Energetická krize / období nespolehlivých dodávek.

[Kopour]

Ty větrníky jsou v našich podmínkách celkem utopije.Ale solárama tu UPS ku nabiju celkem asi všude.Třeba i na balkonu.Větší soláry je věc jiná.

[PeFi]

proforma - teoretická energie uložená ve větru se vyjadřuje na 1 m2 plochy a vychází to pro pár rychlostí zhruba takto:

3 m/s => cca 17 W/m2
6 m/s => cca 138 W/m2
9 m/s => cca 460 W/m2

Účinnost přeměny samozřejmě není ani zdaleka stoprocentní, u velkých elektráren se to blíží 50 procentům, u menších to je podstatně méně.

Proto se taky vítr jako zdroj používá tam, kde je průměrná rychlost větru (průměr za celý rok) větší než 6 m/s. A na většině obydleného území ČR je ta průměrná rychlost v rozumně malých výškách kolem 3 m/s, u povrchu bude podstatně nižší. V ČR by možná mohlo mít smysl zastavět 250 m vysokými větrníky (průměr rotoru přes 150 metrů) celou Vysočinu, ale to je asi tak všechno.

Nemusíš mi věřit, ale mrkni se třeba do katalogu elektráren Vestas a všimni si, že grafy roční výroby začínají na průměrné rychlosti 6 m/s a to i u těch elektráren uváděných jako vhodné pro místa, kde fouká málo.
https://nozebra.ipapercms.dk/Vestas/Com ... e/?page=12

Místo, kde je průměrná roční rychlost pod 7,5 m/s je v mezinárodním měřítku chápáno jako lokalita, kde fouká málo. A v ČR prostě fouká ještě míň než málo. Při 3 m/s se elektrárna sotva začne pohybovat, pokud už se točí tak při rychlostech větru pod cca 5 m/s (méně než 80 W/m2) nevyrábí prakticky nic, co by stálo za řeč.

[proforma]

PeFi, diky za zajimavej odkaz Jen by mne zajimalo - pro jaky typy elektraren jsou pocitany ty rychlosti vetru, ktery uvadis? Predpokladam, ze se bude lisit energie vetru nutna pro rozpohybovani a udrzeni v pohybu tunove vrtule a vrtule, ktera vazi par deka, ne? Cili nemohlo by se s timto typem vyuzit i pomalejsiho vetru podobne, jako k vytapeni staci tepelne cerpadlo a nemusis topit do kotle na 100 C?

[PeFi]

Ty energie pro jednotlivé rychlosti jsou vypočetny na základě hustoty vzduchu a rychlosti, kteoru se masa vzduchu pohybuje.
plocha x rychlost = objem
objem x hustota = hmotnost vzduchu

1/2 x hmotnost x rychlost x rychlost = kinetická energie
Ke kinetické energii se dopočitáš, když postupně počítáš "plocha x rychlost x hustota x rychlost x rychlost" - proto je tam závislost energie na třetí mocnině rychlosti. Kde není kinetická energie, není co brát, a je jedno jaký typ elektrárny použiješ. Typy elektráren se pak liší pouze účinností při dané rychlosti.

[Germanik1]

Jistě by šel chytat vítr na superlehkou plachtu. Jenomže musí ta vrtule vydržet i poryv třeba 120 km/h. Aerodynamiku nelze ošidit a výroba vrtule, tedy materiál a práce, musí být cenově dostupná.

[dracekvo]

Já jen marně přemýšlím, proč se staví větrníky na stožárech mimo zástavbu, když tady vysvětlují tak super fouká vítr kolem fasády domů.

[proforma]

@Dracekvo: Ekonomicke uvazovani? Vzdycky budes nejdrive vyuzivat zdroj, ktery je nejlepe dostupny a nejvykonnejsi, teprve pri nedostatku zdroju pujdes za temi hure dostupnymi. Coz ovsem neznamena, ze jsou neucinne nebo nedostatecne vydatne. Ve stredoveku se tezila zelezna ruda nebo uhli z povrchovych zil, dneska vrtame kilometr hluboko. Ale evidentne nam to porad stoji za to.

Pro 1. pristani na Mesici si lidstvo vybralo to vubec nejlepsi misto. Pro 20. klidne i mene prihodne, holt tomu prizpusobi konstrukci lunochodu. Kdo muze rict, ze technicky pokrok v konstrukci vetrnych elektraren jednou neumozni jejich vyuziti i v mistech horsich povetrnostnich podminek? A totez u jinych technologii. Podle mne nebude limitujici ani tak to prirodni prostredi, jako pomer cena/vyteznost, ktera rozhodne o tom, zda se takovy zdroj vyplati pouzivat.

[PeFi]

Cili nemohlo by se s timto typem vyuzit i pomalejsiho vetru podobne, jako k vytapeni staci tepelne cerpadlo a nemusis topit do kotle na 100 C?

Když topíš tepelnám čerpadlem, tak kradeš energii (něco ochlazuješ) ze vzduchu (vody, půdy - dle typu čerpadla), takže máš kde tu energii brát.
Díky vysoké izolaci domů ti stačí nizkoteplotní otopná soustava, takže nepotřebuješ tolik energie na vytápění.
U toho větru, který skoro nefouká, není co brát, takže můžeš nanejvýš redukovat náklady na vyrobení/postavení/provoz/likvidaci elektrárny, ale když tam ta energie není, tak i s nulovými pořizovacími/provozními náklady ta bilance v našich končinách nebude příliš pozitivní.

[zedik]

Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka? Rozebírali v 90' nejen s generálním ředitelem ČEZu Danielem Benešem ..
Vcelku zajímavé, když zazní že na to co chce EU ještě neexistují ani technologie takže to není jak provést(konkrétně u vodíku).
https://www.ceskatelevize.cz/porady/114 ... 8TyV5Vi0U8

[Patrol]

Proformo kup si to a pak nám všem ukaž, jak tvá víra překonala fyzikální zákony. Každá sranda něco stojí a když tě nepřesvědčí fyzika a matematika, tak to zkus prakticky s vrtící se stěnou u domu.
To co tam uvádějí je reklamní blábol. Přeměna energie je nekompromisní. Je jedno, jestli bereš světlo, teplo, kynetickou energii z pohybu větráku, parní turbíny, zážehu v motoru,.....energi musíš někde vzít a přeměnit jí. S většími nebo menšími ztrátami (váha vrtule, tření, teplo, odpor ,....) dokážeš vstupní energii transformovat do jiné, ale vždycky musíš mít na vstupu nějaké minimální množství, pod které se nedá jít, pokud to má krom vlastní existence alespoň trochu něco předat dál.
Nejstrašnější na tvých úvahách je to, že jsou totožné s argumenty zelených naivů z EU, kteří rozhodují o odstavování jaderek.
Jako dítě jsem nechápal proč už někdo nepostavil perpetum mobile, takže jsem se o něj pokoušel už asi v osmi letech, kdy jsem používal podobné argumentace a věřil jsem, že se mi to podaří. Čím víc jsem toho zkusil a nastudoval, tím snadněji jsem následně chápal kde jsem udělal chyby, že mé výtvory nefungovaly.
Dnes obdivuji jadernou energii a věřím, že jednou budeme schopni elektřinu vyrábět ještě efektivněji, ale protože v Čechách nemáme dost slunce, větru ani termálních vrtů, tak zatím nemáme lepší "čistou energii".

[proforma]

To ja vim taky, ze zakon zachovani energie... Jenom si myslim, ze v tom odsuzovani, co nejde, jsi prilis prikry. Vezmi si maglevy - nemaji treni zadne. Vezmi si plachty na slunecni vitr - minimalni silu nahrazuji plochou (jo, ve vakuu, ja vim). Atd. Proste verim spis v pokrok a nove materialy nez v "to nejde". Pro mne je klidne predstavitelne (ted mne neber za slovo, jde o ilustraci) nejaka plachta z hedvabi (lehka, pevna) na titanove tycce (lehka, pevna) zakoncene vsazenymi magnety, ktera tim padem pri otaceni nebude mit zadne treni a proud bude indukovat z otaceni proti jinym magnetum. Minimalni vanek dokaze roztocit i nariznutou pet flasku. Jde jen o to, jestli to dokaze vyrobit vic energie, nez se spotrebuje na vyrobu zarizeni (takze o jeho dostatecnou odolnost a trvanlivost). Dokud nemame vyreseny ztraty pri vyrobe elektriny, jak spravne uvadis, musime vyrabet velke vrtule, ktere roztoci jen silny vitr. Podari-li se nam ty ztraty snizit, muzeme jit cestou vyuzivani "horsich" zdroju.

[bacil]

Fiknout PET flašku... ale za jak dlouho?

O čem ve skutečnosti mluvíte, je celý vědní obor a říká si Energy harvesting. Získávání mikro-energií. Asi tak.

V česku to opravdu ekonomicky s vrtulama nejde, ani když jsou to svislé pomaloběžné rotory, které fungují u podstatně nižších rychlostí větru, než vrtule. Lepší je předimenzovaný FV panel i baterka.

[Patrol]

Ještě by šlo uvažovat o nějakých vychytávkách, pokud by zdroj energie byl konstantní, což u větru v našich podmínkách rozhodně nelze říci. Každý mechanický prvek i vrtulka v magnetickém polštáři je ovlivněna prostředím a časem se opotřebí(Třeba jen prachové částice obalí vrtulku a rozhodí rovnováhu).
Taky nerad přijmám, že něco nejde, ono to třeba i jde, ale nemá to ten výkon, který by nahradil ztráty a cenově vyvážil výrobní náklady, náklady na servis,.....
Dál už do toho nebudu šťourat - jak jsem psal, kup si tu stěnu a pak nám poreferuješ, jak funguje.

[Montezuma]

Na obrázku je mapa větrných oblastí sloužících jako podklad pro dimenzování střech, fasád a podobných konstrukcí na zatížení větrem. Už ten obrázek je sám o sobě vypovídající. Při samotném výpočtu zatížení je třeba zohlednit hlavně místní podmínky, to znamená zatížení z větrné oblasti upravit podle drsnosti terénu (zástavba/les/pole) a členitosti terénu (návětrný/závětrný svah, údolí, návrší). Veličiny jako drsnost terénu, orientaci svahu a podobně bych musel vzít v potaz i v případě návrhu domácí větrné elektrárny, přičemž někde v nížině na vsi v polabí, bude ta účinnost sakra mizerná. Když už bych měl jít do obnovitelných zdrojů, tak spíš než větrný zdroj energie, který má určitou návratnost aspoň v severních pohraničních horách a na Žďársku, bych se orientoval na vodní zdroje energie. Nemáme tady sice hory jako v Rakousku, ale spousta osad leží u řeky nebo rybníka, takže menší turbíny na takových vodních tocích by přicházely v úvahu. Ale furt je to nestabilní obnovitelný zdroj energie, tak je potřeba počítat s výkyvy jako povodně/sucho.

[proforma]

Dobra mapa, diky Odkud je? Nevidim tam adresu. Dobry mit v zalozkach

[Montezuma]

Mapa větrných oblastí je na odkaze níže, dá se tam vybrat ale třeba i zatížení sněhem. V EU je používána jednotná norma definující tato zatížení pod označením EN 1991, s místními úpravami jednotlivých zemí.

https://www.dlubal.com/cs/oblasti-zati ... ,14.434609

[Patrol]

Já bydlím na samotě a tak jsem před časem taky řešil jaké by šly využít nouzové zdroje energie. Vítr mi na první úvahu připadal použitelný, i když bydlím na úpatí kopce, protože občas když pořádně foukne, tak se i stromy lámou. Vzal jsem tedy kalendář a začal si psát sílu a směr větru na nejotevřenějším místě na mém pozemku. Zklamání přišlo záhy. Často jsem nebyl sílu větru ani schopen změřit, protože šlo jen o vánek, který nemá téměř žádnou sílu. Nejvyšší naměřené hodnoty byly 3-4 m/s , ale ani to nebylo stabilní, a bylo to jen párkrát do měsíce. Pak občas, na podzim přišly vichřice, kdy ovšem vítr foukal spíše jen v nárazech a následně zase několik dní nic. Chtěl jsem to jako nouzovku, když nesvítí slunce, ale i přes zkoumání všemožných způsobů a typů větrných turbín, bych za desítky tisíc získal něco, co by mi občas bylo schopno dobít malou baterii, ale s velmi náhodným efektem. Po dohledání větrných map a pročtení mnoha zkušeností jiných, jsem pochopil, že tudy cesta nevede. Kdybych potřeboval čerpat vodu, tak na občasné fouknutí by to asi šlo, ale vody mám dost.

Řekl jsem si tedy, když mám potůček, který nevysychá ani v létě, tak co vodní pohon? Z nejvzdálenějšího místa jsem vybagroval příkop a do 110cm odpadní trubky zatrubnil odbočku z potoku. I přes měření nivelákem a snaze získat na konci u vtoku do rybníka co největší spád, jsem nahnal asi 50cm. S tím žádnou rozumnou turbínu taky neroztočím, maximálně zase jen nouzově nějaké dynamo, které by dobíjelo akumulátor. Navíc jsem v tom místě stále ještě cca 200m od domu, takže leda nabíjet na místě, protože vedení do domu nemá smysl. Jako nouzovka, kdyby nebyla elektřina vůbec, je to alespoň něco, ale žádná sláva.
Takže jedinné co ještě má trochu smysl je ta FV, se kterou si začínám hrát.

[Montezuma]

V Kazachstánu přerostly protesty proti zdražení plynu v násilné nepokoje.
"Kazachstán zažívá zřejmě největší krizi od vyhlášení nezávislosti. V zemi považované za vzor stability ve Střední Asii vypukly mohutné nepokoje proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), na který jezdí většina místních obyvatel. V největším městě Almaty dav vpadl do budovy radnice a zahnal policii na útěk, v hlavním městě Nur-Sultan byl vyhlášen výjimečný stav."
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_aha

[jerry.mysak]

montenzuma
byls rychlejší. Kazaši se s tím neserou. pochopili jak se na úředníky musí.

proforma
maglev nemá tření žádný, ale má odpor vzduchu, má magnety, který musíš napájet. Ano, jsou i testy se supravodiči, ale tak zase potřebuješ chlazení, což je další energie.

Taky tomu fandím, viz moje vlákno, ale beru to jako koníček. Drahej, ale furt jen koníček, kdy si chci dokázat že to rozběhám. Ekonomická návratnost nereálná.

[PeFi]

Možnost snadno sledovat stav evropské přenosové soustavy v reálném čase:

1) Odchylka od frekvence 50 Hz a velikost primárního regulačního zásahu:
https://www.mainsfrequency.com/index.htm

2) Okamžitá frekvence na několika různých místech evropské přenosové soustavy - "pavouk" dole na stráce :
https://www.swissgrid.ch/en/home/operat ... -data.html

Zítra by mělo relativně méně foukat na severu německa, takže uvidíme jak si s tím poradí. Hodně jim může pomoci dobré slunečné počasí, ovšem kdyby ze zatáhlo, tak může být veselo.