Lov za účelem obživy

[Fabulous]

Existuje tzv. genetická paměť, díky které lze předat i zkušenosti. Otázka zní, zda si zvíře spojí ztrátu člena stáda s konkrétním místem nebo spíše zvukem výstřelu?

[rosta74]

Pytal som sa preto, lebo mi je potom zahadou, preco sa zver kazdy jeden rok necha nachytat na zradlo pod posedmi. Tie su na tych istych miestach aj desiatky rokov a kazdy rok sa z nich odstreli par kusov. Zeby bol zaludok mocnejsi rozumu ??

Ano je to tak hlad je silnější než opatrnost. Jinak on je to souboj mozků a já pořád věřím že jsem chytřejší, ne o moc ale stačí to. Navíc zvěř migruje těžko říci že je to ta samá tlupa. Na tomto příkladu je vidět že zvěř, ačkoliv je tomu přizpůsobena, má velké problémy se nasytit ve volné přírodě. Problém je samozřejmě komplexní a dá se o něm hovořit hodiny. jinak mé poznámky se týkají zejména divokých prasat ty jsou velice intenzívně lovena a já sám za ty léta pozoruji výrazné posuny v chování této zvěře. To je i důvod proč jí přibývá ačkoliv je intenzívně lovena

[rosta74]

Existuje tzv. genetická paměť, díky které lze předat i zkušenosti. Otázka zní, zda si zvíře spojí ztrátu člena stáda s konkrétním místem nebo spíše zvukem výstřelu?

To by se asi chtělo zeptat té zvěře . Zvěř obecně reaguje na silné zvuky útěkem. Já podle svých pozorování se domnívám že jde zejména o místo na kterém byla zraněna nebo jinak zrazena. Pokud se jedná o genetickou paměť tam se přou i páni profesoři jestli je nebo ne a co pár let se přiklánějí na jinou stranu. Co určitě existuje je "stádní paměť" vodící samice "vycvičí" nástupkyni a ta znalosti částečně zapomene a částečně rozšíří, no jako u lidí.

[kregan]

Na fakultě nám řikali, že se občas stáda vysoké přesouvají nelogicky po polích na horizontech (i když mají k dispozici vhodnější biokoridory). V mnoha případech bylo z historických map zjištěno, že v místech migrace byly v minulosti liniový remízky.

[Lupus]

Ahoj, se zaujetím jsem pročetl tohle vlákno a nejednou se mi rozcukal koutek. Jsem myslivec a abstinent a ani za jedno se nestydím a oboje dělám rád . Nechci rozebírat všechny omyly a legislativní výklady, které tu již padly. Mám jen pár svých postřehů k lovu v PA prostředí. Nejrozšířenější technikou lovu v dnešní době je čekaná na újedišti-vnadišti. Princip je to zdánlivě nejpohodlnější a pro mnohé současné myslivce také jediný který zvládnou. Jestli kvůli věkovému průměru myslivců v ČR okolo 70-ti let nebo kvůli fyzické náročnosti jiných lovů nechám na vašem uvážení. Zkusím vám přiblížit zákulisí tohoto lovu . Vybrat dobré místo na vnadiště je kumšt. Najít průnik zdánlivě protichůdných hodnot, které potřebujete je skoro zázrak. Na místo musíte vidět, musí převládat vítr, vanoucí od vnadiště k vám, na místě se musí nacházet pravidelný ochoz lovené zvěře, musíte vnadit pravidelně, tj. max. každý druhý den. Pokud jste toto splnili, tak stačí dobrý úkryt, nebo velmi pevné nervy při sezení pod stromem, či na stromě. Musíte zasednout minimálně hodinu před časem, kdy zvěř vytáhne a ani se nehnout, nepokašlávat, nevrtět se a "splynout". I tak vychází průměrná doba lovu prasete, jako typického zástupce takto lovené zvěře, na cca 40 prosezených hodin na jedno ulovené prase. Prase vytáhne v 99% případů na úplnou tmu. Pokud nemáte puškohled s nočním viděním, prase uslyšíte, ale neulovíte. Ani za úplňku prase na přímě světlo měsíce nevyleze. V PA nepoužitelné - nemáte vnadiště a pokud ano - nebudete plýtvat potravinou v jakékoli podobě na jeho zásobení. Nejedlé Vnitřnosti z ulovené zvěře samy o sobě nepostačí, pokud je ponecháte na místě najednou. Museli byste je nacpat do skleniček, nechat je "uzrát" pár dní v polostínu a pak je jednu podruhé otvírat. Tím se dá zapachovat poměrně doširoka, což může být ale nevýhodou pokud se snažíte lovit skrytě. Vzal jsem na takovýhle lov pár kamarádu, kteří to chtěli zažít. Hrůza. Zjistil jsem, že nikdo z nich nevydrží dvě hodiny nehnutě sedět, nepokašlávat, nevrtět se, nesmrkat a nesnažit se šeptat. Když pročtu vlákno střelných zbraní, tak si každý představuje, že když má zbraň a trénuje střelbu na 100 m, tak bude i úspěšným lovcem. Nepočítejte s tím prosím. Samotný výstřel je cca 20% lovu. Počkám na vaše kamenování a pak zkusím napsat něco o jiných druzích lovu a jak zvedat své šance (v PA samozřejmě).

[krvfx]

Tady tě nikdo kamenovat nebude. Informace praktikujícího lovce by zajímaly nejen mě.

[Lupus]

Tak popojedu .

Lov šouláním má velkou výhodu v tom, že k tomu nepotřebujete žádné širší materiální zázemí ale šílenou nevýhodu v tom, že se prostě musíte umět v terénu pohybovat. Maskování je nespornou výhodou, ale "hejkala" nedoporučuju. Stačí rozbít siluetu. V chytrých knížkách se dočtete, že je zvěř barvoslepá a tudíž je fuk v čem do lesa jdete a proto je potřeba "ctít tradice" a chodit v zeleným huberťáku. Barvoslepá možná je, ale vnímá tvary a pravidelné celistvé obrazce. Možná srna nepozná jestli jste v zelené, nebo šedé bundě, ale vidí jednolitou plochu, která do přírody prostě nepatří. Proto dává smysl i oranžovo šedý maskáč švédských lovců, kterému se laik směje. Útěkový čas je výrazně kratší když jsem jen v zelené (oliv ala vz. 85) než když jsem v hunter camo. V Camu je na vás srna schopná vejrat z 15-ti metrů, šněruje hlavou nahoru a dolů a sice ví, že je něco špatně, ale neví co. Pokud máte přilícíno, máte čas zamířit. Pokud máte u oka dalekohled, tak tak velký pohyb jako je přilícení zbraně vám už srna nedovolí. Ne takto z blízka, pokud se neohlédne. Často ale "filmujou" - poté, co na vás koukaj a nic nevykoukaj sklání hlavu, jako, že se bude psatvit dál a po 3 sec. prudce zvedaj hlavu, jestli se na tom podezřelém místě něco nezměnilo. Zkuste jim na to nenaletět . Pokud chcete lovit za pochodu, běžte vždy sám. Dva lidi nadělají 4x víc hluku. Jakmile máte pocit (a někdy je to fakt jen pocit), že je zvěř blízko. Nehýbejte se. Samozřejmostí je, že musíte jít vždy proti větru a to větru mírného. Pokud silně fouká, zvěř na 90 % na volné prostranství nevyjde a vy musíte jít za ní do krytu. Pokud je ale zvěř zalehlá v roští, kapradí, kopřivách - je pro vás v tuto chvíli neulovitelná. Nepustí si vás k sobě. V tu chvíli se vyplatí čekat až se zvedne. Prase čeká skoro až na tmu. Srna se vám zvedne do dvou hodin z lože. Pokud jste trpěliví - čekejte. Pokud jste tiší - vytraťte se a vraťte se později. Je pravděpodobnější, že zvěř půjde z lože směrem z kopce dolů, pokud jí dává terén na výběr. Obecně doporučuju takto lovit srnčí zvěř. Ulovit srnu je to nejlehčí, co potkáte v lese. Za prvé se zdržují na stejném místě a vycházejí +- ve stejný čas a za druhé nejsou tak ostražité jako jelen či prase. Takže pokud vidíte večer v 19:00 h jak na druhé straně louky vychází srna a nechcete střílet na 500 m (což je samozřejmě konina), tak si ohlídejte vítr a v 18:00 h následujícího dne si najděte stanoviště, odkud se střílet dá. Dá se sednout či lehnout jen do krytu té trávy, pokud nelovíte zrovna na golfovém hřišti, a lovit z louky proti lesu. V polních podmínkách je vše úplně jinak. Tam si vás srnčí nepustí k sobě blíž než na 200 m a vy musíte buď postupovat nějakým melioračním korytem, nebo střílet z bipodu na větší dálku. Pokud vám kus padne po výstřelu na velkou dálku, nepodléhejte zaslepené radosti. Zvolte si za místem kde zvíře padlo orientační bod a jděte k němu. Připravte se na to, že bude problém ležící zvěř najít. Obecně se doporučuje po výstřelu rychle přebít a 3-5 minut čekat, zda se zvíře nezvedne. V případě že ano, střilejte znovu. V případě že ne, zvedá se vaše šance, že se kus nezvedne těsně předtím, než k němu dojdete. Dá se očekávat, že vykrvácí a na akci založenou pouze na jeho předsmrtné nadprodukci adrenalinu nedojde. Mám-li to jen trochu shrnout, tak v hornatém terénu choďte večer do kopce, ideálně proti proudu potoka, ráno opačným směrem. Když myslím ráno, tak myslím za rozednění, takže teď vyrážím v 03:30 h. Zvěř většinou nocuje zalezká v kopcích a chodí dolů shánět jídlo a večer se zase vrací zpět do krytu. Vy jim chcete chodit vždy naproti. V otevřeném terénu jsou jistější výsledky když se posadíte večer na vyvýšené místo s dalekohledem a nakoukáte kde vychází srnčí. Najděte si místo okolo 50-100 m od místa pastvy zvěře a jděte tam druhý den večer, nebo následujícího brzkého rána. Srnčí se paství každé cca 2-3 hodiny, takže pokud ho vyplašíte, nebo je vyplašeno něčím jiným - vydržte. Pokud chcete trénovat už teď, vemte do ruky foťák a zkuste hezkou fotku. Toto doporučení už v tomto vláknu padlo a jako trénink není nic lepšího. Jen pro vaší představu. Vyvržený srnec v kůži a s hlavou váží okolo 11-14-ti kilo. Odečtete-li váhu kůže, kostí a hlavy dostáváte se na pár kilo čisté zvěřiny. Pokud plánujete uzásobit lovem rodinu, která nemá nic jiného k jídlu, máte v ČR vážný problém. A to i v případě, že v místě budete lovit sám.

[Hohepa]

Podnětné a zajímavé,
doufám že budeš pokračovat

[Lupus]

Pár dalších postřehů: lovit tam, kde to vůbec neznáte je poměrně těžké a každý kus země bude mít svá specifika. To, co funguje mně v podhorské honitbě nebude fungovat někde u Mladé Boleslavi sevřené řepkovými lány a kukuřicí. Prase se tam chová zcela jinak. V dubnu vleze do lánů a vyrazí až těsně před kombajnem. Vylejzá málokdy a jít pro prase do kukuřice a lovit "v řádkách" nemohu doporučit. V PA světě zapomeňte na to, že vás naloží sanitka a že vás někdo do hodiny zašije. Ve vedrech se dají načapat prasátka na přítoku rybníků, či v bažinkách, kde se kaliští (válejí se v blátě). Výhodou je, že když kaliště najdete, nebudete na pochybách co že jste to vlastně našli. Přeorané uválené bláto a všude stop jak ....... no prostě hodně. Čekat u kaliště se sice dá, ale spíš někde v koruně stromu, pokud tam je, ale věřte, že na holé větvi se nedá sedět, bez následků, déle než hodinu. Lepší je sedět opodál a podle terénu nebo lépe stop odhadnout odkud k tomu kališti přicházejí. Vy jste samozřejmě na druhé straně. Jakkoliv umí prase chodit jako duch, když chce, umí dělat i pěknej virvál když nechce. Kalištění většinou slyšet je a v tu chvíli je dobré se přiblížit v ideálu po pěšině, kterou jste si třeba i předem přichystali/prořezali v rákosí. Vítr máte dobrý a prase ryje ryjem (rypákem) v blátě, takže moc toho stejně nenavětří. Zrak má prasátko špatný, takže maskování, kryt za křovím či rákosím a pozvolný pohyb bez přískoků a trhaného pohybu by mělo stačit. Drobné šustění je přehlušeno zvukovou kulisou rochňajících prasátek. Pokud máte samonabíjecí zbraň, dublujte ránu na ležící kus. Uvědomte si, že jste většinou museli tak blízko, že zraněnému kusu jste vlezli již do útočné vzdálenosti. Střílejte to nejmenší (pokud není pruhované-toho se nenajíte). Pokud je tam jedno velké prase, jedná se pravděpodobně o kňoura s jeho příslovečnou odolností. Je to taková česká obdoba afrického lovu na buvola. Jděte do toho jedině v případě velké nouze. Pud sebezáchovy vám v tomto případě moc nelže. No ale co kdyby.... prase leží. Co dál s ním? Pokud padlo na místě, tak vám leží v blátě a i jednoleté prase má nevyvržené cca 60 kg (ta kukuřično-řepková přes stovku). Vyvrhovat kus v bažině neprospěje získané zvěřině, takže první co musíte udělat je kus vytáhnout. Teď si přestanete nadávat, že jste stříleli na to nejmenší . Je-li kus bezpečně zhaslý (pokud není - dostřelujte na hlavu - zezadu za ucho, z boku mezi oko a ucho a ze předu mezi oči) proříznete nožem spodní čelist odspodu do tlamy pod jazyk. Špička nože je tedy vedle jazyka uvnitř tlamy. Ohněte provaz do prosté smyčky bez uzlu a prostrčte ho vzniklou dírou a smyčku převlékněte za ryj - z venku. Provaz tedy obtáčí hřbet ryje a mizí oběma konci v tlamě a vychází prořízlou dírou uprostřed spodního patra ze zvířete ven (snad to popisuju tak, že si to lze představit). Provaz nosím dlouhý cca 2 - 3 m. Na konec provazu uvažte loďákem klacek dlouhý cca 25 cm a použijte jej jako madlo. Pak už zbývá jen dřina - tahejte na suchou zem. Tam vyvrhněte. Takto vytáhnete i těžké kusy sám. Tahat kus za běhy je mnohem těžší a konkrétně za ty zadní to skoro nejde. Štětiny fungují jak tulení pásy na lyžích a packy se vám neohnou "po kloubech", ale vždy se o něco zapříčí. I po štětinách je to dřina

[Lupus]

Když už jsem narazil na to, co při lovu tahám z kapsy, tak jen pro orientaci, co ve vestě na lov:
- zavírací nůž s pilkou (při vývrhu je třeba přeříznout zámek pánevní kosti)
- otevřený nůž (čepel 10-15 cm) - vystačíte si i s tím zavírákem, ale já nesnáším to hodinový mytí barvy (krve) ze všech
prostor a želízek. Ostatně Mikov vyrábí dva vyhovující nože co do konstrukce, Jsou to otevřené nože s pevnou čepelí a
výklopnou pilkou s páráčkem. Hezky sedne do ruky, dobře se mi s ním pracuje, ale ta ocel mohla být lepší.
- tažná šňůra - doporučuju horolezeckou repšňůru cca 6 mm o délce 3 m. Někdo nosí jen metrové poutko, ale já mám
raději dlouhou. Dá se vybavit i popruhem, do kterého se zapřete, ale podle mne už je to moc objemné a v kapsách mi
to překáží. Dá se řešit metrovým kmínkem ala násada k lopatě jako improvizovaný "chomout".
- igelitové pytlíky na jedlé vnitřnosti (srdce, játra, ledviny, slezinu a plíce). Plíce někdo nebere, někdo je dá po uvaření
psovi. Na vnitřnosti (v pytlíku) nosím ještě lehkou látkovou tašku (IKEA) mj. i na houby.
- v současné době legálního lovu ještě pytlík na odběr vzorků pro veterinární vyšetření zvěřiny
- baterku (čelovku)

Naopak co na lov nebrat:

cokoliv co vrže, cinká, chrastí a páchne. Třeba takový box na boty je neskutečně cejtit a suché kožené boty zase vržou. To samé povrzávání můžou vydávat festovní kožená pouzdra (na cokoliv). Některý zásobníky do kosy zase strašně chrastěj. Chodit na lov v plný polní je masochismus i když bůhví jestli to třeba nebude nutné...

[Dagobert]

Výborně. Díky za perfektní popis.

[Joezbrna]

Paráda, ale vysoká je plachá a jak se do lesů nahrnou rozpadlíci, bude brzy vylovená. Čím by se tak dalo uživit, tzn. je toho dost, snadno se to množí a přiměřeně dobře (aby se to nevylovilo hned) se to loví? Zajíci? Ptáci?

[kregan]

Obávám se, že dostatek bude akorát hmyzu.

[Dagobert]

A hlodavců.

[Lupus]

Už to tady zaznělo. V případě válečných konfliktů byla zvěř téměř vylovena. Pokud nebude s PA spojena i výrazná redukce lidské populace, lovem se v ČR neuživíte. Můj názor. Srnčí je nejlépe ulovitelná a proto zmizí jako první. Prase a jelena prostě už musíte umět lovit, nebo mít velké štěstí. Muflon s daňkem je to samé, ty se stáhnou do velkých lesních komplexů a hor - ostatně oni tam jsou už teď. Pokud se naplní hory uprchlíky bude zvěř totálně vystresovaná a můžete zapomenout na to, že bude fungovat něco, co funguje teď, co může zvěř, nikoliv ekolog, považovat za normální stav. Pokud křečkujete a lov je vaším zpestřením, pak doporučuju malorážku, větrovku nebo dlouhou brokovnici pokud střílet neumíte. U mne je ideálem výměnná hlaveň r. .17 HMR k .22 LR. V PA budete odkázáni sice jen na svou zásobu nábojů, ale tichost, balistika i výkon pokryje nejširší paletu vámi lovené zvěře. Od ptáků přes zajíce (teoreticky, protože je jich strašně málo) až v extrému i po srnčí. S dobrou muškou to zas takový extrém není a můžete lovit na 100 m. Teď to legislativa zakazuje, takže teoretizuju. Na co můžete spolehnout je to, že nejlépe se bude dařit vránám a strakám. Je to asi to nejchytřejší, čemu kdy narostla křídla. Holub se dá lovit taky celkem efektivně, pokud víte jak. Teď to sice nikdo nejí, ale kdysi bylo normální vařit z vrány polívku. Dobrým cílem budou i kachny lovené malorážkou na hladině. Je to lehké a v současné době v rozporu se zákonem! Kachna si je svým "vodním příkopem" tak jistá, že vás nechá přiblížit na efektivní dostřel. Jen vymyslete vyzvednutí ptáka. Plavat pro něj v listopadu nemusí být to pravé. Pokud slyšíte kodrcat bažanty, zapamatujte si odkud. Po setmění to tam můžete procházet pouze s baterkou. Hřadují na větvích stromů.
Spoléhám na zdravý rozum všech přítomných, že to nepoběží zkoušet. Budete-li aplikovat uvedené způsoby lovu bez příslušného povolení a mimo povolené doby lovu, dopouštíte se přečinu pytláctví s horní sazbou 2 roky. Jsou to jen teoretické rady k uložení do paměti a vytáhnutelné v době potřeby=nouze.
Osobně si myslím, že chovem králíků či slepic uzásobíte rodinu lépe, než lovem a doba strávená couráním po prázdném lese věnovaná zrytí záhonu pro brambory je mnohem jistější v případě, že brambory sklidíte vy.
Ale teoreticky mapujeme varianty.

[Lupus]

Paráda, ale vysoká je plachá a jak se do lesů nahrnou rozpadlíci, bude brzy vylovená. Čím by se tak dalo uživit, tzn. je toho dost, snadno se to množí a přiměřeně dobře (aby se to nevylovilo hned) se to loví? Zajíci? Ptáci?

Ptáci hnízdí 2-3x ročně, teoreticky mají tedy největší potenciál nahrazovat přírůstkem lov. Jenže to platí jen v případě rozumné intenzity lovu. Svět po PA si lze představit všelijak, jako rozumný ale asi ne.

Výhodou lovit malé tvory je i to, že co ulovíte, to zpracujete. Bezezbytku. Co najednou se 100 kg masa bez elektřiny? Zobchodovat, udit, nasolit........... syslí se to špatně.

[Lupus]

A pokud se vám už podařilo něco ulovit, počíhejte si s jinak těžko využitelným zbytkem na ty vrány a straky. Najděte vyvýšený kámen, nebo zdupejte trávu tak aby to shora bylo hezky vidět, položte staženou kůži (pokud nebudete činit), hlavu (pokud jí nebudete vařit), spárky, či vyškubané peří a nejedlé vnitřnosti (žaludek, střeva). Ukryjte sebe či dorostlého adolescenta s dobrou muškou a čekejte. Střelíte-li straku, ležte dál, je pravděpodobné, že se ostatní vrátí kouknout, proč kámoška leží. Sice to dělají jen ty mladé, ale šance je poměrně velká. Své šance zvětšíte, pokud u improvizovaného vnadiště zabodnete kolík, na který si mohou straky při obhlídce místa sednout. Doporučuju si to nakrokovak na 50 m pro malorážku a na 30 m na vzduchovku. Straka zase není až tak velký cíl abyste mohli střílet bez vědomí kam máte nastřeleno a jak daleko od cíle jste.
Straky a vrány jsou fakt chytrý. Nepočítejte, že vám to vyjde víckrát. Třikrát hejno na stejný trik nenaletí

[Joezbrna]

Jistěže nejlepší způsob, jak zajistit rodině maso, je ohrada vietnamských prasátek, koz, ovcí, dvorek slepic a velká králíkárna. Ale kdo to teď má, a kdo ví s jistotou, že týden po dni D to mít bude? Kdo je připraven, není zaskočen.
S registrovanými zbraněmi bývá při některých společenských změnách trochu problém, není od věci silná vzduchovka a pár kilo diabolek

[paja]

Z posledních přízpěvků vyplynulo že až bude hlad, zvěře nebude a budou se i jíst vrány a straky...
Otec byl ornitolog a v dětctví jsme chytali ptáky do síti, kroužkovali, měřili, vážili atd... doteď mám na každém stromě budku a vzduchovkou jsem nevystřelil po vrabcovi, ale hlad je hlad.
Napadly mě sítě na chytání ptáku, 2-3M vysoké, 5-10m dlouhé, s kapsami kde pták do těžko viditelné tenké sítě sklouzne. Dokážu si představit že z jedné kapsy vyndám síť, z druhé provázky, za 10 minut ji vypnu a vyčistím od nachytané trávy a za odpoledne mám kbelík až dva drobných ptáku, otázka zní jestli se to dá jíst, nebo jen vývar na polévku.

[herman]

Můj děda mi vykládal, že polévka z vrány je lahůdka. Taktéž něco mluvil o ježku na pepři. Ale také říkal, že to bylo za krize ve třicátých letech. Takže mi to nikdy nepřipravil, tudíž nemohu soudit.