Autobaterie-nouzové dobití

[bacil]

K těm superkondenzátorům - nedostudovaný mladík si neuvědomuje, že nemá 620F, ale jenom 20F.

Měl vzít do ruky kalkulačku nebo echcel a hned by to viděl, proč nenastartoval. potřeboval by totiž 10x tolik kondenzátorů, než měl.

Image40.png (3.33 KiB) Zobrazeno 13459 x

EDIT: neumím číst, tak on tam má 6x500F, to je 83F.

[sauerkraut]

bacil: v tom videu, co v tomto vlakne odkazuje nextclick 15.02.2016 22:06 nastartuje auto kondenzatorovou baterii slozenou ze sesti 350F superkapacitoru, coz odpovida 58F, v clanku na punktopii je sestkrat 500F a 120F, takze 620F/6=103F. Skoro dvojnasobek.

Rozdil neni v kapacite, ale ve vnitrnim odporu, tech superkapacitoru. (Pro uplnost do toho muze jeste teoreticky zasahovat parazitni indukcnost, ale udelat levny superkapacitor s moc velkym vnitrnim odporem je snadne, zatimco indukcnost by pro casove konstanty radu 0.1s vychazela obrovska, to by se do nich asi neveslo ani kdyby vyrobce chtel.)

Minimalni napeti baliku take nebude 10V, treba Skoda 120 mela umyslne tak tenke kabely, aby na starteru bylo okolo 9V.

[K4cer]

Š120 měla tenký kabely, protože se šetřilo na všem.

Já stodvacítku měl, a kabely jsem nahradil monstrózníma asi 90tkama z vejtřasky, výrazně to zlepšilo startování.

Startér krátkodobě snese šílený proudy (než se teda od zlosti rozteče), starší (neelektronizovaná) 12V technika jde běžně startovat 24 volty. V původně 6V Trabantu jsem předělal instalaci na 12V s altíkem, startér zůstal 6V a fungoval naprosto normálně, startovalo to jak ďas, iks let - akorát cívku jsem pak sehnal 12V, páč ta 6voltová zarážela pastorek startéru tak vehementně, že vomrdala zuby na setrváku.

[sauerkraut]

S 12V 40Ah baterkou ten 6V starter v Trabantu chodil. 12V starter mi chodil pekne s 60Ah taky. Myslim, ze jsem videl i 80Ah (nejakou co uz nenastartovala neci diesel a chtel ji vyhodit). Ale poradny tvrdy 12V zdroj (nejake stovky Ah - baterky z jesterky) to nedalo a starter sel kukat na prvni pokus. Prepalene derivacni vinuti a hrozny omrd to previnout.

[K4cer]

Ve dvanácettrojce jsem dva roky vozil baterku z Liazu, 180Ah, a fungovalo to bez závad.

Samozřejmě, velká baterka bude startérem točit donekonečna a pochopitelně ho přehřeje, to musí mašinista hlídat a točit v rozumných intervalech, ale jinak nevidím důvod proč by se to mělo rouchat.

[sauerkraut]

Duvod je bohuzel jednoduchy. Starter je navrzen na 9V (7V, 5V apod.), protoze se pocita s tenkymi kabely a chujovou baterkou. Takze s velkou baterkou je starter najednou na vyrazne vyssim napeti, nez na jake je spocitany a odejde klidne v prvni sekunde prvniho startovani. Prepalene derivacni vinuti ve statoru.

Dvanacettroska mela asi dobre navrzeny starter. Nevim, zkusenosti s ni nemam.

[Josef]

Budeme-li přesní, pak startér je stejnosměrný elektromotor sériový (nikoli derivační). Pro tento typ el.motoru platí, že velké proudy přes něj procházejí pouze pokud je mechanicky zatížený. S poklesem mechanické zátěže proud, který motor odebírá, rychle klesá. Za zničením startéru tedy stojí jednak tvrdý zdroj (akumulátor s vyšší kapacitou a tedy menším poklesem napětí při zatížení), ale stejně tak nadměrný kroutící moment, který musel startér v prvních okamžicích překonávat, např. za mrazu zatuhlý, ručně klikou neprotočený, spalovací motor. (Při repasi se startér měří při chodu naprázdno a pak i pod přesně definovanou mechanickou zátěží. Proud naprázdno je důležitým kritériem pro posouzení kvality opravy i stavu startéru. Startér v takové situaci dosahuje otáček řádu tisíců.)

[bivoj]

Navíc dnes se už prakticky nedělají (u osobních vozidel) startéry se statorovým vinutím. Drtivá většina moderních startérů (především u zážehových motorů) má stator tvořený permanentními magnety. Motory těchto startérů jsou výrazně vysokootáčkové, proto mívají tyto startéry za motorem souosou jednostupňovou planetovou převodovku a z ní je teprve vývod na hlavní pastorek startéru.

[sauerkraut]

Josef: starter v Trabantu 601 je kompaudni. Nejmene ten jediny kus, co jsem kdy rozebiral - je mozne, ze se vyrabelo vice typu. Ma tluste seriove vinuti a tenke derivacni. To derivacni melo - pokud si to dobre pamatuju - prumer dratu asi 1mm (takze cca 0.79 mm^2), mereno obycejnou suplerou. A to derivacni prehorelo.

Mam pocit, ze tam byly 4 poly z oceli (zadne plechy) a dva byly derivacni a dva seriove, ale nejsem si tim po te dobe jist (hlavne proto, ze mi neprijde chytre tak konstruovat kompaudni stroj). Mozna to byly dva poly rozdelene na pulky, protoze mam pocit, ze ty seriove poly mely mensi plochu.

V Trabantu nema moc co zatuhnout. Olej je akorat v benzinu a spojku vyslapavam. Bylo to v zime, ale myslim, ze bylo nad nulou (tak do +5).

U ciste serioveho stroje bych se bal chodu naprazdno - treba, kdyz pastorek nezapadne do vence a protoci se. Ale na druhou stranu vzit s poskozenym pastorkem, nebo vencem cely starter je dneska sen kazdeho vyrobce, takze proc ne. Idealne jeste pridat tavnou tepelnou pojistku na 75 stupnu Celsia a cele to zalit do pryskyrice, aby se to co nejhur opravovalo.

bivoj: To se hodi vedet, vim, kde hledat, az budu potrebovat malou planetovou prevodovku. Diky.

[bivoj]

...To se hodi vedet, vim, kde hledat, az budu potrebovat malou planetovou prevodovku...

No ono je to jako samostatná převodovka prakticky nepoužitelné, páč je to dělané jako jednoúčelová věc a co možná nejjednodušeji - tudíž vnitřní pastorek převodovky je často vyfrézován přímo na hřídeli samotného elektromotoru, vnější ozubený věnec je vlisován v obalu startéru a planety jsou spojeny držákem, který je současně výstupním hřídelem na kterém pak běhá (je vysouván) samotný hlavní pastorek startéru s volnoběžkou. Umístění převodovky pak bývá v obalu který drží i samotnou vysouvací cívku, takže je to takové hamatné (pokud by člověk nějak chtěl využít jen tu převodovku).

Schéma, jak to zhruba vypadá:

Planatery_Starter_Speed_Reduction_Mechanism.jpg (133.02 KiB) Zobrazeno 13177 x

[bivoj]

A tady jsem ještě našel řez moderním startérem - tam je vidět, že ta převodovka je prakticky nalepená hned na motor (je defakto jeho konstrukční součástí):

[K4cer]

Asi abychom se pomalu vrátili zpět k tématu.

Nejlepší způsob jak založit oheň dyš vám dojdou sirky, je mít další sirky

Analogicky, místo superkondenzátorů, ultravýkonnejch powerbank, modelářských LiOnek, a kdejakých dalších p!čovin, které běžnej človek stejně nemá a už vůbec né poruce, je podle mě daleko nejlepší mít prostě automobil s funkční baterkou
Pkud máte pochybnosti o tý svý, je asi levnější prostě koupit novou a mít klid; starou nabít a uložit do sklepa jako záložní nouzovej zdroj.

Mezi rozpadlíky by asi měly být samozřejmostí pořádný startovací kabely, a taky ochota pomoct bližnýmu postiženýmu nestartujícím automobilem - na oplátku, nikdy nevíte kdy se pomoc bude hodit.
Já v zimě jezdím s kabely hozenými spolujezdci pod nohy (aby byly poruce), a většinu času s kurtou zapnutou v zadním tažným, kdyby někdo potřeboval vytáhnout.

[Václaf]

Ohledně tý baterky,v září jsem koupil novější dodávku. V říjnu poprvé zazlobila baterka,ale cca dvě hoďky na nabíječce a byla na 100% . Teď v listopadu,zazlobila znovu,minulý týden,na stavbě jsem nabil. Druhý den ráno po nažhavení udělala jen takové ,,Uu,, ale stačilo k nastartování. Na stavbě jsem baterku nabil a odpoledne už na mne v servisu čekala nová. Tahle byla z roku 2012 a nevím jak dlouho to stálo v bazaru,nicméně mám novou a je klid,doufám. Nafťák sežera na první nastartování nejspíš hodně proudu,žhavení,točení,do toho ventilátor a ostatní kraviny co jsou zapnutý...

[K4cer]

Nj, nafťák, větší komprese, žhavení, dává baterce zabrat. Ventilátor a žrouty vševobecně (typicky vyhřívaná zrcátka a u osobáků zadní vokno) je lepší zapínat až když motor běží, a hlavně to vypínat když je není potřeba. Baterce samozřejmě taky nepřidávaj častý starty a krátký vzdálenosti.

Jedna z mála věcí co můžeš udělat, je instalovat LEDkový denní světla (pokud nemáš), a případně i LEDkový žárovky do obrysek a palubky (ale ty to zas tak nevytrhnou, pokud nemáš (jako já) jen v obryskách přes 100W). LEDkový denní světla žerou zlomek toho co halogenový žárovky a o to líp se baterka dobíjí (zhruba, aby mě tady nějaký teoretik nekádroval s jednotkama procent).
Krom toho je fajn pořídit si nějakou (nejlíp inteligentní, ale ne nutně) malou nabíječku, a tuto vozit v autě; pokud máš možnost se někam připojit, tak baterku občas dobít. Nemusí to být nutně přes noc doma, i pár hodin někde v práci baterce dost pomůže. Nabíječku můžeš nechat připojenou na baterku a mít ji zapojenou v prodlužce, kterou jen vytáhneš zpod kapoty a někam zastrčíš.

[sauerkraut]

bivoj: takze vykuchat to jde, ale blbe a znamena to obetovat motor. Diky za info.

K4cer: smysl superkapacitoru neni stat na nepojizdnym autem a mudrovat co by bylo, kdybych mel superkondenzator. Smysl superkondenzatoru je zbavit se uplne idiotske olovene baterky a nahradit ji necim, co ma prakticky neomezenou zivotnost.

Olovena baterka je naprosto blba soucastka. Mozna je to kurvitko, ale je slusna pravdepodobnost, ze to lepe v danych rozmerech a hmotnosti s touhle technologii neumime. Po autobaterce chceme dve zcela protichudne veci - jednak dodat pri startu obrovsky proud a potom schopnost napajet spotrebice i kdyz nebezi motor. Jenomze to prvni vyzaduje obrovskou plochu elektrod, ktere timpadem musi byt tenke (je je jeste horsi - jsou to sintrovane kusy materialu nalisovane do kapes v elektrodach) a proto se zacnou brzy rozpadat. A to druhe vyzaduje tluste lektrody, ktere vydrzi dlouho davat proud.

Vysledkem je, ze baterka vydrzi nekolik malo desitek plnych cyklu a pak konci. V aute se s ni nedelaji plne cykly, ale i tak konci za par let. Pritom 99.9% casu k nicemu nepotrebujeme ten obrovsky proud, takze pokud bychom ho dokazali vzit z neceho jineho (setrvacnik, superkapacitor, pomocny startovaci motor), tak muzeme mit v aute baterku, ktera vydrzi 10-20 let. Treba trakcni olovo, nebo trakcni NiCd. A ty superkapacitory to zjevne dokazi (pokud hromada lidi nenahrala na Youtube hromadu falesnych videi). Jenom to je dneska sranda za cenu 3-5 autobaterek, takze se asi jeste vyplati pockat.

A dalsi potencialni vyhoda superkapacitoru je, ze by sly nabit jednoduchym menicem z baterky z telefonu (tak jednou a trvalo by to 10-20 minut), nebo klickou (to by asi nebylo o moc rychlejsi), coz dava moznost nastartovat s vybitou baterkou i tak moderni auto, ze uz nema diru na startovaci kliku.

Pro uplnost: krome superkapacitoru jde nahradit autobaterku i LiION, LiPOL, nebo LiFePO4 baterkami s balancery a vhodnymi nabijecimi obvody. Ale cenove to vyjde jeste trikrat draz, nez superkapacitory a postrada to tu moznost startu klikou. Modelarske LiPOL s obrovskymi proudy mozna vyjdou cenove lepe, ale zivotnost asi nebude nic moc.

[Josef]

Naši předkové neměli dostatečně výkonné startovací akumulátory, přesto zvládali "na drc" startovat i hodně velké motory. A to stlačeným vzduchem. My se za každou cenu snažíme všechno dělat elektřinou, i když třeba jiné médium by bylo snáze akumulovatelné. Přitom elektřinou "hlídaný" a "ovládaný" stlačený vzduch by hravě zvládal stovky po sobě opakovaných startů - takových, jaké se plánují pro ekologické motory (co se samy vypínají při každém delším zastavení před křižovatkou).

[Hohepa]

V jednom ze seriálů Viktoriánská farma nebo Edvardovská farma ukazovali traktor, co se startoval nábojnicí do brokovnice ( samozřejmě s vysypanými broky )

[Serža]

ve filmu Let Fénixe takhle startují letadlo
https://youtu.be/IACjOvyx5hs

[Josef]

2 Hohepa:
Myslel jsi to nějak takhle... https://www.youtube.com/watch?v=CJpZfp0Ss2U
(Z křesadlovým zámkem to tehdy nedělali, ale určitě by to fungovalo taky )

[K4cer]

Redneck solution: vykašlu se na složitý a háklivý hájtech udělátka - a budu parkovat v kopci. Dělalo se to tak desetiletí a fungovalo to.