Rozpad.cz

Někteří myslivci blábolí takové nesmysly, až je mi z toho stydno - nemysliveckým způsobem zabité zvíře (typicky sražení autem) nelze normálně dát do výkupu, naopak by podle některých výkladů zákona mělo končit v kafilerii a jeho hodnota je vlastně záporná, protože MS by mělo ještě zaplatit za jeho likvidaci.

Dokonce podezřívám autory daného zákona, který tak fragrantně zamezuje utratit trápící se poraněnou zvěř nemyslivcem, že právě počátají s tím, že pokud zvěř dostřelí či jinak povoleným mysliveckým způsobem zabije přivolaný příslušný myslivecký hospodář či myslivec, tak už by zvíře do kafilerky nemuselo a naopak je to de facto "ulovená zvěř", kterou si mohou myslivci zpeněžit či zkonzumovat (samozřejmě pokud to stav zvěřiny po kontaktu s autem/vlakem/... dovolí).

Víte někdo, jaké je procentuelní zastoupení myslivců/členů mysliveckých sdružení mezi zákonodárci? Jakou sílu má v zákonodárných sborech myslivecká lobby?
Možná zde je třeba hledat příčinu toho, proč zákony a předpisy, týkající se zde diskutovaných záležitostí, jsou právě takové.

No voni jsou myslivci, jako místní a
nimrodi, co jsou sice také členi sdružení, ale místní nejsou....
Brigády, starost o zvěř atd kompenzují financema.
Hádaj kam se řadí poslanci...
Ono vyjet na lov , to je hogo fogo už od Cimrmana .

Dobrý večer Rozpadlíci,
znal jsem pana Kerbla a nebyl to žádný expert na přežití, byl to dělník z kamenolomu v důchodu. Měl malou chatičku na Vranovské přehradě, nedaleko Chvalatické zátoky. Na jaře se na ni z města odstěhoval, a žil z toho, co mu příroda dala. Lovil, přesněji pytlačil, hlavně ryby ale občas i nějakou tu kačenku nebo bažanta, sbíral lesní plody a houby. Pod chatou měl zahrádku 10x20 metrů, na ní pár ovocných stromků, dva řádky brambor a nějakou zeleninu. Cukr, mouku sůl a olej směňoval se sousedy, kteří přijeli na víkend, za ryby. A dřeva na topení a uzení bylo v okolním lese dost. Z chaty se zpravidla stěhoval, až když napadl první sníh.
Bohužel, jednou na podzim, v říjnu, když pokládal soušku, se její vrcholek odlomil a zmrzačil ho tak, že po půlroce na následky zemřel.

Co tím chci říct? Přes léto lze žít z toho, co vám příroda dá, lovem a sběrem a nemusíte jíst ani brouky. Chce to alespoň základní zázemí s postelí, kamínky a lavorem na mytí a praní.
Avšak v zimě, kdy je země pokrytá sněhem a řeka zamrzne, se bez zásob neobejdete. Sám jsem se párkrát pokusil žít v zimním lese, ale nikdy jsem nenašel tolik jídla, abych mohl říci, že bych zimu v lese přežil. Semínka šišek, šípky, lišejníky a občas vzduchovkou ulovená vyhublá křivozobka vás nenasytí. Zkoušel jsem to v lesích Šumavy v okolí Kvild, zkoušel jsem to na Vrchovině v údolí Oslavy, Jihlavy, Dyje. Dá se to zvládnout týden, dva ale pak jsem to vzdal. Neustálá zima, hlad, ztížený pohyb, jsou fyzicky i psychicky velmi vyčerpávající. I když jsem bydlel v chatě, tak jak přestanete topit, za hodinu dvě vymrzne. Než ji vytopíte, trvá to minimálně opět dvě hodiny. Nakonec jsem topil jen večer před spaním a to jen proto, abych si navařil termosku čaje a z toho co jsem nalovil, udělal alespoň teplý vývar.

Vřele vám všem doporučuji prožít si tuto zajímavá zkušenost. Zapadnout do lesa a zkusit tam žít, tak dlouho, jak to vydržíte. Klidně v létě, o prázdninách, někde u řeky, třeba na písčinách Dyje u Křidlůvek. Je tam vše, ryby, ptáci zemědělské plodiny, dřevo, jen s houbami a lesními plody je to tam horší.

Teď se vrátí k tématu – lovu.
Ryby nejsou problém, lze je lovit na těžko na polykáčky, návnada je místní žoužel a hmyz. Konce hlavního vlasce se uváží pod vodou mezi břehy tam, kde je špatný přístup z obou břehů.
Co se týče ptáků, přes den si vyhledáte místa, kde nocují bažanti. Lovit je nejlepší nad ránem, těsně po rozednění. V lese není ani noha a zvířata jsou za svítání pomalá a nepozorná. Jedna rána ze vzduchovky, které si nikdo ani nevšimne a máte maso na celý den.

Hezký večer

No, a teď si představte, že v PA nebude v lese jeden rozpadlík, ale 100x, 1000x víc lidí, kteří budou mít hlad, nějakou zbraň a žádné zábrany. Řekl bych, že lesy budou v první fázi těžce vylovené.

Přiznávám, to nedokážu posoudit,
ale co vím jistě je to, že ten kdo bude trénovat a připravovat se bude mít vždy větší šance na přežití než "městský laik" jehož jedinou přípravou bylo čumění na Beara Gryllse.
Laici do měsíce, maximálně dvou pomřou, pak se krajina vyčistí.

Hezký večer

Ono záleží na ročním období. -20°C si po týdnu vybere svou daň, zatímco přes léto bych věřil tomu, že v období květen - září přežije v přírodě každé nemehlo, které má aspoň bundu, boty a kalhoty, ale za cenu ztráty tělesné hmotnosti.

K rybolovu - velká šance je lovit bílou rybu (cejn, plotice,...). Stačí nejlevnější kukuřice, metr dva od břehu.

Nesouhlasím ,

i v létě můžete zmoknout , bez základní výbavy rychle nastydnete . ( + k tomu špatna strava , nedostatek vitamínů ) Ani Bear Grylls nedal kombinaci větru a deště . Prostě nedal . ( pravda že to bylo simulované a stříkali na něj studenou vodu z hasičských vozů a velký ventilátor foukal vzduch )

tym suhlasim. Su bezne pripady z tropov, kde pri dennej teplote cez 40 celsiusov pri dazdi a silnom vetre zomreli ludia na podchladenie. To sa ani pri nasich meteo skusenostiach ani pomaly verit neda.

Buď z těch 40° něco uber, nebo dej odkaz na nějaký konkrétní příklad - tomuhle se mi opravdu nechce věřit

jo jo podchlazení při 40°C je dobrá GB latina .
Tomu se říká porušování fyzikálních zákonů .

On měl Baca asi na mysli, že když je ve dne 40°C tak v noci to může klesnout na 20 ~ 25°C a to na podchlazení stačí.

No, tak nějak

Ale tak jak to napsal, tak opravdu nešlo nezareagovat

Asi som to zle napisal. Hovoril som o oblastiach, kde bezne sezonna denna teplota dosahuje cez 40 stupnov a pri dazdi a vetre klesne tak, ze podchladenie je realnou smrtiacou hrozbou Fyzikalne je to rovnake ako ked si v parnom lete chladis pivo obalene mokrou handrou v prievane

Zdravím Vás Rozpadlíci,
so záujmom som prečítal veľkú časť tohoto fóra a ako človek s podobnou "krvnou skupinou" som tu našiel veľa užitočných informácií a pred vedomosťami niektorých členom sa musím hlboko pokloniť.
Nakoľko sám uvažujem o podobných scenároch, ako prežiť v prírode, dovoľte, aby som prispel aj ja svojou troškou.

Žijem v strede stredného Slovenska, obklopený hlbokými lesmi a ako milovník prírody som strávil veľa času v tomto prostredí. Moja skúsenosť je, že popri teoretických vedomostiach sú dôležitejšie praktické skúsenosti a hlavne psychická príprava.
Pre väčšinu obyvateľstva je les "nepriateľské prostredie" a síce pri pive môžu mať silácke reči, garantujem vám, že v noci, v lese, im bude tuhnúť krv v žilách, keď v tichu noci za šuští myška. Nechcem nikoho uraziť, ale aj niektoré témy tohoto fóra svedčia o tom, že ľudia majú rešpekt pred týmto prostredím / Ako prežiť na území vlkov, medveďov.. , ochrana pred hmyzom.. /
Pokiaľ chceme v tomto prostredí prežiť, musíme sa naučiť s týmto prostredím splynúť. Je to súbor poznatkov, ktoré vám môže dať len prax a čas strávený v tomto prostredí. Musíme toto prostredie poznať, vedieť sa v ňom pohybovať a potom nespanikárite, keď stretnete medveďa, ale naopak, vás to poteší a keď chytíte kliešťa, tak si ho vyberiete a ďalej to nebudete riešiť.
Po čase zistíte, že pre vás nie je problém vystriehnuť nejaké zviera, ale opakujem, musíte toto prostredie poznať, vedieť sa v ňom pohybovať, splynúť s ním.
Nakoľko zákony u nás nedovoľujú voľne loviť, dobrým tréningom na "horšie časy" je kúpiť si foťák s dobrým zoomom a ísť si uloviť "večeru". Pokiaľ nemáte s týmto skúsenosti, zistíte, že je to veľký problém.
Čiže moja rada je, využite každú príležitosť a strávte v lese čo najviac času a les sa vám odmení tým, že poodkryje svoje tajomstvá.
Pekný večer.

zkus radši foťák se špatnym zoomem, donutí tě to dostat se ke " kořisti" blíž a půjdeš na jistotu.

Nějak jsem narazil na toto fórum, pročetl ho a pobavil se. Myslivcem jsem přes 20let a nikdy jsem netušil že laická veřejnost je tak hrubě dezorientována v oblasti myslivosti. To co se tu na fóru uvádí jsou většinou informace ze "spolehlivého zdroje - jedna paní povídala", věřit můžete tak 10% toho co se tu píše. Jinak k přežití v přírodě pomocí lovu. Jako montér pohybující se i méně obydlených částech světa a oblastech postižených válečnými konflikty konstatuji že Evropan podle mého názoru není schopen se uživit lovem. Jednak hustota zazvěření v ČR je poměrně velká a tedy zkresluje obecné možnosti úlovku. Lov se střelnou zbraní je více sport než lov jako takový ( vím že to zní divně). Tedy pokud půjde o přežití doporučuji všem lov do pastí, tak ostatně loví všechny přírodní národy jako hlavní způsob lovu. Pravděpodobnost úspěchu je dramaticky vyšší než u lovu zbraní. Ulovit cokoliv puškou v neznámém terénu je úkol nadmíru obtížný a pro člověka bez praxe neproveditelný. Zároveň upozorňuji že zákon o myslivosti 449/2001 až na nečetné výjimky lov do pastí přísně zakazuje a trestá. V okamžiku, že ovšem tyto schopnosti budete potřebovat lze předpokládat že na dotyčném území žádná státní správa nebude. Doplním několika poznatky z míst válečných konfliktů a oblastí s nefunkční státní správou (Balkán, Ukrajina). Zvěř ve volnosti technicky vzato neexistuje, je "sežrána místními" i v míru (to je případ i většiny západní Evropy, kromě míst kde existuje Německý model hospodaření se zvěří - jako v ČR). Za války a po ní se lovili pouze hlodavci a drobní ptáci. Velice úspěšný se mně jevil divoký nebo polodivoký odchov králíků, lze jej provádět i poměrně skrytě (jen to po čase "už ani Puňťa nežere"). V jižních státech se tak chovají i prasata, ale chce to umět a v krajině je to dost vidět. V případě nouze tomu nevěřím.

Maximus píše:Někteří myslivci blábolí takové nesmysly, až je mi z toho stydno - nemysliveckým způsobem zabité zvíře (typicky sražení autem) nelze normálně dát do výkupu, naopak by podle některých výkladů zákona mělo končit v kafilerii a jeho hodnota je vlastně záporná, protože MS by mělo ještě zaplatit za jeho likvidaci.

Dokonce podezřívám autory daného zákona, který tak fragrantně zamezuje utratit trápící se poraněnou zvěř nemyslivcem, že právě počátají s tím, že pokud zvěř dostřelí či jinak povoleným mysliveckým způsobem zabije přivolaný příslušný myslivecký hospodář či myslivec, tak už by zvíře do kafilerky nemuselo a naopak je to de facto "ulovená zvěř", kterou si mohou myslivci zpeněžit či zkonzumovat (samozřejmě pokud to stav zvěřiny po kontaktu s autem/vlakem/... dovolí).

Nesmysl a pověra. Sražená zvěř není poživatelná pro člověka podle veterinárního zákona protože nebyla usmrcena předepsaným způsobem. Není poživatelná ani v okamžiku kdy ji jako zraněnou usmrtí myslivec. Důvody jsou hygienické. Zvěřina se ve výjimečných případech dá použít pro psy. Pokud srážku přežije může ji usmrtit Policie ČR (té se většinou nechce) nebo hospodář honitby na jejímž území ke střetu došlo. V 90% případů skutečně končí v kafilerii.
Pokud jde o myslivecké usmrcení - to je terminus technikus - stručně - je tím myšleno usmrcení tak aby se zvěř netrápila a byla zachována kvalita zvěřiny.

Vie niekto o tom, ze by nasa lovna zver bola schopna si asociovat nejake miesta, kde sa lovi ?? Teda ci si vie dat do suvisu vystrely, smrt "kolegu" a tymto miestam sa vyhybat ?? Aj radovo v generaciach stada ??

Samozřejmě že ano, pochopitelně nejsilněji zvěř žijící ve skupině (stádu, tlupě) s nízkou teritorialitou. Zejména černá zvěř (divoká prasata), jelení. Divoká prasata jsou velmi inteligentní a jejich lov je nesmírně náročný. Jelení, srnčí atd. je ve skupinách pouze příležitostně a tedy "skupinová paměť není tak silná". Skupina je po ztrátě jedince velice ostražitá a na místě ztráty se obvykle celé týdny neukáže. Z každého pravidla existují výjimky, to říkám aby mně někdo nechytal za slovo, ale zvěř je obecně velice chytrá a schopná identifikovat nebezpečí. Pokud se týče v řádech generací je schopná si to pamatovat také obvykle tuto informaci předává vodící samice skupiny. Prolomit tento stereotyp je pak velice obtížné.

Pytal som sa preto, lebo mi je potom zahadou, preco sa zver kazdy jeden rok necha nachytat na zradlo pod posedmi. Tie su na tych istych miestach aj desiatky rokov a kazdy rok sa z nich odstreli par kusov. Zeby bol zaludok mocnejsi rozumu ??