Solarni panel

[step]

To jsou právě ty příklady z praxe. Mě by zajímalo jak v praxi funguji inzerované bypassové diody.

[cipis]

Ono to nemusí být zastínění, stačí, že ty panely nebudou úplně stejné.
A dioda je tam na ochranu, ne na to, aby to využilo i jen slabší výkon toho zastíněného/slabšího kusu.
Proto jsem se rozhodl jít cestou spojovat paralelně regulátory (více regulátorů na jednu a tu stejnou baterii) a ne odlišné panely, ať už konstrukčně, napěťově či polohově. Takže třeba nezastíněný string bude mít 80V/16A a ten zastíněný 70V/2A. Když to bude natvrdo spojené, tak ten silnější bude tlačit do slabšího. Když tam dáš diodu, tak ten silnější bude tlačit do reglu, ale ten slabší nenatlačí vůbec nic. Kdežto když bude na druhém reglu, tak byť pojede na zlomek nominálu, tak pojede. A každá Ampéra dobrá.
Seštelovat regulátory mi přijde snadnější než poladit, aby stringy byly stejné. Mám dva stringy paralelně na jih a jeden string na západ. Bez diody či s diodou ten západní začne dodávat, až ten jižní nestačí (protože ty jižní prostě dají o několik voltů víc), kdežto se samostatným reglem bude ten západní dodávat mnohem dříve.
Našel jsem už regly, které jsou pro to přímo navržené, povídají si po vlastní sběrnici, ale principiálně stačí jeden obyč a druhý alespoň takový, u kterého se dají nastavit hodnoty napětí v těch jednotlivých fázích nabíjení. Ale co jsem četl, tak se to celkem běžně vůbec neřeší, prostě připojí třeba dva regly bez ničeho na společnou baterii. Holt chvilku se jeden už fláká (podle hodnoty napětí si myslí, že je už nabito) a druhý ještě maká (protože si myslí, že nabito ještě není).

[drigon]

S regulátory máš pravdu. Na společné sběrnici mám čtyři. Mezi sebou nejsou nijak datově propojené. Každý regulátor si obsluhuje svoje solární pole (panely mám na východ, jih i západ). Je celkem běžné, že některý regulátor ještě maká a jiný si myslí že už má nabito a veze se. Nijak to neřeším, během chvilky přejdou do floatu všechny regulátory (a taky se tím sníží proud do baterie při dokončování bulku, ).
Svůj solár řeším formou modulů. To znamená že pro všechna zařízení je sběrnice centrálním bodem. Rozšiřuji tak, že další modul (baterie, panely atd) jen připojím k sběrnici. To, co tam bylo zůstává. Společné je napětí baterie.
Funguje mi to tak třetím rokem bez ztráty kytičky.
Edit: při instalaci panelů na střechu je vhodné si u nich zřídit střešní okno, nebo průlez. Ono shrnování sněhu z panelů z žebříku opreneho o okap bývá zdrojem (tragi)komických situací.

[step]

Sériové řazení panelů je dobré jen tam, kde je možné zajistit stejný osvit panelů.
Pokud dojde k zastínění jednoho panelu ze série, padá výkon celého stringu.

Tedy lépe 2x120 Wp paralelně, než 2x120 Wp v sérii? Více regulátorů přidávat nebudu, panely se mi tam vejdou max 3 ks.
Lepili jste někdo flexibilní panely na střechu auta? Mám pod ně dávat makrolon, kvůli odlišné tepelné roztažnosti? Střecha je laminátová, profilovaná. Chystám se je přilepit lepidlem na autoskla tak, aby v místě lepení byla mezera aspoň 5mm, v místě profilování bude mezera 1,5 cm. Snad se panel aspoň trochu uchladí.
Budu muset začít přemýšlet, jak se s autem postavím při kempování, aby panel dobíjel. Parkování s kompasem

[cipis]

Vzhledem k ceně reglů (několik stovek), které jsou na ty tvoje výkony, tak bych dal každý panel samostatně na regl a až jejich výstupy spojil na baterce. Tak budeš mít jistotu, že z toho dostaneš nejvíc. A také variabilní rozšíření, pořídíš pak třeba nějaký panel, co budeš vysouvat až na místě, tak buch, s vlastním reglem a jen připojíš na baterii.

Ke kompasu budeš potřebovat ještě motorovku, až zjistíš, že jsi sice v ideálním směru, ale za stromem

[dracekvo]

Vzhledem k tomu, že se jedá o mobilní aplikaci, kde se šetří místem, tak bych rozhodně dva regly nedával.

Záleží jak to máš udělané. Pokud věříš, že panely budou vždy osvětlené stejně, tak klidně do série (ušetříš trošku kabelu). Pokud si jistý nejsi, tak to dej paraelně.

Už jsem to tu asi psal, já se auto vždy snažím parkovat ve stínu. Proto na něm ani solár nemám. Energie mi stačí od toho co nabije motor (mám jen čerpadlo na vodu a světla). Ale to je dáno tím, že mám lednici na plyn.

Panel 220W klasický jak se dává na střechu mám sice připravený, ale vzhledem k tomu, že mě to nijak nepálí, jsem se zatím nedostal k tomu, ho na to auto namontovat.

[bacil]

Takže třeba nezastíněný string bude mít 80V/16A a ten zastíněný 70V/2A. Když to bude natvrdo spojené, tak ten silnější bude tlačit do slabšího. Když tam dáš diodu, tak ten silnější bude tlačit do reglu, ale ten slabší nenatlačí vůbec nic.

Nemáš pravdu. Viz VA charakteristika panelu, VA charakteristika diody, MPPT oblast. A nějaký pán Kirchhoff a další pánové.

[cipis]

Tvoje teorie je jedna vec, praxe druha.
Staci vzit merak a hned to ukaze, ze proud bez diody tece do panelu. Strcis tam diodu, proud uz do panelu netece (z druheho stringu panelu klesne odber presne o to), ale ani z panelu do reglu (protoze panel neni schopen dat tolik, co ten druhy string, ma proste mensi napeti). Panely jsou proudove zdroje, ne napetove.
Jakmile se slunce posune, tak MPPT potom zacne dost skakat s pracovnim bodem, tak ma jednu chvili 50V a pak zase 80V, takze to chvili tece do panelu a chvili z panelu. Az se slunce posune jeste dal, tak uz na tom jednom stringu nedokaze nastavit tak vysoke napeti a jedou potom oba stringy.

Proto tam prijde druhy regl.