Zastavovací účinek střeliva

[jerry.mysak]

dávám odkaz na překlad zajímavého článku o zastavovacím účinku různých ráží. Chlápek zprcoval 1800 případů a dal si s tím docela dost práce. Pro mě hlavní je, že zveřejnil i statistická data a názor si může vytvořit každý sám.

http://dfens-cz.com/greg-ellifritz-alte ... ek-zbrani/


PS
na http://dfens-cz.com jsou i jiný zajímavý články

[Temp]

Tahle statistika je velmi dobrá. Je vidět, že je skoro jedno, jestli .38 nebo .45. Rozdíl pár procent.
Ale pro naše použití je USA statistika jen číslo. 9ni můžou používat i jiné náboje, než FMJ, nebo olověné kule.
Stačí se podívat na YouTube po balistických testech různé munice. Pak i .38 může mít 2x větší stopefekt, než .45.

[bivoj]

Ten článek jen potvrzuje to, co už bylo ohledně zastavovacího účinku nesčetněkrát řečeno a napsáno a je to uvedeno i v jeho závěru, cit:

Bez ohledu na to, jakou zbraň zvolíte, vyberte si tu, která je spolehlivá a trénujte s ní tak dlouho, dokud nebudete schopni dosahovat rychlých a přesných zásahů. O nic jiného ve skutečnosti nejde.

Primární není ráže, ale tréning.

[Nicotinick]

JJ, zajímavý články tam jsou. Od tohohle chlapíka teda hlavně na pobavení

Obraty typu : " aby šel recoil do ramene, a za spoušť aby se tahalo přesně vůči té natažené ruce" nebo "Sights jsou „three dot“ bílé", se jednou objeví v učebnicích.

[MRBLUE]

Relativne slusne vysledky slabsich kalibrov by som z casti pripisal velicine, ktoru autor neuvadza, vzdialenosti strelby. Tieto zbrane maleho kalibru sa vacsinou pouzivaju na kontaktnu vzdialenost, preto su zasahy vacsinou na miesta kde su najucinnejsie.

[viktor]

je sice pravda ze autor neudava vzdalenost strelby ale nemyslim si ze by to bylo podstatne protože se jedna o kratke vzdalenosti v radech metru, u kratkych zbrani bych si tipnul ze většina ran padla nekde mezi 2 a 7 metry.
članek je supr, co si z toho kdo vezme je u na ctenari. protože autor mabizi radu variant vyhodnoceni.
Co se tyka "slabych" kalibru si nemyslim ze by to bylo priznive hodnoceni. Spise naopak.
Protože zajimave číslo je % utočníku co nebyli zneskodneni.
31% u raze 22 LR , respektive plna 1/3 utocniku "prosla" strelbou ?
u 38/9mm Luger jsou 2 x lepsi
u 357 a 45 acp 2 az 3 lepsi
respektive pokd se budes bránit napr .22 lr proste malou berettou tak z 10 seti utoku projdou 3 utocnici a v pripade ze budes mit v ruce 357 mag tak necelej jeden utocnik
vzhledem k tomu ze je pro obrance je dilezite zastavit utok si myslim ze vyznam vetsi raze je jasny,
jina situace ovšem nastava v opacnem pripade, respektive pokud se octneme na druhé strane " pultu " je na tom 22 lr podstatne lepe, protože ma o plnych 10 % vyssi počet zasahu co vedly ke smrti ( ve srovnani s 9 luger ) a také daleko vyssi procento zneskodneni jednim zásahem ( presnym )
respektive udaje povrzuji osvedcene a to ze pro obrance je lepsi mit vykonnou razi a pro utocnika je situce prave opacna...
viktor

[MRBLUE]

Ten clanok nieje zly. V zhrnuti je v podstate to co si myslim. Ze najpodstatnejsie je zasiahnut a zasiahnut presne a zasahovat dokial utok neprestane. Ze rozne "zazracne" strely a zarucene "ucinne " kalibre su viac o marketingu a pocite strelca co ich nosi.
Len ohladne tych porovnavacich studii je mnoho velicin co sa nezohladnuju a keby sa zohladnovali, zasa by potom nebola dostatocna vzorka na nejake statistiky. Napriklad sa neriesi:
Dusevny stav utocnika (ci bol nahnevany, kludny, rezignovany, ci nemal dusevnu poruchu...)
Telesny stav (ci bol unaveny, odpocinuty, ci bol trenovany, chory, mlady, stary, muz ci zena alebo dieta...)
tiez hra ulohu aj status utocnika, ci to bol obycajny clovek, recidivista, bezdomovec, abstinujuci narkoman, vezen na uteku, byvaly ci aktivny vojak, policajt ci prislusnik specialnych jednotiek, veteran bojov... Tieto okolnosti mozu vyrazne posobit na vedomu reakciu zasiahnuteho, aj na reakciu jeho tela. Pri zasahu do rovnakeho miesta, rovnakym kalibrom a rovnakou strelou moze byt reakcia zasiahnuteho utocnika vyrazne odlisna.
Potom este zalezi na presnom mieste kam siel zasah (pri zasahu hlavy ktora cast bola zasiahnuta, ktore modzgove centra boli poskodene, ci bola zasiahnuta jedna alebo obe hemisfery...). Pri trupe tiez zalezi ktore organy boli zasiahnute, Ci bola zasiahnuta aj nejaka kost alebo nie. Tiez zalezi na meste, dobe, vzdialenosti. V noci moze mat ucinok aj oslepenie. Pri zasahu z blizka zasa moze mat ucinok aj vyslah ci tresk vystrelu. Rovnako je rozdiel ci sa striela v malej miestnosti alebo na otvorenom priestranstve. Sledovat len kalibre, zasahy na hlavu a telo a pocet vyradenych protivnikov naozaj dava velmi nepresne vysledky.

[PaF]

Ty výsledky ale celkem odpovídají zdravému selskému rozumu.
Co je o ovšem v našem prostředí nejdůležitější je, zda máš co tasit a stihneš vystřelit. U většiny populace v ČR zní odpovědi "NE, NE"... v EU 2x "absolutně NE".
Nakonec to v praxi končí na tom, zda nosíš nebo ne. Pokud ano, zvyšuješ své šance (ale záruku nemáš), pokud ne, snižuješ je. Kompromis pro denní nošení je nejspíš malá jednořadá pistole 9mm Luger nebo 5 ranný revolver 2" v .38 Spec.
Jasné ale je, že když už budu muset do prostředí, kde je vysoká pravděpodobnost, nevezmu si beretku v .22, pokud mám v trezoru Paru v.45. Event. si vezmu obě a pod kabát ještě sklopku broknu nebo kosu .

Prostým faktem tedy je, že nejlepší zastavovací účinek má střelivo ve zbrani, kterou máš u sebe....

[perlufanda]

U bezpečnostní agentury, kde pracují, nám občas instruktoři pouští videa s použitím zbraně z celého světa, ať už z policejních zákroků nebo co zachytili kamery na ulicích za zločiny. To co napsal mrblue+taktika zákroků+vůbec fakt, že mám u sebe jakoukoliv střelnou zbraň, kterou obránce nezaváhal včas použít, je zásadní. Z čistě technického hlediska na obranu, to co nám bylo instruktory u konkrétních videí z reálného použití zbraně komentováno, tak u lugeru trvalo mnohem déle než útočník padl a 45 má určitě smysl. Bavím se o sekundách rozdílu, než útočník padl, i přes neustálou palbu do živého. Včera jsme se dívali na vraždy nožem a pak se zkoušeli sami bránit. No, pokud někdo vytáhne kudlu, tak amen se mnou, vůbec bych si nestřelil, ale pokud ano, čím větší dělo, tím líp, víc jak 2, 3 rány, bych nedal. Jo, když dostane útočník jednu do hlavy, tak je to jedno, ale při obraně v bleskové situaci strefit hlavu? A pak jsou tu ty věci kolem, jako co nejvíc šetřit zdraví osoby a vůbec posouzení NO. Za mne na nošení 45, i když jsou náboje dražší a je jich míň a hlavně mít náboj v nábojové komoře a pak to záleží na vyšší moci a x proměnných.

[Haluziak]

Já vám do toho ještě vnesu bordel, který vznikl po rozhovoru s jedním státním zástupcem a jedním soudním znalcem v oboru sebeobrany. V našem právním systému je prý nemyslitelné vysypat do někoho celý zásobník jako třeba v USA (prý i klasický double-tap je hodně velký problém). Každá rána musí být promyšlená - tudíž po každém výstřelu by obránce měl vyhodnocovat, jestli útočník zastavil svůj útok.
Mě z toho vyplývá, že chci co největší kuli, ideálně rychlou aby si to útočník rozmyslel po prvním zásahu.

Když už jsme u toho nenarazil někdo na porovnání .45 230gr FMJ vs .45 200gr SWC střel co se týká terminální balistiky? Moje google-fu je v poslední době nějaké slabé.

[Atrop]

Nemyslitelné vysypat do někoho zásobník je samozdřejmě i v USA...

[Haluziak]

Koukni videa z CCTV při obraně střelnou zbraní v USA ono je to docela ratatatata

[Atrop]

Ono vystřelit a zasáhnout jsou dvě odlišné věci ale obě můžou vést k tíženému výsledku .
Pokud zasáhneš někoho, kdo ti chtěl zakroutit krkem a tou ránou ho vyřadíš tak tím boj končí.
Pokud zasáhneš, ale útočník pokračuje v útoku tak neni co řešit a střílíš znovu.
Také pokud vystřelíš, nezasáhneš,ale padouch se zdekuje, boj končí.
Prostě se budeš bránit dokud útok neustane.
Stejně tak pokud se bude jednat o přestřelku, prostě budeš střílet dokud nebude konec a to v případě, že olovo sviští oběma směry může znamenat i prázdný zásobník.
U nás, na rozdíl od USA naštěstí tolik přestřelek neni

[devlop]

přesně, vystřelit a zasáhnout jsou dvě odlišné věci, k tomu se úplně hodí jedno poučné video, jak se sitauce může zvrtnout

https://www.youtube.com/watch?v=KT0KcenH_eQ

od 2:11

slyšel jsem 6X výstřelel, zásah asi tak 1X a polda stejně skončil tak, jak by si rozhodně nepředstavoval...

-----------------
ještě doplním jedno video
https://www.youtube.com/watch?v=Upxfo_jBrDE

[Bill Masen]

Teda nechápu, proč před ním couvali tak daleko a nechali se rozdělit tim ostrůvkem. Asi bych taky netrefil, po takovým výletě. Výstřelů bylo sedm.

[devlop]

Bill Masen: těžko říct, proč to nechali zajít tak daleko, na jiných "first person" záznamech co lze na trubce najít, jiní poldové spustí palbu po prvním neuposlechnutí, aby zmrd odhodil zbraň a zůstal stát. Napadá mne snad jen přehnaný altruismus... Tady lze vidět, kam přístup "hlavně ho nezabít, abych neměl problémy a nevzal někomu život", může vést.

[Zapadlo]

u zfetovaného, opilého, mentálně retardovaného to ustupování do jisté míry v agresorovi nastartuje pocit převahy. Nicméně z pohledu pozdějšího posuzování zákroku jsou časová prodleva a hlasité, mnohokrát opakované výzvy pro zakročujcí policisty, jejich velitele a bojaře k nezaplacení. Kdo si tím neprošel, těžko pochopí.

[devlop]

njn, akorát v tomto případě to možná (nevím, jak to dopadlo) mohlo pro poldu skončit dřevěným penálem pokrytým praporem s hvězdami a Amazing Grace hudebním doprovodem... Ale to je prostě ta neskutečně pronikavá schíza - střílet hned a mít větší šanci, že vyváznu bez zranění a živý, ale případně odsouzený, nebo přemýšlet nad právními důsledky a dát mu čas, aby za a) od svého jednání upustil nebo za b) měl pár vteři navíc mne zranit nebo zabít

[devlop]

Jinak k tomuto tématu doporučuji
https://knihy.heureka.cz/raniva-balisti ... juricek_2/#
přepsal jsem ze dvou stran:

„Některé prameny zabývající se lovem zvěře, uvádí jako příčinu okamžitého zastavení zasažené zvěře tzv. párový šok, který spočívá v téměř současném zasažení nervových a krevních drah v obou polovinách těla zvěře. Toho lze dosáhnout pouze zásahem z boku střelou a vysoké dopadové rychlosti (nad 700 m/s), která pronikla do velké hloubky, aniž by byla zasažena základní životní centra. Párový šok, pozorovaný např. u spárkaté zvěře, nebyl zatím u člověka prokázán.
---------------------
Kritérium OSS (One Shot Stop)
Odborníci Evan P. Marshall a Edwin J. Sanow provedli výzkum, jenž byl založen na rozsáhlé analýze archivních materiálů policie z ozbrojených střetnutí, ke kterým došlo v USA za posledních dvacet let. Oba výše uvedení autoři z celkového počtu případů s daným typem náboje a střely vybrali pouze zásahy do trupu a zjišťovali podíl případů, kdy útočník po jediném zásahu nebyl schopen žádné útočné akce a ušel po zásahu vzdálenost maximálně 10 stop (3m).“

sken:
https://i.imgur.com/S74I2Ye.jpg
https://i.imgur.com/ainvVbk.jpg

[devlop]

no a pro naší situaci asi lépe RSP s FMJ střelami
https://i.imgur.com/BIpPMRf.jpg