Rozpad.cz

Před pár dny jsem v jiném vláknu prohlásil, že v létě přežije v lese v našich podmínkách každý trouba. Že to je nesmysl jsem poznal na sobě v zápětí, kdy mě sice v březnu, ale při nadnulových teplotách "ofouklo" a teploty do druhého vylítly k 39°C.

Takže máme tu situaci, kdy je člověk v lese a za krkem horečku a sotva leze. Co s tím? Neřešil bych nyní prevenci, ale až následek.

Ak nastane takáto situácia, tak treba napodobniť voľne žijúcu zver. Zaľahnúť podľa možností na chránenom mieste, stan, prístrešok, prirodzený bivak, mať možnosť prístupu k vode, podľa možností založiť oheň. Najdôležitejšou súčasťou kúry je neprijímať žiadnu potravu, ale skutočne žiadnu. Ide o to , aby sa zastavil metabolizmus a telo všetku energiu sústredilo na liečenie sa. Bežná nemoc z nachladnutia ustúpi do troch dní. Prípustné je prijímať slabý bylinkový čaj .

Souhlasim s tebou hlavně klid,ale proč nejíst to slyšim poprvé.Já myslim že naopak kdyby ti někdo dal třeba silnej slepičí vývar tak tě to na nohy postaví mnohem dřív páč tělo dostane energii pro boj s nemocí.Já bych se snažil bejt v teple ,klidu,co nejvíc spát a cpát do sebe teplý čaje nejlíp bylinky a když bude chuť a co tak pořádně dlabat.

Ano, v civilizovanom svete panuje dogma, že pri chorobách treba prijímať veľa energie, aby sme vyzdraveli. pritom stačí pozorovať svet zvierat. Mám dvoch asi 30 kg psov a nie raz som si všimol, že pri nejakých zdravotných problémoch, alebo naposledy pri operácii /sterilizácii/ mi psíky niekoľko dní nežrali vôbec nič. Aj keď som im ponúkal vyložene pamlsky, odmietli si to vziať. Až po 3 - 4 dňoch sa pustili s apetítom do jedla.

Ďalšou dogmou je, že pri fyzickom výkone je treba prijímať cukry, aby sme mali energiu. Ja sám robievam dlhodobé hladovky, asi pred rokom som 21 dní nejedol nič, pil som len čistú studničnú vodu. Asi 8-smi deň hladovky som na horskom bicykli zdolal 1200m vysokú horu a môj čas nebol rekordný, ale patril k tým lepším.
Človek vydrží bez jedla 30 - 40 dní bez ujmi na zdraví.
Rozpadlíci, ktorý to myslia vážne s tréningom na horšie časy, by mali s týmto experimentovať. Ono je veľký rozdiel, ak niekomu dôjde potrava a začne hladovať oproti tomu, keď si niekto naplánuje hladovku. Neverili by ste čo psychika narobí.

Sú vierohodne zaznamenané prípady z I sv. vojny, keď sa zranení vojaci vracali z frontu, ich zapálené a hnisajúce rany sa vyliečili vplyvom hladovky, ktorú nechtiac absolvovali cestou domov, keď peši a bez jedla prešli stovky kilometrov.
Známa je aj Hippokratova veta: "To čo nevylieči hladovka, nevylieči žiadny liek"
Pre prípadných záujemcov odporúčam knihu Mudr. Partykovej - Hladovění pro zdraví.

Takže, na základe vlastných aj iných skúseností odporúčam liečbu hladovkou. A zvlášť pri situácii akú navodzuje toto vlákno, t.j. v núdzových situáciách bez podpory "civilizovanej" pomoci.
Pekný večer.

Hladovku je sice dobrý si vyzkoušet, aby člověk věděl, jak tělo reaguje a zároveň aby tělu naprogramoval algoritmy pro tuhle situaci. Nicméně v léčebný účinky moc nevěřim.

Mě se stalo, že tehdejší přítelkyně dostala ve Fanskejch horách v Tádžikistánu dvaačtyřicítky horečky. Zůstali sme tam sami dva a k nejbližší civilizaci dva dny pochodu horama. Jedna z nejhorších situací, co sem zažil. Nafutroval sem jí paralenem a pravidelně dával studený obklady na čelo a zápěstí. Naštěstí horečka přes noc opadla.

K pochopeniu ze preco je hladovka prospesna pri ochoreni treba zohladnit dve veci. Prva je v com spociva proces travenia a druha samotne zasoby enerigie a zivin cloveka.

Proces travenia su okrem ineho metabolicke procesy z pri ktorych 1) ziskava organizmus ziviny, 2) mobilizuje imunitny system ktory musi likvidovat neziaduce mikroorganizmi ktore su prijimane bud stravou, alebo sa mnozia pocas travenia (rozne kvasinky, bakterie), 3) musi sa vysporiadat s odpadovymi latkami, kt vznikaju pocas travenia, respektive boli prijate spolu s jedlom, 4) vynalozit energiu na samotne travenie/metabolizovanie co tiez nie je zanedbatelne.

Pocas hladovky sa stane nasledovne: organizmu sa odlahci v bodoch 2 - 4. Ak ma organizmus dostatocne zasoby energie a zivin, co v dnesnej dobe urcite je ten pripad, imunitny system a detoxikacne organy sa mozu plne sustredit na riesenie nemoci.

Ci hladovka funguje alebo nie sa da velmi lahko zistit. V pripade virozy, ak si clovek netrufa alebo nezvlada den bez jedla, tak zjest nejake ovocie, zeleninu, vela pit, oddych. A moze nasledne porovnat ci to malo ziaduci efekt.

Jak to sleduju, tak je to celkem stejné, jako na stanových táborech už desítky let. Dotyčný chorobný dostane nařízený klid ve spacáku, za slunného dne hezky ve stínu mimo stan, jinak na "marodce". Většina tak 90% času prospí, budí se jen, aby si odskočili na latrínu a napili se, k jídlu dostávají věci dle diagnózy, takže třeba piškoty a čaj nebo čistou polévku bez zavářky a podobně. Když je to delší než 2-3 dny, tak se už jede k doktorovi a případně domů, nicméně základ zůstává stejný i pro rozpadlíky: teplo, klid, odpočinek, lehká strava, dostatek tekutin.

No jo ale takovýhle léčby a testy hladovkou si muže dovolit člověk s normálním zažíváním a matabolismem a né já kterej mám při 176cm +-66-67kg.A jelikož jsem přibral naposledy před zhruba 17 lety na vojně a od tý doby to postupně kleslo až na tuto váhu ,tak nemoc nenemoc když bude co budu dlabat. Protože já už jenom hubnu.

Musis vystahovat "najomnika"

To máš ještě dobrý. Já mám cca 67kg a měřím 182 cm... Neumím si představit, jak bych vypadal po 20tidenní hladovce A to nemám problém spořádat třeba kilo masa na posezení...

Omluva za OT, ale pánové, vaše problémy na mou hlavu! Naposledy jsem zhubl na vojně a to jsem měl při 178cm 74kg. A pak to šlo naprosto pravidelně co rok, to 1,5 kg nahoru. Vzhledem k tomu, že na vojně jsem byl před více jak 20ti lety, tak je jasný, že zásob, ze kterých bych mohl hubnout, mám v současnosti asi dostatek...

chosen one píše: Neumím si představit, jak bych vypadal po 20tidenní hladovce .

Nemusí to být 20 dní, aby se z fakt zdatného, zavalitého svalnatého chlapa, stala totální vyzáblina; kostra potažená prázdnou, plandavou kůží.
U mne to AIDP (Guillain-Barré syndrom) dokázala za necelý týden; poté, co ze mne během pouhých 36 hodin udělala totálního nemocničního povaleče.
Stačí být ležák (tedy být z jakéhokoliv důvodu paralyzován) a tělo sežere samo sebe takovým fofrem, že se jeden divit nestačí.

Tohle hladovka sama o sobě nedokáže - totální nedostatek/neschopnost pohybu však ano.

Hmm...no...a ještě taky záleží na tom , co jste "normálně" za typ maroda...
Můj brácha může mít 39st horečku a kdyby mi to neřekl , ani bych to nepoznal , dokáže fungovat..
Mě, bohužel, stačí , aby se mi teplota zvedla z mých 36,1 na 37 a je ze mě zombie
Úplně vyřízenej...
Na Malý Fatře mě kdysi trochu upeklo sluníčko a po dojezdu na Litice se mnou šlehla horečka , třas , zimnice a dva dny jsem byl zcela mimo provoz..
Od té doby s sebou vozím Coleman , protože představa , že jsem sám , a musím se ploužit někam pro dřevo na čaj je v mým případě nemyslitelná...
Můj kamarád se takhle složil díky tomu , že si špatně tepelně upravil růžovky....prostě na to žrádlo spěchal...když máte křeče , lítá to z vás horem dolem , po dvou dnech je problém chodit i po čtyřech , klepal se jak drahej pes...
Takovýhle příhody mají většinou raketový nástup , který podstatně ovlivňujou možnosti dostat se někam blíž k pomoci ,proto asi nejdůležitější ze všeho bude pečlivě si zanalizovat uplynulých 24 hodin , neb tam se dá většinou najít příčina a nepanikařit...
Pokud ten stav zvládneme z KPZ a odhad není delší než dva dny , dá se to pořešit na místě...pokud ne , bylo by dobrý , v rámci možností a sil, dojít aspoň na signál...

Nejíst při onemocnění a ještě k tomu v přírodě? To mi přijde blbost. Jak tu někdo psal - stravu třeba nějakou lehčí, ale určitě ne ji úplně vysadit. Někde zalést, klid, teplo, odpočinek, pít, jídlo příp. léky, když jsou.

IMHO se osobně řídím potřebou organizmu . Když mě sklátí viróza , tak většinou v horečkách nemám vůbec na jídlo chuť či pomyšlení ... druhej , třetí den , když dostanu hlad, tak se najím

Ámen.

Asi bych se snažil sehnat a po troškách usrkávat silný masový vývary. Postupně pak přidávat i vařený maso.

Dedo píše: Známa je aj Hippokratova veta: "To čo nevylieči hladovka, nevylieči žiadny liek"

Já znám něco podobného, lidové úsloví, ovšem ne z našich končin: "Nachlazení vyhladov, horečku ujez."

Jo a
"Z hladu se ještě nikdo neposral"

Ja to vidim ted na sobe. po x letech me dostihla nejaka ta rymicka (vcera jsem byl v naproste pohode ani naznak a dneska jsem se za celej den temer nezvednul z postele). V tudle chvily vazne nemam pomysleni na nejaky prezivani v prirode. Je mi jasny ze bych se snazil zalezt co nejvice do tepla a poradne odpocivat.

A co se tyce jidla - ja jim vetsinou to, o co si rekne telo. Kdyz je mi takhle blbe tak mam obcas chute jako tehotnej hroch - dal sem si pizzu, k tomu mandarinky a za chvilku zalenej salat. Pak treba uz vubec nic - proste jsem na nic nemel chut