Samotných radiostanic je několik druhů a pracují na různých kmitočtech.
-RF-10 -jedná se bývalou vojenskou radiostanici, která snese i horší zacházení a je téměř blbu vzdorná. Jedná se o vojenskou radiostanici. Pracuje v rozmezí kmitočtového rozsahu od +-29,000 do +-85,000 Mhz. Uvolněných AČR jako málo využívané kmitočty, ale může se stát, že zde přece jen někde narazíte ještě na vojenský provoz a proto je lepší se raději přeladit než pak sáhodlouze vysvětlovat, že jsme zařízení zakoupily ve výprodeji s vojenským materiálem. Proto je téměř nemožné se sní spojit s jinou stanicí, než zase se stanicí pracující na stejných kmitočtech. Jak jsem uvedl jedná se o vyřazené modely z AČR a proto není lehké se k nim dostat a ne vždy jsou ve stavu že opravdu fungují, nejhůře jsou na tom zdroje. Pokud je závada i jiná než jen baterie je nemalá investice za pořízení v háji protože náhradních dílů je poskrovnu a šance, že nám bude uznána reklamace je ve hvězdách. /(jinak pro úplnost AČR se vrací k využívání těchto kmitočtů a tudíž se vystavujeme problemům pokud nejsme ve služební poměru v AČR, nebo nemáme radioamaterské povolení. Sám jsem proti používání,ale nechci nikoho nutit -ikdyž sankce jsou vysoké)
-CB -jedná se radiostanice pracující v kmitočtovém rozsahu +-26,000 až +-28,000 Mhz. Jedná se o bezvýznamné kmitočty které se nehodí pro svou vlnovou délku na dlouhé přenosy a proto je po celém světe přenechaly telekomunikační společnosti pro civilní provoz. Zde se využívají jak ruční, poměrně malé stanice tak mobilní o trochu větší. Tahat sebou vozidlovou stanici je v zhledem k napájení (autobaterie)asi přepych leč na základně a při provozu z vozu je to možné. Problém je však v přenosných tzv. ručkách k jejich relativní malé velikosti však mají nepřiměřenou spotřebu baterií a většinou se napájení pohybuje min. kolem 9 voltů. A opravdu se nedá říci že i při dnešních kapacitách baterií vám vydrží provoz po celou dobu třeba dvoudenní akce (vezmu dostatek baterií). Je pravda že pracují s výkonem až 4 W. což lze považovat za dostatečné a při určitých zkušenostech a znalostech terénu je možné provádět spojení i na více jak 15Km, ale podstatné je že, pokud zase spoluhráči nevlastní tyto stanice, tak vlastně můžete narazit jen na civilní účastníky a ti bohužel nemají většinou pochopení pro náš druh krácení si volných chvil a námi vedený provoz je přímo dráždí a proto se objevuje tzv. klíčování a rušení přenosu informací.
-PMR -jedná se o radiostanice pracující v kmitočtovém rozsahu +- 446,000Mhz s vysílacím výkonem kolem 500mW. Což sice není mnoho, ale i tak s těmito stanicemi jsme schopni spojit za určitých podmínek i na vzdálenosti kolem 10km. Ovšem standartně však víme, že i 3km je úspěch. Jedná se poměrně malé radiostanice napájené většinou 4ks AAA baterií a pokud mají dostatečnou kapacitu jsou schopny nám zaručit provozuschopnost i podobu dvoudenního výletu / akce. Problém však nastává, že tyto stanice jsou dnes k dostání prakticky všude a provoz je veden i dětmi a ty se většinou baví tím, že sabotují námi vedený provoz. Další specifickou skupinou vyskytující se na těchto kmitočtech jsou tzv. důchodci a tety vedoucí většinou hovor přes ulici a že tím lezou do hovoru někomu o pár km jinde je jim úplně jedno. Také většina dětských chůviček pracuje právě na PMR frekvenci.
Prostě nemáme všichni možnost po dobu celé akce vést konferenční hovor se všemi členy teamu což by se zase zamlouvalo společnostem zajištující tel. spojení jednotlivých účastníků, ale to jsme odskočily trochu jinam. Každopádně jsem se pokusil zde osvětlit úskalí radiového provozu při akcích, snad se nám povede a třeba nám uvolní ČTU i nějaké další kmitočty pro provoz. S pochopením a pevnými nervy přeji hodně spojení při akcích.
Radiostanice obecně
Re: Radiostanice obecně
Frekvence pásma PMR (bez podkanálů)
PMR 1 – 446.006.25
PMR 2 – 446.018.75
PMR 3 - 446.031.25
PMR 4 – 446.043.75
PMR 5 – 446.056.25
PMR 6 – 446.068.75
PMR 7 – 446.081.25
PMR 8 – 446.093.75
PMR 9 – 446.106.25
PMR 1 – 446.006.25
PMR 2 – 446.018.75
PMR 3 - 446.031.25
PMR 4 – 446.043.75
PMR 5 – 446.056.25
PMR 6 – 446.068.75
PMR 7 – 446.081.25
PMR 8 – 446.093.75
PMR 9 – 446.106.25
Re: Radiostanice obecně
Komunikace pri rozpadu je jenom ta co rezim nema silu je rusit a v nekolika statecku v arabskem svete byl vypnut vladou internet ,mobilni telefony a telefony co jdou po drate do zahranici a tak ke komunikaci zbyva jen to co nemuze vlada rusit a tim jsou ty male vyslacky co maji dosah jenom 7 mil a stoji zde v obchode 70-80 $ US /par / a potom je to ham-radio co muze sice dosahnout z Bostonu do Texasu a pak jsou to ty radia co ma kazdy v nakladnim aute a ty maji dosah asi 40 mil tedy nic silneho ,ale jestli se spolehate na neco vladou organizovane musim vas sklamat ...... 
Re: Radiostanice obecně
to neexistuje nejaka 'multiband' radiostanice? Ktera by umela prijimat/vysilat od tech 26 az pot ech 400+ MHz?
Re: Radiostanice obecně
Dělají se Dualband vysílačky: Frequency range:
FM: 88-108MHz (RX)
VHF: 136-174MHz (RX/TX)
UHF1: 350-390MHz (RX/TX)
UHF2: 400-470MHz (RX/TX)
UHF3: 470-520MHz (RX)
Ale osobní zkušenost s nima nemám a co jsem si o tom četl, tak nejsou tak dobrý jako normální. Mají univerzální anténu a ta není moc dobrá.
FM: 88-108MHz (RX)
VHF: 136-174MHz (RX/TX)
UHF1: 350-390MHz (RX/TX)
UHF2: 400-470MHz (RX/TX)
UHF3: 470-520MHz (RX)
Ale osobní zkušenost s nima nemám a co jsem si o tom četl, tak nejsou tak dobrý jako normální. Mají univerzální anténu a ta není moc dobrá.
Re: Radiostanice obecně
Pár užitečných odkazů, které by se někomu mohly hodit:
Zde je obecné info o CB rádiu: http://expedicebilytesak.sweb.cz/uvod/co-je-CB.htm
Tady docela dobrá anténa k CB do terénu: http://expedicebilytesak.sweb.cz/techni ... jim-CB.htm
Zde zase obecné informace o PMR: http://expedicebilytesak.sweb.cz/uvod/co-je-PMR.htm
Těm, kterým na bezdrátové techice vadí nápis "POZOR, NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ" přidám něco z oblasti techniky "drátové" http://expedicebilytesak.sweb.cz/techni ... a/TP25.htm
Víc jsem toho zatím pro dnešek nenašel
(U všech odkazů je dobré pamatovat na zásadu - stáhnout, uložit na disk, vytisknout, přečíst, zapamatovat, bezpečně uschovat, případně kopie rozdat i ostatním. Internet není věčný.)
Zde je obecné info o CB rádiu: http://expedicebilytesak.sweb.cz/uvod/co-je-CB.htm
Tady docela dobrá anténa k CB do terénu: http://expedicebilytesak.sweb.cz/techni ... jim-CB.htm
Zde zase obecné informace o PMR: http://expedicebilytesak.sweb.cz/uvod/co-je-PMR.htm
Těm, kterým na bezdrátové techice vadí nápis "POZOR, NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ" přidám něco z oblasti techniky "drátové" http://expedicebilytesak.sweb.cz/techni ... a/TP25.htm
Víc jsem toho zatím pro dnešek nenašel
(U všech odkazů je dobré pamatovat na zásadu - stáhnout, uložit na disk, vytisknout, přečíst, zapamatovat, bezpečně uschovat, případně kopie rozdat i ostatním. Internet není věčný.)
Re: Radiostanice obecně
Dosahy, výkony, použití:
Na frekvencích KV od 26 až do VKV do cca 170MHz bez použití převáděčů je dosah za normálních okolností prakticky pouze k hranicím obzoru (týká se to tedy všech radiostanic na VKV, CB i vojenských na 45MHz) za normálních atmosferických okolností. Pro stacionární pracoviště s dobrou anténou stačí 4....25W. Mobilní stanice v autě s prostou prutovou anténou potřebuje nejméně 15...50W (proto má CB při spojení mezi dvěma auty docela problém, zatím co z auta domů to jde lépe). Přenosná stanice se z důvodu úspory baterií musí spokojit jen s výkonem okolo 1....5W. Mnohem více než velký výkon ovlivní dosah dobrá anténa. Všechny rádoby prutové antény jsou jen náhražky silně snižující skutečné možnosti stanice, které má, kdyby byla napojena na anténu plnohodnotné délky odpovídající vysílané frekvenci. Jenže plnohodnou anténu jde postavit většinou jen u základnové stacionární stanice.
Vysílací pásmo používají především koncesované služby - letecký provoz, armáda, policie, hasiči, záchranka a radioamatéři. Pásmo ale obsahuje i některé úseky volně přístupné široké veřejnosti - jedná se o tzv. sdílené kmitočty a pásmo CB.
Na frekvencích UKV je ohraničení obzorem ještě citelnější. Spojení za nejbližší kopec je bez převáděče prakticky neřešitelné. Z kopce na kopec však dává překvapivé výsledky i s výkonem od 0,5W. Používat větší výkon (např. radioamatéry na povolených pásmech) je poměrně obtížné protože na takto vysoké frekvence se obtížně zřizují výkonné zesilovače. Velký efekt a zvětšení dosahu však dokáží poskytnout mnohaprvkové směrové antény a dosah při přímé viditelnosti snadno i zdesetinásobit. Přídavné antény bohužel nepřipadá v úvahu použít u přenosných ručních radiostanic a to jejich využití při malém výstupním výkonu degraduje pro spojení na vzdálenosti jednotek kilomerů. V tomto pásmu pracují převážně také koncesované služby, ale obsahuje i frekvenci určenou pro širokou veřejnost - konkrétně pásmo pro provoz stanic PMR.
Na frekvencích krátkých vln je mimimální použitelný výkon 5W, běžný standard je však 100W. Kvůli dlouhým anténám a velké spotřebě energie jsou tyto vlny záležitostí hlavně stancionárních stanic. Dosah je závislý především na použité frekvenci a denní době. Pásmo s frekvencí okolo 1,8MHz pokryje oblast Čech nebo Moravy, ale vyžaduje extrémně dlouhou anténu, což je problém. Pásmo okolo 3,7MHz dobře pokrývá jak ČR, tak i celou Evropu a to poměrně spolehlivé takřka během celého dne i roku (při výpadcích ostatních druhů spojení je velmi perspektivní). Pásmo 7 ... 10MHz je ve večernách hodinách už mezikontinentální záležitostí, přes den nemá dostatečný dosah, pro spojení na menší vzdálenosti v rámci rozlohy ČR se moc nehodí. Vyšší frekvence 14MHz ... 21MHz fungují výborně jen na větší vzdálenosti, ale pouze při příhodném stavu ionosféry, na kratší vzdálenosti se nehodí. Vysílání na krátkovlnných frekvencích je povolené pouze vlastníkům koncese - jednotlivcům (radioamatéři), rozhlasu, armádě, námořnictvu a (s vyjímkou CB pásma ve své obtížně použitelné horní části rozsahu) neobsahuje volně použitelné kmitočty pro širokou veřejnost.
Na frekvencích KV od 26 až do VKV do cca 170MHz bez použití převáděčů je dosah za normálních okolností prakticky pouze k hranicím obzoru (týká se to tedy všech radiostanic na VKV, CB i vojenských na 45MHz) za normálních atmosferických okolností. Pro stacionární pracoviště s dobrou anténou stačí 4....25W. Mobilní stanice v autě s prostou prutovou anténou potřebuje nejméně 15...50W (proto má CB při spojení mezi dvěma auty docela problém, zatím co z auta domů to jde lépe). Přenosná stanice se z důvodu úspory baterií musí spokojit jen s výkonem okolo 1....5W. Mnohem více než velký výkon ovlivní dosah dobrá anténa. Všechny rádoby prutové antény jsou jen náhražky silně snižující skutečné možnosti stanice, které má, kdyby byla napojena na anténu plnohodnotné délky odpovídající vysílané frekvenci. Jenže plnohodnou anténu jde postavit většinou jen u základnové stacionární stanice.
Vysílací pásmo používají především koncesované služby - letecký provoz, armáda, policie, hasiči, záchranka a radioamatéři. Pásmo ale obsahuje i některé úseky volně přístupné široké veřejnosti - jedná se o tzv. sdílené kmitočty a pásmo CB.
Na frekvencích UKV je ohraničení obzorem ještě citelnější. Spojení za nejbližší kopec je bez převáděče prakticky neřešitelné. Z kopce na kopec však dává překvapivé výsledky i s výkonem od 0,5W. Používat větší výkon (např. radioamatéry na povolených pásmech) je poměrně obtížné protože na takto vysoké frekvence se obtížně zřizují výkonné zesilovače. Velký efekt a zvětšení dosahu však dokáží poskytnout mnohaprvkové směrové antény a dosah při přímé viditelnosti snadno i zdesetinásobit. Přídavné antény bohužel nepřipadá v úvahu použít u přenosných ručních radiostanic a to jejich využití při malém výstupním výkonu degraduje pro spojení na vzdálenosti jednotek kilomerů. V tomto pásmu pracují převážně také koncesované služby, ale obsahuje i frekvenci určenou pro širokou veřejnost - konkrétně pásmo pro provoz stanic PMR.
Na frekvencích krátkých vln je mimimální použitelný výkon 5W, běžný standard je však 100W. Kvůli dlouhým anténám a velké spotřebě energie jsou tyto vlny záležitostí hlavně stancionárních stanic. Dosah je závislý především na použité frekvenci a denní době. Pásmo s frekvencí okolo 1,8MHz pokryje oblast Čech nebo Moravy, ale vyžaduje extrémně dlouhou anténu, což je problém. Pásmo okolo 3,7MHz dobře pokrývá jak ČR, tak i celou Evropu a to poměrně spolehlivé takřka během celého dne i roku (při výpadcích ostatních druhů spojení je velmi perspektivní). Pásmo 7 ... 10MHz je ve večernách hodinách už mezikontinentální záležitostí, přes den nemá dostatečný dosah, pro spojení na menší vzdálenosti v rámci rozlohy ČR se moc nehodí. Vyšší frekvence 14MHz ... 21MHz fungují výborně jen na větší vzdálenosti, ale pouze při příhodném stavu ionosféry, na kratší vzdálenosti se nehodí. Vysílání na krátkovlnných frekvencích je povolené pouze vlastníkům koncese - jednotlivcům (radioamatéři), rozhlasu, armádě, námořnictvu a (s vyjímkou CB pásma ve své obtížně použitelné horní části rozsahu) neobsahuje volně použitelné kmitočty pro širokou veřejnost.
Re: Radiostanice obecně
Jen pro představu kmitočty a odpovídající vlnové délky:
- kmitocty-delka.png (7.78 KiB) Zobrazeno 27862 x
Re: Radiostanice obecně
Kterak vyrobit výkonnou anténu nejen pro PMR:
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/(Kterak ... o_PMR).pdf
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/(Kterak ... o_PMR).pdf
Re: Radiostanice obecně
Ahoj, je možne zaktualizovat odkaz na stažení návodu na výrobu té antény ?
Děkuji
Děkuji
Re: Radiostanice obecně
Musím pohladat a pak postnu.
Re: Radiostanice obecně
Já jsem přesvědčen, že ideální univerzální řešení neexistují. Soustřeďuji se na vznik prepperské komunity a co se týče komunikace jsem zastánce specializace.
Komunikace uvnitř obce pomocí drátového telefonu (nadá se odposlouchávat, což je výhodné třeba u skrytého pozorovacího stanoviště na kopci. Je fajn, když případní technicky vybavení útočníci neví, že o nich komunita ví a je připravena k obraně)
na blízké spojení CB základnová stanice s kvalitní anténou a ručky s akumulátory,
na větší vzdálenosti radioamatérské stanice v pásmu 80m (KV) a 2 metry (VKV).
Neměl by být problém vyhecovat v každé komunitě 2-3 lidi, aby se stali koncesovanými radioamatéry. Amatérská KV vysílačka může fungovat i na panelákovém sídlišti.
V PA období by si každá komunita mohla "vydržovat" vlastní převáděč na blízkém kopci. Zásobit se tranzistory, odpory, kondenzátory a šváby dnes není až takový problém. Zařízení co nejjednodušší a tedy snadno opravitelné i v PA době.
Do PA doby si vypracovat systém krizové komunikace a shromaždiště pro případ nenadálé krizové situace, místo k vyzvednutí specialistů z města (lékaři, inženýři, učitelé a další profese, které do VP nebudou mít na vesnici odpovídající práci a využití)
Lidé z města se mohou v případě nenadálé krize svolat telefony, pokud budou fungovat a CB vysílačkami pokud ne, případně si zavolat nohama, sbalit svých pár švestek a frr v koloně na chalupu..
Komunikace uvnitř obce pomocí drátového telefonu (nadá se odposlouchávat, což je výhodné třeba u skrytého pozorovacího stanoviště na kopci. Je fajn, když případní technicky vybavení útočníci neví, že o nich komunita ví a je připravena k obraně)
na blízké spojení CB základnová stanice s kvalitní anténou a ručky s akumulátory,
na větší vzdálenosti radioamatérské stanice v pásmu 80m (KV) a 2 metry (VKV).
Neměl by být problém vyhecovat v každé komunitě 2-3 lidi, aby se stali koncesovanými radioamatéry. Amatérská KV vysílačka může fungovat i na panelákovém sídlišti.
V PA období by si každá komunita mohla "vydržovat" vlastní převáděč na blízkém kopci. Zásobit se tranzistory, odpory, kondenzátory a šváby dnes není až takový problém. Zařízení co nejjednodušší a tedy snadno opravitelné i v PA době.
Do PA doby si vypracovat systém krizové komunikace a shromaždiště pro případ nenadálé krizové situace, místo k vyzvednutí specialistů z města (lékaři, inženýři, učitelé a další profese, které do VP nebudou mít na vesnici odpovídající práci a využití)
Lidé z města se mohou v případě nenadálé krize svolat telefony, pokud budou fungovat a CB vysílačkami pokud ne, případně si zavolat nohama, sbalit svých pár švestek a frr v koloně na chalupu..
Re: Radiostanice obecně
Při obecných úvahách o radiovém spojení by se mohla možná někomu hodit mapa vzdáleností. Křivky na mapě (podobně jako vrstevnice), mají tu vlastnost, že spojují body, které jsou stejně vzdálené od Prahy. Stačí se tedy podívat na libovolné místo na mapě, podívat se mezi kterými nejbližšími křivkami leží, abyste měli alespoň přibližnou představu, jak daleko od nás (vzdušnou čarou po povrchu Zeměkoule) se toto místo nachází a kolik kilometrů musí překonat radové vlny, abyste se tam dovolali.
Re: Radiostanice obecně
Zde je navod jak realizovat jednoduchy nouzovy retlanslator.
http://www.miklor.com/COM/UV_CrossBand.php
http://www.miklor.com/COM/UV_CrossBand.php
Re: Radiostanice obecně
Většina je zde už napsaná, osobně se přikláním k názoru že v postapo světě je jediná jasná volba KV pásmo.
Re: Radiostanice obecně
Ešte ste zabudli na zatiaľ malo rozširené LPD.
Re: Radiostanice obecně
S LPD je to zajímavé:
V ČR se svého času mělo za to, že radiostaničky LPD433 se 69 kanály a výkonem 10mW lze používat k hlasové komunikaci. Pár lidí to i zkoušelo. Kanály LPD433 leží v jednom z takzvaných ISM (Industrial, Scientific, Medical) pásem, tj. úseků kmitočtového spektra, kde se předpokládá použití elektromagnetického vyzařování k jiným než komunikačním účelům. Kromě toho leží také v širším radioamatérském pásmu 70cm, které ovšem lze využívat na neinterferenční bázi (nezpůsobovat rušení ostatním službám). Také se tam vyskytují různá dálková ovládání a pod. Pak se naopak rozšířil názor, že v ČR nelze LPD433 k přenosu hlasu používat a ten se v popiskách k prodávaným staničkám vyskytuje u některých prodejců dosud.
Celé to prošlo dost složitým vývojem. Existovalo všeobecné oprávnění VO-R/10/09.2010-11 vydané v roce 2010, pak VO-R/10/04.2012-7 z roku 2012 a nyní je platné VO-R/10/05.2014-3 z roku 2014. To pro úsek pod písmenkem g2 433,05–434,79MHz povoluje výkon 10mW e.r.p. a kanálovou rozteč 25kHz. K tomu platí 2 vysvětlující odstavce:
(3) Stanice v kmitočtových pásmech g, g1, g2, h, h3, h4, h5 nelze používat pro vysílání analogových audio signálů s výjimkou přenosu hlasu. Stanice v kmitočtových pásmech g1, g2, h4 lze používat pro přenos hlasu pouze za předpokladu použití pokročilých technik zmírňujících rušení.
(6) V pásmech a až h5 není povolen přenos obrazových informací.
Odstavec 6 nás nemusí zajímat, žádné obrazové informace přenášet nechceme. Odstavec 3 podle mě říká jinými slovy, že lze přenášet analogový hlas, ale nikoli jiné audio (tj. hudbu). Dále vyžaduje použití "pokročilých technik zmírňujících rušení", což jsem v souvislosti s diskusí k jinému VO pochopil jako subkanály CTCSS nebo DCS. Je to s podivem, protože podle mého názoru tyhle technologie naopak rušení posilují (běžný uživatel neslyší provoz na jiném subkanálu a domnívá se, že nikoho neruší). Takže podle mého závěru minimálně od roku 2014 lze použít staničky LPD433 k přenosu hlasu za předpokladu, že máme zapnutý subkanál.
(Pro úplnost, v rozsahu 433,05–434,79MHz existují ještě další 2 způsoby použití pod písmenkem g a g1 s jinou šířkou pásma a jinými podmínkami použití, nicméně pro naše účely platí písmenko g2, protože se jedná o provoz v 25kHz kanálech.)
LPD433 je původně evropská harmonizace vytořená s úmyslem odlehčit pouze 8 kanálovému PMR446. V řadě zemí CEPT je povoleno pro přenos hlasu, v jiných ne. Tohle je třeba sledovat, pokud bychom se s LPD433 chystali do ciziny. Jak je to na Slovensku, to v tuto chvíli netuším. Nedávno jsem to zkoumal a měl jsem pocit, že podle Všeobecného povolenia č. VPR–10/2014 povolené není, ale můžu se mýlit.
V ČR se svého času mělo za to, že radiostaničky LPD433 se 69 kanály a výkonem 10mW lze používat k hlasové komunikaci. Pár lidí to i zkoušelo. Kanály LPD433 leží v jednom z takzvaných ISM (Industrial, Scientific, Medical) pásem, tj. úseků kmitočtového spektra, kde se předpokládá použití elektromagnetického vyzařování k jiným než komunikačním účelům. Kromě toho leží také v širším radioamatérském pásmu 70cm, které ovšem lze využívat na neinterferenční bázi (nezpůsobovat rušení ostatním službám). Také se tam vyskytují různá dálková ovládání a pod. Pak se naopak rozšířil názor, že v ČR nelze LPD433 k přenosu hlasu používat a ten se v popiskách k prodávaným staničkám vyskytuje u některých prodejců dosud.
Celé to prošlo dost složitým vývojem. Existovalo všeobecné oprávnění VO-R/10/09.2010-11 vydané v roce 2010, pak VO-R/10/04.2012-7 z roku 2012 a nyní je platné VO-R/10/05.2014-3 z roku 2014. To pro úsek pod písmenkem g2 433,05–434,79MHz povoluje výkon 10mW e.r.p. a kanálovou rozteč 25kHz. K tomu platí 2 vysvětlující odstavce:
(3) Stanice v kmitočtových pásmech g, g1, g2, h, h3, h4, h5 nelze používat pro vysílání analogových audio signálů s výjimkou přenosu hlasu. Stanice v kmitočtových pásmech g1, g2, h4 lze používat pro přenos hlasu pouze za předpokladu použití pokročilých technik zmírňujících rušení.
(6) V pásmech a až h5 není povolen přenos obrazových informací.
Odstavec 6 nás nemusí zajímat, žádné obrazové informace přenášet nechceme. Odstavec 3 podle mě říká jinými slovy, že lze přenášet analogový hlas, ale nikoli jiné audio (tj. hudbu). Dále vyžaduje použití "pokročilých technik zmírňujících rušení", což jsem v souvislosti s diskusí k jinému VO pochopil jako subkanály CTCSS nebo DCS. Je to s podivem, protože podle mého názoru tyhle technologie naopak rušení posilují (běžný uživatel neslyší provoz na jiném subkanálu a domnívá se, že nikoho neruší). Takže podle mého závěru minimálně od roku 2014 lze použít staničky LPD433 k přenosu hlasu za předpokladu, že máme zapnutý subkanál.
(Pro úplnost, v rozsahu 433,05–434,79MHz existují ještě další 2 způsoby použití pod písmenkem g a g1 s jinou šířkou pásma a jinými podmínkami použití, nicméně pro naše účely platí písmenko g2, protože se jedná o provoz v 25kHz kanálech.)
LPD433 je původně evropská harmonizace vytořená s úmyslem odlehčit pouze 8 kanálovému PMR446. V řadě zemí CEPT je povoleno pro přenos hlasu, v jiných ne. Tohle je třeba sledovat, pokud bychom se s LPD433 chystali do ciziny. Jak je to na Slovensku, to v tuto chvíli netuším. Nedávno jsem to zkoumal a měl jsem pocit, že podle Všeobecného povolenia č. VPR–10/2014 povolené není, ale můžu se mýlit.
Re: Radiostanice obecně
Mimochodem, když už jsme u problematiky všeobecných oprávnění: právě proběhla určitá změna ve všeobecném oprávnění povolujícím provoz PMR446. Dosavadní úprava ve skutečnosti povolovala provoz analogových (těch široce rozšířených) stanic v rozsahu 8 kanálů mezi 446.0 a 446.1MHz a také digitálních (dPMR, poměrně drahých a tudíž dosud sporadických) stanic v rozsahu 8 nebo 16 kanálů (v možných roztečích 12.5 nebo 6.25kHz) mezi 446.1 a 446.2MHz.
Nové harmonizované VO-R/3/6.2016-9 slučuje oba rozsahy a předpokládá (částečně s odkladem do r. 2017) provoz jak analogových, tak digitálních staniček v rozsahu 446.0-446.2, kdy analogová rozteč by byla 12.5kHz, což dává 16 kanálů, digitální 12.5 nebo 6.25kHz, což dává 16 nebo 32 kanálů. Použití CTCSS/DCS v části dříve vyhrazené pro digitální provoz je povinné a staničky musí mít časovač, který by nedovolil kontinuálně vysílat déle než 180s.
Pikantní je, že VO stanovuje, aby vzájemné ovlivnění řešili uživatelé dohodou, jenže uživatelé analogového a digitálního PMR se vzájemně z technických důvodů nemohou domluvit (a totéž platí pro uživatele využívající různé subkanály). Vypadá to, že ČTÚ přijal harmonizovaný předpis a k němu doplnil standardní zdeúřední omáčku, aniž si tam někdo uvědomil, že nedává smysl.
Nové harmonizované VO-R/3/6.2016-9 slučuje oba rozsahy a předpokládá (částečně s odkladem do r. 2017) provoz jak analogových, tak digitálních staniček v rozsahu 446.0-446.2, kdy analogová rozteč by byla 12.5kHz, což dává 16 kanálů, digitální 12.5 nebo 6.25kHz, což dává 16 nebo 32 kanálů. Použití CTCSS/DCS v části dříve vyhrazené pro digitální provoz je povinné a staničky musí mít časovač, který by nedovolil kontinuálně vysílat déle než 180s.
Pikantní je, že VO stanovuje, aby vzájemné ovlivnění řešili uživatelé dohodou, jenže uživatelé analogového a digitálního PMR se vzájemně z technických důvodů nemohou domluvit (a totéž platí pro uživatele využívající různé subkanály). Vypadá to, že ČTÚ přijal harmonizovaný předpis a k němu doplnil standardní zdeúřední omáčku, aniž si tam někdo uvědomil, že nedává smysl.
Re: Radiostanice obecně
Pod pojmem "pokročilé techniky zmírňujících rušení" si osobně nepředstavuji použití subtónu a podobné věci, ale třeba striktně úzkopásmovou FM modulaci s tím, že samotný NF signál je ještě před vlastní modulací "předžvýkán" nějakým digitálním procesorem, aby ve výsledku (ale bez ztráty srozumitelnosti mluveného slova) obsahoval minimum složek schopných nežádoucím způsobem interferovat nebo se jiným nežádoucím způsobem vyzařovat nad nezbytně nutnou šířku pásma potřebnou pro vlastní přenos (a tím i pronikat do sousedních kanálů).