Ahoj
přečetl jsem zde pár zajímavých postřehů, ale ne se vším souhlasím.
Resp nesouhlasím s jedinou věcí a to lézt do spacáku obutej v botách, to považuji za absolutní nesmysl. (není řeč o lezení na šestitisícovky)
K nohám se nedostane teplej vzduch, nohy zůstávaj ve vlhkých ponožkách a se vší pravděpodobností mi bude na nohy totální zima, nohy si neodpočinou a i když budu mít boty rozvázané nebudou nohy dýchat jak by měly ani se prokrvovat jako při sundané botě.
Tedy do spacáku výhradně bez bod, se suchejma ponožkama a ty dublovat podle teploty, případně papuče z ovčí vlny na spaní ve kterejch se dá i nouzově jít je li sucho.
Boty do spacáku dávám, úplně dolů ale jen pod podmínkou že jsou zcela suché, pokud jsou mokré tak je jen vycpu buď suchou vymrzlou trávou nebo použitejma zasmrádlejma ale suchejma spodkama a tričkama.
Zkušenosti za 38 let spaní v přírodě:
začínal jsem tím že mi byla ve spacáku zima a bylo jedno kolik sem si toho na sebe oblékl, resp. čím víc sem si toho oblékl, tím větší zima mi byla. Dnes do spacáku jen ve spodním prádle které dubluji podle vnější teploty ale ne víc jak dvě vrstvy, první slabou nejlépe bavlnu druhou silnou.
Souhlasím že ne každému bavlna vyhovuje, mně nevyhovuje nic umělého na tělo, jako druhou vrstvu už problém nemám.
Pokud je mi zima i ve dvou vrstvách, nepřidávám na sebe ale na spacák, většina lidí používá Žďárského vak, já se spokojil s US pytlem na mrtvoly případně igelitovou plachtou.
Zkušenost je taková, že se spacákem do -5 zvládám do -15, podmínka je jen vy vytvoření podkladu, tedy hromady listí, trávy, jemných větviček a podobně (toho podkladu není nikdy dost zvláště spí li se na sněhu). Správně se obléci do spacáku a spacák dostatečně krýt tím pytlem na mrtvoly. Střední vrstvu oblečení nacpat do spacáku pod záda, vrchní vrstvu pod spacák.
Pokud je sníh, zaházet celé sněhem nebo do závěje vyhrabat díru, jen neudělat blbost co sem na poprvé udělal, že jsem ten vlez ucpal sněhem a zapálil si svíčku, kdyby si toho kamarád nevšiml a neprokopl tu ucpávku tak bych to dnes nepsal. Kurva sníh nepropouští vzduch takže s tou svíčkou bych se brzo udusil.
Jednu vychytávku mám k tomu navíc, když jde do tuhého používám Каталитический Грелка
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... eneral.jpg
v roce 78 stála 1rubl a 20 kopějek, dnes se to sežene od Zippa za nějakejch 900,- vočí.
Ruská je maličko větší a tak vydrží 22-25 hodin podle kvality technického benzínu, hozená dolů do spacáku a přes den pod bundou je božská věc. Náhradní palivo nosím v plechovce od Zippo benzínu a vystačí skoro na tři naplnění.
Případně náhradní řešení je mít vak ze silné kůže s možností ho bezpečně zavázat, do něj vložit v ohni ohřátý oblázek o velikosti dlaně, ten vydrží sálat teplo i čtyři hodiny a na to aby se spacák vytopil rychleji než vlastní energií to stačí. Případně mít připravenou hlínu a vak mít hlínou vyplněný, po vložení kamene dosypat hlínu a zabránit tak styku kamene s kůží což umožní dát šutr vážně rozpálenej.
Zkoušel jsem i trik co používali lovci v Kanadě, na poprvé mi shořel spacák na podruhé to efekt nemělo žádný.
O co jde: nechat rozhořet klacíky cca 6cm průměr tak aby hořely ze všech stran a byly prohořělé ke středu, ty následně vložit do předem vyhrabané jámy a zasypat vyhrabanou hlínou. Důležitá je horní vrstva, nesmí jí být málo ale ani moc a je to věc testování a zkoušení.
Takto zasypané žhavé dřevo vyvolá elekt jako při tvorbě milíře ve kterém se vyrábělo dřevěné uhlí, klacky žhnou celou noc a bezpečně vás zahřejou. Přitom stačí velikost na zahřátí horní části těla, teplo od země se rozleje v celém spacáku.
Zkoušel jsem i rozpálené šutry zasypat hlínou, ale vychládali velmi rychle a nikdy se mi nepodařilo udusat povrch do roviny tak aby mně někde něco netlačilo.
Lovci měli jednu výhodu oproti nám, byli vybavení kožešinama které přes takové lůžko natahovali, i když se stalo že nějaký klacík nebyl dostatečeně hluboko kůže je dokázala ochránit před popálením, ale za cenu poškození kůže.
Pokud jsem byl nucen nechat boty mimo spacák a měl je ráno vymrzlé, pomohla buď Grélka, nebo opět ohřátý šutr na takovu teplotu, kdy se ještě v botách nic nespejkalo, resp. jsem ho vždy vkládal do nečeho obalený ať už listí nebo použité ponožky.
A ještě jeden postřeh.
I když sem měl sebeteplejší boty, tak při delším stání na místě začala být za čas zima na prsty i na celá chodidla. Přitom stačilo doržet tři zásady. První byla mít povolené tkaničky a tedy volné boty. Druhá mít přetažené kalhoty přes boty a na konci stažené k botě. Třetí mít kalhoty na kšandách nestažené opaskem. Jakýkoliv pohyb tělem omožňuje přetékání teplého vzduchu tam kde je prostor a jeho mýchání se studeným, stačí jeden nádech čímž zmenšíme prostor nahoře a vzduch tlačíme dolů (tedy pokud nevětráme u krku), to stejné udělá pohyb nohou. Tedy tím že se i mírně pohybujeme zajistíme proudění vzduchu v celém oblečení, ale jakmile si vše utáhneme ohříváme každou zacpanou část samostatně.
Proto v zimě preferuju Jégrovky v celku, což má i zásadní problém a tak kupuji jen ty s dírou i na zadku.
K tomu ohřevu těla, ještě používám silonovou větrovku a kalhoty ze stejného materiálu s bočními zipy po celé délce nohavic pro oblečení bez nutnosti sundat boty, ve větru není nic lepšího. Nevýhoda je že to strašně šustí, výhoda že to nezabere skoro žádné místo.
V absolutním mrazu mne nejvíce oslovil klasický US šosák, který stáhnu kolem stehen a v kombinaci s originál kapucou je kolikrát lepší jak kdejaká super drahá vymoženost kterou sem míval ale neoslovila mne svojí jednoúčelovostí (zvažuji ušití větrovky podle střihu šosáku)
Tak doufám že sem nikoho nenudil a že třeba mé postřehy budou k užitku