Krystalka

[Josef]

Kdysi, když jsem před mnoha lety hojně s krystalkami experimentoval, přivedl mě kamarád na myšlenku nesnažit se vylepšovat krystalku (tu už vylepšoval kdekdo), ale zkusit "vylepšit" anténu. Myšleno tu standardní, co se ke krystalce používá. Jako koncesovaný radioamatér tvrdil, že nemůže uškodit, když bude anténa vyladěná obdobně, jak se to dělá s anténami pro vysílače.
Vlnová délka středních vln je okolo 300m. Aby anténa přiváděla do krystalky maximální možný proud, musela by mít délku okolo lambda čtvrt, tedy cca 75 metrů. Takto dlouhá však běžná anténa pro krystalku není a na většině pozemků ji ani nelze ani postavit. Jde ji však uměle "prodloužit" a to vřazením sériové cívky (tzv."prodlužovací") mezi krystalku a anténu, a tím celou soustavu dostat do rezonance na přijímaném kmitočtu což zvýší účinnost stávající antény.
Po mnoha pokusech se mi skutečně podařilo "vychytat" cívku tak, že se to podařilo. Cívku jsem navinul drátem 0,2mm na papírovou trubičku asi 1cm v průměru a její indukčnost měnil zasouváním či vytahováním asi 5 cm dlouhého zlomku ferritové antény z tranzistoráku. Hlasitost se při správném doladění antény téměř zdvojnásobila. Ale bohužel už nevím kolik bylo na cívce závitů (ale nebylo to málo), protože jsem ten počet několikrát měnil, aby ve vyladěném stavu bylo posuvné jádro zasunuté zhruba do poloviny a já měl možnost měnit jeho polohu do obou směrů.

[Dikobraz]

Kompenzace kapacitní reaktance antény je hlavní důvod, proč je v návodu anténa přivedená hned na kompenzační špulku... v podstatě se jedná o nejjednodušší anténní tuner, který plynule přechází v detektor. Samozřejmě takové zapojení funguje pouze na SV. Výstupní impedance ke sluchátkám je pak 50 Ohm - čímž odpadají starosti se sháněním sluchátek. Viděl jsem u známého toto zapojení připojené na trafo z rozhlasu po drátě, které sloužilo jako převodník impedance - z 50 Ohm na 5 Ohm. Celé zapojení doslova řvalo nahlas z běžného reproduktoru. Samozřejmě jsme byli 5 km od vysílače Ostrava Svinov a poslouchali na 40m LW anténu cca 30 metrů nad zemí.

http://radiotechnika.ic.cz/navody.htm (dva obrázky zapojení úplně dole)

[Josef]

Dobrý fígl

[Dikobraz]

Jelikož mě baví "krystalkování" a experimentování s malými výkony, postupně jsem se dostal k zapojení, kterému se říká "loose coupler", tedy "volná vazba" (díky za lepší překlad Jendovi, původní jsem zvolil "ztracená"). O co jde?

Krystalka je málo selektivní, protože její LC obvod bývá velmi zatížený detektorem a sluchátky. Čím více odpovídající impedance LC obvodu ku detektoru a sluchátkům, tím jsou výsledky lepší.
Jenže stejně to není ono. Když připojíme anténu na správnou odbočku cívky, tak selektivita stoupne, ale slyšitelnost, tj. "pára" se zhorší. Vždycky je to o kompromisu selektivita a senzitivita.

Jedno zapojení toto celkem hezky řeší - a je to zmiňovaný loose coupler. Pokud chceme chytat vzdálené stanice krystalkou, tak je na to podobné zapojení nejvhodnější. Je kolem toho celkem zajímavý sport - krystalkový DXing - lov co nejvzdálenějších stanic pouhou krystalkou. Zkuste to trochu googlit - někteří lovci mají zaznamenané stanice přes 1000 km.

Principem loose coupleru je oddělení obvodu antény (tedy LC obvod, kde přivádíme signál z antény) a obvodu detektoru (jiný LC obvod, kde bereme signál na detektor). Vazba mezi těmito obvody je pouze indukční. Oba obvody by měly být laditelné (tj. C představuje ladící kond, L cívka s odbočkami). Míru vazby (neplést se zpětnou vazbou, to je něco jiného!) nastavujeme přibližováním cívek! Čím jsou dále od sebe, tím je zatížení menší.

Ukázka loose coupleru:

Převzato z http://crystalreceiver.co.uk/

Asi nejlepší návod na loose coupler jsem našel ZDE. Je to včetně schématu.

Perfektní demonstrace je zde.

Ještě bych dodal, že na vlastní experimenty nepoužívám 4k Ohm vojenská sluchátka, ale nedávno jsem si pořídil dvojici ušních sluchátek s vysokou impedancí. Dají se koupit za 70,- kč jedno, tady je ilustrační link. Tím, že sluchátko máme přímo v uchu, získáváme vyšší slyšitelnost i slabounkých signálů. Když je zapojíme obě, získáme krásných 12 000 Ohm a to už je jízda.

A jedna perlička, se kterou si momentálně se známým hrajeme a ověřujeme ji. Na krystalku v zapojení loose coupler je možné poslouchat CW a SSB. Samozřemě, že potřebujete záznějový oscilátor, který necháte běžet poblíž a který se indukčně naváže.

Důkaz místo slibů! (sory, ale nejde mi vkládat videa). CW začne chytat kolem 3:00 času videa

Přidávám ještě aktuální fotku z pokusů s tímto zapojením, na které to zatím experimentálně krásně funguje (experimentuje známý radioamatér, taky blázen do krystalek).

.:

[Jenda]

Hezké zařízení.

Podle mě se tomu říká volná vazba. Loose je volný, ztratit je lose. (navíc ztracená vazba by bylo lost, ne v infinitivu)

[Dikobraz]

Krystalka s emitorovým sledovačem, aneb nejlepší volba jak si sám postavit jednoduchý AM přijímač

Původně jsem chtěl tento text publikovat na http://www.radiotechnika.ic.cz kde je zatím zveřejněn jen návod na klasickou krystalku, nicméně nemám čas, abych jej kvalitně zpracoval a dostanu se k tomu až někdy po Vánocích. Podělit bych se o něj chtěl již teď.

Se známým radioamatérem OK2BK experimentujeme s krystalkami již nějaký pátek a postupně došlo k vychytání návodu na opravdu jednoduchý přijímač SV a KV, jednoduchý na stavbu z běžných součástek. Přístroj vyžaduje napájení, protože tranzistor v zapojení emitorového sledovače (impedančního přizpůsobitele) je potřeba otevřít 6 - 12V. Odběr proudu je však naprosto minimální a umožňuje tak poslech na vysokoohmová sluchátka prakticky bez většího zdroje napájení. Dvě ploché baterie přijímači vydrží skoro navěky, momentálně stavím model, který má malý solární panel a akumulátor. Stále se jedná o krystalku, takže je zapotřebí delší anténa a uzemnění.

Selektivita je však mimořádná a i s nejjednodušším "odfláknutým" zapojením je možné krásně čistě chytat velmi vzdálené stanice. Můj rekord je blízký východ, západní evropa je naprosto běžná a občas chytím za dobrých podmínek asijské stanice (nepoznám odkud). Podle mě se jedná pro lokální SHTF situace o nejlepší volbu - jedna baterie nebo akumulátor vydrží velmi dlouho a stejně budeme chytat vzálené SV a KV vysílače, které budou v provozu).

Návod ukazuje provedení "ručka", tedy poměrně malý přijímač, který se spolu se srolovanou anténou a baterií vejde do kapsy. Jako výstup používám buď vysokoohmové špunty nebo klasická čsla sluchátka.

Podrobnější text, který krystalku s emitorovým sledovačem (prac. název krystalodyn) vysvětluje

Návod na stavbu, schema, rozpis součástek, foto

Web o stavbě jednoduché krystalky pro začátečníky, včetně podrobné teorie

[GreenScreen]

Něco pro všechny radioamatéry.
Hledal jsem kam tento dotaz zařadit ale vzhledem že toto zařízení též obsahuje krystalku dávám to sem.

Jedná se o jiskrový telegraf. Stavím ho protože jsem chtěl udělat vysílačku pokud možno co nejednoduší aby se dala opravit i s naprosto minimální dostupností materiálu a součástek (jste jedni z mála chápající kolabs civilizace) Je to klasický ruhmkorffův induktor. Na příjmač jsem se vykašlal na originalitu tehdejší doby a místo kohereru jsem postavil již zmiňovanou krystalku ještě s původním galenitovým krystalem. (mohu připojit slabý zesilovač na citronovou baterku ) Problém je však takový, stavěl jsem to na napětí 110 až 230V střídavě nebo stejnosměrně a potřebuji nějak udělat i bareriový pohon. Přemýšlel jsem nad olověným akumulátorem jako v bateriovém elektronkovém rádiu ale asi bych to udělal jako převaděč na síťové napětí do auta... ale ta hmotnost případal bych si jak děda když dělal radiána za války.

Mohu poskytnout i fotky ale v současné době jsem utekl z domova. Rodina mě má za blázna vzhledem k mé přípravě na mezinárodní konflikt taky asi nemusím blíže vysvětlovat. Mohlo by to chvilu trvat.

[Dikobraz]

Co se týče součástek - je to vlákno trochu o něčem jiném, ale já nesouhlasím s tím, že by součástek bylo málo. Spotřební elektroniky (v dnešní době té starší, kde jsou součástky ještě celkem rozpoznatelné a velké) je spousta. S trochou šikovnosti je možné si udělat zásobu součástek velmi levně rozebíráním. Mám na chalupě několik starých gramorádií z 80. let a par další různé podivnosti, které prostě rozeberu, součástky roztřídím a v podstatě dokupuji jen ty nejnutnější věci.

Byl jsem tři dny v prostoru v Ralsku na bývalé základně, kempovali jsme v rozpadlých barácích atd. Bylo tam několik černých skládek (staré televize, nějaké rádio, ventilátor, kus auta). Měl jsem sebou kleště z mulitoolu a během jednoho večera u světla jedné čelovky jsem nasbíral dostatek součástek na rádio (dioda z televize, byly tam jak germaniové tak křemíkové, otevřít se daly napětím z jedné tužkovky), měděný drát na cívku ze zničeného trafa, pár tranzistorů, metry drátu, několik kousků feritu, reproduktor ze starého telefonu.. bylo by možné postavit krystalku na koleni, zpětnovazebný audion taky (možná i dva), ale neměl jsem sebou pájku, cín ani zdroj světla nebo 12V... a všechny ty věci tam ležely opravdu dlouho, byly promočené, zrezlé.. ale trpělivost a kus smirkového papíru udělaly svoje...

[Dikobraz]

Dostal jsem tip na zajímavou součástku (MK484). Jedná se o jednoduchý integrovaný obvod, který umožní detekci AM signálu, funguje jako VF zesilovač a má jednoduché AGC. S pár dalšími součástkami je možné si postavit poměrně kvalitní radiopřijímač. Píšu to do vlákna o krystalkách, protože v podstatě se jedná o nahrazení detektoru (diody používané místo krystalu) tímto obvodem. Vyžaduje napájení do Uf 1,8V, což v pohodě zvládne jedna tužková baterie. Použitý zesilovač už sice do oblasti krystalek nespadá, ale také je možné jej nahradit vysokoohmovými sluchátky.

http://cs.wikipedia.org/wiki/MK484
http://www.classiccmp.org/rtellason/chipdata/mk484.pdf

Příklad použití
https://www.youtube.com/watch?v=U3qe6BOiyeM

Tedy možná lepší, než podomácku vyrábět galenit je objednat 100ks těchto drobečků například z ebay (nezamýšlím to vkládat jako reklamu, jinde jsem tento obvod ke koupi nenašel). Za 200 Kč i s poštovným je možnost mít zásobu na hodně malých krátkovlnných přijímačů na případnou směnu

No a s trochou umu se dá postavit za korunové položky rádio na malý solární panel, které zvládne krátkovlnné stanice. Jen je potřeba počítat s vyladěnou anténou..
https://www.youtube.com/watch?v=1lafvOvAQ9o

[bacil]

Další varianta je ZN414, což je originální obvod. klon TA7642 le podstatně lépe sehnatelnější a není tolik citlivý na napájení. S tím napájením to není až tak jednoduché, chce to spíš menší, než větší napětí (0,9-1,2V). Nad 2-3MHz se s tím stejně ale nedostanete, konsruované to bylo na 1,5MHz max a i tu už docela strmě padá dolů od 1MHz.

Koupit se to dá levně tady: http://www.aliexpress.com/wholesale?Sea ... nitPrice=y

EDIT a ještě vysílač - malý s IO 7555 http://alectronicx.blogspot.cz/2011/09/ ... radio.html
a netradiční ale výkonný se stabilizátorem LM317 jako modulátorem i výkonovým prvkem http://www.qsl.net/qrp/tx/317-tx.htm

[Dikobraz]

Našel jsem další zajímavý návod pro rozpadlíky... Stavitel krystalek Mike Tuggle navrhl zapojení krystalky, které je schopné bez jediné aktivní součástky (hraje to jenom na anténu) poslouchat selektivně stanice stovky a tisíce kilometrů daleko. Je to 17(!) verze zapojení rádia a dotažená skoro k dokonalosti...
Momentálně podobné (jednodušší) zapojení ověřuji v praxi a jsem mimořádně překvapený výsledky... je běžně možné poslouchat celkem rozumně zahraniční stanice. Celé je to trochu magie, hlavně to spočívá v dokonalém impedančním přizpůsobení celého obvodu, od antény po sluchátka a využívání kvalitních součástek (stříbrné kondenzátory, vf lanka, pozlacené kontakty, atd...)
Je to návod opravdu pro fajnšmekry (opravdu se už nejedná o namotání cívky a připojení sluchátka), spíše jde o hobby lidí, kteří se rozhodli, že postaví dokonalé nejjednodušší rádio a daří se jim to. Odkazy:

Popis a zapojení v angličtině
Stránky stavitele krystalek Davida Schmardera, který má spoustu vlastních zapojení a návod na stavbu piezosluchátek, které překonávají parametry naše magnetická 4k Ohm... je potřeba ale přizpůsobení trafem. Hledejte piezophones a uberformer

[Lyster]

Elektronická stavebnice Voltík.
http://www.voltik.cz/cs/stavebnice-volt ... 50047.html

[bacil]

Dikobraz: nejlepší zesilovač je anténa. Ty šaškárny s drahýma kovama a "kvalitníma" součástkama, to je pro blbečky. Nejkvalitnější kondenzátor je vzduchový, nejkvalitnější cívka vzduchová... Však jich tam má jak nakakaných proto aby zvedl selektivitu a rezonancí nakmital napětí. Nic co by byla neznámá duchařina nebo převratný vynález, všecko je to dokonale popsané v dobové literatuře.

[dako]

bacil: jenom s nad k těm vysilačům z LM317, těm bych se raději vyhnul a raději použil klasický colpitz řízený krystalem (jedno jestli tranzistorový nebo elkový). Ono základ je kvalitní stabilní CW signál a to v každě době, vč. PA doby.

lyster: Voltík je sice pěkná stavebnice, ale neskutečně drahá kartonová krabice, úplně zbytečně.

Obecně kolem krystalek, důležité je dobře zvládnout mechanicky LC obvod, to tvoří celou stabilitu krystalky, dobrá anténa a zem je už samozřejmost. V souvislosti s PA dobou je smysl krystalek pro příjem AM rozhlasu diskutabilní. V připadě "blackoutu" budou stejně DV i SV vysílače bez elektřiny. Spíš bych se v tomto směru zaměril na jednoduché zpětnovazební příjmače, kde bude možné poslouchat malé amatérské vysílače. Stavbu krystalky bych viděl jako takovou "bránu" do světa radiotechniky, ale rozhodně by to neměl být cíl. Rozhodně bych se vyvaroval vyrobou galenitu a taky "jiskrovému" vysílači, jak tady někdo psal výše v tomto vlákně.

[xb.h]

Me se nejvic osvedcilo tohle zapojeni. Pri presnem vyladeni LC obvodu hraje srozumitelne i na 2m dratu. Od vysilace jsem asi 50km. Zkousel jsem jen pro zajimavost misto dlouhodratovky pouzit Teslovu civku, ktera mela na vysku asi 10cm (vyladena na rezonancni kmtiocet SV vysilace) a hrala krasne. Tohle zapojeni ma jen problemy s prilis silnym signalem, pak zacne zkreslovat modulace takze je potreba krystalku trosku uladit. V krystalce mam udelany prepinac a soustavu civek takze se dostanu i na KV. Tam chytam nejakou Nemeckou stanici. Celkem na ni chytim ciste tri stanice, dalsi uz jen slabe. Jako antenu mam 10m dratu. Pro pouziti v PA dobe ale nevidim moc vyuziti. Dost pochybuju ze bude v provozu nejaky vysilac o vykonu v radech kilowatt.

[Hanka39]

Dobrý den, je mně 80 let, nevyznám se v elektronice a hledám odpověď na svou otázku:
V polovině 20. let minulého století si stavěl čtrnáctiletý syn mé babičky, tj. bratr mé maminky, krystalku a uhořel při tom. Může mi někdo vysvětlit, co asi mohlo být příčinou tragédie? Děkuji.

[JOBU]

Príčinou tragédie mohol byť oheň. Ale kde sa vzal,to tažko povedať.

[dako]

Těžko říct, pokud uhořel, příčin mohlo být několik. Ve 20. létech nebyly ještě polovodiče, takže k uhoření mohlo dojít výrobou galenitu (potřeba olověných pilin a síry - roztavuje se nad otevřeným ohněm), takže neopatrná manipulace se zdrojem plamene.
Druhá možnost, krystalka potřebuje dobrou anténu a dobré uzemnění, typicky dlouhý drát natažený nejlépe co nejvýše. Svod je pak zaveden přímo do místnosti kde je krystalka, vytvoří se tím skoro dokonalý bleskosvod, kde pak stačí přímý úder do drátu, a blesk je stažen do místnosti se všemi důsledky vč. požáru.
Nic více mě nenapadá.

[bivoj]

Vzhledem k tomu, že mě je 198 let, tak si vše přesně pamatuji a vám, mladým osmdesátkám, můžu zjevit pravdu - byl to Aštar Šeran, který se mu znenadání zjevil, a díky němuž Váš "bratr vaší maminky" vzplanul tak silnou vášní (dá se říci, že pro tu ideu zahořel) k tezi, kterou náš vznešený Aštar propaguje, že jeho fyzické uhoření je ničím jiným než důkazem o síle vědění, moudra a víry AŠ. Amen (Alloah Akbar, Dieu est grand, etc všechna další zasraná náboženství)...

[dako]

bovoji, není potřeba to nějak shazovat, uhořet při "výrobě krystalky" je samozřejmě velká kuriozita, ale připouštím, že z výše uvedených fyzikálních zákonů, se to, dejme tomu, může 1x za 100let prostě stát.
Předpokládejme, že údajná paní je, i dle nicku ročník 1939, její tedy 80 let, "bratr maminky", čili její strýc (dost špatný obrat) údajně uhořel v polovině 20. let, čili paní to zná pouze z vyprávění, takže pracuje s informacemi, které ji byly takto, a třeba i značně nepřesně, zprostředkovány některým z příbuzných. Uhořet, v tomto případě, může i znamenat, že utrpěl značné popáleniny, které byly zkrátka smrtelné (svržen kahan s plamenem + nadýchání se par síry a olova, ztráta vědomí, přímý úder blesku). Paní se zeptala a chtěla vědět možnou příčinu, nic víc, nic míň.