AR z pohledu rozpadu
Napsal: 05.02.2019 22:54
Napadlo mě založit vlákno o AR, které by neřešilo tacticool doplňky, přesnost, nejzvučnější značky, donekonečna vztah stoupání a hmotnosti střely ani to, že ARka dělíme na pístová a pístová , ale jen to, jak zvýšit pravděpodobnost, že náš poodle shooter bude makat co nejspolehlivěji a s co nejmenší citlivostí na péči.
Předesílám, že vlákno má mít informační hodnotu pro začátečníky, po čem koukat, při výběru. Zkušený tu neobjeví nic, co by nevěděl, ale bude fajn, když doplní, opraví...
Takže co by měla mít levná, poctivá, dělnická AR do nepohody, co si hlídat, co se na nich musí měnit?
Zkusím úvodní výkop, po čem jít:
1.) Chrom, nebo tenifer v hlavni, komoře a nosiči závorníku. Není to jen pro vyšší životnost, ale i tvrdší, čistitelnější a hladší povrch, který při nevelkých vůlích, se kterými AR pracuje, přispívá k vyšší spolehlivosti. Pozor, "stříbrný" nosič závorníku neznamená nutně chromovaný. Chrom se cpe primárně dovnitř, "tam co jezdí závorník". Ano, chrom v hlavni snižuje přesnost. Ale celá řada chromovaných AR nemá problém motat se kolem MOA, ba i kousek pod, když dostanou krmení, co jim chutná. Pozor na "chromoly" hlavně - neznamená to, že hlaveň je chromována, je řeč o leguritech. Chromovaná hlaveň je "chrome-lined".
2.) Nosič závorníku (resp. sestavu nosič + závorník, čili bolt carrier group - BCG) s označením MPI/HPT. Ono to zas tak moc neznamená, ale lze doufat, že tato klíčová skupina prošla alespoň minimálním ověřením kvality. MPI (https://en.wikipedia.org/wiki/Magnetic_ ... inspection), nebo česky MT (http://b-mat.cz/sluzby/magneticka-kontr ... gIrdfD_BwE) je schopná odhalit povrchové a těsně podpovrchové diskontinuity, tedy pro naše účely zejm. různé trhliny či nehomogenity materiálu. HPT je prostě jen "bum!" s našlapaným nábojem a následné "jé, ono se to nerozbilo".
3.) BCG typu M-16. Proč? Je těžší a pomalejší (což je pro nás výhoda) a pro kutily snáz přestavitelný na fullauto, až to legislativa dovolí... AR BCG je více vykousaný a lehčí. Colt je v některých modelech "vykousaný" ještě víc (a pro sichra má ještě jiný průmě pinů v loweru). AR závorníky jsou vyžadovány v některých státech USA. U nás nejsou třeba, tak proč si zbytečně hrát na Communifornii.
4.) M-4 feed rampa - dvě dost hluboká vyžvejknutí, pokud možno bez hran u zamykacích ozubů https://www.ar15.com/forums/ar-15/Rifle ... 12-628766/ - prostě aby šly náboje radostněji do komory.
5.) Staked gas key - tedy ďobnuté imbusy (držící gas key na nosiči závorníku), aby se nepovolovaly. Tepelně namáhané imbusy kmitající zuřivě tam a zpět se mohou povolit. Vyběhnutý imbus následně může oddělat celý BCG i upper. Proto se ze dvou stran "ďobnou" důlčíkem, resp. speciálním nástrojem (MOACK) a tím zajistí. Česky se tomu snad říká "plastické přetvoření součástky důlčíkem". Prostě staking.
6.) Totéž je dobré mít u "castle nut", tedy převlečné matice, co nám drži trubku bufferu k upperu. Levnější řešení je zapatlat to Loctitem, nejlevnější pak hodit na to bobek.
7.) Hodí se být co nejblíž Mil-Spec. Vůbec ne proto, že Mil-Spec by bylo lepší (je to jen požadavek na to, jak flintu postavit co nejlevněji, aby ještě furt fungovala), ale proto, že nám roste pravděpodobnost, že nám bude do kvéru pasovat co nejvíc součástek. A to ani ne tak pro krutý tunning, ale pro náhradní díly. Tj. Mil-Spec hlavně co se rozměrů týče.
8.) Hodí se co nejmenší vůle mezi upperem a lowerem a ideálně, když je toho dosaženo bez různých vymezovacích kroužků na čepech, nebo vložek mezi oběma díly.
9.) Dust cover (takový ty "dviřka na péro" vpravo na upperu, co z nich nevyletí kukačka, ale hilzna) je fajn. AR nemá moc místa mezi kmitajícím BCG a upperem a i když si DI něco umí vyfouknout, bordel vevnitř nechceme. Social a nebo Sport verze ho někdy nemají.
10.) Forward assist se hodí spíš při kontrole, zda je náboj v komoře a následném doražení závěru. Není dobré do něj mydlit ve chvíli, kdy se náboji nechce do komory. Většinou to vede k většímu průšvihu. Zpravidla na flintě je, moc bych to neprožíval.
11.) Twist hlavně mezi 1/7 (žere i těžší střely) a 1/9 je pro nás dobrý. Poradí si s nejrozšířenějšími 55 grs. MilSpec u M-4 pušky je 1/7.
12.) Materiály - bavíme se o levných AR, drahé pušky mohou mít jiné materály a lepší, naopak u levných jiné, než níže vypsané materiály většinou mají důvod pouze v šetření výrobce.
Upper a lower pokud možno z hliníkové slitiny 7075-T6/T5 (http://www.alunet.cz/ENAW-7075). Někdy se používá 6061, ta je hodně tvárná, ale většinou nemá optimální odolnost pro flintu. T5, T6 se týká tepelného zpracování. V úvahu je třeba vzít i povrchovku. Bu'dto se fosfátuje, nebo se potahuje teflonem (většinou lepší). Z pohledu technologie se tyto součásti dělají buď "lisováním" (dva "zhrubakusy" se bácnou k sobě a dokudlají CNC) - forged. Druhá možnost je vyfrézovat tyto celky z jednoho kusu materiálu - billed. Tato technologie se u levných ale ani u vojenských pušek nepoužívá. Mívají to spíše dražší sportovní speciály.
Hlaveň - je X ocelí, uhlíkovek i nerezovek. U levných AR je víceméně ideál 4150 chromoly. A ideálně 4140 chromoly + chrome-lined, nebo tenifer (či jiná metoda nitridace). Používá se i u většiny pušek pro armádu - 4150 CV + chrome lined. Není to zázrak, ale při solidním zpracování a dobré povrchovce vydrží hodně. Čili solidní kompromis odolnost/cena/přesnost (ta je bita nejvíc). Levnější civilní varianta je 4140. Ta ve skutečnosti nemusí být vůbec špatná, ale na to, aby byla dobrá, je citlivější na tepelné zpracování. Zjednodušeně - pokud máte levnou AR s hlavní ze 4140, tak tam 4140 bude pravděpodobně použita jen pro úsporu. Naopak pokud bude u dražší flinty, je možné, že výrobce jí tam dává z jiných důvodů a ví co dělá. Chce to pak zapátrat. Zkrátka napůl i z markentingových důvodů je dnes u levnějších flint (ale i u drahých flint do nepohody) nejjistější a cenově přijatelnou volbou 4150-T6 chrome lined, či nitridovaný.
Nerezovky se u levných flint moc nevyskytují. A pokud, je třeba rešerše, jak je na tom konkrétní flinta. Nerezky se používají u "target" nebo "match" flint. Nepotřebují chrom (který zhorší přesnost), přitom se dobře čistí a odolávají tření. Pokud uvidíte ARko za dvacet, třicet s nerezovkou, trochu to smrdí. Trochu dost.
BCG: armáda požaduje ocel carpenter C-158. V civilním světě se používá i tvárnější 9310. Pravda je, že často výrobce neuvádí, z čeho BCG vykrouhal. Je prostě třeba projet reference, protože ani jedna ocel není zárukou dobrého a trvalého BCG.
Obecně AR je lego, čím více Mil-Spec, tím víc lego kostiček máte k dispozici. Pokud máte MilSpec pušku, tak i na levném kousku lze časem postavit velmi slušnou věc. BCG třeba od Bravo Company (BCM), spoušť koho chcete atd...Nebo i jen díly (ejector, extractor + pružiny a piny) BCG od Brava + sadu pinů a pružin do loweru. Cenově nic hrozného.
Co je spotřebák u AR a co se hodí mít:
Těsnící kroužky O-rings na závorník. Jsou tam tři, vyměníte je třeba i švýcarákem a stojí cca 20-30 Kč, v sadě na Brownell i o dost méně. Životnost cca 3 tisíce výstřelů, spíš víc. Když se BCG s vysunutým závorníkem postaví na závorník a ten se vahou nosiče zasune, je třeba vyměnit kroužky. Málo tlaku, short stroke a další radosti. Čili servis asi za 30-70 korun a chvíli práce. Mezery (přerušení) jednotlivých kroužků mají být oproti sobě pootočené zhruba o 120°.
Hromada problémů je způsobena unavenými pružinami či zaflákanými vytahovačem a vyhazovačem. Opět díly za drobné, lze snadno vyměnit doma. Polovinu servisu AR uděláte nábojem a švýcarákem. K druhé polovně potřebujete specializované a drahé nářadí.
Hodí se mít i "lost part kit". Čili pytlíček s často ztrácenými součástkami. Typicky závlačka zápalníku, cam pin (řídící čep rotace)apod.
Obecně rozpadlický set dílů na AR se vejde do 1500-2000 Kč a do pytlíčku do kapsy (bude obsahovat piny, pružiny, kroužky, vyhazovač a vytahovač, zápalník a cam pin. Když tomu přihodíte z Brownells sadu 5x3 kroužky za asi tři stovky a náhradní buffer, dva, máte dílů na dloooouuuh. Tedy, pokud nejste 3G kropiči, nebo nemáte pech na pondělní výrobu.
Předesílám, že vlákno má mít informační hodnotu pro začátečníky, po čem koukat, při výběru. Zkušený tu neobjeví nic, co by nevěděl, ale bude fajn, když doplní, opraví...
Takže co by měla mít levná, poctivá, dělnická AR do nepohody, co si hlídat, co se na nich musí měnit?
Zkusím úvodní výkop, po čem jít:
1.) Chrom, nebo tenifer v hlavni, komoře a nosiči závorníku. Není to jen pro vyšší životnost, ale i tvrdší, čistitelnější a hladší povrch, který při nevelkých vůlích, se kterými AR pracuje, přispívá k vyšší spolehlivosti. Pozor, "stříbrný" nosič závorníku neznamená nutně chromovaný. Chrom se cpe primárně dovnitř, "tam co jezdí závorník". Ano, chrom v hlavni snižuje přesnost. Ale celá řada chromovaných AR nemá problém motat se kolem MOA, ba i kousek pod, když dostanou krmení, co jim chutná. Pozor na "chromoly" hlavně - neznamená to, že hlaveň je chromována, je řeč o leguritech. Chromovaná hlaveň je "chrome-lined".
2.) Nosič závorníku (resp. sestavu nosič + závorník, čili bolt carrier group - BCG) s označením MPI/HPT. Ono to zas tak moc neznamená, ale lze doufat, že tato klíčová skupina prošla alespoň minimálním ověřením kvality. MPI (https://en.wikipedia.org/wiki/Magnetic_ ... inspection), nebo česky MT (http://b-mat.cz/sluzby/magneticka-kontr ... gIrdfD_BwE) je schopná odhalit povrchové a těsně podpovrchové diskontinuity, tedy pro naše účely zejm. různé trhliny či nehomogenity materiálu. HPT je prostě jen "bum!" s našlapaným nábojem a následné "jé, ono se to nerozbilo".
3.) BCG typu M-16. Proč? Je těžší a pomalejší (což je pro nás výhoda) a pro kutily snáz přestavitelný na fullauto, až to legislativa dovolí... AR BCG je více vykousaný a lehčí. Colt je v některých modelech "vykousaný" ještě víc (a pro sichra má ještě jiný průmě pinů v loweru). AR závorníky jsou vyžadovány v některých státech USA. U nás nejsou třeba, tak proč si zbytečně hrát na Communifornii.
4.) M-4 feed rampa - dvě dost hluboká vyžvejknutí, pokud možno bez hran u zamykacích ozubů https://www.ar15.com/forums/ar-15/Rifle ... 12-628766/ - prostě aby šly náboje radostněji do komory.
5.) Staked gas key - tedy ďobnuté imbusy (držící gas key na nosiči závorníku), aby se nepovolovaly. Tepelně namáhané imbusy kmitající zuřivě tam a zpět se mohou povolit. Vyběhnutý imbus následně může oddělat celý BCG i upper. Proto se ze dvou stran "ďobnou" důlčíkem, resp. speciálním nástrojem (MOACK) a tím zajistí. Česky se tomu snad říká "plastické přetvoření součástky důlčíkem". Prostě staking.
6.) Totéž je dobré mít u "castle nut", tedy převlečné matice, co nám drži trubku bufferu k upperu. Levnější řešení je zapatlat to Loctitem, nejlevnější pak hodit na to bobek.
7.) Hodí se být co nejblíž Mil-Spec. Vůbec ne proto, že Mil-Spec by bylo lepší (je to jen požadavek na to, jak flintu postavit co nejlevněji, aby ještě furt fungovala), ale proto, že nám roste pravděpodobnost, že nám bude do kvéru pasovat co nejvíc součástek. A to ani ne tak pro krutý tunning, ale pro náhradní díly. Tj. Mil-Spec hlavně co se rozměrů týče.
8.) Hodí se co nejmenší vůle mezi upperem a lowerem a ideálně, když je toho dosaženo bez různých vymezovacích kroužků na čepech, nebo vložek mezi oběma díly.
9.) Dust cover (takový ty "dviřka na péro" vpravo na upperu, co z nich nevyletí kukačka, ale hilzna) je fajn. AR nemá moc místa mezi kmitajícím BCG a upperem a i když si DI něco umí vyfouknout, bordel vevnitř nechceme. Social a nebo Sport verze ho někdy nemají.
10.) Forward assist se hodí spíš při kontrole, zda je náboj v komoře a následném doražení závěru. Není dobré do něj mydlit ve chvíli, kdy se náboji nechce do komory. Většinou to vede k většímu průšvihu. Zpravidla na flintě je, moc bych to neprožíval.
11.) Twist hlavně mezi 1/7 (žere i těžší střely) a 1/9 je pro nás dobrý. Poradí si s nejrozšířenějšími 55 grs. MilSpec u M-4 pušky je 1/7.
12.) Materiály - bavíme se o levných AR, drahé pušky mohou mít jiné materály a lepší, naopak u levných jiné, než níže vypsané materiály většinou mají důvod pouze v šetření výrobce.
Upper a lower pokud možno z hliníkové slitiny 7075-T6/T5 (http://www.alunet.cz/ENAW-7075). Někdy se používá 6061, ta je hodně tvárná, ale většinou nemá optimální odolnost pro flintu. T5, T6 se týká tepelného zpracování. V úvahu je třeba vzít i povrchovku. Bu'dto se fosfátuje, nebo se potahuje teflonem (většinou lepší). Z pohledu technologie se tyto součásti dělají buď "lisováním" (dva "zhrubakusy" se bácnou k sobě a dokudlají CNC) - forged. Druhá možnost je vyfrézovat tyto celky z jednoho kusu materiálu - billed. Tato technologie se u levných ale ani u vojenských pušek nepoužívá. Mívají to spíše dražší sportovní speciály.
Hlaveň - je X ocelí, uhlíkovek i nerezovek. U levných AR je víceméně ideál 4150 chromoly. A ideálně 4140 chromoly + chrome-lined, nebo tenifer (či jiná metoda nitridace). Používá se i u většiny pušek pro armádu - 4150 CV + chrome lined. Není to zázrak, ale při solidním zpracování a dobré povrchovce vydrží hodně. Čili solidní kompromis odolnost/cena/přesnost (ta je bita nejvíc). Levnější civilní varianta je 4140. Ta ve skutečnosti nemusí být vůbec špatná, ale na to, aby byla dobrá, je citlivější na tepelné zpracování. Zjednodušeně - pokud máte levnou AR s hlavní ze 4140, tak tam 4140 bude pravděpodobně použita jen pro úsporu. Naopak pokud bude u dražší flinty, je možné, že výrobce jí tam dává z jiných důvodů a ví co dělá. Chce to pak zapátrat. Zkrátka napůl i z markentingových důvodů je dnes u levnějších flint (ale i u drahých flint do nepohody) nejjistější a cenově přijatelnou volbou 4150-T6 chrome lined, či nitridovaný.
Nerezovky se u levných flint moc nevyskytují. A pokud, je třeba rešerše, jak je na tom konkrétní flinta. Nerezky se používají u "target" nebo "match" flint. Nepotřebují chrom (který zhorší přesnost), přitom se dobře čistí a odolávají tření. Pokud uvidíte ARko za dvacet, třicet s nerezovkou, trochu to smrdí. Trochu dost.
BCG: armáda požaduje ocel carpenter C-158. V civilním světě se používá i tvárnější 9310. Pravda je, že často výrobce neuvádí, z čeho BCG vykrouhal. Je prostě třeba projet reference, protože ani jedna ocel není zárukou dobrého a trvalého BCG.
Obecně AR je lego, čím více Mil-Spec, tím víc lego kostiček máte k dispozici. Pokud máte MilSpec pušku, tak i na levném kousku lze časem postavit velmi slušnou věc. BCG třeba od Bravo Company (BCM), spoušť koho chcete atd...Nebo i jen díly (ejector, extractor + pružiny a piny) BCG od Brava + sadu pinů a pružin do loweru. Cenově nic hrozného.
Co je spotřebák u AR a co se hodí mít:
Těsnící kroužky O-rings na závorník. Jsou tam tři, vyměníte je třeba i švýcarákem a stojí cca 20-30 Kč, v sadě na Brownell i o dost méně. Životnost cca 3 tisíce výstřelů, spíš víc. Když se BCG s vysunutým závorníkem postaví na závorník a ten se vahou nosiče zasune, je třeba vyměnit kroužky. Málo tlaku, short stroke a další radosti. Čili servis asi za 30-70 korun a chvíli práce. Mezery (přerušení) jednotlivých kroužků mají být oproti sobě pootočené zhruba o 120°.
Hromada problémů je způsobena unavenými pružinami či zaflákanými vytahovačem a vyhazovačem. Opět díly za drobné, lze snadno vyměnit doma. Polovinu servisu AR uděláte nábojem a švýcarákem. K druhé polovně potřebujete specializované a drahé nářadí.
Hodí se mít i "lost part kit". Čili pytlíček s často ztrácenými součástkami. Typicky závlačka zápalníku, cam pin (řídící čep rotace)apod.
Obecně rozpadlický set dílů na AR se vejde do 1500-2000 Kč a do pytlíčku do kapsy (bude obsahovat piny, pružiny, kroužky, vyhazovač a vytahovač, zápalník a cam pin. Když tomu přihodíte z Brownells sadu 5x3 kroužky za asi tři stovky a náhradní buffer, dva, máte dílů na dloooouuuh. Tedy, pokud nejste 3G kropiči, nebo nemáte pech na pondělní výrobu.