Revolvery

[jerry.mysak]

soráč, ted jsem si všim, že jsem psal o D063. Ten používám do puškovejch. Do revolveru a pistole používám D036.
Neřeším nabíjecí hustotu, protože žádná z mých laborací není taková, aby vyplnila celou hilznu. Ani neznám ten vectan (znám,ale nepoužívám a tak s ním nemám zkušennosti), ale řek bych, že to je dost rychlej prach. A čím větší povrch zrna, tím bude rychlejší (jasně že to závisí i na složení) a tím by měl být i náchylnější k tomu explozivnímu hoření (o kterým všichni píšou, ale nikdo jej neviděl)

[Zapadlo]

Ti co jej viděli už nevidí.

[Dancek]

Myšáku, tak to sis moc nepomohl, D036 má hustotu 960 g/litr.
A proč tedy píšeš taková moudra, že 5 grs pouze umaže dno nábojnice, když ten prach neznáš?

[bivoj]

2 Dancek - já už jsem se ti to vysvětlit snažil... To už spíš naučíš kozu hrát na piáno než myšáka sebekritice případně uznání chyby...

[Jirinka]

listuju takhle leitnerem od strobla a ejhle - mr. Leitner pripousti existenci explosivniho horeni...
sice to popisuje trochu jinak nez jen "podvazkou", nicmene pripousti ho

[JOBU]

.. k tomu explozivnímu hoření (o kterým všichni píšou, ale nikdo jej neviděl)

Evidentne nevieš o čom píšeš kamaráde.Explozívne horenie je normálny dej,ktorý sa dá dosiahnuť s každým jedným typom prachu.Stačí dosiahnuť "vhodné" podmienky,alebo mu dodať dostatočný impulz.Pozri si z čoho sa vyrábal napr.nipolit.

[Nicotinick]

"Neřeším nabíjecí hustotu..." , "čím větší povrch zrna....tím větší náchylnost k explozivnímu hoření".

Chlapi, je to marný a zbytečný. Já už se k dotyčné osobě vyjadřoval a nebudu to opakovat, protože bych si vysloužil další (oprávněný) pojeb o moderátora.

[Din]

Chlapi, jako více než čtvrt století pouze pistolový postarší bobr jsem si letos jen tak pro radost k zábavě na střelnici koupil revolver SW 586-3 v ráži .357 Magnum v hodně dobrém stavu. Zatím s ním občas střílím náboje z Vlašimi. Mimo okruh známých střelců se i tady chci zeptat, co do té zbraně nemám vysloveně cpát, abych jí neublížil. Nepřebíjím a nemám na mysli přebíjenky neodhadnutelného napěchování od přebíjecích kaskadérů, ale pouze dostupné legální tovární střelivo... Nedávno jsem asi na této diskuzi měl dotaz příbuzného charakteru, takže pokud mě budete chtít poslat do ,,kšá", učiňte tak alespoň trošku kultivovaným způsobem...
Předem děkuje Din

[kregan]

Podle mě to snese všechno, co je na našem trhu běžně dostupný.

[Dancek]

Din: Žádný z u nás legálně dostupných nábojů by neměl Tvému revolveru ublížit. Všechny krabičky s náboji by měly být označeny značkou CIP, což znamená, že jak vnější rozměry, tak i maximální tlak nesmí být vyšší než dovoluje CIP. Rozdílné rychlosti střel různých hmotností souvisí s délkami zkušebních hlavní a použitým prachem, ale ani ty nejrychlejší nebo nejtěžší střely nesmí překročit maximum podle CIP. A náboj, který neodpovídá CIP by Ti, kromě na ZP sk. A „do sbírky“ neměl nikdo prodat.
Někdo na základě přepočtů z Barů na PSI nebo opačně tvrdí, že US revolvery jsou zkoušeny a stavěny na menší tlak. Nejsem o tom přesvědčený, CIP i SAAMI mají nejen rozdílné jednotky, ale i jinou metodiku měření tlaků.
Co by snad mohlo ve válci 357 magnum dělat nějaké problémy jsou náboje 38 special WC. Komora je delší než nábojnice a tak se kvůli dutině rozšíří záď střely na vnější průměr nábojnice, tj. větší než má krček, při průchodu krčkem se musí zkalibrovat a při průchodu přechodovým kuželem se tento děj, asi už při menším tlaku, opakuje. Těmito dvojími tlakovými špičkami v kombinaci s rychlým prachem, kterým bývají WC plněny, došlo údajně ke zničení několika revolverů.

[Dancek]

Jako pistolář možná nevíš, jak vypadá střela 38 special WC od SB, přikládám obrázek. Na první pohled náboj poznáš, střela je celá schována v nábojnici a dutina v její zádi slouží k lepšímu utěsnění a lepšímu vedení střely v hlavni.

[Din]

Díky za info. Člověk se pořád něco nového učí a je lepší se na více místech zeptat a informace si s rozumem přebrat, než jednou udělat nějakou pitomost...
Din

[viktor]

SW 586 a 686 bylo asi nej co z fy SW nekdy vypadlo, mam ho taky 586-4 palec. Ještě stare poctive provedeni..
novovyroba nestoji za moc ..
k tvemu dotazu...
jak bylo psano cokoliv 38 spec a 357 mag muzes pouzit bez rizika
pouzitim naboju 38 spec prodlouziz zivotnost zbrane nekolikanasobne ale stejne pokud to stare provedeni tak vydrzi fakt hodne.
CO stalo za houby byly naboje od SB 38 spec s olovenou strelou které fakt dost desne zasiraly hlaven olovem, takze bych dal prednost z produkce SB plastovym jak 38 spec, tak 357 mag. strela ve tvaru komolého kuzele.
strely ci nabje Wadcuter, valcova olovena strela většinou cela utopena v nabojnici. u nekterych provedeni kousek vycuhuje. Jedna se o spec tercovy naboj s hodne malym vykonen a strelou co prosekava pekne kulate dirky v papiru.
Nebezoecne pro zbran to neni, ale je to nuda, takove pliv a nic moc, produkce SB taky dost zasirala hlaven.
prebijene naboje fungujou naprosto normalne a neni duvod k jejich pomluvam. Protoze jake si to udelas takove to mas
viktor

[Dancek]

Že náboj 38 special WC nemůže být nebezpečný pro zbraň v ráži 357 magnum bych tak jistě netvrdil. Přikládám dva obrázky komor, jak se vyráběly dřív a jak se vyrábějí nyní, na obrázcích se sice jedná o ráž 357 maximum, ale komory pro 357 magnum se vyrábějí stejným způsobem. Dřív se za válcovou částí nábojnice komora skokem zužovala téměř až na průměr střely a dál se mírným kuželem zužovala na průměr krčku. Střela WC která opustila nábojnici a mimo ni se roztáhla na vnější průměr nábojnice se o hranu při vstupu do krčku “ostrouhala” a v těchto místech se poměrně rychle a čím dál víc pěchovalo olovo. Došlo-li ke stavu, že střela už přes toto místo neprošla nebo i prošla při velmi vysokém tlaku, válec to nemusel přežít. Nebezpečí tedy hrozí hlavně u starších revolverů, vyrobených s tímto tvarem komor.

[Dancek]

Později vyráběné komory se za ústím nábojnice plynule zužují až na průměr krčku, k roztažení a zpětnému zkalibrování střely zde také dochází, ale v kuželu, nejde tedy o “strouhání” a nebezpečí je podstatně menší.
Jinak souhlasím, že střela náboje 38 special WC je plivanec, nedůstojný pro revolver ráže 357 magnum.

[jerry.mysak]

dancek
zapoměl jsi zmínit ještě jednu věc. Osobně jsem to nikdy neviděl, ale to neznamená, že se to nemůže stát. Jeden ze střelců na soutěži nám vyprávěl, že tak dlouho střílel náboje 38SPC z 357 Mag revolveru, až se mu vypálili ty 2 mm který jsou rozdíl mezi délkami nábojnic v komoře. Pak když tam po X letech dal 357 mag náboj, tak se konec nábojnice roztáhl do toho vypálení a nešli extrahovat nábojnice ven.

Další problém u revolverů vzniká při použití olověných střel z měkkýho olova. Může dojít k nárůstku olova na přechodovým kuželu mezi hlavní a válcem, což může vést až k destrukci zbraně. Kamarád takhle roztrh 454 cassul někdy před 15 lety.
Moderní revolvery většinou předpokládají použití pláštových střel. Starý revolvery co byli určený pro olověný střely (před cca 80-100 lety) měli větší náběhovej kužel, jiný drážkování a hlavně větší mezeru mezi válcem a hlavní v kombinaci se slabým nábojem. Což znamenalo že ta olověná střela se do vývrtu nějak dopasovala a když měla problémy, tak to fouklo mezerou. To byli hlavně takový ty levný belgický revolvery.

[jerry.mysak]

ještě k explozivnímu hoření
Tak jsem zagooglil a zjistil jsem toto:
explosivní hoření= rychlost vznětu do 1000m/s (někde udávají dokonce do rychlosti zvuku)
detonace=nad 1000m/s

takže podle této definice je každý hoření v nábojnici explozivní. To jen abychom si ujasnili terminologii.
Tímto se tedy všem diskutujícím omlouvám a budeme se bavit o detonaci o kterou tu asi celou dobu jde.

JOBU
kdyby jsi se o to trochu zajímal, tak by jsi zjistil, že tvar prachových zrn je docela věda. Ani ne tak do ručních zbraní ale třeba do dělových nábojů je vývoj prachu dost složitej. Kromě chemickýho složení se ladí právě tvar, aby průběh výstřelu byl ideální. Nejsou to jen "myší hovínka" nebo destičky, ale často trubičky, hvězdičky , válečky s několika dirkama a u těchto tvarů je důležitá i dýlka.

Na druhou stranu vývoj prachu pro .223 taky nebyla prdel. Museli jej odladit tak, aby minimálně zasíral mechanismus M16. Jsou všeobecně známý problémy amíků ve vietnamu.
Obecně se prach odladuje pro konkrétní zbran ( vojáci) respektive co jsem o tom načet, tak nejdříve je zadání na ráži a výkon v dané délce. Pak se určí vhodná hmotnost střely a délka hlavně. A nakonec se to musí odladit aby to bylo co nejlevnější. Ono je to trochu složitější, ale nějak podobně probíhá vývoj nových vojenských nábojů.

Danček
i když je vectan nadejchanej a D036 hutná, tak objem mají plus minus stejnej(tvých 5gr vůči mým 10) a já tu nábojnici mám plnou asi ze 1/4 (nechce se mi delaborovat náboj a podívat se do něj). OK beru zpět dno umazaný není

[Dancek]

Na nebezpečí vypalování delších komor než je nábojnice jsem nezapomněl, nepsal jsem o něm zcela úmyslně, protože jsem nechtěl, aby někdo hned vyskočil s jinou zkušeností. Toto vypalování je závislé na několika dalších faktorech (materiál válce, kvalita opracování, použitý prach, jeho teplota a rychlost hoření, tlak), nejen na kratší nábojnici. Na jiných fórech někteří lidé píší, že náboje 38 special střílejí z komor 357 magnum úplně běžně a když komory po střelbě řádně vyčistí, k žádnému vypalování nedochází. Na US fórech je také občas vidět, že někteří střílejí náboji 38 special z úsporných důvodů a je vidět i to, že někteří úmyslně přebíjejí těžké dlouhé střely do kratších nábojnic, ale na OAL 357 magnum a konkrétně člověk od kterého přiložený obrázek pochází je střílí z LA karabiny Rossi v ráži 357 magnum.

[Dancek]

Ještě bych dodal, že někteří výrobci zbraní výslovně dovolují používání nábojů 38 special i 357 magnum, na revolveru mám vyraženu pouze ráž 357 magnum, ale v papírech dodaných výrobcem s ním jsou uvedeny obě ráže. Na LA karabině mám vyraženy obě ráže 38 special / 357 magnum. Z toho usuzuji, že to vypalování asi nebude tak dramatické.

[JOBU]

ještě k explozivnímu hoření
Tak jsem zagooglil a zjistil jsem toto:
explosivní hoření= rychlost vznětu do 1000m/s (někde udávají dokonce do rychlosti zvuku)
detonace=nad 1000m/s

takže podle této definice je každý hoření v nábojnici explozivní.

Tak to si googlil málo.A teraz ti dám trošku inú a rozsiahlejšiu poučku,aby si to pochopil:
Explozívne horenie-typ chemickej výbušnej premeny charakterizovaný tým že:
-lineárna rýchlosť chemickej reakcie je pomerne nízka,resp. presahuje výnimočne 1000m/s a je vždy menšia ako rýchlosť zvuku v splodinách výbuchu
-hustota splodín explozivneho horenia je vždy nižšia ako hustota pôvodnej výbušniny
-exp.horenie na voľnom priestranstve nieje doprevádzané zvukovým efektom ani konaním mechanickej práce s deštrukčným účinkom na okolité prostredie

Detonácia (detonačné horenie):
-lineárna rýchlosť šírenia výbušnej premeny sa pohybuje v rozmedzí 1000-10000m/s tzn,že rýchlosť horenia je vždy väčšia ako rýchlosť zvuku v splodinách horenia
-je charakterizovaná prudkým vzostupom tlaku v mieste výb.premeny-vznik rázovej vlny s efektom na okolité prostredie
-hustota splodín detonácie v čele detonačnej vlny je vždy väčšia ako hustota pôvodnej výbušniny.

A teraz otázka,ako vieš,že v hlavni vždy prebieha "iba" explozívne horenie?
Čím je prach jemnejší,tým rýchlejšie zahorí,a pokiaľ ho je málo,nárazom od výšľahu zápalky do dna strely môže nastať jav,že sa zrná prachu rozbijú,takže sa zväčší ci plocha natoľko,že z explozivneho horenia prach prejde do detonačného horenia.
To pri svojom laborovaní raz zistíš,ale už možno bude neskoro.

JOBU
kdyby jsi se o to trochu zajímal, tak by jsi zjistil, že tvar prachových zrn je docela věda. Ani ne tak do ručních zbraní ale třeba do dělových nábojů je vývoj prachu dost složitej. Kromě chemickýho složení se ladí právě tvar, aby průběh výstřelu byl ideální.

Ale prdlajs,tvar zrn sa rieši kvôli rýchlosti a spôsobu horenia prachu (progresívne ,degresívne a neutrálne prachy),keby si sa o to trochu zaujímal ty..Nože definuj ten priebeh výstrelu.A keď u ručných zbraní to veda nieje,skús dať prach napr. z cvičného náboja do náboja so strelou,alebo dva tri zrná valčekového z delostrel.náboja do puškového náboja-prach jak prach,hejže.