Které rostliny jako nouzové potraviny

[Ivana]

Vybrala jsem rostliny které za prvé pozná téměř každý, druhým kritériem byla dostupnost (tj. rozšíření a hojnost) a třetím efektivita, to jest čas potřebný na sklizeň a její snadnost (listy sedmikrásky jsou taky jedlé, ale zkusili jste si to někdy?).
1. Kopřiva dvoudomá Urtica dioica
Hojný výskyt u lidských sídel, ve volné krajině na dusíkem bohatých (přelož nadměrně hnojených) místech, na zanedbaných loukách, mezích, v nivách potoků. Obsahuje mnoho látek cenných pro organismus, dostupná po větší část roku, dá se najít i v zimě. Sklizeň z hlediska doby efektivní, trochu obtíž je že pálí. Spařit, na špenát. Záměna snad nehrozí, kopřivu pozná každý. Rizika nemá žádná.
2.Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria
Hojná na vlhčích místech. Obrázky všech zde jmenovaných rostlin si laskavě ulovte tady. Listy na špenát. Má charakteristický pach i chuť, záměna je možná s krabilicí zápašnou, která má také charakteristický pach ale jiný. Kromě toho je chlupatá. Vyfocené vedle sebe jsou třeba v tomto článku. Listy na špenát. Rizika nemá žádná.
3. Merlík bílý Chenopodium album
Hojný ruderál, výskyt v okolí lidských sídel, podél silnic. Listy do směsi na špenát. Při opakované konzumaci většího množství syrových listů nebo plodů má jistá rizika, ale jednorázově, uvařená a ve směsi je konzumace bezpečná. Záměna je možná s dalšími druhy rodu merlík nebo s druhy rodu lebeda, to je ovšem nepodstatné neboť jsou všechny jedlé.

[Gloch]

Jak je na tom s riziky vojtěška a jetel ?- Vařívám z nich na jaře polévku (z mladých výhonků) a doufám, že žádná rizika nemají.

[Sehr]

Jetel lucny je skvely.Hlavne jeji hlavicky kvetu. Oproti pampeliskam jim o dost mene. Casto je zminovano a i u chovatelu koni,ze jetel obsahuje hodne bilkovin a tak hrozi riziko poskozeni jater.

Hlavni problem je,ze lidi nejsou zvykli jist nektere druhy rostlin. Videl jsem jak jeden clovek po snezeni par listu pampelisky hodil savli. A to nemluvim,ze pokud nekdo zacina,tak kazda rostlina mu pripada trpka a nechutna. Chce to zkouset a zvyknout si.

Nektere druhy pampelisek nejsou skoro vubec horke. Z pozorovani jsou to listy,ktere nemaji na listech zuby. Pak rozdil chuti mezi hlavkovym a pampeliskou neni skoro zadny.

Jim kvety sedmikrasky a jsou velmi chutne.

Dopsal bych tam tu pampelisku. Najdete ji skoro vsude a da se snist cela.

[Sehr]

Tady je pekne sepsany seznam rostlin :
http://fenix.savana.cz/doku.php/seznam_druhu

[Ivana]

Tady je pekne sepsany seznam rostlin :
http://fenix.savana.cz/doku.php/seznam_druhu

Budu konečně muset dodělat svou databázi kde by mělo být všechno.

Jetel a vojtěšku jsem chtěla taky zařadit, ale taky mají rizika a nestihla jsem to prozkoumat tak jsem to zas smazala.
Jetel plazivý: (podle pfaf.org) "O rostlině je známo, že způsobuje problémy pasoucích se zvířat, ačkoli nikdy se to nestalo v Británii. Problém může být spojen s klimatickými podmínkami, ve kterém rostlina roste. Tento druh je polymorfní ve tvorbě kyanogenních glykosidů. Listy a květy některých kyanogenních fenotypů obsahují glykosidy které se uvolňují kyanid při kontaktu s enzymem linamaráza."
Jetel luční: "Napadené rostliny, i když žádné příznaky nemoci nejsou viditelné, mohou obsahovat toxické alkaloidy."
Vojtěška setá: "Rostlina obsahuje látky podobné saponinu. Konzumace velkého množství listů může způsobit rozpad červených krvinek. Nicméně, ačkoli jsou potenciálně škodlivé, jsou saponiny špatně vstřebatelné lidským organismem, a tak většina projde aniž způsobí poškození. Saponiny jsou velmi hořké a lze je nalézt v mnoha běžných potravinách, jako některé fazole. Důkladná tepelná úprava a jedna výměna vody při vaření obvykle odstraní většinu ze saponinů z potravin. (...povídání o klíčcích vojtěšky jsem vynechala).
Smetanka lékařská: "Rostlina je zmíňována v různých knihách o jedovatých rostlin, ale případné toxiny budou mít velmi nízké koncentrace a toxicitu. Existují zprávy, že někteří lidé utrpěli dermatitidu v důsledku doteku, je to pravděpodobně způsobeno obsahem latexu v listech a stoncích." Pampelišku bych tedy viděla jako OK.

Takže ono to přežití není žádná sranda a musí se vědět co a jak. Každou rostlinu je nutné spolehlivě poznat a je nutné vědět jak s ní zacházet. Zase ale není potřeba se bát moc, syrové zralé fazole jsou pokládány taky za toxické, toxicita se varem ztrácí.

[Grunt]

Jediná otázka která mě na tomto tématu zajímá: Jak to chutná? Zkoušel to už někdo?

[Gloch]

Jediná otázka která mě na tomto tématu zajímá: Jak to chutná? Zkoušel to už někdo?

Co konkrétně?

[Grunt]

Třeba ta kopřiva konkrétně. Pil jsem z toho čaj, a z vlastní zkušenosti můžu říct že nic moc. K jídlu bych si to nedovedl představit už vůbec. Zase na druhou stranu jsem viděl Raye Mearse dělat všelijaké „zálesácké saláty“. Saláty moc nemusím, ale sám vím, že když se to správně udělá/namixuje, stává se to poživatelným. Velmi rád bych si to někdy takhle v přírodě zkusil, ale sám si tipuju, že zelená by nezůstala jen barva mého oblečení.

[Sehr]

Pokud se vari,tak se da chut a vune potlacit necim jinym. Zkusenosti maji hlavne pri vyrobe mleteho masa.

Sparena kopriva je k jidlu. Chutna mi vic nez upraveny spenat.

Rekl bych,ze pokud mate problem snist listy rekvicky,tak Vam bude delat problem snist sparene koprivy.

Experti na to jsou tady : http://forum.vitarian.cz/viewtopic.php?f=3&t=77
Delaji z ni stavu. Zas to neni pro kazdeho.

[Ivana]

Grunt:
Kopřivový špenát je na chuť lepší než kupovaný mražený. Má to tři podmínky: 1. rozmixovat, 2. mraky česneku 3. nejíst hned ale nechat minimálně půl hodiny, ještě lépe více hodin stát, aby ten kopřivový odér vyběhl.
Česnek nebo jiné drsné chucení (chilli) je pro kopřivová jídla velmi vhodné, stejně tak platí nechat jídlo stát, nejíst hned. Musím říct že se kopřivou poctivě živíme druhé jaro. Ne tedy denně, ale kopřivových jídel mám za sebou spoustu. Víte hoši, kopřiva je jen surovina a spousta toho záleží, stejně jako v případě jiných surovin, na umění kuchařky. Komu z vás chutná špenát bez soli a bez česneku?

[Sehr]

Komu z vás chutná špenát bez soli a bez česneku?

Mne,ale protoze ho jim cerstvy a mlade listy.

[Stenny]

Kdosi mi říkal, že kopřiva sbíraná po létě už chutná hořce. Je nějaký chuťový rozdíl v kopřivě jaro/léto/podzim? Z toho, co jsem zkoušel, mi většina rostlin nejvíce chutnala na jaře, ale kopřiva je větší nezmar než většina ostatních, tak nevím - nezkoušel jsem ji. Zatím.

[Ivana]

Pro mnoho druhů platí že mladé rostliny mají lepší chuť, starší rostliny hořknou, nejvíce hořké jsou za květu. Mladé rostliny většinou najdeme na jaře.
Kopřiva nehořkne (aspoň jsem se s tím nesetkala), ale má jinou zradu. Je to textilní rostlina, vzpomínáte? Čím je starší, tím má pevnější vlákna. No a samozřejmě, nejchutnější jsou kopřivy na jaře.

[Sehr]

Mne zajima,proc se vsude pise,ze se uz nemaji sbirat listy,kdyz rostlina kvete. To je jen kvuli tomu,že je vic chutově hořká? A nebo zacina byt nejak toxicka,protoze energii presouva do kvetu a pak do semen?

[Ivana]

Obsahové látky v rostlinách závisí kromě jiného (například na půdě, na zastínění a dalších podmínkách) silně na věku. Rostliny jak stárnou začínají produkovat další látky, a to toxiny (například líčidlo americké) anebo sice netoxické, ale hořké látky. Takže případ od případu, některé jsou jenom hořké a některé obsahují i něco více či méně škodlivého.

Jedna z chuťově nejlepších rostlin je ptačinec žabinec, i když i ten může být za květu nahořklý (ale nemusí).

[Grunt]

2. mraky česneku

Tohle se zdá být jako univerzální recept. Co divoce rostoucí česnek. Dá se vůbec někde sehnat a neotrávit se?

Česnek nebo jiné drsné chucení (chilli) je pro kopřivová jídla velmi vhodné

Zas volně rostoucí chilly najdu jen těžce.

Komu z vás chutná špenát

Mě ne a ten česnek ani sůl už tomu moc nepomůžou.

[Ivana]

Co divoce rostoucí česnek. Dá se vůbec někde sehnat a neotrávit se?

No na jižní Moravě ano, jinde česnek medvědí když víš kde ho hledat a jenom na jaře. Česnekem se neotrávíš. Jinak ale vlastní zásoby anebo pěstovat.

Zas volně rostoucí chilly najdu jen těžce.

V létě se dá najít rdesno peprné anebo hřib peprný. Asi na to ale nelze spoléhat. Proto doporučuju zásoby chilli a česneku. Kromě jiného například i ze zdravotních důvodů. A asi taky pepř, černý i bílý.

[alibaba]

Ja si vzpominam jak jsem sekal koprivy po celou tu vegetacni dobu co rostly a nalil na ne varici vodu a sparil a daval jsem to prasatum, meli jsme doma 2 prasata obcas jsem tam pridaval uvarene rozmackane brambory a co na to prasata ,vsak ja jsem jim rikal ,ze nic jineho nedostanou ,nebot nic jineho neni ze zacatku se jim to moc nelibilo ,ale pasici si zvykli ,kdyz nic jineho nebylo ,jinak jsem je krmil starym chlebem z obchodu co byl zadarmo a zkysanym mlekem a jasne bramborami z domova , srot ani takove vymozenosti jsem nemel, ale prase zere uplne vse a hlavne kdyz je hladove ,travu co nemuzeme stravit na te vychovavame zvirata a ty sezereme a mne v zivote nenapadlo jist koprivy-- jedli se husy ,krocani ,kralici ,prasata ,kozy =uzene s veprovym .......
Jo v koncentracich je krmili vyvary vseho a pokud zijeme rezimen koncentraku spadneme do toho do te mizerie zpusobene rezimem a bohatyma, ja na vojne jsem chcipal hlady a prece ty zbytky co vychazovali kuchari kazdy den chodila je zrat divoka prasata a kdybych byl sam pochutnavam si kazdy vecer na veprovem, ja vylezal ze stanu nekolikrat za noc a hazel tam tim smerem kameny a vetve aby se utisilo ,nebot jsem nemohl spat a jednou jsem navrhoval komunistum, ze bychom mohli par prasat oddelat vzdyt kazdy mame bouchacky a to jste meli videt a slyset jak ti komunisti zasli vyt....

[Josef]

Kopřivu u nás konzumujeme standardně (a to ještě ani není PA-doba ). Pro lidi je upravená klasicky, jako se vaří špenát. Kdo nemá rád špenát (a navíc mu připomíná takové to ehm... co kálí šnek či kráva), tak kopřiva je rozhodně lepší způsob jak do sebe dostat vlákninu živiny i kyselinu listovou, protože narodíl od špenátu chutná daleko pikantněji a struktůra je taky trochu jiná. Dá se použít i pro zvířata. A budete se divit, s velkou chutí, samozřejmě vařenou a s přílohou (rýže nebo těstoviny) to žerou i typičtí masožravci, v našem případě psi a svědčí jim to (kožich, pigment). No a dá se z ní udělat ještě kopřivový čaj, což je její asi nejznámější lidové použití. Takže za sebe mohu kopřivu jen a jen doporučit. Jinou alternativní rostlinou je libeček. Tlusté duté stonky libečku pokrájené na "válečky" se dají ve slané vodě uvařit stejným způsobem jako třeba květák nebo kukuřice. Polité olejem s osmaženou cibulkou a s brambory jako přílohou to vydá na chutný oběd.

[Karlos]

Potvrzuji, kopřivový "špenát" dělá moje tchýně a je opravdu výborný... když mi poprvé (před xx lety) tvrdila že je to z kopřiv tak jsem si myslel že si ze mě utahuje...