Prenosne radio na klicku

[Nasgol]

Roman: To si dělaj prdel, ne?... Za tu cenu, bych si koupit granát a narval to výrobcům doprdele...

[Pepe]

Tak jsem si taky pořídil Evolve RadioLight. Za 390,- rozhodně dobrá investice.
Překvapilo mě, že je docela malé. Vyzkoušel jsem nabíjení mobilu, a fakčí
Jen musím pamatovat na průběžné nabíjení kvůli akumulátoru.

[Wagoneer]

Na Mobil.idnes reportáž z Las Vegas. Eton představuje nová rádia na kličku. Např.:
http://m.bestbuy.com/m/e/product/detail ... 8605829162

[hesos]

to by chtelo to radio ne na klicku ale na klicek.kdysi jsem ho mel ale to vsechno odnes čas to se natocilo jako budík natahla se pruzina ta roztacela maly motorek jako dynamo a uz to hralo.vydrzelo hrat asi 15 min.byl na tom i solar,ten jediny mi zbyl. tak premyslim ze bych to zbastlil ale nemam zadne natahovaci hodiny.

[Radola Gajda]

já mám toto:

http://www.evolve.cz/d-kombinovana-svit ... light.html

jede na solár, nebo na kličku a je v něm svítilna a nabíječka na mobil (a zase - solárko nebo klička)
přijímá FM a AM vlny
anténa je teleskopická (cca 50cm)

Asi už jsi ho prověřil vícekrát v terénu, jsi s ním stále spokojen? Jeví se mi jako nejlepší možnost, ale bojím se trochu životnosti co se týče mechanického opotřebení (je to malé a samej plast...).

[DeadMan]

k této značce jsem trochu skeptický protože já i brácha jsme od nich měli outdoor hodinky s digi kompasem atd. a oba jsme je vraceli (normálně to při běžném nošení praskalo)

[Pampalíny]

Co si myslíte o tomto:

http://www.conrad.cz/solarni-radio-s-dy ... ent=868804

edit: tak nic, je to buď solár nebo klička (a ne obojí jak jsem prve myslel) - navíc při nákupu nelze ovlivnit zda chcete solár nebo kličku a to je teda dost blbé...

[p3x]

Nemate nekdo skusenosti s timhle?
http://www.amazon.com/gp/product/B003BY ... B003BYRKI2

[Josef]

Chtěl bych znovu poukázat na úskalí, pokud si chce někdo z vás pořídit komerčně prodávanou svítilnu, rádio nebo nabíječku mobilu s dynamkem poháněným ručně klikou.

Nápad vyrábět elektřinu dynamem a klikou je poměrně starý. Asi nejznámější je napájení radiostanic za druhé světové války. Systémy byly technicky velmi podobné na obou znepřátelených stranách. Z toho vyplývá jedno podstatné - že zde platí neoblomné fyzikální zákony, které nezmění ani sebelepší reklama o super-outdoorovém zařízení se zaručenou funkcí kdesi na konci světa, ani superkvalitní neodymové magnety ukryté v čínském kšuntu. Tu energii budete svému zařízení dodávat vy a to svou vlastní rukou! Na vývoji vojenských generátorků se podílelo hodně techniků i lékařů. V době slabých nekvalitních baterií bylo nebezpečí ztráty spojení vojenské jednotky s velením, otázkou života a smrti. Jenže jediné, k čemu v zásadě došli, byl fakt, že jednou paží, která bude točit pohodlně širokou masivní klikou (o něco větší než je u mlýnku na maso) může člověk vyrábět dlouhodobě (hodiny) elektrický výkon nanejvýš okolo 10...15 wattů, krátkodobě asi 25W (do půl hodiny). Bude-li mít zařízení kliky dvě a budete-li točit oběma pažemi současně, bude výkon dvojnásobný, tj. dlouhodobě 20 až 30 wattů, krátkodobě 50 wattů. To ale na krátkodobou relaci vysílačky, v předem smluvenou dobu, bohatě stačilo. (Vyzařovací výkony tehdejších polních vysílačů byly v jednotkách wattů, zbytek spotřebovaly elektronky na žhavení katod a tzv. anodovou ztrátu.) Pokud ve vysílačce byly akumulátory, pak jen proto, že sloužily k vyrovnání nerovnoměrnosti chodu klikostroje a ke stabilizaci napětí, případně z nich mohl krátkodobě pracovat přijímač. Nikdo z tehdejších techniků by si netroufl uvažovat o tom, že by měla lidská síla sloužit k jejich plnému nabíjení (nabily se příležitostně z nějakého doprovodného vozidla).

Se zmenšováním poloměru kliky a neergonomičností jejího úchopu, výkon i výdrž lidského organizmu výrazně klesá (chytnete křeč do prstů). Proč právě tohle píši? Protože na tom je založena obchodní taktika všech výrobců dnešních ručních klikotočů. Většina z nich využívá jako dynamko obyčejný elektromotorek, který se používá v dětských hračkách. Jeho výkon i životnost je velmi malá a životnost plastových převodových koleček ještě menší. Všechna plastová kolečka jsou stejně široká. To je ale z konstrukčního hlediska nesmysl, protože ty blíže u kliky přenášejí mnohem větší síly a měly by být úměrně širší. Ozubení se tedy brzy zničí.

1.jpg (34.53 KiB) Zobrazeno 27937 x

Zkuste počítat se mnou:
Budete chtít klikostrojem nabít dvě standardní seriózní neošizené tužkové baterie (akumulátorky) uvnitř rádia nebo nějaké LED svítilny, dejme tomu o kapacitě cca 2000mAh. Dynamko (motorek) při vašem běžném otáčení plastovou klikou je schopen poskytovat proud cca 200 až 300mA. Akumulátorky mají účinnost jen okolo 60%, takže vámi vyrobený objem elektřiny musí být 3300mAh. Aby dynamko (motorek) tolik energie dodal, musí běžet celkově 10 až 16 hodin.
Vezměte si to plastové zařízení do ruky, pohodlně si sedněte a zkuste intenzivně točit dvacet minut. Po této době mi prosím zodpovědně odpovězte na otázku, zda jste schopni a ochotni pokračovat v točení ještě dalších patnáct hodin...
Přesně na to se výrobce spoléhá. Ví, proč přístroj opatřil zdířkou pro síťovou nabíječku, káblíkem do autozapalovače, případně solárním panýlkem. Ví, že nejste schopni se zařízením ručně pracovat nepřetržitě tak dlouho, aby se opotřebilo. Ví, proč opatřil zařízení akumulátorky s extrémně malou kapacitou. Ví, že vy to vzdáte, zatím co on úspěšně prodal...
Kdybyste kličku napojili na vodní mlýnek, strojek se za dva dny provozu rozsype. Za celou tu dobu by dokázal vyrobit přibližně tolik energie, kolik je obsaženo v šesti tužkových bateriích. Nicméně tuhle reklamaci by vám asi prodejce neuznal.

Tím nechci tvrdit, že klikotoče jsou nesmysl, ale musejí být provedeny masivně, aby neodporovali ergonomii a dokázaly využít všechnu lidskou energii v relativně krátké době, kterou můžeme ze svého času točení klikou věnovat. Měly by být schopné ustát i vnější pohon, ať už od větrné vrtule nebo od vodního mlýnku, který by se dal postavit poblíž zdroje vody nouzového tábora. A to bohužel typy (vestavěné do rádoby outdoorových přístrojů), které se dnes objevují na pultech prodejen, určitě nesplňují. To už je snad z hlediska dlouhodobé životnosti lepší pohánět bicyklové dynamko (doplněné usměrňovačem) pomocí koženého řemínku od velké hliníkové řemenice vymontované z pračky, na kterou přiděláte kliku např. z držadla od pilníku. Než investovat do nepovedených "dětských hraček", věnujte stejnou finanční částku do nákupu kvalitních a dlouho skladovatelných baterií (lithiové).

Úplné ruční nabíjení dvou, čtyř či šestí AA baterií je reálné, ale muselo by se odehrát v kratší době (dejme tomu do půl hodiny). To by znamenalo použít nabíjecí proud okolo 1,5A. Pro solidně vyrobené ruční dynamko (z druhé světové války) takový proud samozřejmě není žádný problém, (obdobnými proudy se žhavily elektronky vysílaček). Strávený čas i pohodlí práce s takovým strojem by bylo přijatelné. Jen akumulátorky by tímto zacházením dost trpěly a s nějakým velkým počtem cyklů bychom asi počítat nemohli. Nicméně takový stroj v prodejně nekoupíte, ale je to dost náročná meta i pro domácí kutily.

[bacil]

Na nouzové dobití mobilu stylem 10 minut točit a minutu mluvit nějaká taková malá krabička za $3 určitě smysl má, ale na běžný provoz nikoli. Na to jsou lepší solární články, na ebay mají 5W panýlek buď s konektory 12V, nebo USB 5V (s měničem) za 15$. Na nabití 1-4 tužkovek (dle slunce) za jeden den to postačí.

[Josef]

Ano jako nouzovka, pro přivolání nějaké pomoci (v civilizované době a za normálního běhu světa), to ano. Ale skutečně nic víc. Rozhodně to není alternativa nahrazující baterie u době, kdy už žádné baterie k dostání nebudou nebo na nějaké delší používání. Abyste mi věřili, že ta nedostatečně dimenzovaná plastová kolečka jsou prakticky všude, na obrázku si můžete prohlédnout mechanismy dvou náhodně vybraných strojků z internetu:

Osobně bych svěřil svou "holou existenci" v nouzových podmínkách raději těm dvěma spodním mašinkám i když jsou větší. Když nic, je tam méně plastů, které by v mrazu a nevhodném skladování křehly. Dynamko na kolo seženete skoro vždycky a s usměrňovačem to většinu spotřebičů s USB konektorem nakrmí (pozor, hlídat napětí nebo opatřit stabilizátorem). Ten 35W námořní záložní zdroj se dvěma klikami se v ČR neprodává, ale kdo má možnosti, asi by si ho uměl ze zahraničí opatřit.

Svéráznou "konstrukční perlou" mezi klikotoči je kombinovaná stanice na
http://www.solareconomic.cz/solarec/esh ... -a-starter. Pokud je k dispozici elektřina v síti, případně solární panel, pak to nemusí být až tak špatná věc. Krátkodobý blackout pokryje určitě také. Ale na dlouhodobé používání v neelektrifikované oblasti bez možnosti použití dostatečně výkonného fotovoltaického panelu to v žádném případě vhodné není. Ruční nabití 12Ah olověného akumulátoru, je časově i energeticky zcela mimo lidské možnosti a vestavený klikostroj opět patří k ošizeným, takže žádný vnější "alternativní strojní pohon", který by nabíjení zvládnul, dlouhodobě nesnese. Bohužel, použitý olověný akumulátor má tu nelibou vlastnost, že pokud po vybíjecím cyklu nebude opět nabitý úplně naplno, ale jen nouzově dynamkem nakrátko "oživený" (někde na dolní hranici napětí), velmi rychle ztratí výkon i kapacitu a stanice přijde o vše z toho, co uměla (podporu startu auta, napájení PC aj.). A to by při pořizovací ceně stanice docela bolelo.

[Fabulous]

Myslíš Josefe, že nabíječka z tvého odkazu bude mít dostatečnou životnost?

[Josef]

To Fabulous:
Jestli myslíš toho Elephanta, tak jeho ruční dynamo rozhodně ne. Proto píšu "perla" v uvozovkách, protože to obsahuje všechno, tváří se to, že tě to zachrání z jakékoli šlamastiky, ale bez sítě či sluníčka stejně za chvíli budeš na holičkách. (A za ty peníze můžeš mít silnější akumulátor i silnější FV panel, když si obojí koupíš samostatně.)

Z jiného soudku:
Mimochodem, teď jsem si uvědomil, že některým moderním síťovým nabíječkám (adaptérům do zásuvky konstruovaných na bázi spínaných zdrojů) stačí pro jejich funkci už poměrně malé napětí. Mnohé začínají fungovat už při 50V~. Pokud máte doma induktor z polního telefonu, zkuste jej připojit na kolíčky vaší USB nabíječky (kterými se strká do zásuvky) nebo na kolíčky vaší nabíječky pro mobil. Když budete mít štěstí, mohlo by to fungovat a nemusíte nic kupovat. Navíc telefonní induktor je řemeslně kvalitně zpracovaný, kolečka ocelová, ložiska z mosazi, takže vcelku dlouho vydrží. Pokud napětí induktoru nestačí a vaše nabíječky pracují až od 100V~ výše, dá se nedostatečné napětí zvýšit malým síťovým transformátorkem* nebo lze postavit usměrňovač-zdvojovač, protože moderním spínaným síťovým zdrojům je jedno, zda do nich pouštíte proud střídavý nebo stejnosměrný (oni si ho na vstupu pro vlastní potřeby stejně hned usměrní).

*) Vhodný je malý transformátorek s primárním vinutím 230V, pokud má vyvedenou odbočku i na 120V. Např. vykuchaný z nějakého kazeťáku. Sekundární vinutí (např. 9V~) není v tomto případě důležité. Induktor připojte mezi vývody 120V a 230V. Nabíječku připojíte mezi vývody 0V a 230V. Transformátor bude napětí zvyšovat zhruba na dvojnásobek, než má samotný induktor.

[Kocour]

Ona tužková baterie je úžasný zdroj energie. Josef uvedl příklad s točením kličkou po dobu mnoha hodin. Já mám zase takovýto oblíbený příklad:

Tužková baterie 2000 mAh má takto z definice schopnost dávat 2 A x cca. 1,15 V = 2,30 W po dobu jedné hodiny. To odpovídá energii 2,30 x 3600 = 8280 J. Jeden Joule je, jak známo, energie, kterou můžeme něco posunout silou 1N o 1m. V našem případě o ten 1m budeme zdvíhat břemeno v tíhovém poli 9,81 m/s2. 8280 / 9,81 = 844 kg.

Takže si představte nějaký vrátek, kterým pomocí kliky zvednete 844 kg o 1 m, a tolik práce budete muset vynaložit na nabití jedné tužkovky (samozřejmě bez uvažování ztrát). A nebo opačně - v tužkové baterii se skrývá energie, aby pomocí nějakého velmi kvalitně zkonstruovaného kladkostroje vyzvedla ono břemeno do dané výšky. V téhle souvislosti pak vypadá pár hodin svícení, poslechu rádia či telefonování jako vyložené plýtvání.

Svého času se ruční pohon na kliku uvažoval u takzvaných OLPC (One Laptop per Child)*. Z důvodu předpokládaného nedostatku elektřiny v místech jejich využití, měla být po straně klika, kterou by se dal notebook dobíjet. Ovšem už ve stádiu prototypu se došlo k rozhodnutí, že tento pohon je natolik neefektivní, že byl vypuštěn a jako alternativa navržena šlapací nabíječka, která by navíc měla variabilní využití k dobíjení všeho možného. Ale žádný prototyp takové nabíječky jsem nikdy neviděl.

*) OLPC je projekt zpřístupnění počítačové techniky školákům z rozvojových zemí. Mělo se jednat o malé notebooky s výrobní cenou do 100 USD a zároveň uzpůsobené provozu v primitivních podmínkách. Vedlejším produktem tohoto vývoje se staly běžné netbooky.

[Hohepa]

Tak nějak si uvědomuji, jak je mládí blbé
Můj táta byl radiomatér a v osudesátých letech jsem jen tak pustil k vodě
ruční dynamo asi ZD 31 z výzbroje čsla. Bylo bez trojnožky jen z hrudním postrojem
Naštěstí to je v rodině, švára je sběratel historické techniky.
Má s ním někdo réálné zkušenosti ? Má smysl zkusit to restituovat , repasovat a uvést do chodu?
Použití by asi bylo opět radiostanice ( CB, dvoumetr ) nebo rádio - tedy upgrade na nabíjení 12 V?.
U obou je dlouhodobě bolavá noha aku NiCd , NiMh stárnou a stříbrozinek se blbě zhání......

[Foxy]

ZD-31 znám, měl jsem kompletní RM-31P a s kolegou radioamatérem jsme ji zkusili prohnat provozem.
Dává ten klikostroj 4,8V pro žhavení, 800V pro anody a ještě 150V záporné předpětí. ZD-31 přitom napájelo pouze anodu a žhavení koncové lampy vysilače, ostatní šlo z akumulátorů přes měnič ZV-31. Točilo se s tím tak divoce, aby se rozcvakl telefoňácký indikátor (hranatá obdoba vraního oka) a přestože to ergonomicky nebylo špatně řešené, dalo to docela fušku.

Hodnocení?
Jako mašinku do posilovny je možno ZD-31 doporučit. Jinak je to fakt jen na supernouzové situace. Napájet tím bez dobrého stabilisátoru dnešní choulostivá polovodičová zařízení by byl riskantní počin, navíc napětí ze ZD-31 jsou vhodná zrovna tak právě pro elektronky.
Nabíjet s tím 4,8V akumulátory - pokud budeš mít několik otroků a k nim krutého dozorce, pak snad jo. Jinak je to z říše fantasie.

Doporučuji důkladně pročíst Josefovy příspěvky. Je to tam napsáno jasně.
Fysikální zákony ošidit nelze.

[Foxy]

Zde pro všechny případy posílám schema klikostroje ZD-31-1.

Toto ruční dynamo by mohlo snadno napájet jednoduchý nouzový telegrafní vysilač (solooscilátor) s elektronkou RL15A nebo RL4,8P15. Jeden chlap by točil a druhý klapal telegrafním klíčem (nebo dvěma banánky o sebe navzájem, taky to jde).
Podobně byly konstruovány v době WW2 nouzové vysílačky na kliku pro záchranné čluny.

[Josef]

Podle mého musí to výstupní napětí 150V "zkousnout" většina dnešních spínaných zdrojů (tedy síťových adaptérů "bez železného trafa", nabíječek mobilů aj.) a to bez jakýchkoli úprav a rizika. Spínaný zdroj si to přebere a i při kolísajícím vstupním napětí z něj poleze stabilizované napětí na výstupu. Samozřejmě se tak využije jen část výkonu klikostroje (vinutí je tenké a moc proudu nedá a navíc je potřeba vyřadit potenciometr, ale napájet spínané zdroje z vysokonapěťové anodové sekce by bylo přeci jen riskantní.

S tím sólooscilátorem (vysílačem) by to určitě šlo. Jedna elektronka, jeden krystal, cívka a ladící kondenzátor v anodovém okruhu. Těžko může být co jednoduššího. Když by šlo 4 až 5W do antény (v nějakém rozumném nižším KV pásmu) pak by to s drátovou anténou určitě spolehlivě fungovalo přes celou Evropu. Museli by to ale obsluhovat dva lidi nebo to upravit na šlapání do pedálů. Točit levou rukou a současně pravou telegrafovat, to moc nejde dohromady. Jsou to rozdílné pohyby, se kterými si koordinace těla neví rady. Vysílání pak trvá dlouho a zpráva je s chybami (jak se o tom se svého času na vlastní kůži přesvědčil polárník Richard E. Byrd).

Na příjem rozhlasových stanic (i signálu výše zmíněného vysílače) by stačila nějaká bateriová zpětnovazební jedno až dvoulampovka (s 1L33 nebo 3L31 a pod.), buď napájená z tohoto klikotoče přes odporový dělič (nebo ještě lépe přes odpor a neonový stabilizátor). Také by to šlo přes vibrátor z NiFe článku. Buď by se hrálo na článek, nebo by se dal článek klikotočem dobíjet. Energetická bilance by byla určitě plusová, protože dvoulampovka bere méně, než kolik dává klikotoč v sekci původně určené pro žhavení koncové elektronky vysílače. Samozřejmě konstrukčně a robustností by bylo takové zařízení úplně někde jinde než dnešní plastová klikorádijka. I odolnost proti EMP by byla s elektronkami a bez polovodičů mnohem vyšší. Bohužel přepravní váha je ve srovnání s dnešními výrobky "také jinde" (ale auto nebo dobytek by to v PA-době určitě uvezl).

[radio]

Zdravím, potřeboval bych zapojení zdrojové skříně MB-31-2 k pěchotní radiostanici RM-31-P.Zapojení dynama jsem si již stáhnul. Děkuji.

[jjosephh]

Ahoj, napsal jsem o tom rozsáhlejší pojednání, kde rozebírám, jaké rádio je vhodné pro přežití. Osobně jsem zkoušel jak solar/dynamo (mám ho v krizovém zavazadle), tak i jiná rádia. Nakonec jsem se rozhodl pro dvě rádia, protože jedno zahrnuje i pásmo KV, které je klíčové pro příjem amatérských vysílání. Tak snad vám moje analýza pomůže.
http://www.blogovnik.cz/vhodne-radio-ra ... 171122.php