Výroba galenitu je popsána i na konci této stránky:
http://web.quick.cz/jarda.kucera/tarnzist_prijim.html
Jinak ale budu v některých věcech mírně oponovat.
Základem krystalky není krystal, ale v principu jakákoliv součástka, která umí provádět usměrňování vysokofrekvenčního proudu. Krystal ze sirníku olovnatého se začal používat proto, protože v tehdejší době elektronek to byl jediný dostupný polovodič, který tuto funkci zvládl. Ale zdaleka není ideálním řešením. Samozřejmě použít ho jde, zejména v situaci, když nemáme nic lepšího. Ale zatím se všude po světě válí hromady elektroodpadu. Když se v nich zapátrá, většinou se najde něco, co krystalový detektor nahradí a svými parametry předčí. Ideální jsou v tomto směru především skleněné hrotové germaniové diody (GA201...GA205, OA9, 1NN41 a mnohé další). Proto ten kdo krystalku zkouší postavit by se měl nejprve pokusit sehnat germaniovou diodu (pozor zásadně ne křemíkovou!!) a teprve když ji i přes velké úsilí nesežene, pak se pokusit tvořit galenit. Ono i krystalových detektorů bývalo více typů a z různých materiálů, ale ten se sirníkem olovnatým byl prostě nejlevnější a tak se dobře prodával.
Četl jsem na internetu, že za špatnou selektivitu krystalky, tedy nešvar, kdy se na ní míchá více stanic dohromady, si někteří její tvůrci způsobují vlastní neznalostí. Především tím, že připojují anténu na nevhodný vývod cívky a také, že používají anténu nekvalitních parametrů. Takovou, která je nízko zavěšená nad zemí (méně než 5 metrů). Pro anténu je prý zapotřebí na cívce vytvořit odbočku nebo raději hned několik odboček a vyzkoušet, ve které to bude hrát nejlépe. Schema, jak to udělat, jsem našel zde:
http://rexhammer.sweb.cz/pacak-krystalka.gif Autor schématu, ing.Miroslav Pacák, má k jedné krystalce hned několik různých vzduchových cívek s paticí, které se dají vyměňovat podle toho, jestli chcete poslouchat dlouhé nebo střední vlny, proto jsou ve schématu na vývodech od cívky ty kolíčky a zdířky. Kdo si bude stavět krystalku jen na střední vlny připojí to na cívku samozřejmě přímo. Když se anténa připojí do zdířky na desátém závitu cívky od uzeměného konce, bude sice hrát slabě, ale bude ladit přesně a ostře. Když se anténa připojí do zdířky vyšší, např. na třicátý závit cívky od uzemění, bude hrát hlasitěji, ale méně ostře ladit. Je to vždy o kompromisu.
Krystalka, aby uspokojivě hrála, potřebuje ve svém okolí poměrně silný vysílač. V Čechách je to např. středovlnný vysílač Český Brod, na Moravě u Prostějova vysílač Dobrochov, na dlouhých vlnách moravský vysílač Topolná. Problém do budoucna je, že tyto vysílače jsou energeticky velmi náročné na spotřebu. A tak jak roste cena elekřiny, tiše se přechází s vysíláním více a více na VKV a digitál, kde vystačí výkon mnohem menší. U středovlnných a dlouhovlnných vysílačů se pak poznenáhlu snižuje výkon. Nespokojený posluchač (dnes SV poslouchají většinou jenom důchodci, protože to není stereo) se bez výraznějšího reptání přeladí do pásma VKV, kde ho České radiokomunikace chtějí mít. A pak už nic nebrání tomu, aby se SV a DV vysílače vypnuly úplně. Pak půjde na krystalku poslouchat jedině pr...** (myšleno
prskání od sousedovy svářečky)
Problém je, že VKV a Digitál má malý dosah. Tyhle vysoké frekvence se neumí dostat do oblouku za viditelný obzor krajiny. Výsledek je, že si na Východním Slovensku neposlechnete, co se vysílá v Česku a opačně. (Tak se mi v této souvislosi vybavilo, jak babička vzpomínala, že za WWII radioopraváři obcházeli domácnosti a u všech rádiopřijímačů podle říšské vyhlášky odstřihávali krátkovlnné cívky, aby přístroje nedokázaly zachytit žádné jiné stanice, než ty v obsazené Střední Evropě chrlící demagogickou propagandu. Ale protože nejsem zastáncem žádných teorií o spiknutí, myslím si, že současný trend je především výsledkem čistě ekonomických rozhodnutí a určité krátkozrakosti.
