Hošíčku, tluč dál do kláves, ale pokud o něčem nemáš ani potuchy, pak ti ani "odborný článek" není nic platný !!!
Já se tu nebudu dál zbytečně zdržovat - stálo by to hóóódně času a mám obavy, že i tak by to bylo zcela zbytečné, proto jen opravdu ve velké zkratce:
- z tebou zmíněného "geniálního" článečku:
Uvedu zde pro názornou představu rozmezí součinitele přestupu tepla pro různé případy. Jeho rozměr je [W/m2K] a udává, kolik wattů tepelného výkonu bude přeneseno povrchem o velikosti jednoho metru čtverečního při rozdílu teplot 1K nebo jednoho stupně Celsia.
A tady máš trochu skutečnosti:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99estup_tepla
- Tento koeficient je závislý na celé řadě veličin, které jsou charakteristické pro danou látku a daný stav proudění. Nejde tedy o materiálovou konstantu jako např.: tepelná vodivost
Např. se ukazuje, že na součinitel přestupu tepla má při ustáleném turbulentním proudění kapaliny dlouhou hladkou trubkou vliv průměr trubky, rychlost proudění kapaliny, tepelná vodivost kapaliny, měrná tepelná kapacita, viskozita a hustota kapaliny ....
!!!Hodnota součinitele je obvykle určována experimentálně.!!!
- takže ta tabulka je holý nesmysl sama o sobě - o těchto jevech hovoří tzv. Termodynamika - mám ten dojem, že její studium mi zabralo téměř celý jeden ročník na průmyslovce - proto se ti to ani nebudu pokoušet touto formou vysvětlovat, ale mám pro tebe jen několik koment. takže např. čím vyšší je rozdíl teplot mezi "médii" k tím většímu tepelnému prostupu dochází, takže pochopitelně že při chlazení např. hliníkové hladké desky o teplotě 25°C velmi lehce proudícím vzduchem o teplotě 24°C si metr plochy může předat 100 Watů, ovšem otázkou je v jakém časovém horizontu
, ale pokud budu chladit tu páru musím v první řadě počítat množství za čas !!! a navíc čím vyšší bude teplota té páry a nižší např. chladícího vzduchu (nehledě na množství/rychlosti proudění apod.) tím více tepla si předají, takže plochu nebudeš násobit, ale dělit, ale tohle nemá cenu, když vůbec netušíš o čem mluvíš.
Dál zkus jen tak namátkou zapojit nějaký ten závit - dle tvých "výpočtů a úvah" by se nedalo uchladit ani žádné auto, a už vůbec né ta tepelná elektrárna !!!
A ke stirlingu - je to také především o tom předávání tepla a tepelných vodivostech - postav si na kamna kastrol s vodou a vedle prázdný (se vzduchem) a po půl hodině strč do obou ruce - možná pak pochopíš základní nevýhodu plynu v uzavřeném okruhu, neboli sterlingova motoru - špatné předávání tepla - proto byla jakás takás šance použít několika tunový motor o směšném výkonu v ponorce, kde byla alespoň nějaká šance toho neskutečného chlazení okoloproudící ledovou vodou - za běžných podmínek (plamen/chlazení okolním vzduchem budeš rád, jak říkám, když rozsvítíš 100W žárovku - ovšem kolik kw na to promrháš v "kamnech" a větrácích chladících druhou část okruhu, si netroufám odhadnout.
A tím končím, protože "házet hráchem na zeď", neboli bezůčelně "kompovat" s lidmi absolutně netušícími o čem hovoří, mě příliš nebaví a především proto, že na to nemám chuť utrácet svůj čas !!!
p.s.: ten můj parní strojek - pokud zvládáš alespoň luštění jednoduchých hádanek - najdeš si jej na netu snadno - nápovědou ti budiž můj nick a ikonka - nemusel jsem jej látat s pájkou a nechat si soustružit písty a vymýšlet šoupátka a jejich časování, protože ho jako "tepelný stroj pro auta" koupíš trochu jetý v každém e-bazaru a stačí opravdu jen od něj připojit např tlakovou hydraul. hadici k "velkému papiňáku"
, těchto strojů a v případě lokomotivy by už pro tak obrovský výkon měl stroj skutečně zbytečně velkou hmotnost a rozměr.
