Článek gynekoložky, která popisuje praktiky při porodu .
Celý článek, nejen o porodnictví, ale i co s ženami "dělá" antikoncepce, a něco o tématu muži u porodů:
http://ona.idnes.cz/antikoncepce-pro-ml ... ecnost_jup
Z porodnice musela kdysi odejít, protože se její názory na antikoncepci a porod lišily od těch oficiálních. Panovala obava, že by si gynekoložka Helena Máslová mohla při své službě řídit porody přirozeně, bez kapaček a nástřihů. K oboru se vrátila, když zjistila, že ženské potíže souvisejí s psychikou. Stala se průkopnicí psychogynekologie.
Když žena otěhotní, běží hned za gynekologem. Proč, když nemá potíže?
Jakmile dívka naočkovaná rodinou proplula úzkostí ze sexu, dostává se do soukolí těhotenského stresu. Namísto aby pasivně přijímala energii, kterou řídí příroda, stal se z jejího těhotenství zápas. Porod je cíl a ona překonává překážky. Musí projít sérií stresujících prohlídek. Běhá co týden na vyšetření, žije v napětí, jak dopadne ten který test. Přitom, když na to přijde, nemusí k lékaři vůbec, pokud nechce. Dostane sice vynadáno, že je nezodpovědná, označí ji nejspíš za asociála, ale má na to právo.
Má se na porod sama nějak připravovat?
Jsou dva extrémy: žena přepřipravená, která leží u internetu, neustále chatuje, probírá všechny scénáře, je připravena na každou eventualitu. Chodí na různé předporodní kurzy. Chování příliš nachystané ženy vykazuje známky úzkostné povahy, těhotná ztratí lehkost, která jí pomáhá nastalé situace zvládat intuitivně. Na druhou stranu žena, která ignoruje zkušenosti a znalosti, neví, co ji čeká, může zpanikařit a zažít šok.
Jaká je tedy vhodná příprava?
Hlavně věřit sobě i systému, že porod je normální a že ho zvládnu a zároveň o něm něco vědět. Dřív si své zkušenosti ženy sdělovaly v rodinách, dneska na všechno potřebujeme experty. Až vznikl dojem, že když nebudu mít expertní přípravu, tak snad ani neporodím. Důležitá je veselá klidná mysl a zdravý rozum. Když jsem pracovala v porodnici, ležely tam těhotné Romky. Chodili za nimi jejich partneři a souložili s nimi. Zkušenější porodník mi tehdy vysvětlil, že sperma obsahuje prostaglandin, který usnadňuje dozrávání děložního hrdla a působí tak jako přírodní lék
Zajímavá příprava.
Lidová tradice, založená na biochemickém základě. Masírování hráze je jako prevence nástřihu hráze také určitě v pořádku, docela dobře funguje i homeopatie, předporodní koktejly, které mají vliv na krvácivost, působí proti trémě a úzkosti, tlumí porodní bolesti... No a samozřejmě pohyb, který usnadňuje sestup hlavičky do porodních cest.
Jak vlastně přirozený porod probíhá?
Přirozený porod je normální, tedy bez zásahů z venku a bez léků. V posledních desetiletích se ale normálním porodem stal lékařem řízený, medikalizovaný porod, a i ten se různě měnil. Jeden čas bylo normální podávat rodičkám opiáty, ale rodily se přidušené děti, protože opiáty tlumí dechové centrum. Pak se zase dávala neuroleptika, takzvaná plegomatická směs, po které měly některé rodičky halucinace. Jeden čas bylo běžné kurtovat ženy do třmenů v poloze na zádech. Normální bylo sterilní zarouškování ženy jako při operaci. Normální jsou dodnes nucené porody s protržením plodových obalů a s infuzí oxytocinu. Normalita se mění, obvyklý teď dokonce začíná být porod císařským řezem. Ale já říkám, že normální by měl být pořád ten původní přirozený porod a ostatní by měly být doplňkové.
Přirozený porod bolí a často i dlouho trvá. Lékař přece může mamince pomoct.
Pokud myslíte například nástřihem hráze, tak ten se dělá proto, že žena rodí na zádech. V takové pozici se hlavička dere přes hráz těžko.
Proč si matka má prožít porodní bolest, když už dnes vlastně nemusí?
Stejně jako mám pochopení pro matky, které dávají dcerám antikoncepci, tak chápu ženy, které si přejí porodit operací. Strach z toho, že porod nezvládnu, je někdy tak obrovský, že je pro ně císařský řez záchranou. Pokud je ale nastávající maminka zdravá, není důvod podstupovat operaci, která je pro matku i dítě rizikovější než normální porod.
Dobře, ale proč nepožádat o epidurál?
Je obtížné odhadnout ten pravý moment podání. Když se dá moc brzy, porod se nepřiměřeně prodlouží, děložní stahy se zastaví, žena nespolupracuje a vzrůstá riziko, že porod skončí zase operativně. Mám za to, že každý zásah do porodu je jen důsledkem toho, že něco "neběželo" dobře. Kdyby paní rodila normálně, nepotřebuje epidurál.
Tomu nerozumím.
Při přirozeném porodu dochází ke změně vědomí. V bdělém stavu pracuje mozek hlavně na frekvenci beta vlna, zatímco při orgasmu, při přechodu do spánku nebo právě při porodu převládají alfa vlny. Mozková aktivita se změní, žena se dostane do stavu změněného vědomí. Bolest končí ve starých mozkových strukturách, které porod řídí, zatímco šedá kůra mozková má být utlumena. Bolest rodička vnímá, ale nezanechává v ní emoční stopu. V momentě, kdy porodí a vědomí se vrátí do normálu, už si bolest nepamatuje. Pokud je ale rušena, probíhá porod za bdělého stavu a ona vnímá bolest naživo. Ukládá se jí do emoční paměti a přesně si pak pamatuje, co strašného se jí dělo.
Je užitečné, když rodička ví, co od porodníka chce?
Když přijde s porodním plánem, jde do porodnice jako na bojiště: Tady jsou mé požadavky a ty vy splníte! Diktuje si, čímž si lékaře jen proti sobě poštve. Líbilo by se mi, kdyby šla do porodnice s plnou důvěrou, že jak ona, tak personál všechno společně zvládnou. Na druhou stranu mluvíme o zdravé ženě, která porodí bez komplikací. Bohužel ale takových ubývá.