Zemní telegraf

[Josef]

Cituji z článku, jehož autorem je známý a zkušený radioamatér Jirka OK1IKE:

Zajímavý způsob komunikace používaly pevnosti stavěné v ČSR před druhou světovou válkou. Vzhledem k nebezpečí poškození antény nebo drátového telefonního vedení, byl použit tak zvaný zemní telegraf, který využíval vodivosti země. Princip zemního telegrafu je jednoduchý: umístíme-li do vodivého prostředí země dvě elektrody a připojíme-li k nim elektrické napětí, vytvoří se elektrické pole, které se dá znázornit silokřivkami, podobnými silokřivkám magnetického pole tyčového magnetu, známým z učebnic. Střídavé napětí se pak dá zjišťovat obyčejnými sluchátky připojenými ke dvěma přijímacím elektrodám v zemi. V místnůstce zemní telegrafie pěchotního srubu stejnosměrný proud z dynama nebo z baterie procházel telegrafním klíčem od přerušovače a indukční cívky. Vzniklé střídavé vysoké napětí bylo vedeno izolovanými vodiči na dvě vysílací elektrody - jednu z nich tvořila železobetonová armatura pevnosti, jako druhá elektroda sloužil jeden ze tří uzemněných kovových kolíků, vějířovitě zakopaných v týlu objektu. Vodiče, které k nim vedly, měly délky 10, 100 a 200 metrů. Volbou jednoho z těchto vodičů byl určen směr i dosah vysílání. V místnůstce zemního telegrafu byla zemní anténa vyvedena na přepínač PŘÍJEM - VYSÍLÁNÍ, který ji střídavě připojoval na indukční cívku vysílače nebo na sluchátka přijímače. Dosah vysílání záležel na vodivosti země, svou roli hrála skladba horniny a vlhkost. Dosah byl až 1,5 km. Pracovní napětí vysílání se pohybovalo okolo jednoho kilovoltu. Aby se sousedé nepřekrývali ve vysílání, měl každý telegraf svoje napětí, takže cvičený telegrafista mohl bez problémů rozeznat, o jaké objekty se jedná. Ve srovnání s tehdejšími typy radiových stanic – nemotornými, poruchovými, vysoce složitými zařízeními - působil zemní telegraf velice jednoduše a spolehlivě. Navíc byl velice úzce směrový, a tudíž odposlouchávatelný pouze na přímce mezi sousedními pevnostmi a tudíž v palebném vějíři vlastních zbraní.

[Karlos]

Josef: díky

[Kocour]

Technicky to chápu tak, že tam byl zapojený jakýsi přerušovač a cívka asi jako u zapalování motoru - tím se generovalo střídavé napětí toho 1 kV. Otázka je, na jaké frekvenci to pracovalo. Jestli se jednalo o kHz, tak to těžko mohl být přerušovač na mechanickém rotačním principu. Jestli se příjem detekoval čistě přes sluchátka bez nějakého rezonančního obvodu, muselo to být v rozsahu slyšitelného spektra.

Zemní komunikace se v současnosti používá v jeskyňářství, kde je za optimálních podmínek dosah něco přes kilometr. Ovšem ty mašinky jsou dost sofistikované. Jede se na frekvencích v řádu desítek kHz. Před týdnem a půl jsem se vrátil z jedné takové akce, kde se používal švýcarský systém CaveLink. Je to datový spoj využívající víc frekvencí najednou k potlačení šumu. Na povrchu je v optimálním místě ukrytá základnová stanice, která přijímá a odesílá textové zprávy, které konvetuje z/na SMS z mobilní sítě. Tím pádem obsluha není vázaná na jedno místo, ale může se zabývat nějakou další prací. Aby to fungovalo, musely se v horkém suchém počasí elektrody denně zalívat vodou. Existuje například ještě anglický systém HeyPhone nebo francouzský Nicola, které jsou hlasové, ovšem to dost omezuje dosah a odolnost proti rušení. Nic z toho se nedá vyrobit na koleně na rozdíl od toho československého zemního telegrafu.

[Josef]

Frekvenci nevím, ale kdybych to měl stvořit, asi bych vzhledem k poslechu telegrafie zvolil přerušovací kmitočet v rozsahu od 300 do 700 Hz. Nemusel by to být nutně mechanický "jiskřící" přerušovač dávající obdélníkový průběh. Pro představu - třeba klasická mechanická "volačka" co se používala desítky let na socialistických telefonních ústřednách (zařízení které vám dělá ve sluchátku "tůůt... tůůt... tůůt..."), byl elektrický točivý stroj, prakticky normální komutátorový elektromotor napájený stejnosměrným proudem, který měl ještě jedno vinutí navíc, které bylo z rotoru vyvedené na kroužky. Odtud se odebíral střídavý proud sinusového průběhu, s frekvencí odpovídající rychlosti rotace stroje. Přerušování tónu na krátké nebo dlouhé tůtání řešily spínače a vačky poháněné šnekem přímo od rotoru. Pokud zavzpomínáte, byl to tón čistý, příjemně poslouchatelný (samozřejmě do okamžiku, než se naštvete, že vám to volaný účastník nechce zvednout). Takže by místo "tůůůtacích" vaček by stačilo vřadit do obvodu telegrafní klíč a výstup vést do vysokonapěťového trafa a následně k elektrodám. Na stejně fungující rotační měnič DC/AC lze předělat i běžný dvanáctivoltový elektromotor používaný pro pohon vrtule chladiče osobních automobilů, tj. není to nic, co byste v PA-době museli pracně shánět, samozřejmě výkon bude menší (cca 60..70W do trafa), ale blbuvzdornost zařízení je vcelku zaručena.

[Kocour]

300-700 Hz to je motor o 18000 až 42000 ot/min. Na té nižší hranici bych to viděl na motory z některých ručních frézek. Některé modelářské motůrky to dají bez problémů, ale tam zase není ten výkon. Rozhodně mi to nepřijde jako úplně běžně dosahované otáčky.

[KAHA1]

Možná se mi podaří v mém archívu pro zájemce najít schéma zemního telegrafu,ale nic neslibuji.

[tururu]

300-700 Hz to je motor o 18000 až 42000 ot/min.

Více pólových dvojic generátoru... A pokud by šlo pouze o přerušování, stačí ozubené kolo a kus plechu.

[Karlos]

KAHA1: tak to by bylo super, snaž se

[KAHA1]

Tak jsem bohužel našel jen schéma vysílače Šimandl a přijímače Mariánka,navíc v nepříliš dobré kvalitě a bez popisu.

[Jonny]

Přátelé, byl jsem onehdá s partou na návštěvě v muzeu ČS opevnění u Hlučína - http://www.szm.cz/rubrika/41/expozicni- ... vicky.html. je tam pechotní srub ve kterém je 1 polovina muzeum, druhá je plně vybavená jak byla za mobilizace 1938. Dokonce zbraně jsou funkční !!! Za mírný poplatek Vám to milý pan průvodčí ukáže - jak viděl že jsme fandové nechal nás na kvéry i sáhnout, dokonce jsme si s kámošema mohli pohrát s protitankovým kanonem ( tohoto typu prý jsou na Zemi funkční jen 2 - tuten a další v pražském vojenském muzeu ) i kulomety. Je tam i zemní telegraf - údajně originál, jehož funkci vám zajisté pan průvodčí rád osvětlí - je to od pohledu pán který miluje svou práci a ví o ní snad všecko. Je to výlet na celý den neboť jsou tam i další objekty včetně jednoho bunkru který Rudoarmejci použili k uložení nepotřebné munice a následně vyhodili do luftu. Jestli chcete vydět Řopík vyvrácený naruby je to jedinečná šance

[herman]

Tak, pokud se nepletu, je to jen střecha vzhůru nohama. Ale Darkovičky vřele doporučuji. Ale taky je velmi skvělý bunkr u Bohumína MO s 5 U trati. Je to kousek od sjezdu z dálnice.

[Jonny]

JJ, strecha hore prdelkou. Ma fascinovalo, že čo to muselo byť za šupu, že 2,5 metra železobetónu to prestrihlo a prekotilo horeznačky. Inak v Bratislave, Petržalke - kúsok od Kopčianskej ulice na hranici z Rakúskom je zachovalý pechotný zrub ešte predvlani voľne prístupný, len spodné patro bolo zatopené. Sú tam komplet zvony, lafety z guľometných dvojčiat boli ešte pohyblivé, boli tam konštrukcie s postelí, stoly, stoličky, regále na flinty... celkom dosť vybavenia včetne drátov a vzduchotechniky, kurát vo vchode riadne nahnojené a ihly po feťákoch. Myslím že zachovalosť sa dá pripísať tomu že najbližšia zberňa šrotu je dosť ďaleko a zberači nenosia baterku a do tmavéhu bunkru sa boja vliezť

[xb.h]

Na frekvenci prerussovace tu nezalezelo, dulezite bylo aby byly ve sluchatku znatelne zmeny a ty vzdycky urcoval telegrafni klic vysilaci stanice cili nebylo mozny se dostat nekam mimo slysitelny pasmo. Ten vysilac je proste vn zdroj s jiskristem proti zemi spinanym v rytmu klicovani. Princip podobny jako kdyzu starsich aut rusil rozdelovac autoradio. V podstate srokopasmovve ruseni bych to nazval po novu:-)

[Fantozzi]

Zemní telegraf byl u hraničního těžkého opevnění jen nouzovým způsobem komunikace? Protože vím, že jednotlivé objekty byly spojeny zemním-kabelovým vedením (sítěmi) mezi, kterými se nacházely kabelové kobky.

[xb.h]

Nejspis to tak bude protoze jsem videl ve srubu i telefony.