Rozdělání ohně

[Venet]

A mas tam v okoli nejake ihlicnany? Ak ano, pozri po suchych konaroch ( tzn. nie zivych) v korune. Ak by aj boli z vonku mokre od dazda, ked ich rozstiepis, vnutro byva suche a ked vies ktore vybrat, tak aj nacucane zivicou... (fat wood) najlepsie z borovice. A nosim kusok stale pri sebe

[Fjord]

Ihličnanů spousta Ale s borovicí to je horší, si nevybavuju, že bych nějakou cestou potkala. Lesáci tu postupně všechno kácí - než to doroste, to potrvá. Konár-to se přiznám, že už nevím co je. Už tu moc slovenčinu neslyším-se to vytrácí. Jen si pamatuji někde z filmu "sedí na konári .."

Ještě mě ted napadá:
místo provázku v tom firesteelu se dá dát provázek, co se dá rozcupovat a taky pak hoří. Pak zkusit najít nějakou smůlu ze smrčků a rozdrolit ji-ale to je asi horší pro zapálení firesteelem, smůla potřebuje větší zápalnou teplotu. V kapse by se dalo možná najít nějaký smetí, co by taky mohlo chytnout, nebo část někde z oblečení, co má tenký vlákna-chlupatá čepice, ponožky, svetr, atd. Je toho určitě víc-co by se dalo ještě najít.

[Karlos]

Konár = větev, pokud se nepletu...

[MRAK]

Velice šikovná pomůcka je také Firesteel (magnéziová tyčinka). V kombinaci s tampónem (ten co používají ženy...) se dá oheň rozdělat asi za 2vteřiny. Koncem ledna natočím video a hodím ho sem.

Na první stránce toto psal PEPE.

[Grunt]

Co třeba reaktivní látky jež na čistém vzduchu vzplanou dostatečným plamenem samy? Nebo něco samozápalného dvousložkového (což by mohlo být pravděpodobně bezpečnější)? Napadá mě třeba fosfor ponořený v roztoku. Stačí vytáhnout, nechat oschnout a plamen je na světě.

[MRAK]

vzpoměl jsem si na svá školní léta a pokusy na hodině chemie
ten s bílým fosforem jsem měl obzvlášť rád

ale na survival je to trošku nebezpečné

[Grunt]

ale na survival je to trošku nebezpečné

S tím samozřejmě souhlasím. Sám bych si asi sebou do lesa do kapsy fosfor nevzal (teda pokud bych neměl v plánu se upálit samovznícením), ale existuje spousta jiných látek nehledě na směsi, které po smíchání získají tak vysokou reaktivitu, že budou schopné se za běžných podmínek a vystavení vzdušnému kyslíku samovznítit, odděleně jsou ovšem neškodné. Stačí je už jen najít.

[Fjord]

Rozdělání ohně pomocí plechovky od coly + na vyleštění čokoláda.
http://www.youtube.com/watch?v=ipMd5A7e ... re=related

By mě zajímalo, jak dlouho tu plechovku tam držel a jestli to vůbec pomocí ní opravdu zapálil Zkoušela jsem zapálit na podzim oheň pomocí malé lupy, ale ta byla asi příliš malá na to, aby se vytvořil dostatečně velký ohniskový bod, bo jak se to jmenuje. Ale bylo to už k večeru, ne v poledne, kdy Slunce svítí víc. Plocha té plechovky je větší než ta moje lupa. Ale jsme zase u kvalitního troudu-bez něj to holt nejde.

[Fjord]

Tady je použití toho tamponu, což je velejednoduché-je to suché http://www.youtube.com/watch?v=eGXYMhwH ... r_embedded
Mnohem levnější ale je použití obyčejné vaty -a nemusí se pánové trápit v drogerii a v hospodě - natož olupovat manželku o její zásoby

[Josef]

Nad videem jsem se musel trochu pousmát, protože mi připomělo rčení: "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě." Autor se snaží rozdělat oheň v místě starého ohniště, které je plné dřevěných uhlíků. Vzhledem k tomu, že starý uhlík (pokud je přiměřeně suchý), mi vždy vcelku spolehlivě dokázal chytit jiskru z tlustého Firesteelu a během chvilky se malá žhnoucí skvrnka dala rozfoukat do dostatečného žáru k zapálení třísek nebo dalších uhlíků, nevidím důvod používat v takové situaci tampon (raději ho schovat na horší časy). Ale jako všechno, i křísnutí přímo do uhlíku, chce především praxi. Prostě zkoušet a zkoušet. Ne jen vytáhnout křesadlo, až když vám na podzimním čundru zvlhnou sirky, ale čistě ze sportu při docela všedních pracích. Třeba si křísnout při zatápění v kamnech nebo při zapalování zahradního grilu atd.

[Maximus]

To Fjord:
Použití dámského tampónu je velmi variabilní - kromě původního využití (nejednou se mi stalo, že mi za můj "tampón" byla vděčná nějaká kolegyně, která si "potřebné věci" jak naschvál zapomněla doma a nejbližší obchod byl na kilometry daleko), tak je to vlastně kompaktně a víceméně vodotěsně zabalený kus sterilní vaty (musí se vybrat správný výrobce), který mohu použít například k vyčištění rány od nečistot, rozetření dezinfekce, rychlé vysušení rány, etc..

[Fjord]

jj 2 tampony mám v KPZ, a použila bych je hlavně na zdravotní věci. Na podpal až pouze v opravdu největší nouzi - a napřed bych využila vatu, kterou v KPZ mám též. Tampon má vysokou absorbční schopnost, takže se tá použít i jako tlakový obvaz na malé rány, co ale hodně krvácejí a samozřejmě pro ženy je to nepostradatelná nutnost. Ale je dobré to umět použít v jakékoli situaci-proto se o tom bavíme.

[Jirka]

Pro mne osobně byl největší zážitek, když jsem na výpravě našel na haldě kus prachovce s krystalky pyritu (chemicky je to stejné, jako markazit, který se dříve používal jako ocílka). Pustil jsem se do hledání pazourků (což netrvalo dlouho, protože žiji v oblasti, kde zasahoval ledovec - v nátržích u potoka jich byla spousta). Byl to příjemný pocit hodit "životodárnou" jiskru tímto způsobem.

Jinak Firesteel aj. jsou vymakané věcičky, ale neuškodí vyzkoušet pilník (jsou vhodnější ty staré, než ty nové - dělaly se kvalitní; jen pazourkem křesat o stranu, která je hladká, jinak dochází k zbytečně nadměrnému opracování pazourku příp. k jeho rozštípnutí).

Jako troud obvykle používám kus zuhelnatělé látky (třeba rifle: ustřihnu nohavici, zapálím ji a nechám pořádně rozhořet a pak ji uzavřu do plechovky). V podstatě naši předkové také hadry používali, jak jen mohli a když už se s nimi nedalo ani vytírat, vyráběli z nich knoty do petrolejek či troud.

V přírodě je dobré se koukat po stromech s tzv. červenou hnilobou (kostkovitý rozpad dřeva; je způsobena dřevokaznými houbami jako je např. troudnatec kopytovitý, ohňovec obecný). Stačí se porozhlédnout po vykotlaných vrbách na březích rybníka a udělat si pořádnou zásobu tohoto materiálu.

Tip na hru v terénu: Jak přenést oheň z bodu A do bodu B (na vzdálenost třeba cca 1000 m)? (Motivace: Např. došly sirky a potřebujete přesunout tábořiště.) Viděl jsem borce, kteří vytvářeli rošty a na nich mohutnou vatru, dva ji nesli, třetí přidržoval, čtvrtý přikládal a pátý s šestým hasili les ... Přitom stačí jeden malinký úlomek výše zmíněného materiálu a kousek kůry, na který jej položíte a občas fouknout (pro jistotu - aby to doutnalo).

[MRAK]

[PaF]

To jsme hrali ve skautu. Problem to byl jen pro novacky, trocha praxe staci a jde to.
Ale je pravda, ze jsem to za poslednich 35 let nepouzil. Napravim to na chajde co nejdriv

[Jirka]

To jsme hrali ve skautu.

Jj., skaut. Hra na život.

V podstatě my skauti (spíše asi z let dřívějších), jsme byli na pobyt ve volné přírodě a na různé životní situace velmi dobře připravováni. Dnes už je to ve skautu, ale i v jiných organizacích o něčem jiném.

Tedy nabídka různého vyžití pro děti je zcela jistě mnohem větší, možná i lákavější, ale o tom to není. Došlo ke změně paradigmatu. Z "hry na život", tedy přípravy na život se vším, co nás může potkat, se staly "pouhé" volnočasové aktivity. V podstatě se zase jedná o konzum zabalený v jiném kabátě.

Ale určitě ne všude je tomu tak, nicméně k té změně paradigmatu skutečně došlo - logicky - máme se moc dobře. Lidé, co zažili "bídu" se pomalu vytrácejí, umírají. Společnost se mění od základů, vytrácí se řada klíčových dovedností ...

Abych se ale přeci jen držel tématu - rozdělání ohně: Před dvěma lety jsem si na rádcovském kurzu všiml, že přibývá frekventantů, kteří drží zapálenou sirku hlavičkou vzhůru. Po několikerém upozornění, kdy jsem se jim snažil taktně naznačit, že na to musí jinak, že to přece znají z domu, mi řekli, že doma zápalky vůbec nepoužívají (no alespoň nekouří)... A to se jedná jen o obyčejné zapálení sirky, potažmo rozdělání ohně.

[Fjord]

Tady je moc hezká reportáž o rozdělání ohně s troudnatcem:
http://skwbushcraft.wordpress.com/2011/ ... opytovity/

mimo jiné..:

Pri použití moderných firesteelov, ktoré vytvárajú mohutné, oveľa silnejšie iskry, stačí amadou (cs -vysušená vnitřní část troudnatce) len vysušiť a funguje výborne. Najlepšie sa mi osvedčil spôsob, keď ostrím noža naškriabem práchno na kôpku. Je veľmi jemné ako páperie a okamžite chytí iskru z firesteelu.

Práchnovce sa v minulosti využívali tiež na prenášanie ohňa z jedného miesta na druhé aj na pomerne dlhšie vzdialenosti. A to tak, že cez celý suchý práchnovec treba prevŕtať dieru krížom a prevliecť ňou povraz, alebo ešte lepšie ohybný, zelený prút napr. z vŕby a konce zviazať. To bude slúžiť ako rúčka. Potom ho už len stačí pripáliť na ohni aby začal tlieť a môžete sa premiestniť do nového tábora.

Ďalším dobrým tipom je spôsob, ktorý som párkrát využil aj ja. Ak narazíte na veľký kus v okolí vášho tábora a neplánujete z neho vyrobiť práchno, dá sa použiť ako “predlžovač uhlíka” aby ste ráno mohli znovu rozložiť oheň bez použitia firesteelu alebo zápaliek. Stačí večer do ohňa pridať práchnovec len tak skraja aby sa chytil tlieť. Ak je dostatočne veľký, tak sa v ňom uhlík udrží až do rána, kedy ostatné uhlíky z dreva budú dávno vyhasnuté.

[Josef]

Pokud se zbylé uhlíky jednoduše shrabou na hromádku a přikryjí nějakým drnem či něčím podobným tak, aby k nim měl omezený přístup vzduch (jen z jedné strany), bez problémů vydrží do druhého dne samy o sobě. Pak stačí jen párkrát fouknout, přiložit čerstvé třísky a oheň vesele hoří. Spíš je potřeba dát pozor a zabezpečit ohniště tak, aby to "fouknutí" neudělal nějaký noční vítr za nás a něco nechtěně nechytlo. Ale samozřejmě kdo má troudnatec, je ve výhodě...

Mimochodem, až najdete v létě starou bedlu, takovou tu, co pro nevhodné houbařské počasí doslova uschla na nožičce, seberte ji a zkuste opatrně dosušit na slunci na palubovce auta nebo v mikrovlnce* - její horní strana nebo dužina na lomu také umí překvapivě dobře zachytávat jiskry a fungovat jako troud (možná i lépe než ten troudnatec).

*) Hodně opatrně, jen pár sekund!! Jednou jsem si ji v té mikrovlnce malinko přehřál a vznítil se mi na ní maličký žhavý flíček který se rázem začal rozlézat, bedla doutnala a doutnala a nebyla vůbec k uhašení.

Nejen že lidi drží sirky hlavičkou nahoru, ale taky v naprosté většině škrtají sirkami o nehybně drženou krabičku místo toho, aby správně škrtali krabičkou o nehybně drženou sirku. Normálně se nic neděje. Ale když máte sirek jen pár a musíte šetřit, má tohle druhé řešení značnou výhodu v tom, že se sirka nemůže prudkým pohyben nechtěně uhasit. Pokud sirkou při škrtání máváte jako mávátkem na prvního máje, hořící hlavička se pohybem silně ochlazuje a předá málo tepla dřívku. Pokud je sirka vlhká, zaprská to a vy budete bez ohně. Když je sirka nehybně, hlavička dřívko spolehlivě prohřeje do hloubky i když je poškozená. Škrtání krabičkou o sirku také bez problémů umožňuje držet sirku mezi palcem a ukazovákem (hlavičkou dolů) v závětří uvnitř dlaně a za větrného počasí ji krýt po celou dobu zapalování. Na krabičku nikdy netlačte, jen ji lehce držte dvěma prsty. Škrtátko krabičky opřete na začátku dráhy o sirku a pak lehce, ale rychle, škrtněte směrem dolů nebo od těla (raději víckrát lehce škrtnout, než zlomit sirku). Možná se to bude zdát někomu divné, dělat to takto, ale věřte, že je to jen a jen věcí zvyku...

[brezvi]

Tip na hru v terénu: Jak přenést oheň z bodu A do bodu B (na vzdálenost třeba cca 1000 m)? (Motivace: Např. došly sirky a potřebujete přesunout tábořiště.) Viděl jsem borce, kteří vytvářeli rošty a na nich mohutnou vatru, dva ji nesli, třetí přidržoval, čtvrtý přikládal a pátý s šestým hasili les ... Přitom stačí jeden malinký úlomek výše zmíněného materiálu a kousek kůry, na který jej položíte a občas fouknout (pro jistotu - aby to doutnalo).

V noci nás vzbudili a řelki, že budeme 2 hodiny v lese, ať si sbalíme co známe za vhodné. No a měli jsme přenés oheň do tábora. Zapálili jsme toaletní papír a odmotávali. Měli jsme asi 3...nestačily

Jinak dnes upřednostňuji FireSteel a kousek choroše

[Fjord]

brezvi:
joj, to jsem sem dala já? to asi néé..já si plosím už takhle nehraju
Ale je dobrý si to asi nacvičit