Energetická krize / období nespolehlivých dodávek.

[Ulfhednar]

Tady je svět ještě v pořádku. Z komínů se kouří...

[PeFi]

Eckarte, netusim, kolik stoji rocni pravidelna obnova, kolik ruzne orkany, povodne apod., kolik budovani novych VVN/VN do novych satelitu, ktere vsude rostou... Nedokazu rict, zda jsou ceny primerene. Ani nevim, jaka je struktura nakladovosti v Nemecku, takze netusim, nakolik je jejich cena srovnatelna s nasi. Nerikam, ze nemuzes mit pravdu, jenom to, ze tak podrobne do toho nevidim, abych mohla soudit.

ČEPS není distrubuce, ale přenosová soustava, takže dálkové trasy a hraniční transformátory se platí zvlášť (mohla by to být položka systémové služby). Mě na tom překvapuje, že kduyž jsme si chtěl připojit pozemek k elektřině, tak jsem si to platil sám, známý, když potřeboval přípojku pro firemní výrobu, tak si transformátor VN/NN platil sám, takže hodně z nákladů na poslední míli se platí extra při zřízení přípojky.

Z doslechu z jednoho regionu - do distribuční soustavy se poslední desetilatí prakticky neinvestuje, pouze se dělá nutná údržba.

Obávám se, že správná bude ta teorie s nenažranými akcionáři.

[proforma]

Vim, ze CEPS neni distribuce, ale z neceho se ta udrzba infrastruktury platit musi, ne? Bych si tipla, ze z tech poplatku za distribuci dostava nejakou cast, at uz primo, nebo neprimo podobne, jako napr. zeleznicni dopravci plati majiteli trati za vozokilometr.

[proforma]

https://archiv.hn.cz/c1-66997320-green- ... ka-drabova

Hezky rozhovor d Danou Drabovou o energeticke politice Evropy a vecech okolo. Pro nepredplatitele HN kopiruju nize.


Green Deal je ideologicky načasovaný. Tak rychle se energetika změnit nedá, říká Drábová
[Jana Klímová] 11. 11. 2021 ▪ 07:21

Razantní zdražení energií v Evropě ještě nemusí znamenat, že nastane jaderná renesance, říká v rozhovoru pro HN šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pokud jde o nový blok v Dukovanech, místo tendru na dodavatele by podle ní byla možná lepší mezivládní dohoda, jako mají Poláci.

Evropa se vysokých cen energií jen tak nezbaví. Rusové si s ní pohrávají díky velké poptávce po plynu na východě. A samy členské země EU stále nemají vymyšlené, čím nahradí uhlí. Aby to byly ve velkém jaderné elektrárny, na to už je podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové pozdě. V rozhovoru pro HN také potvrdila, že byť v minulých letech kandidovala do vedení Středočeského kraje a je zastupitelkou v Pyšelích, rozhodla se, že političkou nebude. A vylučuje i kandidaturu na prezidentku. „Politika by mě zabila,“ uvedla a s typickým nadhledem dodala, že navíc nerada nosí lodičky.

HN: Doba levné energie podle vás už skončila. Opravdu nemáme šanci, že ceny elektřiny zase výrazně klesnou?

Ne. O ceně 35 eur za megawatthodinu, jakou jsme viděli na burzách před rokem, se nám může už jenom zdát. Evropa nemá náhradu za své stárnoucí zdroje elektřiny a je tak v obtížné situaci, protože se chce rychle zbavit fosilních paliv. Tak rychle, jak to má Evropa ve svých vizích a v Zelené dohodě, i když já radši říkám Zelený úděl, protože jsme k tomu odsouzeni, to ale podle mě nepůjde.

HN: Jsme odsouzeni? Je Zelená dohoda neboli Green Deal podle vás chyba?

Vůbec si nemyslím, že je špatně, že jsme členy té komunity, která ho chce. Matérie je správně vzhledem ke škodlivosti emisí, ale ty kroky jsou příliš ambiciózní. Až bych řekla ideologicky načasované. Takhle rychle se energetika prostě změnit nedá.

HN: Který krok je podle vás příliš rychlý? U nás se nejvíc mluví o ukončení těžby uhlí do roku 2038. To je moc rychle?

Obecně je problém v tom, že my ani náhodou nevíme, čím ta fosilní paliva, jako je uhlí, nahradíme tak, aby to bylo zaplatitelné. Neumíme to. Tečka.

HN: Cesta alternativních zelených zdrojů to zatím podle vás není, protože je moc drahá?

Pokud započítáme veškeré náklady, tedy i na zálohu zeleného zdroje pro chvíle, kdy nefouká a nesvítí, zjistíme, že ty náklady jsou přinejmenším srovnatelné a možná i vyšší. O platbách za zálohování a nákladech na stabilitu sítě se vůbec moc nemluví.

HN: Je tedy rok 2038 moc ambiciózní? Samy těžební firmy přece mluví i o dřívějším roce.

Jistě, to datum bude stejně vynucené. Ono to uhlí už ani nebude a dovážet ho bude hodně drahé. Už dlouho se vyplácí jen elektrárny, které mají vedle sebe důl. Takže odchod od uhlí je u nás prakticky i proto, že až na modernizované elektrárny ČEZ, jako je Prunéřov a Tušimice, jsou ostatní zdroje staré a obnova zřejmě moc smyslu nedává. Stavět novou, když nebude dost uhlí, nedává smysl. I když samozřejmě nevíme, co udělají Tykačovy elektrárny.

HN: Jako důvod nynějšího velkého zdražení se uvádějí drahé emisní povolenky, oživení ekonomik po covidu, a tím i větší spotřeba energií, a politika Ruska, které nezvýšilo dodávky plynu do Evropy. To podle vás nemá takový vliv na ceny?

To je jistě třeba brát v potaz. Asi největší dopad na ceny elektřiny v tuto chvíli měla skokově se zvyšující cena plynu. Povolenky hrají roli trochu, ale zdaleka ne tolik, jak je jim spíláno. Oživení po covidu dopad má, ale je to oživení jinde než v Evropě.

HN: Překvapil vás jako člověka, který se energetikou zabývá celý život, postup Ruska? Mám pocit, že v posledních letech jsme si zvykli na uklidňující slova, že Rusové nezavřou kohouty s plynem či ropou, protože jsou na příjmech za jejich prodej ekonomicky závislí. A najednou, když mohou Evropě prodat více, neudělají to.

Nepřekvapilo mě to. Stav mysli současných vládců Ruska takový je. Navíc, zájem hlavně o plyn, ale i o ropu mají země na východě tak velký, že to Rusku umožňuje si s Evropou takto pohrávat.

HN: Je tedy teze, že uhlí můžeme snadno nahradit plynem, podle vás nebezpečná?

Nic jiného než plyn nám nezbývá, ale aspoň vidíme, jak to bude bolet. Samozřejmě, nabízí se jádro, ale to prostě nestihneme postavit včas.

HN: Nevěříte, že pátý blok Dukovan bude hotový do roku 2038, kdy odejdeme od uhlí?

I kdyby byl, nic to neřeší. Jen nahradí dva dosluhující stávající bloky v Dukovanech.

HN: Jste přesvědčená, že nová vláda spustí tendr na Dukovany a že se začne blok opravdu stavět?

Já jsem přesvědčena, že ten blok potřebujeme a byla by věčná škoda ho nepostavit. Ze zpětné vazby politických stran, s kterými jsem ochotná se bavit, což nejsou všechny, vím, že směřují k tomu, aby se stavět začalo.

HN: Česko se zapojilo s Francií a dalšími evropskými zeměmi do iniciativy, aby se staly jaderné elektrárny udržitelnými a nízkoemisními zdroji. Pomůže současná situace s obrovským nárůstem cen energií změnit pohled na jádro?

Jistě, už je to vidět.

HN: V čem?

Například podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění v Německu přes padesát procent Němců říká: No, ještě bychom měli popřemýšlet, jestli to jádro opravdu odstavíme. To už je velká změna stavu mysli. Je to taky vidět na tom, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová velmi opatrně, ale přesto, když se sešla Evropská rada k cenám energií, řekla, že plyn jako přechodnou technologii a jádro budeme potřebovat. Což je od šéfky komise poměrně odvážné prohlášení.

HN: Myslíte si, že Němci mohou vypnutí svých zbylých jaderných elektráren zastavit? Má k tomu přece dojít už v lednu.

Některé bloky z nynějších šesti půjdou ven ze soustavy už nyní, ale třeba poslední blok Isar 2 jde až od ledna 2023. Ale obecně si myslím, že zvrat už možný není. Je to politicko-ekonomické rozhodnutí. Pokud nedojde k rolling blackoutu (krizovému zastavení dodávek elektřiny v různých částech sítě – pozn. red.), tak ho odstaví.

HN: Může tedy v Evropě nastat nějaká jaderná renesance, když tyto zdroje už nebude podporovat tak velký a vlivný stát, jako je Německo?

No, půjde to velmi pomalu a bude to velmi těžké. Projekty, které měly nastartovat jadernou renesanci v Evropě, už tu máme a hrubě se nepovedly. Jak Francii, tak Finsku. Velká Británie a její Hinkley Point už není v EU, ale tam to snad Francouzům už jde trochu lépe (nový blok britské jaderné elektrárny staví francouzská firma EDF Energy – pozn. red.). Jinak Evropa má pořád v provozu okolo 120 bloků. Aby je stihla nahradit, vzhledem k tomu, že průměrné stáří bloků je asi 65 let, to by byl snad zázrak.

HN: Výstavbu jaderných elektráren by mohlo dost podpořit, kdyby se zlevnilo jejich náročné financování. K tomu by mohla napomoci právě Evropská komise, kdyby je zařadila mezi udržitelné zdroje. Podaří se to tedy podle vás?

Vzhledem k tomu, že z 27 členských států jich má jaderné elektrárny 13, Německo za rok odejde od jádra, Belgie má naplánovaný odchod na rok 2025 a pak máte ostře protijaderné země jako Rakousko či Lucembursko, tak o tom bude debata velmi vypjatá. A nakonec to bude stejně politické rozhodnutí. Můžete popsat tunu papíru, že jádro je bezemisní zdroj a rizika s ním spojená jsou srovnatelná s jinými způsoby, jak si opatřujeme energii, jenže to bude mít na to rozhodnutí nejvýš jen podpůrný vliv.

HN: Před volbami i po volbách od některých politiků zazněly názory, že by nová vláda měla rozhodovat nejen o tendru na jeden blok Dukovan, ale i na další v Temelíně. Právě proto, že Dukovany stárnou a nový blok nahradí stávající jen zčásti. Souhlasíte?

Bylo by jistě rozumné to, co už se plánovalo v minulém tendru na Temelín 3 a 4, zahrnout do současného tendru nějakou opci. Čím větší naděje pro dodavatele bloků, že jich budou moct nabídnout více, tím lepší cena. To tak prostě je.

HN: Americký Westinghouse nedávno mluvil o tom, že by se ve střední Evropě mělo postupovat při výstavbě jaderných elektráren společně. Američané totiž mají mezivládní dohodu na šest bloků v sousedním Polsku, plány mají i na Ukrajině. Co si o takové možnosti myslíte?

Jistě že by to stálo za uvážení. Byla by to mnohem větší šance pro český průmysl než cokoliv, co se bude stavět jenom na našem území. Takže by stálo za to podrobné probrání něčeho takového s americkou administrativou. Jenom by to pak nebyla otázka tendrování dodávky bloků, ale mezivládní dohody, možná i vícestranné.

HN: Kdybyste měla možnost rozhodnout, vážila byste v tuto chvíli ještě mezi tendrem a mezivládní dohodou?

Ano, vážila. Tendr ještě vypsán nebyl, takže prostor na jednání, aby se prozkoumala tato cesta, je. Hlavně s ohledem na Polsko a jeho plány. Možnost mezivládní dohody byla pro zajímavost u nás opuštěna v minulých letech zejména proto, že se očekával velký tlak na maďarský model.

HN: Tedy aby tou stranou pro nás byli Rusové?

Jistě.

HN: Cítíte to, co se teď děje kolem dodávek a cen plynu, jako satisfakci za různé pochybnosti, jestli bylo správné vyřadit z tendru dopředu ruského dodavatele, který je jinak silným hráčem v jaderné energetice, a jak říkal ministr průmyslu za ANO Karel Havlíček, mohl stlačit cenu?

Ne, to je prostě život. To rozhodnutí bylo založeno na velmi pragmatickém hodnocení, jak se současní vládcové Kremlu chovají a jak energetiku používají coby prostředek k prosazení svých zájmů, kde jen to trochu jde.

HN: Je ale situace natolik jiná než v roce 2014, kdy ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína 3 a 4 jen kvůli odmítnutí garance cen ze strany státu a kdy nikomu v podstatě nevadilo, že je ve finále právě ruský Rosatom proti Westinghousu?

Nebylo to tak zřejmé. Nevěděli jsme, jakých nástrojů je ruský režim ochoten použít pro prosazení svých zájmů.

HN: Končící vláda se snaží řešit kritickou situaci některých domácností, kterým faktury za energie vzrostly několikanásobně. Třeba snížením DPH, což podle vás není nejlepší cesta. Proč? A co by měl kabinet dělat?

Nulové DPH udělá velký zásek do státního rozpočtu a pomůže to i lidem, kteří to vůbec nepotřebují. Sice se zaťatými zuby, ale zvládnou to. Takhle to vypadat nemá. Pomoc má směřovat lidem, kteří žijí od výplaty k výplatě.

HN: Ptám se i proto, že působíte jako zastupitelka v Pyšelích. Funguje podle vašich zkušeností stát, když přijde takováto krize?

Paní ministryně práce a sociálních věcí Maláčová má pravdu, že systém podpory v hmotné nouzi je tak složitý, že akutní situaci vůbec neřeší. Navíc na tu dávku dosáhnete, jen když opravdu nemáte vůbec nic. Zaplatíte z úspor jednu zálohu a už na dávku nemáte nárok. Ale nemyslím si, že je to případ jen Česka, Evropa je v tomto taková přeregulovaná. Mně by připadalo nejlepší, aby v době, když začali obchodníci s energiemi krachovat nebo prostě zastavovat dodávky, stát řekl: navalte seznam klientů. A pak se podíval, jak na tom ti lidé jsou. To by snad tak náročné nebylo.
Byznys podle Jany Klímové: Ropný tanker se rozjel směrem na soláry
7. 11. 2021

HN: Na jedné straně máme přeregulovaný sociální systém a na druhé svobodný trh s energiemi. Není tam podle vás té regulace naopak málo?

Energetický trh je pro mě už dlouho noční můra. Vždycky od starověku platilo, že nejvíc vydělává překupník. Odtržení dealera od výrobce elektřiny pokaždé znamená zanesení nějakého rizika, možná až morálního hazardu.

HN: Selhal tedy stát?

Nemám ráda, když se něco děje, jako třeba selhání firmy Bohemia Energy, aby se hned začalo říkat: selhává stát. Stát si liberalizaci trhu s elektřinou nevymyslel. Ta přišla kvůli propojení sítí v rámci Evropy.

HN: Byla liberalizace trhu s energiemi chyba?

Bylo to prostě rozhodnutí, které dlouho fungovalo docela efektivně. Problém s elektřinou je v tom, jestli je to běžná komodita. Za první republiky byla elektřina podle zákona veřejným statkem. Pak došlo k rozhodnutí, že to bude komodita jako každá jiná. Jenže se začalo ukazovat, že to tak úplně nefunguje, a začaly se do toho vnášet prvky jako třeba kapacitní platby, tedy že výrobce drží zálohu pro případy náhlého zvýšení spotřeby a za to dostává peníze. V tu ránu je ten model slabý a je potřeba se rozhodnout, zda je to veřejný statek, nebo zda je to běžná komodita na trhu. Ale chápu, asi to takhle jednoduše rozhodnout nejde.

HN: V minulých krajských volbách jste kandidovala za STAN…

… jako nezávislá. Nejsem a nikdy jsem nebyla členem žádné strany a do konce života v tom setrvám. Nejsem ani registrovaný příznivec STAN. Mám tam skvělé vztahy s některými starosty, sama jsem zastupitelkou v Pyšelích, tak jim někdy poskytuji poradenství. To je všechno.

HN: Chtěla jsem se zeptat, jestli nebudete kandidovat v příštích volbách na prezidentku.

Ne. Nemyslím si, že politika je nějaké špinavé řemeslo, ale každý si musí sám v sobě rozebrat, jestli to dokáže dělat, nebo ne. Já jsem si to rozebrala a zjistila jsem, že by mě to zabilo, a dělat to nechci. Tečka. I když ještě jedna věc. Nemám ráda na nohou lodičky.

[Rafael]

Kdo bude další?
S dodávkami energií končí Ray Energy, měla asi 3000 zákazníků.
https://www.rayenergy.cz/

[ecart]

Kdybych byl kšeftařem s elektřinou, měl nakoupeno na dva roky dopředu a viděl bych, že to teď můžu prodávat na PXE se ziskem 300%, nebo že ten svůj dlouhodobý kontrakt můžu někomu přenechat s okamžitým ziskem 200%, tak bych neváhal ani vteřinu.

Nasmlouvané zákazníky bych hodil přes palubu, zaplatil nějakou směšnou pokutu, se kterou možná ERÚ nebo soudy přijdou, a šup na Bahamy!

PS: Tím chci hlavně říct, že pojistkou není ani to, když bude do budoucna vyžadováno, aby všichni kšeftaři měli aspoň 70% plánovaného objemu nakoupeno v dlouhodobých kontraktech. Čím větší bude rozdíl mezi původní nákupní cenou a spotem na PXE, tím větší riziko je, že to každý kšeftař naschvál zabalí a realizuje brutální zisk.

[Grunt]

Co to zase kurňa je?

Elektrika za téměř 5Kč za kWh a plyn za téměř 2Kč za kWh. A dle moudrých absolventů různých ekonomických škol to nemá klesat, ale naopak buď držet nebo ještě stoupnout. Na burze (tzn. bez daní a poplatků)! K tomu dodám, že inflace je téměř 6%.
Někde jsem četl, že v případě že Rusko zaútočí na území Ukrajiny, mají v plánu lídři EU tvrdě odpovědět. Uzavřou kohoutky od Nord Streamu. No klidně můžou. Akorát, že to by bylo víceméně ekvivalentem střelení se do vlastní nohy. Plyn raketově vyletí, elektřina ještě raketověji, blackout co by lusknul prstem, EU zkrachuje a obyčejní občané pomrznou ve svých domovech, protože všechno jede na elektriku nebo plyn. Začíná být venku celkem kosa.

Ještě dodám že současně s tím jak jde nahoru plyn, začíná jít nahoru i poptávka po topných olejích a topném dřevu.

[dracekvo]

A já si zařídil tarif s cenou na burze. Sem čekal, že to bude padat.
Ale jen na bytě. Na baráku mám normálně roční smlouvu.

Jinak jsem zaslechl že za současné situace topení LTO vůbec nevychází špatně. Ale informace jsem k tomu nehledal.

[Proba]

Dnes přišel nový rozpis záloh od MND a pouze na 1-3 měsíc roku 2022, takže předpokládám, že to nebude konečná. Zvýšení záloh o 100% a to mám smlouvu třetím rokem jako stálý zákazník.

[dracekvo]

Něco o tom jak se tvoří cena elektriky

https://youtu.be/1u6BQEWE9HI?t=558

[kawa5]

Elektrika za téměř 5Kč za kWh a plyn za téměř 2Kč za kWh. A dle moudrých absolventů různých ekonomických škol to nemá klesat, ale naopak buď držet nebo ještě stoupnout. Na burze (tzn. bez daní a poplatků)! K tomu dodám, že inflace je téměř 6%.
Někde jsem četl, že v případě že Rusko zaútočí na území Ukrajiny, mají v plánu lídři EU tvrdě odpovědět. Uzavřou kohoutky od Nord Streamu. No klidně můžou. Akorát, že to by bylo víceméně ekvivalentem střelení se do vlastní nohy. Plyn raketově vyletí, elektřina ještě raketověji, blackout co by lusknul prstem, EU zkrachuje a obyčejní občané pomrznou ve svých domovech, protože všechno jede na elektriku nebo plyn. Začíná být venku celkem kosa.

Ještě dodám že současně s tím jak jde nahoru plyn, začíná jít nahoru i poptávka po topných olejích a topném dřevu.
[/quote]


Rusko má vlastně evropu v hrsti,ač si to její představitelé nechtějí připustit silácká prohlášení Eu komediantů jsou úsměvná tahle zima bude ještě dost zajímavá co se energetiky týče,když vidím kolem sebe jak všichni přechází na tepelná čerpadla,jak kdyby absolutně netušili co nám reálně hrozí i když možná jsem jen paranoidní a všechno je vlastně úplně v pořádku a sluníčkové

[Grunt]

Rusko má vlastně evropu v hrsti,ač si to její představitelé nechtějí připustit silácká prohlášení Eu komediantů jsou úsměvná

V podstatě si za to můžeme sami. Směřováním energetické politiky našich představitelů. Evropa by neměla investovat do ITERu. Evropa by měla investovat minimálně do pěti takových ITERů. Nebo do nějaké FVE pole na Sahaře.

tahle zima bude ještě dost zajímavá co se energetiky týče,když vidím kolem sebe

Já vidím jen náklaďáky naložené dřevem. Chudáci lesy.

[ecart]

Co to zase kurňa je?
elektrina.png
pxe_plyn.png
Elektrika za téměř 5Kč za kWh a plyn za téměř 2Kč za kWh. A dle moudrých absolventů různých ekonomických škol to nemá klesat, ale naopak buď držet nebo ještě stoupnout. Na burze (tzn. bez daní a poplatků)! K tomu dodám, že inflace je téměř 6%.
...

A jak hezky to vypadá, když si člověk ten graf přepne do dlouhodobého režimu za 14 let!
Tak se mi zdá, že tepelné čerpadlo budu moct za chvíli hodit ze skály. Aby se mi vyplatilo oproti plynu nebo dřevu, to by při tomto trendu ceny elektřiny muselo mít SCOP aspoň 10

[Grunt]

Tak se mi zdá, že tepelné čerpadlo budu moct za chvíli hodit ze skály.

Zase jestli máš obrovské FVE pole, tak příští zimu z tebe bude milionář Pro uklidnění dodám, že já si chtěl ještě cca před půlrokem (když pomalu začaly stoupat ceny PHM) pořizovat elektrický skůtr/motorku/vozítko. No jsem rád že jsem skončil u šrotu, který jezdí na benzín za skoro 40Kč!

Nejsem ekonom, takže to moc nechápu, ale mám dotaz: Všude se mluví o tom, že s cenami energií tohle dělají ceny povolenek. Jenže když si dám pod sebe graf cen plynu a cen el. energie, tak akorát vidím že jedno kopíruje s nějakým násobkem to druhé. Je to tedy tak, že cena plynu víceméně určuje cenu el. energie (proč by měla?) nebo je to tak že ceny povolenek takto šíbrují s obojím akorát s každým v jiném poměru? Já jako lajk vidím akorát to že plyn víceméně určuje cenu el. energie. Co by s tím potom dělali třeba ceny uhlí nebo ceny uranu (které mimochodem taky stoupají pozvolným tempem)?

[zedik]

Grunte je to všechno provázané.Jak se tu už párkrát psalo, plyn zvedá elektřinu, protože většina (nejen) Německých elektráren , které nahrazují zavírané uhelky a v budoucnu jaderky jsou plynové. V okamžiku , kdy u většiny elektrické energie jsi závislý na plynu, který navíc nemáš, protože jsi si ho neobjednal prostě a teď není moc možností kde ho vzít logicky roste . A následně zvedá elektřinu, Povolenky jsou jen další část, která masakruje ty ostatní co ještě jedou z uhlí a bohužel zvedají i třeba teplo teplárnám. Tohle je prostě začarovanej kruh, z kterého nevidím momentálně cestu ven.
Vlastně vidím - Polskou cestu vysrat se na povolenky a podpořit Poláky, ale tam mě trochu straší, že zatímco Havlíček by to podpořil a přidal se nová vláda mlčí. A jestli projde pirátům jejich kandidát na ministra zahraničí s jeho postoji k V4 líp asi nebude

[ecart]

Zjednodusene receno, je to tak, ze tyhle denni ceny jsou jen jednou formou trhu. Majorita jsou dlouhodobe kontrakty, kde je cena uplne jina.

Denni trh obchoduje jen to, co kazdou hodinu chybi v siti. Je to vlastne aukce na den dopredu, kde situace je takova ze jaderky a vetsina uhelek uz bezi na plno a jen se resi kde sehnat ten zbytek elektriny.

Takze zdroje co maji volny vykon, mohou nabizet jeho prodej. Nejdriv vetrniky, vodni zdroje, solary. A tyhle vsechny nabidnou nejakou rozumnou cenu za kWh protoze maji levny opex. Jenomze ono furt neco chybi. Tak ten zbytek co chybi nabidne provozovatel paroplynky, protoze ten je nejflexibilnejsi, ale ma drahej vstup (plyn a opex do kteryho musi zapocitat i to, ze ta jeho elektrarna pul roku stoji ale on bance plati uver a lidem mzdu).

Vyslednou cenu na burze v kazde hodine tak nakonec vzdycky urci ten nejdrazsi zdroj. Je uplne jedno, ze vetrnik to tam posle za korunu. Paroplyn na konci aukce nabidne 5Kc a to je pak vysledna cena pro vsechny.

Tudiz cena uranu, nebo to ze solary a vetrniky umi dodat elektrinu levne, nema na kratkodobej trh vliv. Vliv ma vzdy nejflexibilnejsi a nejdrazsi zdroj. Z dlouhodobeho hlediska by cena uhli a uranu vliv mela, ale nebyly by to tyhle denni vykyvy. Byl by to pozvolny rust po kvartalech.

Dalsi problem je, ze elektriku na burze muze kupovat a prodavat i ten, kdo ji vubec nepotrebuje. Da se spekulovat na cenu uplne stejne, jako treba na cenu kukurice ci obili. Jedina podminka je, ze to musis v nejakem casovem horizontu prodat nekomu dalsimu, protoze je to "bez doruceni komodity". Tudiz, pokud nekdo chce a ma finance na nakup minimalniho LOTu(kterej je tady obrovskej, nekolik MWh) tak muze hrat i na energeticke burze.

Tudiz:
Ano, cena elektriny na burze je v zime navazana na cenu plynu, protoze ty levne zdroje nedokazi pokryt vsechno.

A ano, cena se pohybuje i na zaklade spekulativnich obchodu.

Cena povolenek je na vstupu, ale opet se promita nejdriv po kvartalech, nikoliv denne.

[Grunt]

Zjednodusene receno, je to tak, ze tyhle denni ceny jsou jen jednou formou trhu. Majorita jsou dlouhodobe kontrakty, kde je cena uplne jina.

Jestli za čtvrt či půl roku bude cena elektřiny nad 5Kč/kWh, tak věř tomu že to také bude základ z kterého se bude počítat cena za kWh od dodavatelů energií. Furt se říká, že to musí klesnout, ale zatím vidím úplně přesný opak.

[ecart]

V těch dlouhodobých kontraktech na příští rok je cena úplně jiná, nižší.

Výsledná cena pro spotřebitele je ale vždycky odvislá od toho, kolik procent má jeho dodavatel zajištěno dopředu a kolik musí operativně dokoupit na burze a jak ta burzovní cena vypadá. Když totiž musí dokoupit 1GW za desetinásobnou cenu toho co má nasmlouváno na dlouho, tak i v tom váženém průměru to najednou začne být blbý.

A nakoupit 100% dlouhodobě se nedá - neustále se to přepočítává podle typových diagramů, takže každý obchodník s elektřinou tu odchylku musí furt vyrovnávat.

Každopádně, ačkolik cena určitě zase klesne, tak na tu předchozí úroveň se to už vrátit nikdy nemusí. Hezké časy nás nečekají. A to hlavně proto, že cena energie se promítá úplně do všeho. Do ceny rohlíků i do ceny průmyslového zboží a stavebního materiálu

[proforma]

No, ja to vidim jednoduse:

- CEZ chce statni uver/zaruky/garantovanou vykupni cenu pro nove jaderne bloky.
- stat mu neco z toho da, protoze proto.
- tak holt CEZ bude mit povinnost dodavat do ceske site takovy objem energie za vyrobni cenu + primerena marze, kolik odpovida podilu jeho vyrobnich kapacit na celkovych kapacitach instalovanych v CR (nejen jaderky, vsechno, vcetne solaru apod.).
- zbytek at si klidne proda na burze treba za 20 Kc/kWh.

Trochu rizene hospodarstvi, ale ono k tomu dojde. Pokud stat vlastni 70 % CEZu, je to logicka a asi jedina proveditelna moznost.

[ecart]

To by bylo krásné.
A asi to není ani nereálné. Tuším že na Slovensku nebo v Maďarku nějakou takovou ochranu malo-spotřebitelů energie mají.

Ale u nás se to asi nestane...víme jak to tady chodí: postarej se o sebe sám a hlavně plať daně.