Tady se prostě střetávají dva různé přístupy, pravdu mají svým způsobem zastánci obou z nich. Osobně naprosto chápu oba.
Na jednu stranu je pro mě daleko přitažlivější zbraň v původním stavu s původní povrchovkou, dřevěným pažbením. Dýchá z ní historie, vzbuzuje obdiv k umu konstruktérů, práci dělníků, kteří ji kdysi vyrobili a v případě zbraně použité i vypráví příběhy, podněcuje představy, co má asi za sebou, kdo s ní sloužil, co s ní po jejím boku prožil..
Pak lze samozřejmě každý zásah do tohoto původního stavu vnímat jako svatokrádež, která její hodnotu snižuje. Jako kdyby na krásného udržovaného veterána po dědečkovi někdo navěsil nový plastový spoiler, LED světla pro denní svícení a do palubní desky zabudoval 10" tablet s navigací.
Na druhou stranu ale zbraně mají trochu jiný životní cyklus než automobiloví veteráni a obyčejné AKčko není žádná sběratelská rarita. Pokud ho má člověk na střílení a chce dosahovat co nejlepších výsledků, je regulerní cíl a legitimní snaha snažit se v tomto směru dosáhnout co nejvyšší efektivity. A chtít nahradit pažbu nevyhovující délky, použít ergonomičtější ovládací prvky, mít možnost osadit kolimátor nebo laser, to přece zvyšuje užitnou hodnotu a efektivitu zbraně v rukou uživatele a vede k přesnější/efektivnější/lepší střelbě, což je jejím účelem.
Takže já osobně si rád přečtu jak užitečné rady ohledně zvýšení užitné hodnoty a smysluplného tuningu, tak se rád na chvíli zasním nad afgánskými bakelitovými zátišími od mukla nebo AKM od pepy_z_brna
Mimochodem, řekl bych, že celkem dost lidí kupuje auta, co je pouze spolehlivě odvezou z bodu A do bodu B s co nejnižší spotřebou za co nejnižších pořizovacích a servisních nákladů.