Výběr vysílačky

[Artifex]

No, dipol je dipol. Když k anténě přidáš protiváhu, tak máš dipol, akorát u vysílačky je to řešeno forově tak, že protiváha je zavedena na kostru a pak kapacitně na ruku a tělo uživatele, což není tak košer řešení, jako na kostru hodit stejně dlouhý nebo vyladěný kus drátu jako je anténa a nechat viset dolů aby vznikl ten pravý dipol. (na obrázku je očividně anténa spirálová, proto tak dlouhý kus drátu)

[Josef]

Protiváha by měla mít délku "lambda-čtvrt"...... délka (v metrech) = 75 : frekvence (v MHz)

Při této délce má drát protiváhy v místě připojení k plášti konektoru radiostanice nízkou impedanci a zastupuje dobré vysokofrekvenční uzemnění i když se země vůbec nedotýká. Radiostanice tak získá "pevný bod" o který se může dobře "opřít" a plnou silou "tlačit" do antény. Naopak protiváha v délce "lamda-půl" postrádá smyslu, protože v místě připojení ke stanici má vysokou impedanci a tím pádem se "tváří" jako by tam nebyla.

Pokud je radiostanice duálband, např. "dvoumetr" + "sedumdesátka", je dobré zvolit protiváhu v délce "lambda-čtvrt" pro "dvoumetr". Tj. v délce cca 52cm. Vyšší pásmo "sedumdesátka" je 3x vyšší frekvencí. Pro toto pásmo by tedy stačila protiváha jen cca 17cm. Jenže ta by nám na nižší frekvenci zase nefungovala. Pokud použijeme k duálbandové stanici protiváhu 52cm, pak se do protiváhy se při vysílání na vyšším pásmu vejde jedna délka "lambda-půl", v délce cca 35cm (která se tváří, jako by tam nebyla) a pak zůstává ještě jedna délka "lambda-čtvrt" v délce 17cm, která nám opět bude dělat kvalitní protiváhu. Proto bude protiváha o délce 52cm velmi dobře fungovat i na "sedmdesátce".

[RjR]

http://www.elix-shop.cz/store/goodsdeta ... dsID=71180

http://www.elix-shop.cz/store/goodsdeta ... dsID=70432


Kterou? Která je podle vás lepší ?

Nějak se nedokážu rozhodnout.

[Desouza]

Kup na ebay 2 bafy za cenu 1 v CR .

Mám ty inteky a je to úplně stejné řekl bych ...

[RjR]

A je nějaká výhoda mít ten přepínatelný výkon který je u toho Inteku ?

Předpokládám že to ovlivnuje i výdrž baterie a také dosahu.

Ale 2 za cenu jedné v čr je zase větší výhoda

[cipis]

Už se to tu řešilo, to navýšení výkonu vs. dosah nestojí za tu větší náročnost na baterku. Nezapomeň, že ti výkon klesá se čtvercem vzdálenosti, takže 2x větší výkon neznamená 2x větší dosah.
Do toho rozvažování ale započítej též případné DPH a výpalné poště, když ti to odchytnou na celnici ...

[RjR]

S tím proclením tak nějak i počítám. Chci koupit zatím jednu.

Díky za nakopnutí při rozhodování, beru toho Bafa.

[the.marek]

Vlastní, nebo má někdo zkušenost s vysílačkami Baofeng GT-3 a GT-5?
Nějaké benefity oproti UV-5R?

[Count]

Kluk po mě loudí vysílačky, aby si mohli volat s kamarádem, co bydlí cca 1km pod kopcem. Plánuji pořídit Baofeng UV-5R, ale nějak se mi nechce, dát mu je k dispozici. Existuje nějaký jednodušší, ověřený model, byť ne Baofeng, za krapet lepší cenu?

[Fabulous]

Libovolná PMR z frcu?

[mato1168]

Caute som tu novy a chcem si kupit vysielacku baofeng uv-5r. Precital som si tuto temu a nasiel som ze vo verzii 297 je chyba kedy pri vypnuti funkcie beep prestane vysielacka prijmat. Rad by som sa teda tomuto fw vyhol ale chcel by som vediet ktory fw funguje bez problemov. Vysielacku chcem objednat z ebayu nasiel som jednu ktoru posielaju z eu tak som kontaktoval predajcu aby mi napisal verziu fw.
Vysielacku chcem pouzivat v pasme pmr a aj uhf/vhf ale to len na pocuvanie (zsr,policia ...)

[Chorche]

policajti a záchranka jedou zakódovaně, tam neuslyšíš nic...

[mato1168]

Policia ako ktora myslim ze mestska sa este chytit da. O to ale ani tak nejde bol by som rad keby tu date niake linky na overenych predajcov alebo teda aspon verzie fw ktore su bezproblemove co sa tyka problemu s prijmom a aj programovania. Dakujem

[DeadMan]

Dětem jsem pořídil ty nejlevnější Motoroly a musím říct, že mě celkem milé překvapily.

Není to sice nic extra, ale za ty peníze pro ně super (použité materiály, celkové zpracování atd. ).

[kocour-odvedle]

Chtěl bych pořídit Baofeng UV-82, máte s ním někdo zkušenosti?

[Dikobraz]

Před nějakou dobou jsem hledal vysílačku, která zvládne subkanály, má přípojku k headsetu, je lehká, má vyměnitelné baterie a rozumné recenze (poměr cena - výkon). Z poměrně dlouhého vybírání nakonec vypadly PMR radiostaničky Hoffer 508 - jedna vychází na hodně hezkých 250 - 300 Kč. Fungují parádně, dosah samozřejmě podle místních podmínek, ale z mé zkušenosti jsou srovnatelné s daleko dražšími vysílačkami.

[Chorche]

subkanály neexistujou, je to jen marketingovej blábol. Pointa je v tom, že na tom "subkanále" ty sice neslyšíš ostatní, ale oni tebe jo. Takže vesele budeš vysílat někomu do hovoru...

[Jenda]

Některé vysílačky mají volitelnou funkci, která nedovolí zaklíčovat, pokud detekují nosnou - i když je třeba s jiným subtónem. U některých v takové situaci alespoň svítí ledka.

Jinak požadavek na subkanály může být oprávněný i kvůli tomu, že má v pásmu rušení, které mu otevírá squelch (a štve ho, že mu furt šumí stanice), a detekce subtónu to dokáže docela zlepšit.

Nebo třeba kamarád chce být furt na příjmu, ale jenom pro známé, a nechce, aby ho v noci budil ostatní provoz, tak si nastavil nějaký úplně nesmyslný subtón, a já vím, že mám vysílat na něm, když bych ho potřeboval.

[Josef]

Subtón není žádný samostatný kanál, jak již bylo zmíněno. Je to jen slyšitelný hluboký tón (jakési temné bručení), které vysílá radiostanice (i protistanice) trvale na pozadí vašeho hovoru.

Princip funkce je následující:
Druhá stanice má vypnutý reproduktor do té doby, dokud v signálu protistanice bezpečně nerozezná i vysílaný subtón. Jakmile ho rozezná, "připojí" reproduktor a teprve pak uslyšíte hovor. Reproduktor je připojený po celou dobu, dokud je hovor protistanice podbarvený subtónem. Pokud na kanále vysílá jiná cizí stanice a používá jiný subtón nebo vůbec žádný, reproduktor zůstane vypnutý a vy nevíte, že na kanále někdo hovoří a že je kanál obsazený (u některých stanic jen svítí zelená LED). Pokud potřebujete hovořit pouze s vaší protistanicí, má používání subtónu určitý smysl*. Pokud ale potřebujete hovořit s kýmkoli (všeobecná výzva) nesmíte subtón použít. Pokud použijete subtón a náhodná protistanice nikoli, může snadno vzniknout trapná situace.

stanice se subtónem (protistanici slyší) -------------- stanice se subtónem (protistanici slyší)
stanice se subtónem (protistanici neslyší) ----------- stanice bez subtónu (protistanici slyší)
stanice bez subtónu (protistanici slyší) -------------- stanice se subtónem (protistanici neslyší)
stanice bez subtónu (protistanici slyší) -------------- stanice bez subtónu (protistanici slyší)

Více stanic s různými subtóny pracující na jednom kanále se sice vzájemně neslyší, ale to neznamená, že si nepřekážejí. Současné vysílání více stanic v jednom okamžiku na stejném kanále způsobuje silné rušení a nesrozumitelnost přenášené informace bez ohledu, zda je nebo není použitý subtón. Použitím subtónu tedy nezískáte „volný kanál jen pro sebe“. Subtóny se používají i v radioamatérské praxi při práci přes převáděče. Nejčastěji v pásmu 70cm subtón o frekvenci 88,5 Hz, aby převaděč nepracoval zbytečně naprázdno (neaktivovalo ho rušení).

*) Domnívám se, že by skalní rozpadlík žádný "tvrdý squelch", kterým svým způsobem použití subtónu je, používat neměl. Mělo by být v jeho bytostném zájmu vždy přesně vědět, co se mu děje na jeho oblíbeném kanále, ať už jde jen o technické rušení nebo konkurenčního uživatele téže frekvence. Tyto "znalosti" o místních podmínkách se při komunikaci v krizové situaci mohou docela hodit.

[Kocour]

Jenom bych to trochu doplnil (s tím, že ti, kdo se nezajímají o technické podrobnosti, ať se spokojí se srozumitelným a jednoduchým výkladem Josefovým).

Přijímací části radiostanic jsou opatřené takzvanou šumovou bránou (anglický termín je squelch). Historie vývoje je přibližně následující: Pokud má být přijímač použit k poslouchání různě vzdálených a tedy různě silných stanic, musí být (kromě nejjednodušších konstrukcí, ale to je jiná debata) vybaven automatickou regulací hlasitosti příjmu (AGC Automatic Gain Control). Rozdíl síly přijímaného signálu může být i mnoho řádů a jinak by bylo nutno hlasitost neustále nastavovat ručně. Jenže šum je taky signál a to znamená, že v okamžiku, když protistrana nevysílá, by z audio výstupu (sluchátek/reproduktoru) neustále vycházel šum zesílený na úroveň hovoru. Tohle bylo obtěžující zejména pro vojenské radisty trvale monitorující určitou frekvenci až tak, že se musela obsluha daleko častěji střídat.

Řešením je právě šumová brána, což je odpojovací obvod audio výstupu, pokud stanice přijímá pouze šum. Možnosti, jak rozeznat, zda se jedná o šum nebo o užitečný signál, jsou v zásadě dvě: Předpokládat, že užitečný signál bude mít určitý odstup od šumu (užitečný hovorový signál stejné úrovně jako šum je tak jako tak nesrozumitelný) a opatřit stanici ovládacím prvkem, kterým půjde nastavit citlivost šumové brány, aby při běžné úrovni šumu byla zavřená, ale aby se při nepatrně vyšší úrovni signálu otevřela. To je řešení typické pro CB stanice, ale funguje i u PMR s vypnutým subtónem a u všech možných dalších přístrojů, ačkoli levnější provedení nemívají k ovládání brány zvláštní točítko, ale buď se citlivost nastavuje po skocích v menu nebo je dokonce nastavená na pevno a nejde měnit.

Druhá možnost je přidávat na vysílající straně do signálu nějakou informaci, kterou přijímající strana může detekovat a otevírat squelch podle její přítomnosti. S podobnou koncepcí přišla Motorola právě v podobě hlubokého tónu, který se přimíchával do vysílaného signálu a na druhé straně poměrně jednoduše detekoval (a do audio výstupu neprocházel, protože ten byl poměrně ořezaný). Fungování je spolehlivější, než výše popsaná možnost, ovšem závisí na spolupráci vysílající a přijímající strany (aby měly zařízení používající squelch stejného systému).

Odtud je jenom krok k možnosti použít více tónů a jejich volbou určovat příjemce vysílání. Kromě tónů se k vysílanému signálu dají přimíchávat i jiné analogové a digitální informace se stejným efektem. Nejběžnější je systém CTCSS (Continuous Tone-Coded Squelch System) kvůli rozšíření spolu s PMR, ale dá se používat např. i na sdílených kmitočtech. Další rozšířený je DCS (Digital-Coded Squelch). Na amatérských převaděčích se občas používá zvlátní tón 1750 Hz. Původně hlavně v CB a profesionálních radiostanicích se používala takzvaná selektivní volba, což je analogová či digitální informace, která se ovšem neodesílá po celou dobu vysílání, ale jen na jeho začátku. Všechny tyhle systémy mají společnou tu vlastnost, že na jednom kanálu (frekvenci) může současně vysílat jenom jedna stanice a účelem není rozšíření počtu kanálů, ale zamezit otravování přijímajících stanic, jimž není vysílání určeno.

Optimální je, pokud radiostanice umožňuje nastavit CTCSS subtón samostatně pro příjem a pro vysílání. Typicky proto, abychom mohli vysílat se subtónem a tím se dovolat i na stanice, které subtón používají, ale naslouchat všem. Stanice, které subtón při příjmu nepoužívají, nás slyší tak jako tak. Ovšem samostatné nastavování subtónu pro příjem a vysílání mají jenom dražší přístroje, běžné levnější PMR ne.

Vzpomínám si, že jsme jednou působili společně v rámci dvou skupin, z nichž naše měla vesměs starší PMR stanice bez možnosti subtónů, zatímco ta druhá tradičně používala určitý subtón (nejsem si jist, ale možná dokonce jejich subtón nešel vypnout - takové stanice taky existovaly, které měly pouze CTCSS 1-38). My jsme je slyšeli, ale oni nás ne. Museli jsme ze svého středu zvolit "spojaře", který měl dvě různě nastavená zařízení, a všechnu komunikaci určenou druhé skupině předával dál s příslušným subtónem.