Amazonky i Transformers jsou na tom stejně. Rozhodčí se poradili a rozhodli: o vítězi rozhodne duel vedoucích part. Každý z nich dostane jedenáct šípů a ve stromořadí bude na něj čekat deset cílů. Střílet budou tak dlouho, dokud jeden z nich nevyhraje. Jako při penaltách ve fotbale.

Edit: oprava automatické opravy textu.

[Rafael]

Zprvu to vypadalo jen jako jako taková hra. Ale pod vedením již toho dřív zmíňovaného Kocoura a po shlédnutí posledního lukostřeleckého turnaje mnozí na ty "archaické" zbraně změnili názor.
Samotný turnaj připomínal spíš nějakou lidovou veselici z časů dávno minulých než soutěžní klání bojového dorostu a jeho přípravu na ještě těžší časy než jsou nyní.
Jako diváci se zúčastnili všichni z Mlýna kteří zrovna nebyli ve službě a i mnozí z okolí.
*
Při zavěrečném ceremoniálu přednesl ten Kocouří instruktor svou další vizi.
A taky s ní moc úspěch neměl. Podobně jako jeho prvotní nápad.
Ale lidem s bojovými zkušenostmi se ten nápad líbil.

Jen chemici, přebíječi a částečně i zainteresovaní řemeslníci z Depa přemýšlejí jak to konstrukčně vyřešit. Aby to bylo lehce vyrobitelné, levné a relativně bezpečné.
Zda na šípy použit šroubovací výbušné hroty nebo udělat jejich přední část dutou a vyplněnou třaskavinou.
Klasické řešení s použitim plastické trhaviny s roznětkou zatím z důvodu výrobní náročnosti moc příznivců nemá. Ale ti zas argumentují větší bezpečnosti. Jak při výrobě tak při použití.
Uvidíme jak dopadnou zkoušky.
*
Ještě se instrukční Kocour zmínil o Práčatech. Ale jen neveřejně. Že takový prak je zbraň mnohem menší, lépe přenosná a kdyby se použilo nějaké výbušné střelivo...
Ale že se tím bude vážněji zabývat, počká až jak dopadnou ty šípy.
*
P.S. Závěrečný duel, finálový rozstřel, dopadl taky nerozhodně. Došly terče a dorazila únava.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Lukostřelci se většině lidí líbili. Některé nápad zaujal, proto se rozhodli si luk vyrobit sami. Avšak brzy se ukázalo, že vyrobit dobrý luk je celkem odborná záležitost. Není to jen o tom, že se ze stromu uřízne klacek, ohne se a přiváže se na něj provaz. To moc dlouho a dobře nefunguje.
Prve je potřeba so vybrat kmen z vhodného stromu (jasan, tis a další) o průměru cca 10 až 20 centimetrů a vyříznout z něj poleno o délce cca 2 metry. Poleno se následně podélně rozštípne na poloviny, případně na čtvrtiny a zbaví se kůry. Kůru je vhodné stoupnout co nejdříve, dokud je dřevo syrové. Nesmí se poškodit dřevo pod kůrou, protože to bude na napínané straně luku (v poškozeném místě je větší riziko zlomení luku). Kůru lze i napařit. Po sloupnutí kůry se zabarví konce polena a to se nechá na suchém místě vyschnout.
Po vyschnutí dřeva, což lze poznat i tak, že váha dané části polena nejméně týden neklesá (vysycháním se snižuje hmotnost dřeva) se z polene nahrubo vyřeže tvar luku. Dřevo se odebírá z vnitřní strany polene, strana na které byla kůra je nedotknutelná. Po hrubé úpravě nastává tilerování. (Na to se používá tilerovací lať, která se vyrábí z latě, na jejíž jedné straně jsou šikmé zářezy - jako do stromečku).
Po vyřezávání tvaru se na konce luku vyřezají zàřezy lro tětivu. Po nasazení tětivy se do středu luku opře tilerovací lať, s lukem se několikrát natáhne (méně) a tětiva se zahakne do zářezu v lati. Po porovnání průhybu ramen se tužkou označí místa, kde se luk málo ohýbá. Poté se luk povolí, načež se dřevo z daného místa odřeže (odbrousí). Po odbroušení dřeva se luk několikrát natáhne a dá se zpět na tilerovací lať. Proces se opakuje tak dlouho, až se obě ramena ohýbají stejně a luk má vhodnou natahovací sílu.
Je však třeba mít na paměti, že konce ramen luku se v délce cca 15 centimetrů nemají ohýbat. Pokud se budou ohýbat bude luk pomalý.
Po skončení procesu je vhodné luk natřít olejem (lněný atd). Cca 20 vrstev jako ochranu proti vlhkosti.

[Rafael]

Depo je celkem bez větších problémů. Jsou tam většinou jen svařeči, kovoobráběči, elektrikáři, zámečníci a podobní řemeslníci. Na práci se dřevem, kůžemi, lany, provazy apod. tam žádní větší odborníci nejsou. A luky jimi vyrobené jsou z úplně jiných než z přírodních materiálů. Z nějakých plastů, karbonů a jeden kladkový, ten nejvýkonnější je dokonce vyroben z nějakého listového péra z nějakého vraku. Ale s tím by mlýnští dorostenci těžko manipulovali. I Kocour instruktor měl s ním trochu problém. Ale dostřel a průbojnost má neskutečnou.

Problémy má Mlýn který je spíše založen na starých primitivních technologiích. Disponuje spoustou dřevoobráběcích strojů a mistrů truhlářů, stolařů a vůbec lidmi kteří dokáži z různých dřev vyrobit skoro cokoliv.
A tak jejich dílna, stroje, nástroje pomůcky těžce odolávají náporu luků chtivých zájemců.
*
Jinak těžko srovnávat luky z dílny Depa nebo Mlýna. I Kocour se jednoznačně nevyjádřil. Jen ve smyslu, že každý má nějaké výhody a zápory a dál hodnotit nechtěl.
A protože v tom směru nastala dost velká rivalita mezi Depem a Mlýnem hrozící i nějakou roztržkou navrhl:

"Vyrobit kvalitní a bojeschopný luk není až tak těžké jak se ukázalo. Ale co to hlavní - šípy?
Tady se ukažte co dovedete, co bude lepší a účinnější. Co z které dílny? Dřevo, plast, lamináty, karbony a já nevím co ještě. Udělám pak s dorostenci další velký lukostřelecký turnaj a uvidíme. A vítězným šípům pak udělím nějakou nálepku, lepící etiketu s doporučením".

*
Na první pohled snad úplná blbinka, ale Kocour určitě zabránil nějakému žabomyšímu sporu a určitě tím i podpořil aktivitu obou výroben.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Doma u Martina sešla Daniela do sklepa pro prázdné sklenice, do kterých chtěla zavařit lečo. Došla si I pro víčka na sklenice, která měla uložená ve skříni v technické místnosti FVE. Přitom si všimla, že jeden z regulátorů zahlásil error a bliká na něm červená ledka. Došla za sousedem, co má vysílačku a začali řešit co s tím. Restart nepomohl, soused nakonec regulátor odpojil, sundal ze zdi a namontoval náhradní uložený ve skříni. Po připojení k bateriím ho dle návodu nastavil (Martin ke všem částem FVE udělal podrobné návody k obsluze včetně hodnot potřebných k nastavení). Nakonec připojil panely a po vložení pojistky se náhradní regulátor rozeběhl.
Po dvou dnech šla Daniela do depa na konzultaci ohledně nových kódů pro spojení s Javory. Po konzultaci se stavila za Liborem, který byl zrovna v dílně elektrotechniky. Probrala s ním problém s regulátorem. Řekl jí ať mu regulátor druhý den ráno přinese.
Daniela mu regulátor přinesla, Libor ho otevřel a první co uviděl byly nafouklé elektrolytické kondenzátory. Proměřil je- a byly kaput. Posléze zkontroloval i ostatní kondenzátory. Tam už byla většina OK.
Opravu probral s vedoucím (Martinova FVE byla z důvodu napájení vysílaček zařazena do důležité infrastruktury) a po svolení kondenzátory vyměnil. Následně regulátor připojil na 48V baterii a několik malých, do série zapojených panelů (mají to jako zkušební stav pro zkoušení oněch jednoduchých regulátorů co již vyráběli). Regulátor ožil a rozeběhl se.
Poté Daniele poslali zprávu ať si pro regulátor přijde.
Zároveň si s vedoucím domluvil, že u Martina doma zkontroluje i zbývající regulátory. Přifouklé kondenzátory našel ještě v jednom regulátoru. Vyměnil je také. Ukázalo se, že ty dva regulátor jsou deset let staré, zbývající mladší byly zatím v pořádku.
Poté k celé záležitosti poznamenal: staré Tesly fungují i po dvaceti letech. Ale ty nové? Tak pět až deset let a jsou nafouklé jak mičudy.
Daniela mu pak dala několik sklenic medu. Jako sladkou odměnu.

[drigon]

Vzhledem k rozvíjející se výrobě luků začala být řešena I otázka šípů. Do mlýna přišel před časem kovář, který se před časem věnoval výrobě replik historických hrotů šípů a nářadí.
Jako první začal s výrobou hrotů typu bodkin. To jsou hroty určené k likvidaci obrněných cílů. Prve udělal klasické bodkiny, následně vyrobil prodloužený bodkin. Ten měl místo klasické špice hrot vykovaný do dlouhého "šídla". Prohlásil, že by to mohlo zvládnout i neprůstřelné vesty bez plátů (nebo v místě kde pláty nejsou).
Hrot se vyrábí tak, že se kulatina, či čtyřhran vhodného průměru rozkove nosem kladiva do podoby vějíře. Pokud je materiál většího průměru nevadí, kováním ho lze vytáhnout do délky a tím zmenšit jeho průměr.
Po rozkování do tvaru vějíře se vějíř srovná a naplocho rozkove plochou kladiva. Šířka rozkované části musí být širší než je obvod tuleje. K obvodu tuleje se totiž musí připočítat přídavek na překrytí tuleje. Tvar a šířku rozkované části je vhodné si vyznačit na plech- jako měrku.
Poté následuje stáčení tuleje. To se provádí ve vhodné babce. (Tu si vyrobím tak, že kulatinu vhodného průměru stočím/zbrousím/zkovu do kuželu a tento kužel pak kladivem naplocho "zatluču" do vhodného rozžhaveného kusu železa (obdélník vysoký cca 3 centimetry vhodné velikosti. Kužel je nutné při zatloukání chladit ve vodě. Pokud se přehřeje dojde k jeho deformaci a je nutné udělat jiný. )
Stáčení tuleje se provádí od špice ke krajům. Nejprve uděláme U- tvar na posléze tulej zabalíme kompletně. Po sbalení tuleje ji srovnáme na hrotu, který si předtím vyrobíme z kulatiny o průměru cca 10 až 12 milimetrů, na jejíž konec udeláme kužel se sbíhavostí cca 1:3 až 5. Poté kulatinu ohneme do pravého úhlu. Druhou část upravíme dle způsobu upevnění (svěrák, zatlučení,...).
Po srovnání hrotu tulej s příslušným množstvím materiálu odřízneme/odsekneme na utínce. Nakonec vykoveme hrot a hrot šípu srovnáme na kuželovém hrotu.
Pokud chceme, můžeme hrot zakalit a popustit. To se provádí tak, že hrot ohřejeme na oranžovou barvu, skoro po tulejku ho zchladíme ve vodě. Po zchlazení hrot lehce zbrousíme pilníkem, nebo brouskem a sledujeme nabíhající barvy. První jde zlatá, za ní modrá. Jakmile zlatá doběhne do hrotu celý hrot zchladíme ve vodě. Nesmí doběhnout modrá, hrot by byl příliš křehký. Pokud se tak stane, musíme proces zopakovat.
Pro kalení i ohledně tvrdosti je vhodná ocel s 0,5 až 0,8% uhlíku. Například 12 050. Oceli s malým množstvím uhlíku nejdou zakalit, s velkým jsou zase křehké.

[drigon]

Následně se ozvali lovci. Bodkiny se jim sice líbily, ale řekli že to jsou hroty pro vojenské použití. Lovecké hroty musí dle nich způsobovat krvácení. To z důvodu rychlejšího "zhasnutí" zvěře a jejího dohledání. Pokud totiž zasáhne zvěř bodkin ránu ucpe a krvácení se nekoná.
Tak jim udělal hrot se zpetnými křidélky.
Na jeho výrobu je třeba materiál buď trochu většího průměru, nebo ho napěchovat. Pěchování se provádí tak, že se ohřeje konec materiálu, jenž se položí kolmo na kovadlinu a udery kladiva na studený konec týče se na materiálu nakove "bublina".
Bublina se následně rozkove na vějířek a plochu stejně jako u bodkinu. Jen musí být větší, neboť z plochy budeme oddělovat křidélka střely.
Po vykonání zatepla sekáčem odsekneme kraje plochy, které následně pomocí kleští a přes roh kovadliny odehneme do pravého úhlu. Vytvoříme tak jakýsi kříž. Obě odehnuté části vykoveme do tvaru křidélek. Poté plochu rozkoveme na tvar pro tulejku, kterou vytvoříme stejným postupem jako u bodkinu. Po vykonání tuleje přihneme křidélka pomocí kleští k tuleji a ve vhodné vzdálenosti tulej s křidélky oddělíme od tyče. Nakonec vykoveme špici hrotu. A křidélka nabrousíme, pokud je to třeba.
Pozor: křidélka hrotu musí být stejná. Pokud budou rozdílná dojde k negativnímu ovlivnění letových vlastností šípu. Lze je upravit zabroušením.

[drigon]

Jelikož však měli někteří učedníci problém s vykováním tuleje, poradil jim kovář jak vyrobit hroty na šíp s trnem místo tuleje.
Trn má výhodu v podstatně jednodušší výrobě, nevýhodou je menší pevnost spojení.
Tento typ hrotu se vyrábí tak, že se nejprve vykove hrot šípu. Následně se oddělí od tyče (odříznutím, nebo odetnutím na utínce) a z oddělené části se vytáhne trn. Dlouhý minimálně 30 milimetrů o průměru alespoň 3 milimetry.
Nasazuje se do předvrtaného dříku šípu a zajistí se omotáním.

[Rafael]

MBIS, (Mlýnská Bezpečnostní Informační Služba) ještě stále existuje a usilovně pracuje snažíc se obhájit svou existenci a nepostrádatelnost.

Ale čím dále více lidem ve Mlýně vadí.
Mají je za vyžírky s podivným zaměřením a spíš než o informační a výzvědnou činnost zajímají se o podivné události které patří jiným a stěžují jim tím jejich práci.
Třeba o historické materiály, dokumenty a hlavně o vše co se týká podzemí vyvíjejí velký zájem. Až to bije do oči a Kocouři už nimi začínají ztrácet trpělivost a chtějí se jich co nejdříve zbavit.

Argumentují tím, že ta MBIS vznikla velmi podivným způsobem a v nějaké euforii.
A nějak po začátku jejich činnosti v té době občas někteří, a že jich bylo, záhadně zmizeli nebo zemřeli mnozí pamětníci, příchozí, psychotronici, proutkáři a podobní. Zkrátka všichni kteří něco věděli, mohli vědět, nebo něco zjistit.
Proč?
*
A teď nedávno ten incident ve Studních. Zbořený kostel, hřbitov srovnán se zemi.
A taky ten starý mlynář který odmítal jakoukoliv spolupráci s každým. Starý, zlomený, neprávem asi obviněn nechtěl už nikomu nikdy nic říct.

Věčná ostuda a hana ulpí na všech kteří se ho nezastali když jeho vina nebyla nikdy jednoznačně prokázana.
*
A teď aktivní zpravodajci z MBIS nějak vyčenichali, že jeho manželka pocházela ze Studní, že do manželství přivedla obrovské věno které bylo použito na .....

Na co, jak kde a proč?


A tak ho v jeho výměnku podrobili výslechu. Ale trochu jinému než byl ten předešlý.
Starý mlynář většinu lidí už rád neměl. Přímo je nesnášel a byl rád sám v tom malém prostoru a čekal a doufal, že milosrdná smrt přijde co nejdřív a ve spánku.

V každém případě to MBIS s výslechem přehnala. Ale polomrtvý zmučený starý mlynář přece jen ukázal své síly a dokázal nezdolnost tvrdých chlapů ze starých dob.
Podařilo se mu zmocnit se zbraně jednoho vyslýchajícího. Mysleli si, že už je po něm, že stejně nic neřekne nebo neví a tak ho podcenili....

Poslední kulku si nechal pro sebe.
*
Část z toho trochu viděl nějakou škvírou nebo něčím takovým Ludviček. Určitě asi nechápal o co přímo šlo, ale starého pána měli s Maxikem rádi a i on je. Jako málo koho.

Do SPSP ho ještě pořád nechtěli přijmout, tak si našel starší kamarády.
Doktory v covidové psinci, psovody SUPů, toho mlynáře a pár lidí z kuchyně a tak. Má celkem smůlu, že nemá žádné vrstevníky.
A u toho mlynáře byl poslední dobou dost často.
Když ani do Černé perly sám ještě chodit nemohl a respektoval to.
I když za těmi štěňaty, Maxikovými sourozenci, ho to hodně táhlo.

A taky za strejdy do Depa. Tam sice štěňata nebyla, ale ty velké ocelové stroje, ty vrtící se obludy se mu taky líbily. Anebo ty prskající, žárově zářicí...
*

[Rafael]

Konec MBIS aneb zneužitý Ludvíček.

Problém s kterým si mnozí lámali hlavy je vyřešen. Po výslechu mlynáře zůstali v jeho výminku čtyři mrtví a dva těžce zranění zpravodajci kteří záhy zraněním taky podlehli.
Zbývající čtyři se výslechu nezúčastnili, hlídkovali venku poblíž. A tam zahlédli Ludvíčka. A to se jim brzy stalo osudným.
Snažili se z něho dostat co ho se starým mlynářem pojilo a proč tam očumoval.
(Tady je na místě zdůraznit Ludvíčkovu nápaditost a jistou prostoduchost zbývajících "agentů"):
*

"Víte, já jsem toho starého pána rád neměl. On byl moc zlý. Lákal mě občas k sobě a chtěl se se mnou kamarádit. Ale neměl rád mého Maxika. Nadával mu do prášivých čoklů a kopal do něho.
Tak jsem ho sledoval protože jsem chtěl vědět proč je takový. A nedávno jsem viděl jak něco pečlivě balil, nějaké papíry a sešity a pak to zakopal do země".

- "A mohl by si nám ukázat kde to bylo?"

- "Ano, pojďte se mnou. Rád vám to ukážu, jen Maxika raději nechám uvazaného tady. On ten jeho pach nesnášel a jen by se vám tam pletl pod nohama. Ale musíte si sebou vzít něco na kopání. On to dal dost hluboko".

- "Teda ty jsi hodný a chytrý klučina a určitě tě něčím dobrým odměníme".

- "Děkuji, ale já nic nechci. Stačí mi jen, že se aspoň tak pomstím".

- "Výborně kluku, tak jdeme".

*
A to byl konec MBIS. Mohutná exploze ukončila život jejich posledních čtyř členů.
*
Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Druhého dne kovář svým učedníkům ukazoval jak správně vytáhnout ostří u tupého krumpáče a proč je důležitý jeho správný tvar.
Povídá jim: podívejte se, když krumpáč srazíte z násady ho očistíte a dáte do výhně ohřát na kovací teplotu. Následně ostří vytáhnete. U ploché části dáte několik ran na plochou část a pak jednu, nebo několik ran z boku. To proto, aby se ostří vytáhlo postupně. U špice kovete nastřídačku z obou stran. Po vykování ostří je nutné obnovit ohnutí krumpáče. To je z důvodu mechaniky pohybu. Při kopání krumpáčem pohybujete po kružnici a tvar krumpáče ji kopíruje. Když necháte ostří rovné bude na zem dopadat za kružnicí a jelikož je těžiště krumpáče na kružnici bude vás násada tahat za ruce.
A když ostří ohnete moc, bude mít hmota krumpáče snahu krumpáč převracet, což způsobí, že vás násada bude kopat do rukou, případně i do zubů. A nakreslil jim nákres.

Poté jim po nabroušení ostří ukázal kalení a popouštění. Ostří ohřál na oranžovou barvu, načež jeho část ponořil do vody. Vzápětí ostří přejel pilníkem, čímž odstranil okuje z ostří a sledoval nabíhající barvy. Od rozžhavené části ostří se do hrotu prostupem tepla šířila zlatá (žlutá) barva a za ní modrá. V okamžiku, kdy zlatá doběhla na konec ostří krumpáč zachladil ve vodě.
Při nasazování krumpáče na lopatu se u výhně objevil Ludvík. Kovář, který již Ludvíka poznal se ho zeptal co chce. Ludvík odpověděl: Chci maminku! A začal natahovat a brečet.
Kovář se zarazil a zeptal se ho proč brečí.
Ludvík řekl: děda je mrtvý. A ti zlí pánové taky.
Kovář se zarazil. Lidi koukali. A pak se někdo ozval, že viděl jít Katku za Feničem. Vzal proto Ludvíka a vyrazili do c psince.
Několik lidí šlo do výminku. Byli šokováni tím, co tam našli.
Dva vyrazili do kanceláře MBIS. Ale tam už nikdo nebyl. Jen v krbu dohořívaly nějaké papíry... .
...
Za chvíli venku v lese zaduněla silná exploze.

Edit: Rafaeli, měl jsem vymyšlenou pěknou detektivní zápletku.
Než jsem to stačil rozepsat mám po kině. Ale což, život je změna. Tak budeme pokračovat dál