Rozpad.cz

PeFi, děkuji za zdroje. Samozřejmě, že jsem něco hledal, ale všechno bylo na úrovni vědy ze čtyřlístku a magnetů do pračky.

Je docela zajímavá ta kalkulačka: http://empselector.hubersuhner.com/hemp/index.php



Když budu uvažovat hodně přehnaný případ, že v mobilním telefonu je dipólová anténa o celkové délce 2 m. Tak Intenzita v takovém poli mezi oběma konci vyjde 2500 V.

Celé Aplication note k HEMP threat uvažuje výšku výbuchu EMP bomby 40 km. Budu uvažovat, že budu stát přímo pod ní, aby ta vzdálenost byla nejkratší možná. A protože podle pana Maxwella, nebo jednodušeji podle pana Coulomba klesá intenzita elektrického pole se čtvercem vzdálenosti, tak budu měřit na té anténě 2500 / 4.10^8 = 1,6.10^-6 V to je 1,6 uV, samotná citlivost přijímače v telefonu bude v řádech mV nebo stovek uV (-112 dBm)

Co počítám špatně?

Abych tady přispěl něčím zajímavým, tak jsem našel starou přednášku doc. Jelínka na téma "Expozice člověka neionizujícímu záření - Fakta a mýty o interakci elektromagnetického pole s člověkem a s ní spojených rizicích"

https://uloz.to/!tx9aiqWUCUvB/2015-04-2 ... m-fjfi-pdf

Podle mě ta kalkulačka už sama o sobě uvažuje vzdálenost 40 km od antény, takže byste to vůbec neměl dělit.
Ručně přes Maxwelky bych to možná zvládl tak před 20 lety, od té doby jsem Maxwelky nikdy použít nezkoušel, pouze o ně občas zakopávám a snažím se jim neskřížit cestu.

Zajímavě vychází i graf s proudy - podle mě se puls dopadnuvší na anténu zachová podobně jako úder blesku, tedy tak trochu jako zdroj proudu a proud si to prostě vynutí. Když se navíc podíváte na di/dt, tak lze tušit, že to nadělá pěknou paseku i na malé anténě.

Neco malo o tom co uz ale asi vetsina vi. Jak to doopravdy dopadne ukaze az cas.

https://www.youtube.com/watch?v=AarkTENQcjM

https://www.youtube.com/watch?v=mil2g3YUcq0

https://www.youtube.com/user/disasterprepper/videos

Opakuji znovu po bambilionté.
Toto jsou ĆESKÉ stránky .
Mějte PROSÍM trochu ohleduplnosti a pro nás , co jso paradoxně opravdu z Čech a touto proklatou anglickou řečí nevládnou, dejte alespoň ze slušnosti stručnou recenzi o čem ten odkaz je ! Ano , častý argument , že to strýček Googl přeloží chápu.
Ale a) je slušností vůči ostatním, dát tu anotaci i když je to česky, prostě jenom kvůli tomu aby čtenář nestrácel čas něčím co už četl x-krát.
b) oby nestrácel několika násobně víc času překladem jenom proto aby zjistil že v jiné jazykové mutaci to už četl x-krát
c) Anglicky mluvené video si prostě strčte do , protože to mi bez české recenze je úplně k Ho..nu protože angličané se to nenaučili psát tak jak to vyslovují a i ten googl mi pak je taky na ho..no

OT - S těmi videi v angličtině bych asi do řiti nechodil. Například já jsem se v ní díky nim (a filmům) rapidně zlepšil. Před cca 15 lety jsem anglicky mluveným filmům či videům na YT nerozuměl skoro vůbec (k filmům byly naprosto nutné titulky - pozn, protože preferuji původní hlasy herců, tj originální znění). Jak ale začaly postupem času vznikat na YT různé kanály, které mě enormě zajímaly a především se v nich mluvilo výbornou angličtinou (příkladem budiž kanál Hickok45 - kde prostě to, že jeho tvůrce Greg Kinman je bývalým učitelem angličtiny je strašně poznat na jeho perfektní výslovnosti, což je dost důležité), začal jsem postupem času rozumět více a více, aniž bych k tomu měl jakékoliv titulky (analogie k tomu, když jste na delší dobu v cizí zemi, prostě se ten jazyk naučíte tak nějak přirozeně).

No a dnes si po patnácti letech dovolím říct, že rozumím 95% mluveného obsahu anglických videí a filmů.
Bez školy, bez cíleného studia, jen sledováním anglických YT kanálů po večerech a sledováním EN filmů v původním znění!

Pozn. - nejsem žádný mlaďoch kterýmu by to šlo samo od sebe, ale právě ty videa na YT mi ukázaly, že i starýho psa lze naučit novým kouskům.

Takže bych anglické videa nezavrhoval ani pro ty, co anglicky neumí - sledujte, pouštějte si. Dnes je výběr, oproti situaci před patnácti lety, daleko lepší a nepoměrně širší, troufnu si říct, že ať má člověk jako koníčka cokoliv, na YT k němu najde desítky velmi kvalitních kanálů. A pokud ho bude bavit obsah vizuální, i to porozumění obsahu mluvenému přijde.

Prečítam si postupne toto fórum a všimol som si, že sa tu najväčšmi objavujú dva názory na EMP a to oba extrémy. Na jednej strane vraj stačí zabaliť veci alobalu, impulz je hlavne vysokofrekvenčný a podobné skresľujúce informácie. Na druhej strane panika. Pravda je niekde nie uprostred ale bližšie k tej panike. Spektrum elektromagnetického žiarenia pri EMP je kontinuálne od zvukových frekvencií až po gama lúče. teda nestačí chrániť len vstupné a výstupné obvody. Rovnako balenie do sáčkov a alobalu je hrubé nepochopenie Faradayovej klietky. Bez toho aby akokoľvek uzavretá kovová krabica bola uzemnená na vhodnom mieste tak aby nevznikala slučka, ktorá spája vnútorný povrch s vonkajším sa jednoducho tienenie neprejaví. Veľa by vám o tom vedel povedať každý rádioamatér, ktorý konštruoval nejaký prijímač alebo vysielač. EMP implulz sa naindukuje do každého malého kúska vodiča, v každom zariadení, takže rozhodne nestačia nejaké transili a podobne na vstupe, tie ochránia len pred dotykom so statickou energiou alebo magnetickou búŕkou teda zvýšeni napätia na vstupe. Museli by byť transili alebo aspoň vhodné zenerové diódy pri každom jednom aktívnom prvku aby odviedli naindukované napätie kdekoľvek v zapojení. Preto sú elektrónky pravdepodobne jediné reálne riešenie pre dorozumievacie zariadenie, oni to proste prežijú, maximálne medzi elektródami preskočí iskra. Tým nechcem povedať, že by to nešlo urobiť ale pochybujem, že by ktorékoľvek predávané rádio bolo takto chránené. No EMP nieje jediný problém, všetky polovodivé prechody žiarenie od röntgenového vyššie degraduje, teda zničí ... Takže aj keď niečo ochránite pred impulzom tak radiácia to časom odrovná.

Waldes.

Zbytočne vysvetľuješ, niektorým budú aj naďalej stačiť sáčky a alobal.

Někdy jsem to počítal a pokud si dobře pamatuji tak postačující tloušťka mi vyšla 0,3mm pro elektrické stínění. Magnetické jsem nepočítal a dokonce ho ani většinou nikdo neuvažuje, přičemž je stejně smrtelné pro tu elektroniku. Rychlost změny magnetického pole...

kniha:
Prišepenko: Výbuch a vlny. Výbušné zdroje elektromagnetického žiarenia radiofrekvenčného poľa.

А. Б. Прищепенко: Взрывы и волны. Взрывные источники электромагнитного излучения радиочастотного диапазона

http://pirochem.net/index.php?id1=3&cat ... &book=2008

kniha populárna, ale vovedie do problematiky.

https://www.youtube.com/watch?v=TA_zrvBctH8&t

úder blesku do auta. Lidem se nic nestalo. Co s autem není známo. Ale je vidět že po posledním úderu vše zhaslo.

Manželka zažila úder blesku do auta na vlastní kůži - Opel Vectra - cca před deseti lety na liduprázdné dálnici u Kroměříže. Rána, auto se zatřepalo, bylo cítit ozon a přestaly jít stěrače. Jinak auto pojízdné a Faradayova klec funguje. Skoro veškerá elektrika v autě pak odešla postupně během několika měsíců poté.

dracekvo: Nezapomeň že elektronika je ukostřená kupodivu ke kostře. Stejně jako jsou na ni ukostřené všelijaké senzory. Blesk se k ECU ani nemusel dostat. Prostě usmažil vše před tím.

Na úvod sa priznám, že som celú tému ani neprečítal a možno tu už bolo všetko vysvetlené. Uchovávať drobnú elektroniku v plechovej uzemnenej krabici môže byť účinné možno proti blesku, nie EMP (možno sa mýlim). Ja osobne som za Faradayovu klietku.
Asi pred 15 rokmi môj otec pracoval na jednej zákazke pre nemenovaného mobilného operátora. Prerábal sa interiér budovy, kancelárie, zariadenie a podobne. Na steny zasadačky sa natiahla kvôli možnému odposluchu nejakej porady špeciálna sieťka - tkanina (dnes už viem, že šlo o tkaninu blokujúcu EM signál). Vtedy som bol ešte malý. Podobne mali asi poriešené aj dvere. Otec doniesol domov vzorku o rozmere asi 50x50 cm. Skúšali sme do toho zabaliť mobil alebo auto na diaľkové ovládanie a všetko to dočasne "odstavilo". Pre tu diskutujúcich asi nič nové, no ja by som šiel do tohto. Akúkoľvek bedničku či krabicu z vnútra oblepiť touto látkou.
Využiteľné taktiež na ochranu bankomatových kariet v peňaženke, RFID čipov alebo ako vrecko na mobil, ktorý má okamžite zmiznúť z dosahu...
Dostulné napríklad tu: https://skr.sk/OEoeP

A čím se plechová uzeměnná krabice (s vodivě zatěsněnou spárou mezi víkem a tělem kraqbice) liší od Faradayovy klece?
Aneb v případě EMP jednoznačně sázím na dobře udělanou plechovou krabici - podívej se jak vypadá stínění kabelu opletem a jaké stínící parametry pro ten oplet udává výrobce a jak vypadá stínění kabelu pro frekvence nad 1 GHz, které udělalá útlum nad 80 dB ...

No není to klec ale krabice

Jak Felix H. křížil zlatou rybku s kanárkem

Krabica je v podstate klietka s nekonečne malými okami...

No tak dobře udělaná plechová krabice bude určite dostačujúca, lebo je dobre udělaná. Myslel som, že je tu reč skôr o nejakej klasickej.
Krabica/klec/klietka- to je jedno ako to nazvať. Chcel som len povedať, že tá tkanina by pomohla, či už v kombinácii s tou plechovou krabicou alebo samostatne vo viacerých vrstvách. Na 100 % nie je nič.

je jedno jestli kisna , nebo klec. Ta plechová kisna bude podle mě účinější, protože neprolezou ty nejkratší vlny, která projdou řídkou šítí, třeba karisít´. Hlavní je uzemnění, aby se naindukovaný náboj dokázal odvést pryč.

Nejde jen o elektrostatický náboj, ale i o elektromagnetické vlnění. Proto velký pozor na vlastní elektrickou rezonanci samotných stěn té "kisny". Teď nachvíli zapomeňte na elektřinu...

Představte si vaši plechovou krabici a poklepejte na ni kladivem. Bude slyšet zvuk i uvnitř nebo ne? Bude! A stejné je to i s elektromnagnetickými vlnami. Větinu z nich dokáže stěna odstínit, protože mají frekvenci na kterých stěna nerezonuje, ale pokud budou mít frekvenci, na které stěna rezonuje, projdou dovnitř bez problémů. (Ne nadarmo některé elektronické zbraně používají proměnnou frekvenci, aby to slabé místo stínění "prolomily".)

Takže pokud má být stínění opravdu účinné, musí být uděláno obrazně tak, aby "při zabouchání na kisnu kladivem nebylo uvnitř nic slyšet" a rezonace stěny byla něčím důrazně utlumená. Bude-li to zvuk, pak byste krabici vyrobili buď velmi silnou a masivní, nebo byste ji zevnitř vylepili molitanem, vatou nebo něčím podobným, co zvuk tlumí. A u elektřiny to jde udělat podobně jako se zvukem, jen si to musíte představit z pohledu elektřiny a použít jiný materiál. Můžete udělat stěnu buď extrémně silnou nebo se udělají dvě plechové krabice. Jedna menší se vloží dovnitř druhé a drží ji izolované "nožičky" tak, že se vůbec větší krabice nedotýká. Do vzduchové mezery mezi krabicemi se nacpe ocelová vata (prodává se na broušení či na čištění podlah, ale vyhoví i špóny ze soustruhu nebo větší množství drátěnek na nádobí). Stěny krabic v místě styku s vatou budou kovově čisté, aby vata měla dobrý kontakt. Vnější krabici je možno uzemnit, ale podmínka to není. Je lhostejno, má-li krabice vůči okolí na povrchu napětí milión voltů, na věci umístěné uvnitř krabice žádný náboj působit nebude (princip horní elektrody Van de Grafova generátoru = všechen náboj se rozmístí po vnějším povrchu koule, uvnitř je elektrostatický stín). Vnitřní krabice není žádným drátem s ničím spojená - aby se náhodou tento drát nestal zákeřnou cestou, která by dovnitř nežádoucí impulz dopravila. Jediné, co obě krabice elektricky spojuje je ocelová vata. Ta má velký elektrický odpor a pro impulzy je velmi špatně průchodná. (Samozřejmě každá krabice musí mít své víko a ty víka mezi sebou odděluje zase vrstva ocelové vaty. Nelze tedy použít jedny společné "dveře", byť by s vnitřní ocelovou výplní. To by byla příliš snadná cesta dovnitř a stínění by tak ztratilo svou ochrannou funkci.)

U takto uspořádaného stínění, i když případný impulz dokáže silně rozrezonovat vnější stěnu krabice, bude tato rezonace tlumena absorbcí ocelové vlny (stejně jako by to bylo u zvuku). Prostě stěna nedokáže svévolně kmitat (a "dunět"). Pokud i tak nějaká energie impulzu projde, ocelová vlna se chová jako odpor (z vysokofrekvenční terminologie jako tzv. "umělá zátež") a to, co prošlo, změní na teplo. Šance, že se něco nežádoucího dostane do vnitřní krabice a poškodí v ní uložené přístroje se tak velmi výrazně zmenšuje. Přitom takový "trezor" nemusí být ani těžký, ani drahý. Pro uschování menších přístrojů (ruční vysílačka, turistická GPS, mobilní telefon, kalkulačka, flaschdisky) vystačíte s velkou a malou plechovkou.

Josef: Rezonance mi na mysl vůbec nepřišla. Díky.
To mi konečně vysvětluje proč mají i dobře udělané "krabice" s tlustou stěnou, zafrézovaným víkem a promyšlenými prostupy pro mě překvapivě deklarovaný malý útlum (aneb čekal jsem 100+ dB a prý jen 70 dB).